#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Jak může přispět doškolování a obezitolog ke zlepšení péče o pacienta s obezitou


Authors: V. Hainer;  R. Taxová Braunerová;  M. Kunešová
Authors‘ workplace: Endokrinologický ústav Praha Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity Ředitelka: doc. RNDr. Běla Bendlová, CSc.
Published in: Prakt. Lék. 2024; 104(4): 198-202
Category: Various Specialization

Overview

Obezita je v poslední době vnímána většinou zdravotníků jako onemocnění se závažnými zdravotními a socioekonomickými následky. Přesto, podle několika šetření prováděných napříč světem, je léčba obezity jako chronické nemoci s opakovanými relapsy podceňována jak lékaři, tak ostatními zdravotníky. Článek shrnuje hlavní překážky v patřičné léčbě pacientů s obezitou. Nedostatečné znalosti o obezitě u zdravotníků představují významnou zábranu v implementaci sofistikovaných principů v její léčbě. Proto jsou zde představeny zkušenosti s postgraduálním vzděláváním v obezitologii v České republice a v zahraničí. Autoři rovněž popisují různé přístupy při vzdělávání a certifikaci obezitologů jako lékařů, kteří dosáhli způsobilosti v péči o pacienty s obezitou. Obezitologové by měli sehrávat významnou úlohu nejen v komplexní multidisciplinární léčbě obezity, ale i při vzdělávání ostatních zdravotníků v obezitologii. To se jeví významné zejména dnes, kdy lze očekávat častou indikaci k dlouhodobé léčbě novými účinnými antiobezitiky a méně invazivními bariatrickými operacemi.

Klíčová slova:

obezita – hodnocení léčby obezity – postgraduální školení – obezitolog

ÚVOD

Prevalence obezity ve světě se v posledních čtyřech dekádách ztrojnásobila (1). V odpověď na globální epidemii obezity vznikla obezitologie jako nový interdisciplinární obor medicíny vyžadující holistický přístup jak při diagnostice, tak při léčbě pacienta s obezitou. I když byla obezita uznána jako nemoc se závažnými nejen zdravotními, ale i socioekonomickými dopady na společnost, nebyla jí dlouho věnována adekvátní pozornost jak poskytovateli zdravotní péče, tak samotnými pacienty. Navíc byl pacient s obezitou oslovován prostřednictvím barnumské reklamy řadou komerčních aktivit, které mnohdy šířily neúčinné a někdy i zdraví ohrožující „léčebné“ metody.

O vývoji obezitologie jsme referovali v předchozím sdělení (2). V tomto přehledu se čtenář seznámí s hodnocením současné úrovně péče o pacienty s obezitou a se snahami zlepšit tuto péči vzděláváním zdravotníků v obezitologii a s úlohou vyškolení certifikovaných obezitologů.

