#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Solidní pseudopapilární neoplazie řešená roboticky asistovanou slezinu zachovávající distální pankreatektomií


Authors: K. Pončáková;  M. Rousek;  P. Záruba;  R. Pohnán
Authors‘ workplace: 2. LF UK a ÚVN – VFN Praha ;  Chirurgická klinika
Published in: Rozhl. Chir., 2025, roč. 104, č. 1, s. 25-29.
Category: Case Report
doi: https://doi.org/10.48095/ccrvch202525

Overview

Souhrn

Úvod: Se zavedením robotického systému Da Vinci Xi došlo k exponenciálnímu rozvoji roboticky asistovaných operačních intervencí. Benefity robotické chirurgie jsou úspěšně využívány i v oblasti pankreatické chirurgie. Prezentujeme kazuistiku 24leté pacientky se solidní pseudopapilární neoplazií pankreatu operované s využitím tohoto robotického systému.

Kazuistika: Mladá pacientka se symptomatickou solidní pseudopapilární neoplazií kaudy pankreatu podstoupila roboticky asistovanou slezinu zachovávající distální pankreatektomii dle Kimury. Operace proběhla dle plánu s využitím robotického systému Da Vinci Xi nekomplikovaně. Pooperační průběh byl hladký s následnou dimisí do domácí péče 6. pooperační den. Další pooperační vývoj byl příznivý a pacientka je 6 měsíců po operaci v celkově dobrém stavu a bez obtíží.

Závěr: Roboticky asistované operace přináší i do oblasti pankreatické chirurgie řadu výhod, kterých lze pomocí robotického systému bezpečně a miniinvazivně dosáhnout i v anatomicky nepříznivém terénu. I přes svou technickou náročnost je bezpečnou metodou v řešení benigních a low-grade maligních pankreatických neoplazií.

Klíčová slova:

pankreas – robotická chirurgie – distální pankreatektomie – pankreatická neoplazie

Úvod

Solidní pseudopapilární neoplazie (SPN) je exokrinní low-grade maligní léze pankreatu postihující převážně mladé ženy, průměrný věk v době diagnózy je 28,5 roku [1]. U dospělých pacientů představuje 1–2 % exokrinních pankreatických tumorů a až 5 % cystických lézí, v pediatrické populaci tyto léze tvoří 6–17 % všech pankreatických novotvarů [2]. U žen je prevalence výskytu asi 10× vyšší, riziko zvratu do maligního onemocnění činí 15 % [3].

Pacienti s SPN se mohou klinicky prezentovat abdominalgií, nespecifickými dyspeptickými obtížemi horního typu či v pokročilých případech palpovatelnou abdominální masou. Mezi standardně využívané zobrazovací metody využívané v rámci diagnostického procesu se řadí endoskopická ultrasonografie (EUS), výpočetní tomografie (CT) či magnetická rezonance (MR).

Odlišení SPN od jiných pankreatických neoplazií je kruciální částí diagnosticko-terapeutického postupu, kompletní resekce SPN je plně kurativní léčebná metoda s dobrou prognózou pro pacienta [3]. Pro histopatologickou verifikaci je typická pseudopapilární stavba buněk, vysoká pozitivita pro beta-catenin, synaptophysin, chromogranin a přítomnost CD10 znaku na buněčných membránách [4]. U části pacientů lze pozorovat elevaci hladiny onkomarkeru Ca 19-9 [4].

Pro svůj kurativní potenciál představuje resekční výkon léčebnou metodou první volby u SPN. Dle lokalizace tumoru je prováděna distální resekce pankreatu či pankreatoduodenektomie. Využití robotického přístupu navíc pacientům přináší benefity spojené s miniinvazivním výkonem [5], a to zkrácení doby hospitalizace, minimalizace pooperační bolesti a snížení rizika rozvoje infekčních komplikací [6]. I když Hlavsa et al. v retrospektivní analýze pacientů, kteří podstoupili miniinvazivní či otevřenou distální pankreatektomii, neprokázali rozdíl v době hospitalizace u těchto výkonů [7], naše dosavadní zkušenost jasně prokazuje snížení počtu hospitalizačních dní u roboticky asistované distální pankreatektomie, což dokládá i tato kazuistika.

