Validizace české verze dotazníku představy pohybu Movement Imagery Questionnaire-Revised Second Version u pacientů po cévní mozkové příhodě

Overview

Představa pohybu může být vhodný doplněk běžné fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP), jelikož vede ke zlepšení vykonání pohybu skrz facilitaci motorického učení. Před implementací představy pohybu do terapie je nicméně žádoucí ozřejmit, zda daný pacient má kapacitu na tento typ tréninku. Schopnost představy pohybu je u pacientů po CMP testována mimo jiné prostřednictvím dotazníku Movement Imagery Questionnaire-Revised Second Version (MIQ-RS). Cílem předložené práce je vytvořit českou verzi dotazníku MIQ-RS pro pacienty po CMP a ověřit jeho reliabilitu a validitu. Spolehlivost MIQ-RS pro pacienty po CMP byla z hlediska vnitřní konzistence velmi dobrá (Cronbachovo alfa 0,91–0,94) a z hlediska test-retest opakovatelnosti akceptovatelná (vnitrotřídní koeficient korelace (ICC) 0,59–0,91). Dále byla potvrzena i dvoufaktorová struktura dotazníku obsahující vizuální a kinestetickou škálu. Česká verze dotazníku MIQ-RS je spolehlivým a platným indikátorem schopnosti představy pohybu u pacientů v subakutním stadiu po CMP, a proto je vhodná pro použití v klinické praxi.

Klíčová slova:

Movement Imagery Questionnaire-Revised Second Version – představa pohybu – cévní mozková příhoda – validizace

Úvod

Cévní mozková příhoda (CMP) je třetí hlavní příčinou invalidity a druhou hlavní příčinou úmrtnosti na celém světě [1]. Hemiparéza nebo hemiplegie jsou nejčastějším motorickým deficitem po CMP, který signifikantně ovlivňuje každodenní aktivity, posturální kontrolu, chůzi a mobilitu jedince [2]. Klíčová je pro pacienty po CMP rehabilitace, jejíž součástí může být i technika představy pohybu. Jedná se o kognitivní stav, při kterém jedinec mentálně simuluje konkrétní pohyb těla, který však není reálně vykonán [3].

Základními druhy představy pohybu je vizuální (jedinec vidí sám sebe vykonávat daný pohyb tak, jako by byl pozorovatelem daného pohybu) a kinestetická (jedinec si představuje sám sebe, jak provádí daný pohyb tak, jako by byl aktérem daného pohybu) představa [4].

Efektivita představy pohybu je dle současných poznatků založena na velice podobných neurálních mechanizmech se skutečně vykonaným pohybem [4–6], což bylo již několikrát předmětem studií využívajících funkční magnetickou rezonanci [7,8]. Na základě tohoto tvrzení může představa pohybu, tedy nejenom skutečně vykonaný pohyb, podpořit proces motorického učení, který je nezbytný při získávání nových a pro zlepšení stávajících pohybových dovedností [9].

Představa pohybu je často aplikována nejen u zdravých jedinců (zejména sportovci), ale také u pacientů s pohybovým deficitem, jako jsou např. pacienti po CMP. Představa je u obou skupin aplikována v rámci jejich pravidelného tréninku/ rehabilitační terapie právě jako technika motorického učení [4,9–11]. U pacientů po CMP byl pozorován pozitivní efekt zejména při kombinaci konvenční fyzioterapie a mentálního tréninku. Představa reálně trénovaného funkčního pohybu vede k jeho upevnění a pozitivnímu ovlivnění kognice aktivací stejných korových center jako při provedení pohybu, což přispívá ke zefektivnění rehabilitačního procesu. To se děje zejména v subakutní fázi po CMP, kdy je potenciál neuroplastických dějů nejvyšší [4,12,13].

Využití představy pohybu je omezeno pouze na jedince, kteří jsou této představy schopni, teprve v tomto případě je dosahováno benefitů z tréninku/ terapie představou. K posouzení této schopnosti proto vznikly vhodné hodnoticí nástroje a je žádoucí, aby byly implementovány před vlastním tréninkem/ terapií představou pohybu [9,12,14]. Běžně užívaným nástrojem je 18položkový dotazník Movement Imagery Questionnaire (MIQ), resp. jeho kratší 8položková verze Movement Imagery Questionnaire-Revised (MIQ-R) [14]. Oba zmíněné dotazníky jsou určené zdravým jedincům, jelikož zahrnují pohyby, které jsou náročné na obratnost, koordinaci, a je nutná dobrá úroveň posturální stability (výskok a jednooporový stoj) [12]. Aplikace těchto dotazníků do rehabilitační terapie je proto u většiny pacientů nereálná.

