#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Retromyringická myringoplastika


Authors: M. Schaffer;  M. Hroboň;  P. Rambousek;  J. Skřivan;  M. Světlík
Authors‘ workplace: Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol, Praha
Published in: Otorinolaryngol Foniatr, , 2001, No. 1, pp. 21-25.
Category:

Overview

Retrospektivní studie hodnotí výsledky myringoplastik prováděných na Kliniceotorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol, katedře IPVZ, v letech 1996 -1997. Jedná se o soubor 147 pacientů, kde je zastoupeno 101 primárních výkonů a 46 revizníchoperací. Z revizních operací byla 1. revize provedena 26krát (57 % z celkového počtu revizí), z tohopo jiném pracovišti 11krát (42 %), 2. revize byla provedena 13krát (28 % z celkového počtu revizí),z toho po jiném pracovišti 6krát (46 %), 3. revize byla provedena 7krát (15 % z celkového počturevizí), z toho počtu 3krát po jiném pracovišti (43 %). Ve všech případech byla použita underlaytechnika s tympanomeatálním lalokem. Jako štěp byla použita temporální fascie, perichondriuma chondroperichondrium, které bylo odebíráno převážně z tragu. Průměrná doba sledování byla 8,3měsíce. Dosažená úspěšnost u primárních výkonů byla 77%. Fascie byla použita v 96 %, perichon-drium a chondroperichondrium shodně ve 2 %. Při 1. revizi byl fasciální štěp použit v 62 % s úspěš-ností 75%, perichondrium a chondroperichondrium bylo použito ve 35 % a jedenkrát byl použitchondrofasciální štěp (4 %) s úspěšností 60%. Při 2. a 3. revizi se fasciální štěp použil v 50 %s úspěšností 60%, chondroperichondrium a perichondrium bylo použito v 50 % s úspěšností 80%.Při neúspěšných myringoplastikách byla zjištěna častější dehiscence v předním dolním kvadrantu.U subtotálních perforací byla zjištěna nižší úspěšnost zhojení (64%), stejně tak u perforací vzniklýchokují.V jednom případě došlo i po přihojení štěpu ke zhoršení sluchu a desetkrát zůstal sluch bez zlepšení,z toho 7krát při užití nefaciálního štěpu. Jedenkrát byla pozorována silná dysestézie v oblastizvukovodu a jedenkrát silný tinnitus.V souvislosti s úspěšností zhojení myringoplastik jsou uváděny četné prognostické faktory. Mezinejčastěji uváděné patří patogeneze vzniku perforace, velikost perforace, lokalizace perforace, druhpoužitého štěpu, věk pacienta, zkušenost chirurga, počet předchozích výkonů, předešlé adenotomieu dětí a imunologický stav pacienta. Vlivu těchto faktorů se věnuje diskuse.

Klíčová slova:
myringoplastika, perforace bubínku, retromyringická technika, fasciální štěp,perichondrální štěp, chondroperichondrální štěp, revizní myringoplastika.

Full text is not available online.
If interested in a scan of this journal, contact NTO ČLS JEP.

Labels
Audiology Paediatric ENT ENT (Otorhinolaryngology)
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#