Dle konsenzu Evropských doporučení pro miniinvazivní pankreatickou chirurgii (The Brescia Internationally Validated European Guidelines on Minimally Invasive Pancreatic Surgery – EGUMIPS, 2022) je roboticky asistovaná distální pankreatektomie doporučována jako metoda volby v terapii benigních a low-grade maligních lézí, s benefitem u slezinu zachovávajících výkonů [8].

 

Kazuistika

Čtyřiadvacetiletá, interně zdravá pacientka bez rodinné zátěže byla vyšetřena pro dyspeptické obtíže horního typu a nespecifické bolesti břicha v oblasti epigastria. Hmotnostní úbytek pacientka nezaznamenala. Hladina glykemie byla v mezích normy. Jedinou odchylkou při laboratorních vyšetřeních byla mírná anemie (hladina hemoglobinu 119 g/l), bez vyjádřeného anemického syndromu. Ultrasonografie zobrazila neoplastické ložisko mezi kaudou pankreatu a hilem sleziny, následná zobrazovací vyšetření pomocí kontrastní počítačové tomografie a MR verifikovala solidně cystické ložisko kaudy o rozměrech 35 × 31 × 30 mm, bez nálezu sekundarit, charakterem odpovídající SPN. Pacientka byla multidisciplinárním týmem indikována k robotické slezinu zachovávající distální pankreatektomii.

 

Postup operace

Pacientka byla operována v celkové kombinované anestezii. Poloha pacientky byla končetinami dolů v úhlu 15° s pravostranným náklonem 7°. Po antiseptické přípravě operačního pole bylo Hassonovou technikou zavedeno kapnoperitoneum a asistentský port. Kamerový port byl zaveden 3 cm kraniolaterálně vpravo. V příčné linii s kamerovým portem byly zavedeny z incize dva 8mm porty laterálně vpravo v medioklavikulární a přední axilární čáře z pohledu pacienta a jeden 12mm port pro stapler v medioklavikulární čáře vlevo od kamery, s rozestupy 7 cm mezi jednotlivými porty (obr. 1). Iniciálním krokem výkonu bylo otevření omentální burzy přerušením gastrokolického ligamenta v oblasti vrcholu velké kurvatury. Dle předoperačního CT vyšetření byl nádor uložený v kaudě pankreatu tak, že bylo možné předpokládat slezinu zachovávající výkon. Po exploraci omentální burzy byla mobilizována levá polovina tračníku protětím gastrokolického a splenokolického ligamenta. Tím byla zpřístupněna oblast slezinného hilu kaudy a mediálně i těla pankreatu. Splenogastrické ligamentum s krátkými žaludečními cévami bylo v této fázi výkonu zachováno pro případnou konverzi k Warschaw metodě při slezinu zachovávající operaci. V získaném prostoru byl vypreparován dolní okraj těla a kaudy pankreatu, postupně byl po mobilizaci těla pankreatu vypreparován i kmen lienální žíly a tepny. Po oddělení těla pankreatu od slezinných cév bylo tělo pankreatu přerušeno staplerem v bezpečné vzdálenosti od nádoru (obr. 2). Resekce byla dokončena ventrální mobilizací budoucího resekátu laterálním směrem od resekční linie vpravo s postupným přerušováním drobných tepenných a žilních struktur směřujících do pankreatu. Preparát byl extrahován v plastovém sáčku z minilaparotomie. Oblast resekce byla drenována zavedením Jackson-Pratt drénu (JP drén).