Proto vznikla potřeba vytvořit dotazník, který by byl vhodný pro jedince s omezením pohyblivosti. Na základě toho vznikl dotazník Kinesthetic and Visual Imagery Questionnaire (KVIQ) a jeho varianty KVIQ-20 a KVIQ-10 (číslovka odlišuje počet testovacích úkolů) [15]. Rozdílem oproti výše uvedeným dotazníkům je, že v rámci KVIQ a jeho variant se nehodnotí pocit z představy pohybu, nicméně její intenzita, kterou je možné interpretovat odlišně než u MIQ-R [12]. V roce 2010 vznikl z MIQ-R dotazník, který je vhodný pro testování v rehabilitaci, a to Movement Imagery Questionnaire-Revised Second Version (MIQ-RS) [12].

Výhodou MIQ-RS a KVIQ je, že výchozí pozicí pro všechny testované úkoly je sed. Dochází tedy ke snížení posturálních nároků na testovaného jedince. Oba dotazníky jsou relativně bezpečné a nejsou fyzicky náročné, proto se jeví jako dobře aplikovatelné u pacientů po CMP. KVIQ nicméně vykazuje určitá omezení – jednotlivé testované pohyby jsou analytické, nefunkční (flexe v ramenním kloubu, abdukce v kyčelním kloubu, poklepávání nohou aj.) a v dotazníku chybí popis daného testovaného úkolu. Z literatury je zřejmé, že právě funkční pohyb facilituje obnovu pohybových dovedností [16]. Proto je doporučován MIQ-RS, který se z takových funkčních pohybů skládá (zvednutí flektovaného kolena, vzpažení horní končetiny s rukou v pěst, uchopení sklenice, otevření dveří tahem za kliku aj.). Testované pohyby v MIQ-RS mohou lépe odrážet pohybový výkon a obnovu motorických funkcí. V této variantě již není ve srovnání s dřívějšími verzemi zmíněna lateralita, pokud tedy proband není schopen vykonat pohyb končetinou s deficitem (kvůli plegii), pak pohyb provede zdravou končetinou. MIQ-RS je navržen obdobně jako MIQ a MIQ-R, tedy tak, že každý testovaný úkol je podrobně popsán a testovanému jedinci ukázán, aby se předešlo možnému nesprávnému pochopení pohybu.

Anglická verze dotazníku MIQ-RS je nyní validní pro pacienty v chronické fázi po CMP [17]. MIQ-RS byl také přeložen a validizován pro zdravou populaci hovořící mimo jiné francouzsky, španělsky, turecky, japonsky a slovinsky. K dnešnímu dni však neexistuje žádná česká verze dotazníku MIQ-RS, která by byla validní pro zdravé jedince či pacienty po CMP. Cílem předložené práce je vytvořit českou verzi dotazníku MIQ-RS u pacientů po CMP a ověřit jeho reliabilitu a validitu.

 

Metodika

Postup překladu

Překladový proces dotazníku MIQ-RS byl proveden v následujících krocích:

1. vytvoření dvou na sobě nezávislých překladů z angličtiny do češtiny;

2. revize obou překladů odborníky v dané tematice;

3. vznik první české verze dotazníku z dvou předešlých překladů;

4. zpětný překlad dotazníku z češtiny do angličtiny nezávislým překladatelem;

5. porovnání originální verze dotazníku a zpětného překladu;

6. vznik druhé české verze dotazníku;

7. testování srozumitelnosti české verze 10 probandy;

8. třetí revize dotazníku;

9. vznik finální české verze dotazníku (viz Příloha).

 

Výzkumný soubor

Výzkumný soubor tvořilo celkem 25 pacientů v subakutní fázi po CMP a stejný počet věkově odpovídajících pacientů po totální endoprotéze kolenního/ kyčelního kloubu (dále jen kontrolní skupina) ve věku 50–75 let, kteří splnili vstupní kritéria. Pro pacienty po CMP se jednalo o následující kritéria:

1. pacient v subakutním stadiu (tj. v rozmezí 1 týden – 2 měsíce od vzniku ataky) po primo-atace CMP;

2. ischemický původ ataky;

3. schopnost porozumění zadání studie a dobrá úroveň kognice pro představu pohybu dle Mini Mental State Examination (MMSE) [18]; minimální počet pro zařazení do studie byl stanoven na 25/ 30 bodů daného skóre;

4. žádná předchozí zkušenost s představou pohybu ani žádné praktikování představy pohybu mezi dvěma sběry dat;

5. schopnost udržet stabilitu vsedě;

6. absence bolesti při měření.

