Vliv důlního prostředí na výskyt chronické bronchitidy, CHOPN a bronchiálníhyperreaktivity u bývalých horníků OKD

Overview

Cílem práce je zhodnotit význam působení kamenouhelného prachu na dýchací cesty horníků. Na Klinice chorob z povoláníFakultní nemocnice v Ostravě bylo v letech 2002–2003 vyšetřeno 2036 bývalých horníků Ostravsko-karvinských kamenouhelnýchdolů, průměrného věku 60 let, kteří již téměř 16 let nebyli exponováni důlnímu prachu. V dole pracovali průměrně 23,5 roku.Polovinu souboru tvoří horníci, kteří nikdy nekouřili, a druhou polovinu dlouholetí bývalí a současní kuřáci. Rozdíl mezi kuřákya nekuřáky byl statisticky významný (p < 0,001). Počet vykouřených cigaret a délka expozice cigaretovému kouři však nebylystatisticky významné ve vztahu k výskytu onemocnění dýchacích cest. Byla zjištěna statisticky významná souvislost mezi délkou důlníexpozice a onemocněním dýchacích cest (p < 0,001), která se nejvíce projevila u kuřáků s délkou expozice v dole nad 28 let, a toproti skupinám s expozicí do 28 let.Šedesátidevíti procentní výskyt chronické bronchitidy u bývalých horníků převyšoval významně výskyt tohoto onemocnění u neexponovanépopulace, ale také u dělníků jiných prašných provozů. Obstrukci dýchacích cest mělo 30,35 % horníků.Známky bronchiální hyperreaktivity byly zaznamenány u 14,4 % kuřáků a u 13 % nekuřáků, kteří byli exponováni průměrněstejnou dobu důlnímu prachu. U kuřáků se bronchiální hyperreaktivita shodovala s alergií ve 22,3 %. U nekuřáků byla shodabronchiální hyperreaktivity s alergií ve 23,3 %.Pneumokoniózu s typickými RTG znaky podle ILO mělo 57,8 % horníků (n = 1177), z toho jen 18 % v komplikované formě.CHOPN II.–III. stupně jsme zaznamenali jen u 10 % těchto pacientů s komplikovanou pneumokoniózou (tj. 1,7 % celého souboru).

Klíčová slova:
CHOPN, chronická bronchitida, bronchiální hyperreaktivita, horníci