Charakteristika reziduálních tachykardií spojených s koronárním sinem během ablace dlouhodobé perzistentní fibrilace síní

English version

Authors: M. Fiala J. Chovančík ^{1,2 1}; D. Wojnarová ¹; V. Bulková ¹; J. Pindor ¹; H. Szymeczek ¹; R. Lábrová ²; O. Toman ²; J. Januška ¹; J. Špinar ²
Authors‘ workplace: Department of Cardiology, Heart Center, Hospital Podlesí, Třinec, head prim. Marian Branny, M. D. ¹; Department of Cardiology Medical Faculty Masaryk University and University Hospital, Brno, head prof. Jindřich Špinar, M. D., Ph. D., F. E. S. C. ²
Published in: Vnitř Lék 2011; 57(1): 33-42
Category: Original Contributions

Overview

Cíl:
Cílem práce je charakteristika tachykardií spojených s koronárním sinem (CS), které se u pacientů s primární dlouhodobou perzistentní fibrilací síní (FS) objevily jako poslední reziduální arytmie a které k obnovení sinusového rytmu (SR) vyžadovaly ablaci v CS nebo ve velké srdeční žíle.

Metodika:
Práce zahrnula 23 pacientů, kteří představovali 23 % z 99 pacientů, u nichž byl sinusový rytmus obnoven vlastní ablací. Lokalizovaná reentry tachykardie omezená na muskulaturu CS byla pozorována u 8 (35%) pacientů, zatímco perimitrální reentry tachykardie byla zaznamenána u 14 (61%) pacientů. Dvacet (87%) pacientů zůstávalo bez recidiv arytmie bez antirytmik I. nebo III. třídy po dobu 33 ± 10 (12– 53) měsíců sledování.

Závěr:
Většina reziduálních tachykardií souvisejících s CS jeví vlastnosti reentry, přičemž jedna třetina využívá myokard CS jako substrát pro reentry nezávislý na síňovém myokardu.

Klíčová slova:
fibrilace síní – perzistentní – ablace – koronární sinus – tachykardie

Sources

1. Haïsssaguerre M, Sanders P, Hocini M et al. Catheter ablation of long-lasting persistent atrial fibrillation: critical structures for termination. J Cardiovasc Electrophysiol, 2005; 16: 1125– 1137.

2. Fiala M, Chovančík J, Nevřalová R et al. Termination of long-lasting persistent versus short- lasting persistent and paroxysmal atrial fibrillation by ablation. Pacing Clin Electrophysiol 2008; 31: 985– 997.

3. Sanders P, Jaïs P, Hocini M et al. Electrical disconnection of the coronary sinus by radiofrequency catheter ablation to isolate a trigger of atrial fibrillation. J Cardiovasc Electrophysiol 2004; 15: 364– 368.

4. Chugh A, Oral H, Good E et al. Catheter ablation of atypical flutter and atrial tachycardia within the coronary sinus after left atrial ablation for atrial fibrillation. J Am Coll Cardiol 2005; 46: 83– 91.

5. Haïssaguerre M, Hocini M, Takahashi Y et al. Impact of catheter ablation of the coronary sinus on paroxysmal or persistent atrial fibrillation. J Cardiovasc Electrophysiol 2007; 18: 378– 386.

6. Volkmer M, Antz M, Hebe J et al. Focal atrial tachycardia originating from the musculature of the coronary sinus. J Cardiovasc Electrophysiol 2002; 13: 68– 71.

7. Knecht S, O’Neill MD, Matsuo S et al. Focal Arrhythmia confined within the coronary sinus and maintaining atrial fibrillation. J Cardiovasc Electrophysiol 2007; 18: 1140– 1146.

8. Rostock T, Lutomsky B, Steven D et al. The coronary sinus as a focal source of paroxysmal atrial fibrillation: more evidence for the “fifth pulmonary vein”? Pacing Clin Electrophysiol 2007; 30: 1027– 1031.

9. Hwang C, Wu TJ, Doshi RN et al. Vein of Marshall cannulation for the analysis of electrical activity in patients with focal atrial fibrillation. Circulation 2000; 101: 1503– 1505.

10. Chen PS, Wu TS, Hwang C et al. Thoracic veins and the mechanism of nonparoxysmal atrial fibrillation. Cardiovasc Res 2002; 54: 295– 301.

11. Knecht S, Jaïs P, Lim KT et al. Slow conduction of the vein of Marshall in the context of permanent atrial fibrillation. J Cardiovasc Electrophysiol 2007; 18: 1004– 1005.

12. Badhar N, Kalman JM, Sparks PB et al. Atrial tachycardia arising from the coronary sinus musculature: electrophysiologic characteristics and long-term outcomes of radiofrequency ablation. J Am Coll Cardiol 2005; 46: 1921– 1930.

13. Chauvin M, Shah D, Haïssaguerre M et al. The anatomic basis of connection between the coronary sinus and the left atrium in humans. Circulation 2000; 101: 647– 652.

14. Ho Y, Sanchez- Quintana D, Cabrera JA et al. Anatomy of the left atrium: Implications for radiofrequency ablation of atrial fibrillation. J Cardiovasc Electrophysiol 1999; 10: 1525– 1533.

15. Kuhne M, Ho SY, Morady F et al. Elimination of left atrial appendage potentials during radiofrequency ablation near the right superior pulmonary vein. Heart Rhythm 2008; 5: 475– 478.

16. Jaïs P, Hocini M, Hsu LF et al. Technique and results of linear ablation at the mitral annulus. Circulation 2004; 110: 2996– 3002.

17. Jaïs P, Sanders P, Hsu LF et al. Flutter localized to the anterior left atrium after catheter ablation of atrial fibrillation. J Cardiovasc Electrophysiol 2006; 17: 279– 285.

18. Takahashi Y, Takahashi A, Miyazaki S et al. Electrophysiologic characteristics of localized reentrant atrial tachycardia occurring after catheter ablation of long-lasting persistent atrial fibrillation. J Cardiovasc Electrophysiol 2009; 20: 623– 629.

19. Takahashi Y, Jaïs P, Hocini M et al. Acute occlusion of the left circumflex coronary artery during mitral isthmus linear ablation. J Cardiovasc Electrophysiol 2005, 16: 1104– 1107.

20. Ren JF, Lin D, Marchlinski FE et al. Esophageal imaging and strategies for avoiding injury during the left atrial ablation for atrial fibrillation. Heart Rhythm 2006; 3, 1156– 1161.