#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Orgánové komplikace navozené ergotovými agonisty dopaminu – čas na změnu léčebných doporučení?


Authors: J. Roth;  O. Ulmanová;  E. Růžička
Authors‘ workplace: Centrum extrapyramidových onemocnění – Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Published in: Čas. Lék. čes. 2005; 144: 123-126
Category: Case Report

Overview

Při užití ergotových agonistů dopaminu (EAD:
např. pergolid, bromokriptin, dihydroergokriptin) v léčbě Parkinsonovy nemoci mohou vznikat orgánové fibrotické změny pleuropulmonální, perikardiální, retroperitoneální a chlopenní. Případ 1: 56letá nemocná s Parkinsonovou nemocí, léčena od července 2002 pergolidem v dávce 3x1 mg/24 hod. V červnu 2003 byly shledány otoky dolní končetin, echokardiografie prokázala nevelkou mitrální regurgitaci při morfologicky prakticky intaktním nálezu na chlopni. V lednu 2004 se vyvinula rychle progredující levostranná srdeční insuficience. Byla zjištěna významná mnohotná chlopení vada s dominující mitrální regurgitací a provedena náhrada mitrální chlopně a pergolid vyměněn za ropinirol. Kardiální funkce ani hybný stav nejsou zatím zcela kompensovány. Případ 2: 66letý nemocný s Parkinsonovou nemocí od roku 1996, od roku 1999 léčen pergolidem v konečné dávce 3 mg/24 hod. Počátkem roku 2004 se objevily lividní otoky dolních končetin. Zjištěna oboustranná hydronefróza se strikturou ureterů, počínající renální insuficience. Byla provedena plastika obou ureterů, histologicky prokázána periureterální fibróza, nasazeny kortikoidy a pergolid vyměněn za pramipexol. Přesto nastala progrese nálezu, nemocný byl indikován k provedení ureterálních stentů. Z literatury a z našich vlastních zkušeností vyplývají následující doporučení k omezení rizika komplikací: Nenasazovat EAD jako agonisty dopaminu první volby. Pravidelně klinicky monitorovat všechny nemocné léčené EAD. Významné projevy: dušnost, kašel, subakutně vznikající únavový syndrom, přibývání či ubývání na váze, otoky dolních končetin (i asymetrické), mikční obtíže, rozvoj srdeční insuficience, bolesti na hrudi, srdeční šelest. Záchyt zvýšené sedimentace, bílkovin akutní fáze či anémie má podpůrný význam. U všech symptomatických nemocných provést pomocná vyšetření (podle charakteru komplikací): RTG snímek plic či CT hrudníku, spirometrie, echokardiografie, vyšetření renálních funkcí, sonografie ledvin a močových cest, CT retroperitonea. Před zahájením terapie EAD provést vyšetření renálních funkcí, RTG plic a echokardiografii. Kontrolní echokardiografii provést po 3–6 měsících a následně vždy po 6–12 měsících. 

Klíčová slova:
Parkinsonova nemoc, fibróza, ergotová skupina, pergolid.


Labels
Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain management Dental Hygienist

Article was published in

Journal of Czech Physicians


Most read in this issue
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#