Retromyringická myringoplastika
Authors:
M. Schaffer; M. Hroboň; P. Rambousek; J. Skřivan; M. Světlík
Authors‘ workplace:
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol, Praha
Published in:
Otorinolaryngol Foniatr, , 2001, No. 1, pp. 21-25.
Category:
Overview
Retrospektivní studie hodnotí výsledky myringoplastik prováděných na Kliniceotorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol, katedře IPVZ, v letech 1996 -1997. Jedná se o soubor 147 pacientů, kde je zastoupeno 101 primárních výkonů a 46 revizníchoperací. Z revizních operací byla 1. revize provedena 26krát (57 % z celkového počtu revizí), z tohopo jiném pracovišti 11krát (42 %), 2. revize byla provedena 13krát (28 % z celkového počtu revizí),z toho po jiném pracovišti 6krát (46 %), 3. revize byla provedena 7krát (15 % z celkového počturevizí), z toho počtu 3krát po jiném pracovišti (43 %). Ve všech případech byla použita underlaytechnika s tympanomeatálním lalokem. Jako štěp byla použita temporální fascie, perichondriuma chondroperichondrium, které bylo odebíráno převážně z tragu. Průměrná doba sledování byla 8,3měsíce. Dosažená úspěšnost u primárních výkonů byla 77%. Fascie byla použita v 96 %, perichon-drium a chondroperichondrium shodně ve 2 %. Při 1. revizi byl fasciální štěp použit v 62 % s úspěš-ností 75%, perichondrium a chondroperichondrium bylo použito ve 35 % a jedenkrát byl použitchondrofasciální štěp (4 %) s úspěšností 60%. Při 2. a 3. revizi se fasciální štěp použil v 50 %s úspěšností 60%, chondroperichondrium a perichondrium bylo použito v 50 % s úspěšností 80%.Při neúspěšných myringoplastikách byla zjištěna častější dehiscence v předním dolním kvadrantu.U subtotálních perforací byla zjištěna nižší úspěšnost zhojení (64%), stejně tak u perforací vzniklýchokují.V jednom případě došlo i po přihojení štěpu ke zhoršení sluchu a desetkrát zůstal sluch bez zlepšení,z toho 7krát při užití nefaciálního štěpu. Jedenkrát byla pozorována silná dysestézie v oblastizvukovodu a jedenkrát silný tinnitus.V souvislosti s úspěšností zhojení myringoplastik jsou uváděny četné prognostické faktory. Mezinejčastěji uváděné patří patogeneze vzniku perforace, velikost perforace, lokalizace perforace, druhpoužitého štěpu, věk pacienta, zkušenost chirurga, počet předchozích výkonů, předešlé adenotomieu dětí a imunologický stav pacienta. Vlivu těchto faktorů se věnuje diskuse.
Klíčová slova:
myringoplastika, perforace bubínku, retromyringická technika, fasciální štěp,perichondrální štěp, chondroperichondrální štěp, revizní myringoplastika.
Labels
Audiology Paediatric ENT ENT (Otorhinolaryngology)Article was published in
Otorhinolaryngology and Phoniatrics
2001 Issue 1
Most read in this issue
- Paratonzilární absces - komplikace -kazuistika
- Retromyringická myringoplastika
- Bazaloidní karcinom sesarkomatoidní komponentou - méněobvyklá varianta tumoru hrtanu
- Cefixim v léčbě recidivujícícha protrahovaných sinusitid