PŘÍČINY NEUSPOKOJIVÉ PÉČE O PACIENTY S OBEZITOU

Evropská asociace pro studium obezity (European Association for the Study of Obesity – EASO) provedla v letech 2003, 2007 a 2016 šetření ohledně léčby obezity v členských zemích (3, 4). Mezi lékaři se v léčbě obezity v různé míře v jednotlivých zemích uplatňovali jak praktičtí lékaři, tak specialisté – např. internisté, endokrinologové, diabetologové, kardiologové a gynekologové. Většina z nich neměla specializované vzdělání v obezitologii. Jako důvod nedostatečné péče o obézní pacienty jsou nejčastěji uváděny: neuspokojivé výsledky léčby, nedostatečné finanční ohodnocení časově náročné práce, deficit znalostí v oboru a podceňování obezity jako onemocnění se závažnými zdravotními komplikacemi jak laickou veřejností, tak poskytovateli zdravotní péče (4). Uerlichová a kol. poukázala na to, že příčinou selhávání při uplatňování dostupných doporučených postupů pro léčbu obezity v klinické praxi je to, že tato doporučení jsou příliš dlouhá a nepřehledná (3). Další studie prokázala, že lékaři pečující o pacienty s obezitou, s výjimkou blíže nedefinovaných specialistů obezitologů, měli jen omezený přístup k využívání služeb vyškolených zdravotních sester, nutričních terapeutů, psychologů/psychiatrů, fyziatrů a bariatrických chirurgů (5). Colbert a Jangi zdůraznili důležitost interdisciplinárního přístupu k léčbě obezity a nutnost zlepšit nedostatečné jak pregraduální, tak postgraduální vzdělávání v obezitologii v USA (6). Diagnostiku obezity podle indexu tělesné hmotnosti (Body Mass Index – BMI) si již osvojili téměř všichni zdravotníci poskytující péči o pacienty s obezitou, ale při loňském šetření v Polsku většina oslovených vykazovala nedostatečné znalosti ohledně definice viscerální obezity, indikací bariatrické chirurgie a léčby moderními antiobezitiky (7). Poskytovatelé zdravotní péče ve Spojeném království při šetření v rámci Studie ACTION-IO zjistili, že chybění jak zájmu (u 71 %), tak motivace (u 61 %) redukovat tělesnou hmotnost u pacientů s obezitou je hlavní příčinou, proč je lékař neupozorní na problém nadměrné tělesné hmotnosti a s ní spojenými zdravotními riziky, a nezahájí tak léčbu (8). V téže studii prováděné v Itálii potvrdilo 77 % zdravotníků u svých pacientů nezájem a chybění motivace hubnout (9). Limitujícím faktorem v péči o pacienty s obezitou byl lékaři často udáván i krátký čas vyhrazený na návštěvu těchto polymorbidních pacientů s řadou psychických problémů. Varující je i zjištění, že u oslovených pacientů uplynula dlouhá doba, a to průměrně 3 roky (medián 6 let!), mezi problémy pacienta s obezitou a první návštěvou zdravotnického zařízení s cílem diskutovat o zvýšené tělesné hmotnosti. Je třeba docílit toho, aby intervence byla zahájena v časných stadiích onemocnění, při nadváze a obezitě 1. stupně, a to v redukčních klubech a u praktických lékařů, aby se předešlo progresi obezity a vzniku závažných zdravotních komplikací. Přetrvávajícím problémem je, že doposud velká část lékařů považuje obezitu pouze za důsledek nesprávného životního stylu (lifestyle disease) a podceňuje úlohu hereditárních faktorů jak při rozvoji obezity, tak při hmotnostní redukci a udržení hmotnostního poklesu (10). Významný podíl hereditárních faktorů při poklesu množství tukové tkáně při redukčním režimu potvrdila naše studie prováděná u obézních jednovaječných dvojčat (11). Lékaři rovněž neberou v úvahu, že obezita je chronické onemocnění s relapsy, na níž se podílí metabolická nebo regulační porucha, kterou je třeba dlouhodobě, mnohdy celoživotně, ovlivňovat změnou životního stylu s využitím kognitivně behaviorální terapie a adekvátní indikací antiobezitik či bariatrické chirurgie.

Nedávno byla provedena metaanalýza šetření postojů lékařů k léčbě obezity, která vycházela z 35 článků, v nichž bylo osloveno 12 663 lékařů (12). Podle tohoto šetření je dnes obezita lékaři vnímána jako závažné onemocnění významně ovlivňující celkový zdravotní stav jedince. Dále se ukázalo, že lékař v 50 % návštěv poskytne pacientovi s obezitou určitou poradu ohledně léčby. Jako hlavní zábrany při léčbě obezity byly shledány nedostatečná motivace, časové omezení kontaktu s pacientem a malá úspěšnost léčby. S implementací moderních antiobezitik do klinické praxe a s širším využíváním bariatrické chirurgie u indikovaných pacientů se bezpochyby zvýší úspěšnost léčby obezity a díky tomu stoupne zájem o léčbu jak ze strany lékařů, tak ze strany pacientů s obezitou.