 

Kontrolní skupina musela splnit tato kritéria:

1. absence neurologického deficitu;

2. dobrá úroveň kognice pro představu pohybu;

3. žádná předchozí zkušenost s představou pohybu ani žádné praktikování představy pohybu mezi dvěma sběry dat;

4. absence bolesti při měření. Jedinci z kontrolní skupiny prováděli testované pohyby (zvednutí flektovaného kolena a předklonění se) v povoleném rozsahu dle standardních pooperačních doporučení.

 

Velikost vzorku pro validizaci dotazníku vychází ze studie Butler et al. [17], která validizovala originální anglickou verzi MIQ-RS pro pacienty po CMP v chronické fázi. Všichni probandi byli do studie získáni na základě dostupnosti mezi pacienty hospitalizovanými k rehabilitační terapii na Oddělení rehabilitace Fakultní nemocnice v Olomouci. Jedinci z kontrolní skupiny byli měřeni těsně před propuštěním z tohoto oddělení. Všichni probandi byli předem seznámeni s průběhem sběru dat a následně podepsali informovaný souhlas, který byl schválen Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci pod jednacím číslem 103/ 2021.

 

Použité metody sběru dat

Dotazník MIQ-RS

Dotazník MIQ-RS se skládá ze sedmi testovaných položek pro vizuální a stejných sedmi položek pro kinestetickou představu pohybu. Testované úkoly jsou sestaveny z jednodušších a komplexnějších funkčních pohybů:

1. zvednutí flektovaného kolena;

2. vzpažení horní končetiny s rukou v pěst;

3. upažení a následné předpažení horní končetiny;

4. předklonění se;

5. otevření kyvných dveří;

6. uchopení sklenice;

7. otevření dveří tahem za kliku.

 

Kvalitu představy (schopnost vnímat pohyb – kinestetická škála /  schopnost vidět pohyb – vizuální škála) uvedených pohybů proband hodnotí na sedmistupňové škále, přičemž 1 – velmi těžké vidět/ vnímat, 2 – těžké vidět/ vnímat, 3 – docela těžké vidět/ vnímat, 4 – neutrální (ani jednoduché, ani těžké) vidět/ vnímat, 5 – docela jednoduché vidět/ vnímat, 6 – jednoduché vidět/ vnímat a 7 – velmi jednoduché vidět/ vnímat. Platí, že čím výše (vzestupně) je představa na stupnici hodnocena, tím lépe si jedinec umí úkol v mysli představit [12,17].

 

Dotazník KVIQ-10

Dotazník KVIQ-10 se skládá z pěti testovaných položek pro vizuální a stejných pěti testovaných položek pro kinestetickou představu pohybu. Testované úkoly se podobně jako u MIQ-RS provádějí v pozici vsedě. Jedná se o:

1. flexi v ramenním kloubu;

2. opozici palců;

3. předklon;

4. abdukci v kyčelním kloubu;

5. poklepávání nohou.

 

Kvalitu představy (intenzita představy pohybu – kinestetická škála /  přesnost představy pohybu – vizuální škála) uvedených pohybů proband ohodnotí na pětistupňové škále, přičemž 1 – žádná představa /  žádný pocit z představy, 2 – nejasná představa /  mírně intenzivní představa, 3 – středně jasná představa /  středně intenzivní představa, 4 – jasná představa /  intenzivní představa a 5 – představa je velmi jasná /  představa je stejně intenzivní jako skutečné provedení pohybu. Hodnocení představy pohybů na stupnici je stejné jako u MIQ-RS [15].

 

Vyšetření FMA-UE, FMA-LE a MMSE

Pacienti po CMP dále absolvovali testování Fugl-Meyer Motor Assessment (FMA) [19] pro horní (FMA-UE; z angl. upper extremity) a dolní (FMA-LE; z angl. lower extremity) končetinu a krátký test kognitivních funkcí (MMSE – Mini-Mental State Examination). FMA je vyšetření, které hodnotí volní pohyb, koordinaci a reflexy příslušných končetin. FMA se skládá z 33 položek pro horní končetinu a 17 položek pro dolní končetinu. Jednotlivé položky jsou hodnoceny vždy na 3bodové stupnici (0–2) s tím, že maximální možné skóre FMA je pro horní končetiny 66 bodů a pro dolní končetiny 34 bodů. Nižší skóre znamená vyšší stupeň postižení. MMSE bylo provedeno u všech pacientů po CMP pro zjištění jejich kognitivního stavu. Jedná se o 10 položek, které testují orientaci, pozornost, paměť a porozumění pokynů. Skóre 27–30 bodů je norma, skóre 25–26 bodů je hraniční, nižší skóre pak ukazuje na různé stupně demence.

