Vliv aerobního pohybového programu ve vodě na kvalitu života související se zdravím u seniorek

Overview

Pohybová aktivita příznivě ovlivňuje zdravotní stav i subjektivní vnímání kvality života a pohybový program aqua-training je novou, relativně málo využívanou aktivitou. Cílem práce bylo posoudit vliv aerobního pohybového programu ve vodě na změnu úrovně kvality života související se zdravím u postmenopauzálních žen. Výzkumný soubor tvořilo 33 žen ve věku nad 60 let (67 ± 5,2 roku). Soubor žen byl rozdělen na intervenovanou a kontrolní skupinu. Intervenovaná skupina (n = 17) absolvovala půlroční aerobní pohybový program v mělké vodě při frekvenci 1x týdně 60 minut. Kontrolní skupina nebyla zařazena do pohybového programu. Úroveň kvality života související se zdravím před experimentálním obdobím a po něm byla posuzována dotazníkem SF-36. Práce prokázala, že aerobní pohybový program ve vodě signifikantně zvyšuje úroveň všeobecného vnímání vlastního zdraví (p = 0,04; r = 0,36).

Klíčová slova:

kvalita života – stáří – cvičení – vodní prostředí

Úvod

Kvalita života nabývá na důležitosti zejména v naší stárnoucí společnosti a podle odborníků je lepší vést kvalitní život než jen dlouhý život bez kvalitní náplně.⁽¹⁾ Udržení dobré kvality života po co nejdelší dobu začíná být jeden z hlavních cílů v oblasti veřejného zdraví a z klinického hlediska je problémem i snaha o zlepšení ztracené kvality života u osob s chronickým onemocněním.⁽²⁾ Pokles kvality života se projeví závislostí na jiných, ztrátou soběstačnosti a v absenci smyslu vlastního života.⁽³⁾ V medicínských vědách se v poslední době vžil pojem kvalita života související se zdravím. Jedná se o subjektivní koncept, jehož vnímání je silně závislé na pohledu hodnotitele.⁽⁴⁾ Koncept kvality života související se zdravím (health-related quality of life, dále HRQoL) představuje spokojenost se životem ve čtyřech oblastech: zdraví, tělesný stav, psychický stav a sociální vztahy.⁽⁵⁾ Hodnocení HRQoL může pomoci při posuzování kvality zdravotní péče a efektu léčebných intervencí.⁽⁶⁾

HRQoL se jeví nejen jako multidimenzionální, ale také jako multikauzální. Vnímané zdraví se zdá být spojeno s několika individuálními charakteristikami. Jednou z nich je úroveň pohybové aktivity a tělesné zdatnosti. Vyšší úroveň pohybové aktivity byla spojena se snížením morbidity a nižší úmrtností u mnoha populací a několik studií prokázalo pozitivní vztah mezi pohybovou aktivitou a kvalitou života související se zdravím u populace starších dospělých.⁽⁷⁾ Výsledky epidemiologických klinických studií naznačují, že realizace dokonce i malého množství pohybové aktivity může mít zdravotní benefity, zejména u rizikových skupin osob, např. obézních, s hypertenzí nebo v seniorském věku.^(8,9) Cílem pohybových programů je udržet nebo zlepšit tělesnou zdatnost alespoň na takovou úroveň, aby odpovídala požadavkům na realizaci aktivit denního života.⁽¹⁰⁾ Pravidelná pohybová aktivita má nejen celou řadu pozitivních fyziologických, ale také sociálních účinků.⁽¹¹⁾

V posledních letech se výrazně zvýšil zájem o přínos pohybových aktivit ve vodě, a to z důvodu snížení reakčních sil země, a tudíž i zatížení pohybového aparátu.⁽¹²⁾ Díky nižšímu riziku poranění kloubů se toto cvičení považuje za ideální pro osoby s obezitou a s osteoartrózou.⁽¹³⁾ U seniorské populace je voda jako médium obzvláště užitečná, protože snižuje pravděpodobnost akutního zranění, zmenšuje strach z pádu, a navíc pohybové aktivity ve vodě zvyšují míru adherence oproti cvičení na suchu.⁽¹⁴⁾ Kromě plavání, které vyžaduje specifické a pokročilé motorické dovednosti, se vodní prostředí využívá pro různé druhy cvičení vykonávané ve vzpřímeném postoji v mělké nebo hluboké vodě. Mezi oblíbené pohybové programy ve vodě patří tradiční aerobní program aqua-aerobik (lekce může nebo nemusí zahrnovat choreografii), chůze/běh ve vodě, jízda na kole (tzv. hydrobike), vysoce intenzivní intervalový trénink, odporový (silový) trénink se specializovaným vybavením (např. činky, rukavice, manžety, plavecký tubus) a programy protahovacího a relaxačního charakteru (např. jóga, tai chi) Pohybové programy často využívají hudební doprovod, který udává počet opakování, tempo cvičení a navozuje atmosféru.

