How Does the Long-Term Effect of Beta Blocker Use Affect Clinical Outcomes in Patients After Myocardial Infarction?

Cílem terapie u pacientů po IM je prevence recidiv, úmrtí z kardiálních příčin, cévní mozkové příhody (CMP) a dalších velkých kardiovaskulárních (KV) příhod. Klíčovou součástí sekundární prevence u nemocných po IM, zejména vysoce rizikových, jako jsou pacienti s nízkou ejekční frakcí levé komory (EF LK), jsou v posledních desetiletích betablokátory (BB). Předchozí studie ovšem neposkytly konzistentní data ohledně dlouhodobého účinku BB na klinické výsledky u pacientů po IM. 

Analyzované studie

Autoři metaanalýzy proto vyhledali práce týkající se dlouhodobého vlivu BB na klinické výsledky u pacientů po IM publikované do července 2021 v databázích PubMed, Web of Science, Medline, Embase a Google Scholar. Zařadili randomizované kontrolované studie nebo observační studie s délkou sledování nejméně 6 měsíců. Do finální analýzy zahrnuli 29 studií, a to 22 retrospektivních a 7 prospektivních. Retrospektivní studie zahrnovaly celkem 173 438 pacientů s BB a 31 836 bez BB a prospektivní studie 22 557 pacientů s BB a 14 182 bez BB. Celkem 24 studií hodnotilo i celkovou mortalitu.

K výpočtu poměrů rizik (HR) a jejich 95% intervalů spolehlivosti (CI) byl využit software Stata 12.0. 

Výsledná zjištění

Ve skupině pacientů po IM léčených BB byla zjištěna významně menší celková mortalita, kardiovaskulární mortalita i výskyt velkých KV příhod v porovnání s jedinci po IM, kteří BB nedostávali (celková mortalita: HR 0,67; 95% CI 0,56–0,80; KV mortalita: HR 0,62; 95% CI 0,49–0,78; velké KV příhody: HR 0,87; 95% CI 0,75–1,00).

Nebyl zjištěn významný vliv dlouhodobého podávání BB na riziko hospitalizace pro srdeční selhání (HHF), recidivy IM, výskytu CMP ani opakované revaskularizace u pacientů po IM (riziko HHF: HR 0,82, 95% CI 0,58–1,16; riziko recidivy IM: HR 0,93; 95% CI 0,78–1,11; riziko CMP: HR 0,94, 95% CI 0,79–1,12; riziko opakované revaskularizace: HR 0,91; 95% CI 0,80–1,04).

Závěr

Citovaná metaanalýza doložila významný vliv dlouhodobého podávání betablokátorů na celkovou mortalitu, kardiovaskulární mortalitu a riziko velkých KV příhod u osob po IM. Naopak neprokázala významné snížení rizika hospitalizace pro srdeční selhání, recidivy IM, vzniku CMP a opakované revaskularizace u těchto pacientů. 

(esr)