 

Průběh sběru dat

Ve dvou po sobě následujících dnech byl proveden kvůli reprodukovatelnosti (test-retest) sběr dat, při kterém všichni probandi podstoupili dotazníkové šetření MIQ-RS [12] a KVIQ-10 [15]. Mezi oběma dny sběru dat jedinci nesměli praktikovat terapii představou pohybu, aby nedošlo k záměrnému zkreslení výsledků. Veškeré testování probíhalo za standardizovaných podmínek stejným hodnotitelem (fyzioterapeut, který se věnuje představě pohybu). Test KVIQ-10 byl vybrán jako test kritéria, jelikož byl stanoven jako spolehlivý a validní u populace po CMP [15] a doba trvání tohoto testu je srovnatelná s MIQ-RS. Český překlad KVIQ-10, který vznikl v rámci naší studie a byl pro validizaci použit, vykazuje test-retestem dobrou reliabilitu dle vnitrotřídního koeficientu korelace (ICC – interclass correlation coefficient) v rozpětí 0,39–0,91 a vnitřní spolehlivost Cronbachova alfa s intervalem 0,84–0,85 pro vizuální a kinestetickou škálu u pacientů po CMP. Časové rozpětí dvou po sobě následujících dní bylo zvoleno s ohledem na dynamickou progresi motorické obnovy u pacientů v subakutní fázi po CMP. Průběh dotazníkového šetření u obou dotazníků představy pohybu byl následující:

1. hodnotitel nejprve přečetl a poté demonstroval testovaný pohyb;

2. proband zaujal výchozí pozici;

3. reálně vykonal pohyb danou končetinou;

4. vrátil se do výchozí pozice a představil si pohyb, který předtím skutečně vykonal;

5. nakonec ohodnotil snadnost/ obtížnost představy (MIQ-RS) a jasnost/ intenzitu představy (KVIQ-10).

Pacienti po CMP byli dále vyšetřeni prostřednictvím FMA-UE, FMA-LE [19] a MMSE [18]. Pořadí dotazníků a testů FMA-UE, FMA-LE a MMSE bylo randomizováno, aby se předešlo zkreslení výsledků.

 

Zpracování a statistické vyhodnocení dat

Data z dotazníků byla zpracována v MS Office Excel a následně analyzována pomocí softwaru Statistica verze 14 (TIBCO Software Inc., Palo Alto, CA, USA). Pro statistické vyhodnocení byly vypočítány základní statistické veličiny (průměr, medián, směrodatná odchylka, variační koeficient, interval spolehlivosti, minimum, maximum). Normalita dat byla ověřena pomocí Kolmogorov-Smirnova testu. Data nevykazovala normální rozložení, proto byly pro posouzení rozdílů použity neparametrické testy. Pro určení rozdílů byla zvolena hladina významnosti a = 0,05.

 

Test-retest spolehlivost české verze MIQ-RS

Test-retest (opakovatelnost) skóre vizuální a kinestetické škály MIQ-RS bylo hodnoceno porovnáním skóre získaného v prvním a druhém dnu sběru dat pomocí neparametrického Wilcoxonova párového testu. Rozdíl mezi dny sběru dat byl vypočítán pro obě skupiny jedinců a průměrná hodnota rozdílů byla použita k odhadu vychýlení mezi dvěma měřeními. Bland-Altmanův graf byl použit k vizualizaci shody kinestetického a vizuálního skóre MIQ-RS mezi dvěma měřeními vyjádřením vztahu mezi průměrnou hodnotou a rozdílem jedinců v obou skupinách (pacienti po CMP a kontrolní skupina) [20]. Reliabilita odpovědí jednotlivých položek pro vizuální a kinestetickou škálu MIQ-RS byla hodnocena korelačním koeficientem ICC [21].

Vnitřní konzistence české verze MIQ-RS

Pro stanovení vnitřní konzistence jednotlivých položek vizuální a kinestetické škály MIQ-RS dotazníku byly vypočteny koeficienty Cronbachova alfa, a to pro pacienty po CMP, kontrolní skupinu a obě skupiny. Cronbachův koeficient a > 0,7 je obecně považován za akceptovatelný, a > 0,8 za dobrý a a > 0,9 za vynikající [22].