Podle výsledků výzkumů může aerobní pohybový program ve vodě pozitivně ovlivnit různé aspekty kvality života populace starších dospělých.^(15–20) Studie provedená autory Bocalini et al. ukázala, že po 12 týdnech u skupiny 30 žen cvičících ve vodě 3x týdně došlo k významnému zlepšení o 20–28 % v různých doménách hodnotících kvalitu života (Fyzické zdraví, Prožívání, Sociální vztahy a Prostředí).⁽¹⁶⁾ Také ve studii Ricaové et al. autoři zjistili, že po 12 týdnech aerobního programu ve vodě při frekvenci 3x týdně došlo u skupiny obézních žen a žen se sedavým způsobem života k významnému zlepšení ve všech doménách kvality života (Fyzické zdraví +28 %, Prožívání +32 %, Sociální vztahy +30 % a Prostředí +22 %).⁽¹⁷⁾ Autoři Schuch et al. rovněž udávají zlepšení ve Fyzickém zdraví (+8 %) a v doméně Prožívání (+5 %) po 12týdenním aerobním programu ve vodě při frekvenci 2x týdně u skupiny 26 mladších a 21 postmenopauzálních žen. V této studii nebyly však nalezeny žádné významné změny v oblastech Sociální vztahy a Prostředí.⁽²⁰⁾ Ve výše uvedených výzkumech byla kvalita života měřena standardizovaným dotazníkem Světové zdravotnické organizace (World Health Organization Quality of Life Assessment, WHOQOL). Z výsledků studií Schucha et al. a Ricaové et al. vyplývá, že u mladších a postmenopauzálních žen byl přírůstek v kvalitě života nižší než u obézních starších žen.^(20,17) Tato skutečnost může souviset s tím, že byly pozorovány různé populace. Obézní starší ženy vykazují ve srovnání s neobézními staršími ženami nižší kvalitu života v doménách Fyzické funkce, Fyzické omezení rolí, Vitalita, Bolest a Všeobecné vnímání vlastního zdraví.⁽²¹⁾

V randomizované kontrolované studii Vécseyné Kováchové et al. autoři porovnávali účinek pohybového programu pilates a aerobního programu ve vodě po 24 týdnech při frekvenci 3x týdně 60 minut u skupiny žen a mužů ve věku 66,4 ± 6,2 roku. Ukázalo se, že oblasti Fungování smyslů a Nezávislost byly subjektivně vnímány lépe u skupiny cvičící program pilates a oblast Sociálního zapojení byla hodnocena lépe u skupiny cvičící ve vodě.⁽¹⁸⁾ V uvedené studii byl použit standardizovaný dotazník Světové zdravotnické organizace pro seniorskou populaci (World Health Organization Quality of Life Assessment for Older Adults, WHOQOL-OLD).

Randomizovaná kontrolovaná studie Devereuxové, Robertsonové a Briffaové hodnotila účinnost 10týdenního aerobního pohybového programu ve vodě při frekvenci 2x týdně 60 minut u skupiny žen ve věku 73,3 ± 3,9 roku. Autorky zjistily, že oproti kontrolní skupině, která neabsolvovala pohybový program ve vodě, vykazovala skupina žen cvičící ve vodě značné zlepšení kvality života související se zdravím v doménách Fyzické funkce, Vitalita, Sociální fungování a Duševní zdraví.⁽¹⁵⁾ Autoři Oh et al. zaznamenali vyšší skóre kvality života související se zdravím v doméně Fyzické omezení rolí a Bolest po absolvování aerobního pohybového programu ve vodě u osob s rizikem pádu.(19) Ve výše uvedených studiích byla kvalita života měřena standardizovaným dotazníkem SF-36 (Medical Outcomes Study 36- Item Short Form Health Survey).

Protože se podobný výzkum zatím v České republice nerealizoval, rozhodli jsme se navrhnout aerobní pohybový program ve vodě a posoudit jeho vliv na úroveň vnímané kvality života související se zdravím u vybrané skupiny seniorek.