Po výkonu byla pacientka časně vertikalizována 4 hod po operaci, 1. pooperační den byla zatížena per os příjmem, který dobře tolerovala. Střevní pasáž se kompletně obnovila 5. pooperační den. V průběhu hospitalizace nevykazovaly krevní testy odchylku od normy. Pooperační bolesti byly efektivně sanovány neopiátovými analgetiky. Při klinicky příznivém pooperačním průběhu byla nemocná dimitována do domácí péče 6. pooperační den. Z důvodu asymptomatické elevace pankreatické amylázy v pojistném drénu (max. 35,9 ukat/l 3. pooperační den, 27,9 ukat/l 5. pooperační den) byl drén při dimisi ponechán in situ a následně byl při minimální produkci extrahován 3 dny po dimisi při plánované ambulantní kontrole. Pooperační průběh v domácím prostředí byl klidný, operační rány se zhojily per primam intentionem. Histopatologická verifikace resekátu potvrdila diagnózu SPN s pozitivním beta-cateninem, synaptophysinem, progesteronovým receptorem a negativní na chromogranin A s minimálním počtem mitóz.

 

Diskuze

Solidní pseudopapilární neoplazie se řadí mezi nízce maligní léze pankreatu, u kterých je vhodný operační mana­gement pomocí miniinvazivních metod, a to vč. využití robotického systému. V našem případě byla u pacientky provedena roboticky asistovaná distální pankreatektomie. Tento roboticky asistovaný výkon poprvé provedl Melvin v roce 2003.

U benigních a nízce maligních lézí je v případě distální pankreatektomie doporučeno zachování sleziny [6,9], při kterém využití robotického systému díky jeho technologickým přednostem poskytuje operatérovi významnou výhodu při preparaci.

Image 1. Fig. 1.
Fig. 1.

Image 2. Fig. 2.
Fig. 2.

Splenektomie s sebou nese řadu nejen časných pooperačních, ale i dlouhodobých rizik, k nejzávažnějším komplikacím patří syndrom fulminantní sepse splenektomovaných (overwhelming post splenectomy infection – OPSI), s potenciálně fatálním koncem při rapidně fulminantním průběhu s rozvojem septického šoku během 12–24 hod od nástupu prvotních symptomů [10,11]. Zde nelze opomenout důležitost postsplenektomické vakcinace a nutnost dlouhodobé antibiotické profylaxe těchto pacientů. Tyto faktory se spolupodílí na mnohdy zásadních limitacích ovlivňujících kvalitu života pacientů po splenektomii. Předmětem probíhajícího výzkumu je i možný zvýšený nárůst incidence nejen hematologických malignit u splenektomovaných nemocných [12]. Splenektomie je rovněž asociována s pooperační trombocytózou, se vznikem trombotických komplikací a s tvorbou intraabdominálních abscesů [13–15].

Slezinu zachovávající operaci lze provést technikou dle Warshawa či Kimury. Po ligaci a transsekci splenické arterie a vény u distální pankreatektomie využívá Warshawův přístup kolaterálního zásobení z krátkých gastrických cév. Přístup je technicky snazší, je ale spojen s rizikem infarktu sleziny. Při infarzaci může vzniknout levostranná portální hypertenze s tvorbou perigastrických varixů [12].

Kimurův přístup zachovává magistrální splenické cévy a neovlivňuje fyziologickou perfuzi sleziny. Jedná se o přístup technicky obtížnější, který vyžaduje preparaci lienálního cévního svazku. Je zatížen vyšším rizikem výskytu závažného perioperačního krvácení [16]. Roboticky asistovaná Kimurova technika facitiluje přístup k magistrálním cévám sleziny a snižuje riziko nutnosti přechodu k vynucené splenektomii [6]. Vzhledem k technické náročnosti Kimurovy techniky se úspěšnost metody pohybuje mezi 55 a 84 % [16]. K této statistice přispívá i poznatek, že až u 40 % populace může splenická arterie probíhat ve vztahu k pankreatu intraparenchymatózně, což představuje významnou periprocedurální komplikaci [17].