 

Faktorová analýza české veze MIQ-RS

K posouzení dvoufaktorové struktury MIQ-RS (obsah vizuální a kinestetické složky) byla použita faktorová analýza metodou hlavních faktorů s rotací varimax [23]. Rotace varimax byla použita k minimalizaci složitosti zátěží v rámci každého faktoru a k reprezentaci nejjasnější faktorové struktury.

 

Vztah mezi českou verzí MIQ-RS a KVIQ-10

Vztah mezi dotazníkem MIQ-RS a KVIQ-10 byl analyzován pomocí korelační analýzy, přičemž k hodnocení byl použit Spearmanův korelační koeficient.

 

Korelace mezi českou verzí MIQ-RS a FMA-UE, FMA-LE a MMSE

Pro určení míry závislosti mezi dotazníkem MIQ-RS a testy FMA-UE, FMA-LE a MMSE byly vypočítány Spearmanovy korelační koeficienty.

Výsledky

Výzkumný soubor

Všichni jedinci, vybraní dle inkluzivních a exkluzivních kritérií, dokončili studii. Jednalo se celkem o 25 pacientů po CMP a 25 jedinců z kontrolní skupiny. Pacienti po CMP byli do studie přijati v průměru 16 ± 7,45 dne od léze. Celkový počet pacientů s levostrannou lézí byl 14, 11 pacientů mělo lézi pravostrannou. Průměrné výsledné skóre kognitivního testu MMSE bylo v první den 27,04 ± 1,48 bodu, druhý den 28,32 ± 1,62 bodu. Průměrné skóre vyšetření FMA-UE a FMA-LE bylo první den 49,8 ± 14,77 bodu a 23,6 ± 4,59 bodu a druhý den 50,6 ± 14,86 bodu a 23,92 ± 4,52 bodu. Základní údaje o skupinách a výsledné skóre z dotazníků jsou uvedeny v tab. 1.

Test-retest spolehlivost české verze MIQ-RS

Mezi skóre MIQ-RS naměřeným během prvního a druhého dne nebyl zjištěn žádný statisticky významný rozdíl pro obě škály s výjimkou osmé vizuální položky (p = 0,02) u pacientů po CMP a čtvrté vizuální položky (p = 0,04) u kontrolní skupiny, u kterých bylo v obou případech pozorováno statisticky významné zvýšení hodnoty v druhém dni sběru dat.

Rozdíl mezi jednotlivými měřeními a hodnoty ICC pro každou dílčí škálu (kinestetická a vizuální) a skupinu (pacienti po CMP a kontrolní skupina) je uveden v tab. 2 a 3.

Bland-Altmanovy grafy ukázaly, že v rámci obou testovaných skupin pro kinestetickou a vizuální škálu MIQ-RS nebyla nalezena žádná odlehlá hodnota. Hodnoty, které byly použity pro vytvoření Bland-Altmanových grafů, jsou uvedeny v tab. 4.

 

Vnitřní konzistence české verze MIQ-RS

Hodnoty Cronbachova alfa byly vypočteny pro první a druhý den v rámci MIQ-RS u pacientů po CMP a kontrolní skupiny a dále u obou skupin. V prvním dni byly hodnoty Cronbachova alfa pro kinestetické a vizuální položky dotazníku MIQ-RS 0,89 (pro CMP 0,91 a pro kontrolní skupinu 0,87). Podobné hodnoty Cronbachova alfa byly vypočteny i ve druhém dni, kdy hodnoty pro kinestetické i vizuální položky MIQ-RS byly 0,9 (pro CMP 0,94 pro obě položky, pro kontrolní skupinu 0,86 – kinestetické položky a 0,85 – vizuální položky). Výsledky značí konzistenci jednotlivých položek vizuální a kinestetické škály MIQ-RS.

 

Faktorová analýza české verze MIQ-RS

Obě faktorové analýzy při prvním a druhém dni sběru dat extrahovaly dvě komponenty (vizuální a kinestetickou), což potvrdilo dvoufaktorovou strukturu MIQ-RS. Komunality se pohybovaly v rozmezí 0,65–0,99 u pacientů po CMP a 0,68–0,99 v kontrolní skupině. U pacientů po CMP vysvětlovaly oba faktory 64,9 % celkového rozptylu (komponenta 1: 52,3 % a komponenta 2: 12,6 %) a korelace mezi vizuální a kinestetickou komponentou byla 0,76 (p < 0,001). V kontrolní skupině vysvětlovaly oba faktory 50,4 % celkového rozptylu (komponenta 1: 38,6 % a komponenta 2: 11,8 %) a korelace mezi vizuální a kinestetickou komponentou byla 0,71 (p < 0,001).