Metodika

Charakteristika výzkumného souboru

Výzkumný soubor této studie tvořily postmenopauzální ženy ve věku nad 60 let, které byly bez objektivních zdravotních potíží. Probandky vybrané na základě vstupních kritérií byly nerandomizovaně rozděleny do intervenované a kontrolní skupiny. Zatímco intervenovaná skupina po dobu následujících šesti měsíců podstoupila aerobní pohybový program ve vodě, kontrolní skupina pokračovala v běžném životě jako doposud. Celkový počet probandek, které dokončily výzkum, činil 33 žen. V intervenované skupině celkem dokončilo celý pohybový program ve vodě 17 probandek a kontrolní skupinu tvořilo 16 probandek. Průměrný věk celého souboru byl 67 ± 5,2 roku (věkové rozmezí 59–78 let). Základní charakteristika obou souborů žen je sumarizována v tabulce 1. Jednalo se o skupinu žen, které navštěvovaly seniorský klub ve Středisku sociálních služeb na Praze 13. V klubu se ženy účastnily besed a skupinové chůze 1x týdně. Základní parametry, které určovaly výběr subjektů do našeho výzkumu, byly věk a ženské pohlaví. Do výzkumu byly na základě vstupních kritérií hledány ženy starší 60 let. Probandky se dle anamnézy neléčily s žádným závažným onemocněním CNS nebo jiným neurologickým, psychiatrickým, ortopedickým, kardiovaskulárním, interním nebo onkologickým onemocněním. Vylučovacími kritérii pro zařazení osob do výzkumu byla diagnóza močové inkontinence. Osoby zařazené do studie nesměly na základě strukturovaného rozhovoru vedeného při vstupním vyšetření provozovat v současné době program pohybových aktivit ve vodě. Výzkumný soubor byl sestaven na základě dobrovolné účasti zájemců, která poskytuje potencionální motivovanost, a je tak základním předpokladem pro kompletní participaci v intervenčních studiích. Probandky byly oslovovány autorkou výzkumu, buď osobně ve zmíněním zařízení, nebo telefonicky. Následně pak byly další probandky nabírány metodou sněhové koule, prostřednictvím již oslovených účastnic. Motivací pro všechny probandky byl zejména samotný intervenční program, ale i diagnostické vyšetření kvality života.

Design studie

Výzkum byl realizován jako kvaziexperimentální studie bez randomizace při rozřazování probandek do jednotlivých skupin. Design studie byl sestaven za účelem posouzení vlivu aerobního pohybového programu ve vodě na psychosociální parametry zdraví u žen ve věku nad 60 let. U obou skupin byla provedena vstupní diagnostika HRQoL před zahájením pohybového programu a výstupní diagnostika HRQoL po skončení pohybového programu. Intervenovaná skupina probandek absolvovala 1x týdně po dobu 6 měsíců aerobní pohybový program ve vodě. Kontrolní skupina probandek se nezúčastnila aerobního pohybového programu ve vodě.

Pohybová intervence

Aerobní pohybový program ve vodě byl realizován autorkou výzkumu. K realizaci pohybového programu byly využity prostory Základní školy Weberova 1/1090 v Praze 5. Základní škola disponuje vlastním bazénem o velikosti 25 x 10 m. Teplota vody se pohybovala kolem 29 °C. Probandky absolvovaly skupinové cvičení v mělké vodě (hloubka bazénu 1,2 m, hladina vody dosahuje úrovně střední části hrudní kosti) pod vedením lektorky v časovém rozsahu 60 minut jednou týdně po dobu 6 měsíců (celkem 24 tréninkových lekcí). Snahou bylo vytvořit co nejpestřejší náplň programu pro docílení dostatečné intenzity stimulace subjektů. Intenzita pohybového zatížení hodnocená pomocí srdeční frekvence se pohybovala v rozmezí 107–122 tepů. min–1 (70–80 % SF_max) v hlavní části lekce. Pro kontrolu srdeční frekvence (SF) probandky využívaly monitor srdeční frekvence Polar S610i. Hudební doprovod byl zvolen v tempu 120–130 bpm. V tabulce 2 uvádíme obsah a strukturu cvičebního programu ve vodě. Byla sledována docházka probandek, přičemž za dostatečnou účast byla považována přítomnost nad 85 % programu (byly tolerovány celkem 4 absence). Nižší účast byla důvodem k vyloučení z výzkumného souboru při zpracování dat.