Předmětem diskuze nadále zůstává perioperační zavádění pojistných drenáží v prevenci vzniku pooperační pankreatické píštěle (postoperative pancreatic fistula – POPF) u pacientů podstupujících distální pankreatektomii. POPF i nadále zůstává častou komplikací pankreatických resekcí, asociovanou s významnou morbiditou i letalitou [18,19]. Zavedení drenáže bylo do nedávné doby obligatorním krokem s cílem snížení rizika rozvoje klinicky závažné POPF. Dle aktuálních dat však nezavedení pojistné drenáže nevede k nárůstu pooperační morbidity ani k nutnosti chirurgické intervence [20]. Při srovnání skupiny pacientů bez zavedené drenáže, resp. se zavedenou drenáží v rámci studie PANDORINA se klinicky významná POPF vyskytla ve 12 vs. 27 %, pooperační morbidita činila 15, resp. 20 % [21]. V našem případě jsme zvolili zavedení pojistné drenáže a předmětem diskuze zůstává, zda byl zjištěný biochemický leak nutností k elongované drenáži s cílem eradikovat klinicky významnou POPF.

Kromě periprocedurálních výhod facilitujících intraoperační disekci přináší robotické operace benefity spojené s miniinvazivními operaci: snížení pooperační bolestivosti, časné zahájení rehabilitace a významné zkrácení doby do návratu k běžným aktivitám. Pro nemalou část nemocných je důležitý i příznivý výsledný kosmetický efekt (obr. 1).

Je třeba zvážit skutečnost, že stále není k dispozici dostatek dat pro validní vyhodnocení úspěšnosti a komplikací zmíněných slezinu zachovávajících metod provedených při robotických výkonech, a jejich další evaluace je tedy vhodná.

 

Závěr

Roboticky asistovaná slezinu šetřící distální pankreatektomie je bezpečnou metodou k řešení benigních a low-grade maligních lézí pankreatu s jednoznačným přínosem pro pacienta, při zachování plné onkologické radikality a vy­užívající všechny výhody miniinvazivní operace s minimalizací krvácení během výkonu, snížením pooperační bolesti, s urychlením rekonvalescence a se zkrácením celkové doby do návratu k plnohodnotnému životu.

Slezinu zachovávající výkony v modifikaci dle Kimury redukují riziko rozvoje infarzace sleziny a levostranné portální hypertenze.

 

Konflikt zájmů

Autoři článku prohlašují, že nejsou v souvislosti se vznikem tohoto článku ve střetu zájmů a že tento článek nebyl publikován v žádném jiném časopise, s výjimkou kongresových abstrakt a doporučených postupů.


Sources

1.           Law JK, Ahmed A, Singh VK et al. A systematic review of solid-pseudopapillary neoplasms: are these rare lesions? Pancreas 2014; 43(3): 331–337. doi: 10.1097/MPA.0000000000000061.

2.           La Rosa S, Bongiovanni M. Pancreatic solid pseudopapillary neoplasm: key pathologic and genetic features. Arch Pathol Lab Med 2020; 144(7): 829–837. doi: 10.5858/arpa.2019-0473-RA.

3.           Dinarvand P, Lai J. Solid pseudopapillary neoplasm of the pancreas: a rare entity with unique features. Arch Pathol Lab Med 2017; 141(7): 990–995. doi: 10.5858/arpa.2016-0322-RS.

4.           Mylonas KS, Doulamis IP, Tsilimigras DI et al. Solid pseudopapillary and malignant pancreatic tumors in childhood: a systematic review and evidence quality assessment. Pediatr Blood Cancer 2018; 65(10): e27114. doi: 10.1002/pbc.27114.

5.           Reddy K, Gharde P, Tayade H et al. Advancements in robotic surgery: a comprehensive overview of current utilizations and upcoming frontiers. Cureus 2023; 15(12): e50415. doi: 10.7759/cureus.50415.

6.           Granieri S, Bonomi A, Frassini S et al. Kimura‘s vs Warshaw‘s technique for spleen preserving distal pancreatectomy: a systematic review and meta-analysis of high-quality studies. HPB (Oxford) 2023; 25(6): 614–624. doi: 10.1016/j.hpb.2023.02.009.