Vztah mezi českou verzí MIQ-RS a KVIQ-10

Spearmanův korelační koeficient byl použit ke zjištění vztahu mezi skóre v MIQ-RS a KVIQ-10 u kontrolní skupiny a pacientů po CMP. Pro jednotlivé škály to byly následující korelační koeficienty: kinestetická – pacienti po CMP (r_s = 0,62, p = 0,001), kinestetická – kontrolní skupina (r_s = 0,73, p < 0,001), vizuální – pacienti po CMP (r_s = 0,76, p < 0,001) a vizuální – kontrolní skupina (r_s = 0,68, p < 0,001). Korelace závislosti MIQ-RS a KVIQ-10 byly následující: pro kinestetické (r_s = 0,62, p < 0,001) a vizuální skóre (r_s = 0,78, p < 0,001) u pacientů po CMP a dále pro kinestetické (r_s = 0,73, p < 0,001) a vizuální skóre (r_s = 0,69, p < 0,001) u kontrolní skupiny.

 

Korelace mezi českou verzí MIQ-RS, FMA-UE, FMA-LE a MMSE

Skóre FMA-UE se pohybovalo v rozmezí 9–65 bodů (průměrné skóre za první den 49,8 ± 14,77 bodu a za druhý 50,6 ± 14,86 bodu), skóre FMA-LE se pohybovalo v rozmezí 9–30 bodů (průměrné skóre za první den 23,6 ± 4,59 bodu a za druhý 23,92 ± 4,52 bodu) a skóre MMSE v rozmezí 25–30 bodů (průměrné skóre za první den 27,04 ± 1,48 bodu a za druhý 28,32 ± 1,62 bodu). Korelace mezi celkovým skóre MIQ-RS a skóre motoriky horních končetin FMA-UE byla −0,104 (p = 0,62). Korelace mezi celkovým skóre MIQ-RS a skóre motoriky dolních končetin FMA-LE byla −0,074 (p = 0,73). Korelace mezi celkovým skóre MIQ-RS a MMSE byla −0,15 (p = 0,49).

 

Diskuze

Tato studie se zabývala vytvořením české verze dotazníku představy pohybu MIQ-RS u pacientů po CMP. Jedná se o první validizaci jednoho z dotazníků představy pohybu pro českou populaci. Hodnocení schopnosti představy pohybu pomocí dotazníků je důležité, jelikož může pomoci s určením vhodnosti tréninku představou pohybu a event. odhalit, který typ představy (kinestetická či vizuální) je pro jedince snazší. Dotazník může být dále využit i pro průběžný feedback, a odrážet tak aktuální kvalitu představy pohybu daného jedince, který podstupuje trénink představy pohybu.

Bylo prokázáno, že MIQ-RS je platný a spolehlivý nástroj, a proto je vhodný pro hodnocení schopnosti představy pohybu u česky mluvící populace po CMP a u věkově odpovídající námi vybrané kontrolní skupiny (pacienti po totální endoprotéze kolenního/ kyčelního kloubu). Spolehlivost české verze MIQ-RS pro pacienty po CMP, která byla hodnocena z hlediska vnitřní konzistence a test-retest opakovatelnosti, byla akceptovatelná. Koeficient Cronbachova alfa české verze byl > 0,91 pro vizuální a kinestetickou škálu při prvním a druhém dni sběru dat. Hodnoty ICC se pohybovaly v rozmezí 0,59–0,89 pro kinestetické položky, zatímco pro vizuální položky 0,67–0,91. Byla potvrzena i dvojí struktura dotazníku obsahující vizuální a kinestetickou škálu. Dále bylo potvrzeno, že dosažený výsledek z vyšetření FMA-UE, FMA-LE a MMSE nesouvisí s dosaženým skóre v MIQ-RS.

Platnost a spolehlivost dotazníku MIQ-RS byla již dříve ověřena pro anglicky mluvící pacienty v chronickém stadiu po CMP [17]. Naše práce se zaměřuje na validizaci MIQ-RS u pacientů po CMP v dřívějším stadiu, a sice v subakutním. Subakutní stadium jsme si vybrali z hlediska zvýšeného potenciálu následné aplikace představy pohybu v tomto období. Skóre v dotazníku MIQ-RS bylo porovnáno se skóre v dotazníku KVIQ-10, který je vhodný pro pacienty po CMP.

