Autonomic Dysfunction in Patients with Transthyretin Amyloidosis
Autonomic nervous system disorders are a common complication of transthyretin amyloidosis. Their frequency, nature, and impact on patients' quality of life were examined in the longitudinal THAOS study.
Transthyretinová amyloidóza a její neurologické příznaky
Transthyretinová amyloidóza (ATTR) je vzácné systémové onemocnění s fatálním průběhem způsobené depozicí monomerů transthyretinu (TTR) v extracelulárním prostoru orgánů a tkání. Amyloidogenní TTR se může vyskytovat v nemutované formě (ATTRwt; při získané formě onemocnění) nebo jako variantní protein (ATTRv; u hereditární formy).
Depozita amyloidových fibril a cirkulující oligomery TTR způsobují poškození a ztrátu nemyelinových nervových vláken a myelinových vláken o malém průměru, což vede k autonomní dysfunkci postihující kardiovaskulární, gastrointestinální či urogenitální systém. Příznaky autonomní dysfunkce se často vyskytují už v časné fázi ATTRv amyloidózy, ještě před nástupem poškození senzorických a motorických nervů, a mají významný negativní vliv na kvalitu života a přežití pacientů. Autonomní neuropatie u ATTRwt je méně obvyklá.
Ačkoliv je autonomní dysfunkce dobře známým symptomem ATTR, zatím o jejím průběhu nemáme dost poznatků a je třeba ji dále charakterizovat.
Metodika studie THAOS
Longitudinální observační studie THAOS (Transthyretin Amyloidosis Outcome Survey) zahrnuje pacienty s ATTR amyloidózou a také asymptomatické přenašeče mutací TTR. Do prezentované analýzy byla zahrnuta data 2922 pacientů (1943 s ATTRv, 979 s ATTRwt) s ≥ 1 příznakem určitě souvisejícím s onemocněním dle hodnocení zkoušejícího lékaře při vstupu do studie. Vyloučeni byli pacienti po transplantaci jater, účastníci klinických studií a pacienti s chorobu modifikující léčbou.
Bylo provedeno srovnání demografických a klinických charakteristik a skóre kvality života (dle dotazníku Norfolk Quality of Life Questionnaire – Diabetic Neuropathy) při vstupu do studie, a to u pacientů s autonomní dysfunkcí vs. bez jejích projevů. Za pacienty s autonomní dysfunkcí byli považováni nemocní s ortostatickou hypotenzí nebo s ≥ 1 z těchto příznaků: časný pocit sytosti, nauzea, zvracení, zácpa, průjem, střídání zácpy a průjmu, retence moči, fekální nebo močová inkontinence, erektilní dysfunkce, syndrom suchého oka, poruchy pocení, závratě.
Výsledky
Autonomní dysfunkce se vyskytla u 40 % sledovaných, výskyt byl častější u nemocných s hereditární amyloidózou (93,7 %) než u pacientů se získanou formou onemocnění (6,3 %). Doba nástupu onemocnění do prvního výskytu příznaků autonomní dysfunkce byla kratší u pacientů s ATTRv (průměrně 3,4 roku; směrodatná odchylka [SD] 5,7 roku) než u nemocných s ATTRwt (9,7 roku; SD 10,4).
Kvalita života u pacientů s ATTRv a autonomní dysfunkcí byla signifikantně horší než u nemocných bez projevů autonomní dysfunkce (průměrné skóre 47,3 [SD 33,2] vs. 16,1 [SD 18,1]). Pacienti s ATTRwt udávali obdobnou kvalitu života bez ohledu na symptomy autonomní dysfunkce (23,0 [SD 18,2] vs. 19,9 [SD 20,5]).
Závěr
Autonomní dysfunkce se častěji vyskytovala a dříve nastupovala u symptomatických pacientů s hereditární formou ATTR než v případě získané formy onemocnění. Autonomní dysfunkce u pacientů s ATTRv podstatně zvyšovala zátěž spojenou s onemocněním.
(este)
Zdroj: Barroso F. A., Coelho T., Dispenzieri A. et al.; THAOS investigators. Characteristics of patients with autonomic dysfunction in the Transthyretin Amyloidosis Outcomes Survey (THAOS). Amyloid 2022; Apr 22: 1−9, doi: 10.1080/13506129.2022.2043270 [Epub ahead of print].
Did you like this article? Would you like to comment on it? Write to us. We are interested in your opinion. We will not publish it, but we will gladly answer you.