7.           Hlavsa J, Pavlík T, Marek D et al. Minimálně invazivní chirurgie karcinomu pankreatu na Chirurgické klinice Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Rozhl Chir 2024; 103(4): 122–131. doi: 10.33699/PIS.2024.103.4.122–131.

8.           Abu Hilal M, van Ramshorst TM, Boggi U et al. The Brescia Internationally Validated European Guidelines on Minimally Invasive Pancreatic Surgery (EGUMIPS). Ann Surg 2024; 279(1): 45–57. doi: 10.1097/SLA.0000000000006006.

9.           Kimura W, Inoue T, Futakawa N et al. Spleen-preserving distal pancreatectomy with conservation of the splenic artery and vein. Surgery 1996; 120(5): 885–890. doi: 10.1016/s0039-6060(96)80099-7.

10.         Gupta AK, Vazquez OA. Overwhelming post-splenectomy infection syndrome: variability in timing with similar presentation. Cureus 2020; 12(8): e9914. doi: 10.7759/cureus.9914.

11.         Pohnan R. Prevence infekčních komplikací u pacientů po splenektomii. Vakcinologie 2019; 13(3): 117–119.

12.         Kristinsson SY, Gridley G, Hoover RN et al. Long-term risks after splenectomy among 8,149 cancer-free American veterans: a cohort study with up to 27 years follow-up. Haematologica 2014; 99(2): 392–398. doi: 10.3324/haematol.2013.092460.

13.         Buzelé R, Barbier L, Sauvanet A et al. Medical complications following splenectomy. J Visc Surg 2016; 153(4): 277–286. doi: 10.1016/j.jviscsurg.2016.04.013.

14.         Barmparas G, Lamb AW, Lee D et al. Postoperative infection risk after splenectomy: a prospective cohort study. Int J Surg 2015; 17: 10–14. doi: 10.1016/j.ijsu.2015.03.007.

15.         Palkar AV, Agrawal A, Verma S et al. Post splenectomy related pulmonary hypertension. World J Respirol 2015; 5(2): 69–77. doi: 10.5320/wjr.v5.i2.69.

16.         Abu Hilal M, Carvalho L, van Ramshorst TM et al. Minimally invasive vessel-preservation spleen preserving distal pancreatectomy – how I do it, tips and tricks and clinical results. Surg Endosc 2023; 37(9): 7024–7038. doi: 10.1007/s00464-023-10173-z.

17.         Nakata K, Ohtsuka T, Miyasaka Y et al. Evaluation of relationship between splenic artery and pancreatic parenchyma using three-dimensional computed tomography for laparoscopic distal pancreatectomy. Langenbecks Arch Surg 2021; 406(6): 1885–1892. doi: 10.1007/s00423-021-02101-3.

18.         Yang F, Windsor JA, Fu DL. Optimizing prediction models for pancreatic fistula after pancreatectomy: current status and future perspectives. World J Gastroenterol 2024; 30(10): 1329–1345. doi: 10.3748/wjg.v30.i10.1329.

19.         Nebbia M, Capretti G, Nappo G et al. Updates in the management of postoperative pancreatic fistula. Int J Surg 2024; 110(10): 6135–6144. doi: 10.1097/JS9.0000000000001395.

20.         van Bodegraven EA, De Pastena M, Vissers FL et al. Routine prophylactic abdominal drainage versus no-drain strategy after distal pancreatectomy: a multicenter propensity score matched analysis. Pancreatology 2022; 22(6): 797–802. doi: 10.1016/j.pan.2022.06.002.

21.         van Bodegraven EA, Balduzzi A, van Ramshorst TME et al. Prophylactic abdominal drainage after distal pancreatectomy (PANDORINA): an international, multicentre, open-label, randomised controlled, non-inferiority trial. Lancet Gastroenterol Hepatol 2024; 9(5): 438–447. doi: 10.1016/S2468-1253(24)00037-2.

Labels
Surgery Orthopaedics Trauma surgery
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#