Diagnostika kvality života související se zdravím

Subjektivní vnímání kvality života bylo hodnoceno pomocí standardizovaného dotazníku SF-36 (Short Form 36 Health Survey Questionnaire). Dotazník SF-36 je často používaný standardizovaný nástroj mapující 8 dimenzí kvality života pomocí celkem 36 otázek a používá se k hodnocení kvality života podmíněné zdravím jedinců zdravých i jedinců s různými onemocněními.^{( 7)} Jednotlivá otázka obsahuje několik navržených odpovědí na principu Likertovy škály (např. Do jaké míry Vás omezuje Vaše zdraví v chůzi na více než jeden a půl kilometru? Ano, omezuje hodně – 1; Ano, omezuje trochu – 2; Ne, neomezuje vůbec – 3. Jak velké bolesti jste měl(a) v posledních 4 týdnech? Žádné – 1; Velmi mírné – 2; Mírné – 3; Střední – 4; Silné – 5; Velmi silné – 6). Mezi sledované dimenze patří fyzický stav (základní aktivity denního života včetně hygieny, oblékání až po volnočasové pohybové aktivity), celková fyzická schopnost (omezení práceschopnosti a denních aktivit), tělesná bolest, celkové zdraví (subjektivní pocit celkového zdraví), vitalita (únava či pocit energie a elánu), společenský život (vliv onemocnění na společenské aktivity), emoční stav (problémy s prací nebo jinými denními aktivitami v důsledku emočních problémů) a duševní zdraví (pocit nervozity a deprese vs. pocit štěstí a klidu). Položky dotazníku jsou postavené tak, že vyšší skóre signalizuje lepší HRQoL. Rozmezí skóre je od 0 do 100 bodů. Hodnota skóre pod 50 může signalizovat horší zdravotní stav populace.⁽²²⁾

Statistická analýz a dat

Ke statistickému vyhodnocení dat byl použit software STATISTICA verze 12 (USA). K hodnocení úrovně sledovaných parametrů byly použity základní popisné statistiky (aritmetický průměr, směrodatná odchylka, minimální a maximální hodnota). Testování normality pomocí Kolmogorovova–Smirnova testu neprokázalo normalitu rozložení ve všech případech. Rozdíly ve sledovaných parametrech před intervencí a po intervenci u závislých skupin byly posouzeny pomocí Wilcoxonova párového testu a rozdíly mezi nezávislými skupinami byly posouzeny pomocí Mannova–Whitneyova U testu. Hladina významnosti byla stanovena na úrovni p < 0,05. Pro posouzení praktické významnosti statisticky testovaných rozdílů byl využit koeficient „effect size“ r (= Z/√N).⁽²³⁾ Míra efektu intervence, vyjádřená hodnotou koeficientu, byla interpretována následovně: malý efekt r = 0,1–0,30, střední efekt r = 0,30–0,50, velký efekt r = 0,50 a více.⁽²⁴⁾ Za významný účinek intervence byl považován střední efekt. Kromě výpočtu koeficientu r bylo provedeno ještě testování velikosti efektu pomocí binominálního zobrazení (binomial effect size display, BESD) mezi intervenovanou a kontrolní skupinou. Jedná se o kontingenční tabulku, v níž jsou zobrazeny pravděpodobnosti úspěchu intervence (zlepšení, dosažení požadovaného pozitivního výsledku).⁽²⁵⁾

Výsledky

V tabulce 3 jsou uvedena srovnání výsledků intervenované a kontrolní skupiny a intraskupinové rozdíly mezi vstupním a výstupním měřením. Jednotlivé výsledkové části dotazníku jsou rozděleny do 8 subkategorií a do 2 hlavních kategorií, tj. fyzická a psychická složka zdraví. Osmi subkategoriemi jsou: Fyzické fungování, Fyzické omezení, Tělesná bolest, Celkové zdraví, Vitalita, Sociální fungování, Emoční problémy a Duševní zdraví. Meziskupinovým srovnáním intervenované a kontrolní skupiny při vstupním měření nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl ve většině výše uvedených subkategorií. Statisticky významný rozdíl mezi intervenovanou a kontrolní skupinou při vstupním měření byl zjištěn pouze v subkategorii Celkové zdraví. Ženy v kontrolní skupině vykazovaly vyšší úroveň vnímaného celkového zdraví než ženy v intervenované skupině (p < 0,05). Výsledky uvedené v tabulce 3 ukazují, že byly zjištěny statisticky významné změny pouze v subkategorii Celkové zdraví u intervenované skupiny (p = 0,04; r = 0,36). U kontrolní skupiny došlo v některých doménách k snížení kvality života, především ve Fyzickém fungování a Fyzickém omezení, dále v Celkovém zdraví, ale i ve Vitalitě, a sníženo bylo také Duševní zdraví. Toto snížení nebylo statisticky významné po experimentálním období. Překvapujícím zjištěním je, že po aplikaci pohybové intervence ve vodě nedošlo ke statisticky významným změnám v úrovni psychického zdraví. Meziskupinovým srovnáním intervenované a kontrolní skupiny z hlediska hodnot při výstupním měření nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl u žádného z hodnocených parametrů kvality života související se zdravím. Výsledky velikosti efektu pomocí binominálního zobrazení ukázaly, že vlivem pohybové intervence ve vodě může dojít k pravděpodobnému zlepšení ve Fyzickém fungování (o 20,6 %), ve Fyzickém omezení (o 25,7 %), v Celkovém zdraví (o 25,7 %) a v Duševním zdraví (o 26,5 %). Bylo zjištěno, že námi zvolená pohybová intervence byla probandkami akceptována a při absolvování cvičení nebyly zaznamenány žádné úrazy, komplikace ani nežádoucí účinky. Ve studii byly vyloučeny 3 probandky v intervenované skupině z důvodu nedostatečné účasti na pohybovém programu (byly překročeny 4 absence).

