#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Nodl M. Středověk v nás
Vydalo: Argo 2015


: prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc.
: Geriatrie a Gerontologie 2019, 8, č. 3: 141
:

Snad každému se občas stane, že přehlédne zajímavou knihu, nebo si ji nekoupí proto, že se zdá tematicky vzdálená jeho profesnímu nebo individuálnímu zájmu. Přiznám se, že i mne by titul Středověk v nás patrně na první pohled nezaujal. Zásadní zlom v mém zájmu o něj nastal ve chvíli, kdy na podzim 2018 přednesl Martin Nodl skvělou habilitační přednášku na stejné téma a uvedenou knihu předložil jako habilitační spis. Fakt, že všechno je jinak, než jsme se o středověku, jako době úpadku a temna, učili ve škole, mě následně přiměl k pečlivému přečtení. Ve výborně napsané knize, opírající se o bohatý archivní materiál, najde čtenář mnoho cenných a i pro dnešek užitečných informací.

Autor je historik a spisovatel a v úvodu píše, že se dnes „chováme a cítíme obdobně, někdy dokonce úplně stejně jako naši jen zdánlivě vzdálení předci“, a to zejména když řešíme své „vztahy k času, prostoru, dětem a starým lidem“ a když tematizujeme fenomény „strachu, osamění a úzkosti, neuchopitelnosti smrti, věčnosti a zániku“ (s. 12). Neudivuje proto, že v celé knize jsou historická fakta o středověku vybrána a akcentována tak, abychom si jako moderní lidé uvědomili, že středověk je opravdu v nás.

M. Nodl rozčlenil svůj text do 11 základních kapitol, kdy každá z nich reprezentuje určitý ucelený problémový celek. Ty, kteří pracují v geriatrii nebo se nějakým způsobem podílejí na péči o seniory, jistě zaujmou pasáže, týkající se stáří (2. kapitola), Ekonomie nemoci a milosrdenství (4. kapitola), Strach (rozuměj ze smrti), ďábel a muka pekelná (10. kapitola) S ohledem na současnou migrační krizi je poučné i pojednání s názvem Ryzí Čechové a moderní nacionalismus (7. kapitola).

Z částí textu věnovanému problematice stáří se například dozvídáme, že už ve 13. století napsal Arnald z Vilanovy lékařskou příručku pro „dobré stárnutí“ (s. 60). I když je obecně známo, že se lidé tehdy dožívali cca 50–60 let, překvapuje problém tzv. tušeného věku. Středověcí lidé vlastně pořádně nevěděli, kdy se narodili a kolik je jim přesně let. S „děravou pamětí“ se ovšem nepotýkali jen v tomto případě. Autor také zdůrazňuje konzervativnost tehdejších starých lidí, se kterou se v jisté modifikaci setkáváme i dnes. „Úzkostlivě se bránili zavádění všech novot, ať již v technologii jednotlivých řemesel či též v případě ošacení, stravy, forem zábavy“ (s. 65) atd. Protože „generační pocit“ vznikal například i v souvislosti s odíváním, je doloženo, že novinkám v oblékání mladé generace se „staří a rozumní lidé diví a smějí“ (s. 65).

Samozřejmě že i ve středověku chtěli lidé žít dlouho a být zdraví. V 15. století vznikla z pera Rogera Bacona pojednání O léčení stáří a zachování mládí, O tajných dílech umění a přírody a nicotnosti magie, O omeškání stáří (s. 71). Víme, že hledání elixíru mládí bylo ve středověku intenzivní a M. Nodl zdůrazňuje, že rozhodujícím faktorem, „jak se dožít vysokého věku bez rozličných nemocí a neduhů, však přece jen zůstává strava“ (s. 77). Jistě není třeba dodávat, že dnešní koncept úspěšného stárnutí zahrnuje i náležitý stravovací režim. Uvedenými dávnými a dobře míněnými radami se tehdy řídili, protože si jejich realizaci mohli dovolit, především movitější lidé. Těm chudým nezbývalo než stále pracovat a spoléhat na ostatní, že jim v případě nouze v nemoci pomohou.V souladu se všeobecně sdílenými křesťanskými hodnotami, jmenovitě se značným „sociálním cítěním středověkých lidí“ (s. 72), právě ve 14. století vzniká „organizovaná péče o staré lidi, žebráky a o lidi tělesně a duševně postižené“ (s. 72). Není překvapivé, že s pomalým, ale přece jen trvale vzrůstajícím počtem starších a starých lidí se stáří stává „sociálním problémem“ (s. 76) v rozměru, který vyústil v dnešní mega problém, který řeší všechny ekonomicky vyspělé státy světa.

S prezentací středověkých zajímavostí by bylo možné pokračovat, nejlepší ale je uvedenou knihu důkladně prostudovat. V souladu se závěrem, který je nadepsaný Nalézat a ztrácet, dojdeme nepochybně k poznání, že se lze z praktik všedního dne středověku při řešení současných problémů (nejen) starých lidí inspirovat i dnes.

Zbývá dodat, že jsou v knize uvedeny bohaté literární odkazy, nechybí poznámkový aparát ani citlivě vybraná dobová vyobrazení, ilustrující postupně probíraná témata.

prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc.

Fakulta humanitních studií UK, Praha


Labels
Geriatrics General practitioner for adults Orthopaedic prosthetics
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#