Probiotics as a Means to Reduce the Incidence of Streptococcus Mutans

Probiotika a orální zdraví

Probiotika jsou běžně spojována s gastrointestinálním zdravím, ovšem v posledních desetiletích bylo také navrženo několik potenciálních aplikací bakterioterapie ve vztahu ke zdraví dutiny ústní. Probiotika jsou definována jako živé mikroorganismy, nejčastěji rodu Lactobacillus nebo Bifidobacterium, jež mohou příznivě ovlivnit zdraví střev a dutiny ústní. Lze je využít jako efektorové kmeny a byly také široce hodnoceny pro prevenci zubního kazu.

Několik klinických studií zkoumalo roli zmíněných probiotických mikroorganismů při inhibici Streptococcus mutans, který je považován za jeden z nejběžnějších mikroorganismů souvisejících se zubním kazem. Většina studií ukazovala vliv podávání probiotik v různých formách (pastilky, přídavek v jídle, kapky) na snížení výskytu S. mutans, nicméně několik mělo výsledek opačný. Zároveň většina studií prokázala, že po ukončení aplikace probiotik se stav ústní mikroflóry začal vracet k původním hodnotám a množství nadále přítomných probiotických bakterií postupně klesalo.

Cílem níže přiblíženého hodnocení bylo prozkoumat potenciál orální kolonizace po 4týdenním podávání Lactobacillus reuteri a krátkodobý účinek probiotik na Streptococcus mutans a laktobacily obsažené ve slinách.

Metodika a průběh studie

Krátkodobá prospektivní klinická studie trvala 9 týdnů a skládala se ze 4týdenního intervenčního období s podáváním probiotik 2× denně a následného 5týdenního sledování bez konzumace probiotik. Studijní skupinu tvořilo 13 mladých dospělých (7 žen a 6 mužů) průměrného věku 25,7 (± 3,6) roku. Kritéria pro zařazení zahrnovala nepřítomnost systémového onemocnění, neužívání jakékoliv medikace, nekuřáctví a výskyt S. mutans ve slinách > 10⁴ CFU/ml. Probiotika byla podávána ve formě perorálních probiotických kapek, jež obsahovaly lyofilizovaný L. reuteri DSM 17938 (> 10⁸ CFU/5 kapek) a L. reuteri ATCC PTA 5289 (> 10⁸ CFU/5 kapek) suspendované v oleji. Denní dávka činila 0,15–0,20 g (5 kapek).

Vzorky slin a zubního biofilmu byly odebrány bezprostředně před podáním probiotik, po 2 týdnech a po 4 týdnech podávání L. reuteri. Kontrolní vzorky byly odebírány pravidelně 1× týdně po ukončení aplikace. Počty S. mutans a laktobacilů ve slinách byly hodnoceny pravidelným nanášením na kultivační plotny, zatímco přítomnost dvou kmenů L. reuteri i ve slinách a zubním biofilmu byla zjišťována kvantitativní polymerázovou řetězovou reakcí (qPCR).

Za účelem porovnání různých časových bodů od výchozího stavu do 9. týdne a detekce S. mutans, laktobacilů a 2 probiotických kmenů ve slinách provedli výzkumníci jednocestnou analýzu rozptylu (ANOVA) s Tukeyho srovnávacím testem. Za statisticky významnou byla považována hodnota p < 0,05.

Výsledky

Výskyt L. reuteri v dutině ústní se během intervenčního období postupně zvyšoval a maxima dosáhl po 4 týdnech podávání probiotik (p < 0,0001). Vzorky stimulovaných slin odebrané po 4 týdnech užívání probiotik prokázaly statisticky významný úbytek S. mutans a statisticky významný přírůstek v počtu laktobacilů ve slinách ve srovnání s výchozí hodnotou.

Probiotické bakterie začaly postupně mizet od 1. týdne následného sledování a 5 týdnů po intervenci měli pouze 4 jedinci kmen DSM 17938 a dva kmen PTA 5289. Analýza qPCR z plaku ukázala podobný trend.

Závěr

Probiotika podávaná ve formě naředěných kapek jako ústní voda se během užívání dostávala do slin i biofilmu, ale nedokázala se po kratší expozici usadit v dutině ústní. Prokázala se také schopnost snížit počet S. mutans ve slinách. V budoucích studiích by podle názoru autorů studie bylo zajímavé sledovat vliv na různé proměnné související se zubním kazem a skutečný výsledek u jedinců s různou aktivitou kazu.

(norg)

Zdroj: Alforaidi S., Bresin A., Almosa N. et al. Oral colonisation after the administration of drops containing Lactobacillus reuteri. Oral Health Prev Dent 2020; 18 (1): 1017–1023, doi: 10.3290/j.ohpd.a45523.