Chirurgická léčba aktivní infekční endokarditidy: 8leté zkušenosti

Východisko.
Provedení retrospektivní studie s posouzením efektu chirurgické léčby aktivní infekční endokarditidy na našem pracovišti v období od 1/1998 do 12/2005. 

Metody a výsledky.
Soubor tvoří 57 konsekutivních nemocných s infekční endokarditidou operovaných v aktivní fázi infekce (splnění Durackových diagnostických kritérií, přetrvávající elevace CRP v době kardiochirurgického výkonu, indikace k výkonu dle platných doporučení České kardiologické společnosti). Početně převažovali muži nad ženami (38/19). Věkový průměr nemocných byl 52,5 let, bez významného rozdílu mezi muži a ženami. Nejčastějším etiologickým agens byly stafylokoky – 28,1 %, následovaly streptokoky – 19,3 %. Nejčastěji byla postižena aortální chlopeň (26 případů endokarditidy), mitrálních endokarditid bylo 21, v dalších 7 případech se jednalo o současné postižení aortální i mitrální chlopně. Zaznamenali jsme také 3 trikuspidální endokarditidy. Celkově samozřejmě převažovaly endokarditidy nativních chlopní nad protetickými (49 versus 8). Endokarditida byla obvykle řešena náhradou chlopně mechanickou protézou – 45x, bioprotéza byla použita u 13 nemocných, záchovná operace na mitrální nebo trikuspidální chlopni byla provedena v 6 případech endokarditidou postižených chlopní. Výkon byl doplněn 1x anuloplastikou mitrální chlopně a 5x trikuspidální plastikou pro současnou významnou regurgitaci jiné etiologie. Současná chirurgická revaskularizace byla nutná u 9 nemocných. U většiny nemocných došlo po operaci ke zlepšení funkční třídy NYHA klasifikace, všichni přeživší nemocní, kteří byli původně ve třídě NYHA III–IV, se přesunuli do třídy NYHA I–II. Relaps a recidiva endokarditidy činí souhrnně 7 %. Třicetidenní mortalita nemocných operovaných pro aktivní endokarditidu je 15,8 %, zemřelo 9 nemocných. V dalším sledování zemřelo 7 pacientů, celková mortalita je 28,1 %. Doba sledování nemocných, kteří přežili operaci, je 0,5–90 (medián 40) měsíců. 

Závěry.
Operace infekční endokarditidy v aktivní fázi mají relativně vysokou mortalitu ve srovnání s elektivními výkony. Nicméně tato je akceptovatelná, neboť operace v aktivní fázi je vynucena závažnými komplikacemi a umožňuje snížit předpokládanou mortalitu při konzervativní léčbě. Naše výsledky jsou srovnatelné s literárními údaji. 

Klíčová slova:
infekční endokarditida, chirurgická léčba, náhrada chlopně, záchovná operace chlopně.