 

Test-retest české verze MIQ-RS

Výsledky analýzy test-retest ukázaly, že MIQ-RS je spolehlivý a stabilní v námi zvoleném časovém intervalu (p < 0,05). U osmé položky (p = 0,02) u pacientů po CMP (zvednutí flektovaného kolena) a čtvrté položky (p = 0,04) u kontrolní skupiny (předklon) bylo pozorováno významné zvýšení hodnot v druhém dni sběru dat. V obou případech se jednalo o vizuální představu a je možné pozorovat, že v prvním dni se jedincům jevil pohyb jako obtížný, zatímco ve druhém dni jednodušší. Dále platí, že čím menší je hodnota průměrného rozdílu jednotlivých položek dotazníku MIQ-RS mezi dvěma dny sběru dat, tak při prvním a druhém dni sběru dat jsou pohyby představovány téměř stejně (tab. 2, 3). Pro pacienty po CMP to byly úkoly uchopení sklenice a otevření dveří tahem za kliku a pro kontrolní skupinu zvednutí flektovaného kolena a uchopení sklenice. Jedná se o úkoly, které jsou v rámci denních aktivit četně opakovány, tedy dobře uloženy v paměti a jedincům pak nedělá problém vybavit si je v rámci představy.

U pacientů po CMP vykazovaly vizuální položky větší rozptyl ICC, zatímco kinestetické položky vykazovaly nižší hodnoty reprodukovatelnosti a větší rozptyl ICC. Jednotlivé vizuální a kinestetické položky v kontrolní skupině vykazovaly nižší hodnoty reprodukovatelnosti a větší rozptyl ICC pro vizuální a kinestetické položky než u pacientů po CMP. Tyto výsledky jsou v souladu s ostatními studiemi [12,14,15,24], kde hodnoty ICC byly vyšší pro vizuální než pro kinestetické položky. Výsledky jsou však v kontrastu se zjištěními ve studii Butler et al. [17], kde autoři dospěli k vyšším hodnotám ICC u kinestetických položek. Autoři uvádějí, že vztah mezi kinestetickými a vizuálními hodnotami ICC není možné vysvětlit individuálními charakteristikami účastníků, protože nebyl zjištěn žádný statisticky významný rozdíl v těchto parametrech mezi kontrolní skupinou a pacienty po CMP. Vysvětlení rozdílu tak zůstává nejasné [17].

 

Vnitřní konzistence a faktorová analýza české verze MIQ-RS

Výpočet vnitřní konzistence analyzované podle Cronbachova alfa a faktorové analýzy ukázal, že vizuální a kinestetická škála jsou dvě samostatné položky MIQ-RS. Ve srovnání s dotazníkem KVIQ-10 vykazuje MIQ-RS u pacientů po CMP i u kontrolní skupiny vyšší vnitřní konzistenci. Koeficientem Cronbachova alfa české verze MIQ-RS byla pro pacienty po CMP zjištěna velmi dobrá vnitřní konzistence pro vizuální a kinestetické položky MIQ-RS. Pro kontrolní skupinu pak byly hodnoty Cronbachova alfa nižší než u pacientů po CMP a vykazovaly dobrou vnitřní konzistenci. Námi zjištěné koeficienty jsou nižší než ty, které uvádí Butler et al. [17] (0,95 pro vizuální položky a 0,97–0,98 pro kinestetické položky) u pacientů po CMP. Také koeficienty Cronbachova alfa české verze dotazníku KVIQ-10 byly (0,83–0,85 – vizuální položky a 0,84–0,85 – kinestetické položky) pro pacienty po CMP nižší než ty, které uvádí pro KVIQ-10 Malouin et al. [15] (0,89 – vizuální a 0,87 – kinestetický). Rozptyl dat vysvětlený faktorovou analýzou byl pro českou verzi KVIQ-10 u pacientů po CMP nižší než pro MIQ-RS.

 

Vztah mezi českou verzí MIQ-RS a KVIQ-10 a korelace mezi MIQ-RS, FMA-UE, FMA-LE a MMSE

Ve vztahu mezi českou verzí MIQ-RS a KVIQ-10 byla zjištěna nízká, ovšem statisticky významná korelace (r_s = 0,62, p = 0,001) mezi kinestetickými škálami MIQ-RS a KVIQ-10 u pacientů po CMP. Ve studii Butler et al. [17] zjistili podobně nízkou statisticky významnou korelaci mezi vizuálními škálami u stejné skupiny.