Diskuse

Někteří autoři považují efekt pohybových aktivit na psychosociální parametry za významnější než na parametry fyziologické.^{( 26)} Pozitivní efekt pohybové aktivity na psychické zdraví, kvalitu života a životní spokojenost u žen po menopauze je v odborné literatuře opakovaně prokazován. Pro pozitivní ovlivnění psychické pohody se doporučují pohybové aktivity nízké až střední intenzity v délce trvání 45 minut a s frekvencí 2x týdně. Zlepšení úrovně kvality života bylo ve většině případů po delší intervenci (6–12 měsíců).⁽²⁷⁾ U seniorské populace více let prožitých v dobrém zdravotním stavu znamená vyšší úroveň kvality života, vyšší míru nezávislosti a možnost být aktivní. Proto je důležitá tvorba pohybových programů vedoucích k podpoře zdravého stárnutí populace.

V této práci bylo prokázáno, že u žen absolvujících půlroční pohybový program ve vodě došlo k významným změnám pouze u jednoho dílčího parametru kvality života související se zdravím, a to v případě Celkového zdraví (p = 0,04; r = 0,36). Celkové zdraví představuje subkategorii pro oblast Fyzického zdraví. Námi zjištěné výsledky jsou v souladu se závěry většiny zahraničních studií, které zaznamenaly pozitivní vliv pohybové intervence ve vodě na úroveň Fyzického zdraví.^{(16,17,19,20)}

Naše práce ale neprokázala pozitivní vliv pohybové intervence ve vodě na zvýšení úrovně vnímaného psychického zdraví. Naše zjištění je v rozporu s randomizovanou studií Devereuxové, Robertsonové a Briffaové, ve které sledovaly skupinu žen s průměrným věkem 73 let. Výsledky studie prokázaly pozitivní efekt 10týdenní pohybové intervence ve vodě při frekvenci 2x týdně v doménách Vitalita a Sociální fungování.⁽¹⁵⁾

Významným limitem naší práce je rozřazení souboru do skupin bez randomizace. Reálná situace umožňovala pouze rozřazení osob do skupin na základě jejich preferencí. To do jisté míry vymezuje charakteristiku výzkumného souboru žen v intervenované skupině. Pravděpodobně se jedná převážně o ženy, které jsou proaktivní ve vztahu k pohybovým programům a s aktivním přístupem k životu. Zjištěné poznatky tak není možné zobecnit na skupinu žen ve věku 60 let a starších, které jsou méně pohybově aktivní, nejsou přístupny změnám a nejsou tolik orientovány na zdravotní přínos pravidelné pohybové aktivity. Tuto skupinu však vnímáme z hlediska aktuálních i budoucích zdravotních rizik či komplikací za nejvýznamnější. Dalším limitem je malý soubor, v němž ani klinicky významné změny nemusejí dosahovat statistické významnosti.

Závěr

Pohybový aerobní program aqua-training rozšiřuje spektrum pohybových aktivit zlepšujících pocit celkového zdraví pro pohybově aktivní ženy.

Mgr. Veronika Kramperová, Ph.D.

Absolvovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, obor Tělesná výchova a sport. V roce 2020 získala titul Ph.D. za práci s názvem Vliv aerobního pohybového programu ve vodě na úroveň složek zdravotně orientované tělesné zdatnosti a kvality života seniorek. Od roku 2014 působí na katedře plaveckých sportů FTVS UK v Praze jako odborná asistentka, kde zajišťuje výuku v oblasti zdravotního plavání a aqua-fitness.

Korespondenční adresa:

Mgr. Veronika Kramperová, Ph.D.

Katedra plaveckých sportů

Fakulta tělesné výchovy a sportu UK Praha

e-mail: veronika@kramperova.com