Improving treatment outcomes of HF with preserved ejection fraction according to JACC: What does the success of gliflozins mean for the future?
The Journal of the American College of Cardiology (JACC) recently issued a scientific statement in which the authors thoroughly examined current knowledge on the epidemiology, pathophysiology, diagnosis, and treatment of heart failure with preserved ejection fraction of the left ventricle (HFpEF). Recent studies in this heterogeneous disease suggest the importance of carefully determining the HFpEF phenotype in a given patient based on pathophysiology, which enables better individualization of treatment. The authors also reflect on the success of gliflozins in treating HFpEF and how HFpEF pharmacotherapy can be further improved.
HFpEF – jedna z nejnaléhavějších výzev současné medicíny
Americká kardiologická společnost (ACC) v periodiku JACC vysvětluje vydání svého stanoviska k diagnostice a léčbě HFpEF následujícími fakty. Incidence a prevalence HFpEF nadále rostou spolu se stárnutím populace, prevalencí obezity, sedavého způsobu života a kardiometabolických poruch. Přestože pochopení jeho patofyziologických dopadů na srdce, plíce a další tkáně je stále hlubší a pokročily také diagnostické možnosti, v každodenní praxi je HFpEF rozpoznáváno nedostatečně. Existuje přitom vysoce účinná moderní léčba založená na farmakoterapii i změnách životního stylu, která může zlepšit klinický stav a snížit u pacientů s HFpEF morbiditu i mortalitu.
HFpEF je stále běžnější příčinou intolerance pohybu spojené s obezitou a sedavým způsobem života. Autoři odborného stanoviska označují HFpEF za jednu z nejnaléhavějších diagnostických a terapeutických výzev v současné klinické medicíně vzhledem k jeho rostoucí prevalenci, nedostatečně diagnóze, špatné prognóze, omezeným terapeutickým možnostem a značné zátěži pro systémy zdravotní péče po celém světě.
Aktuální léčitelnost HFpEF
JACC upozorňuje na úspěch nedávných studií s inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2i, tj. glifloziny), konkrétně DELIVER s dapagliflozinem a EMPEROR-Preserved s empagliflozinem, které doložily, že HFpEF je léčitelné. Podávání gliflozinů bylo spojeno s 18–21% poklesem rizika složeného primárního sledovaného parametru zahrnujícího hospitalizace z důvodu srdečního selhání nebo úmrtí z kardiovaskulárních příčin u pacientů se srdečním selháním a EF LK > 40 %. Tyto benefity přitom SGLT2i prokázaly bez ohledu na přítomnost diabetu a napříč spektrem hodnot ejekční frakce. Absolutní riziko primárním sledovaného parametru se však snížilo pouze o 3 %, a to díky poklesu počtu hospitalizací pro srdeční selhání, nikoliv kardiovaskulární úmrtnosti – to podle JACC dokládá nezbytnost zlepšení diagnostiky i léčby HFpEF.
Léčba HFpEF dnes podle autorů tohoto stanoviska spočívá v podávání SGLT2i, v případě objemového přetížení se přidávají diuretika. Dále je nutná optimální léčba všech komorbidit, jako je hypertenze, deficit železa, diabetes, ICHS, fibrilace síní, obezita, chronické onemocnění ledvin, onemocnění plic a obstrukční spánková apnoe.
Úspěch zacílení na více orgánů
HFpEF je systémové onemocnění postihující více orgánů, nejen srdce. S tím souvisí rozšíření potenciálních možností léčby nad rámec konvenčních terapeutických postupů u HF o postupy s příznivými multiorgánovými účinky. Pravděpodobným důvodem širokého úspěchu SGLT2i je schopnost příznivě ovlivnit metabolismus různých orgánů a zároveň podporovat renoprotektivní diurézu. Úspěšné strategie budoucí terapie se tedy zřejmě budou dělit do 2 kategorií − jednak půjde o široce použitelné léky, jako jsou SGLT2i, jednak o individuálně přizpůsobené postupy zaměřené specificky na podtypy HFpEF (tj. v souladu s principy precizní medicíny). Důraz má být kladen na fenotypy HFpEF.
Autoři své sdělení uzavírají s tím, že probíhající rozsáhlé studie patofyziologie HFpEF, přibývající translační výzkum a četné klinické studie nových možností terapie HFpEF znamenají naději, že v budoucnu dojde ke snížení prevalence HFpEF i související morbidity a mortality.
(esr)
Zdroj: Borlaug B. A., Sharma K., Shah S. J., Ho J. E. Heart failure with preserved ejection fraction. JACC scientific statement. JACC 2023 May; 81: 1810–1834, doi: 10.1016/j.jacc.2023.01.049.
Did you like this article? Would you like to comment on it? Write to us. We are interested in your opinion. We will not publish it, but we will gladly answer you.