Korelace mezi celkovým skóre MIQ-RS a skóre motoriky horních končetin FMA-UE, motoriky dolních končetin FMA-LE a kognitivním vyšetřením MMSE byly slabé. To značí, že stupeň motorického a kognitivního postižení v tomto konkrétním souboru dat nesouvisí se schopností představy pohybu.

 

Dotazník MIQ-RS byl navržen pro dvě škály – vizuální a kinestetickou, což, jak uvádí Butler et al. [17], zvyšuje efektivitu jeho klinického využití. Dotazník totiž odhalí nejen schopnost tvorby představy pohybu, ale také to, který typ představy (vizuální/ kinestetická) jedinec upřednostňuje. Pro pacienty po CMP stejně jako pro sportovce se může jevit vizuální představa pohybu jako jednodušší. Sportovci jsou totiž více vystaveni sledování videozáznamů se svými pohybovými výkony či výkony jiných hráčů, aby se v provedení pohybu zdokonalili. U pacientů s lézemi je vizuální představa velmi důležitá, jelikož jim umožňuje vnímat lépe celé tělo při pohybu a nejenom jeho vybranou část [12,17]. U pacientů s lézemi v oblasti putamen a parietálního laloku je popisována nemožnost kinestetické představy, proto je vizuální typ představy pohybu jedinou možností [8].

Jistou výhodou dotazníku KVIQ-10 by mohly být jednoduché pohyby, které byly snadné pro obě skupiny. Jednoduché analytické pohyby však neodráží motorickou obnovu pacienta stejně dobře jako každodenní funkční pohyby, které jsou obsaženy v MIQ-RS. Na druhou stranu komplexnost úkolů může být pro pacienty po CMP složitá, jelikož si musí představit jednotlivé fáze takového úkolu v rámci končetiny či pohybu končetiny ve vztahu ke zbytku těla [17].

Jedinci do kontrolní skupiny byli do naší studie vybráni tak, aby věkově odpovídali pacientům po CMP. Věkové rozmezí jedinců bylo 50–75 let, přičemž průměrný věk v obou skupinách byl stejný (72 let) a také pohlaví bylo v obou skupinách rovnoměrně rozděleno. Průměrný věk jedinců v naší studii byl vyšší než ve studii Butler et al. (59,2 roku u pacientů po CMP a 51 let u kontrolní skupiny) [17]. Již dříve však bylo zjištěno, že schopnost tvorby představy pohybu nezávisí na věku [15,17] ani na pohlaví [25].

 

Limity studie

Dotazník MIQ-RS byl navržen tak, aby jej jedinec vyplnil sám. V naší studii však bylo zadání úkolu vč. jeho předvedení (aby nedocházelo k chybným představám pohybu) a následného zaznamenání do archu provedeno hodnotitelem.

Z pozorování v průběhu měření je zřejmé, že osoby v kontrolní skupině mohly být při výzkumu méně soustředěné, nemusely totiž vnímat efekt a důležitost následné aplikace představy pohybu do rehabilitace tak jako pacienti po CMP. Jedinci v kontrolní skupině byli v odpovědích pohotoví, což by mohlo souviset s absencí neurologického deficitu centrální nervové soustavy, a tím byla celková doba promýšlení jejich odpovědí nižší než u pacientů po CMP. Také to může souviset s tím, že i doba k reálnému provedení úkolu u osob z kontrolní skupiny byla velmi krátká. Z dřívějších poznatků vyplývá, že čas potřebný k reálnému provedení úkolu a čas potřebný pro představu pohybu jsou velmi podobné [4]. Můžeme tedy uvažovat, že pohotovost při představě pohybu je přímým odrazem pohotovosti v provedení reálného pohybu.

 

Závěr

Spolehlivost české verze MIQ-RS pro pacienty po CMP byla z hlediska vnitřní konzistence velmi dobrá a z hlediska test-retest opakovatelnosti akceptovatelná. Dále byla potvrzena i dvoufaktorová struktura dotazníku obsahující vizuální a kinestetickou škálu. Naše studie zjistila, že skóre z testů FMA-UE, FMA-LE a MMSE nesouvisí s výsledkem v dotazníku MIQ-RS. Česká verze dotazníku MIQ-RS (viz Příloha) je spolehlivým a platným indikátorem schopnosti představy pohybu u pacientů v subakutním stadiu po CMP s hemiparézou/ hemiplegií, a proto může být aplikována do klinické praxe.