POSTGRADUÁLNÍ ŠKOLENÍ V OBEZITOLOGII U NÁS A VE SVĚTĚ

Dnes není pochyb o tom, že jedním z předpokladů zlepšení péče o pacienty s obezitou je adekvátní proškolení poskytovatelů zdravotní péče v obezitologii. Mastrocola et al. v roce 2020 posuzoval jak pregraduální, tak postgraduální školení v obezitologii v řadě zemí (13). Dostupné výukové programy byly většinou krátkodobé a omezeného rozsahu, takže nemohly zajistit adekvátní aplikaci v klinické praxi srovnatelnou s tou, která se uplatňuje v kardiologii či diabetologii.

Naše obezitologické centrum (V. Hainer, M. Kunešová, R. Taxová Braunerová) pořádalo od roku 1993 do roku 2022 pod patronací České obezitologické společnosti ČLS JEP (ČOS) týdenní školení v obezitologii. Školení certifikované EASO a Českou lékařskou komorou se konalo jednou až dvakrát ročně (s výjimkou covidových let) za účasti 15 až 20 frekventantů. Na školení se během týdne vždy vystřídalo na 20 lektorů z řad předních odborníků jak v obezitologii, tak v oborech, se kterými se při léčbě pacienta s obezitou předpokládá úzká spolupráce. Přednášející seznámili posluchače s nosnými tématy obezitologie: diagnostika, epidemiologie, etiopatogeneze, zdravotní komplikace, socioekonomické důsledky, prevence, léčba (úloha diety, pohybové aktivity, kognitivně-behaviorální intervence, farmakoterapie, bariatrické chirurgie, specifika týkající se obezity u dětí a dospívajících). Na Evropském kongresu o obezitě (European Congress on Obesity – ECO) v roce 2018 bylo toto školení vyhodnoceno jako nejlepší postgraduální školení pro zdravotníky v Evropě. Jako doplněk kurzu byly doporučeny obezitologické monografie, o nichž jsme se zmínili v úvodním článku (2). Původně se předpokládalo, že na školení bude vždy navazovat klinická praxe v obezitologických centrech. To se však nepodařilo uskutečnit vzhledem k omezené kapacitě dostupných klinických center. Na dlouhodobou tradici tohoto školení by měla navázat nedávno ustavená Subkatedra obezitologie Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů (IPVZ) pod vedením M. Haluzíka. Ke zlepšení znalostí v obezitologii přispívá i předatestační příprava v některých oborech, např. v endokrinologii, která zahrnuje i stáž na obezitologickém pracovišti.

EASO několik let organizuje Masterclasses in Obesity, jejichž cílem je poskytnout účastníkům komplexní interdisciplinární pohled na prevenci a léčbu obezity jak při přednáškách, tak při skupinových diskuzních pořadech a workshopech (14). Ubytování, stravování a účastnický poplatek kurzu hradí EASO. Letošní třídenní školení je organizováno v Budapešti a na 28 přednáškách se podílejí lektoři z 16 členských zemí EASO. Tento druh školení je bezpochyby významným počinem v evropském měřítku, nicméně nemůže z kapacitních důvodů nahradit školení v jednotlivých členských státech EASO doplněné o klinickou praxi. K prohloubení znalostí v obezitologii přispívají pravidelné online semináře (COMs Webinars) Center pro diagnostiku a léčbu obezity spolupracujících s EASO (EASO’s Collaborating Centres for Obesity Management – EASO COMs), které se věnují aktuálním tématům v obezitologii (15).

JAK JE DEFINOVÁN OBEZITOLOG?

Jak v odborné literatuře a v doporučených postupech pro léčbu obezity, tak ve sdělovacích prostředcích se často používá označení obezitolog (obesity specialist), přičemž nebývá pro tuto subspecializaci definována odborná kvalifikace a klinická praxe. Vzhledem k tomu se jako obezitolog a obezitologická poradna mnohdy označují jedinci či instituce i bez patřičné kvalifikace. Počátkem milénia připravily kritéria pro definici specialisty v obezitologii International Obesity Task Force (IOTF) pod vedením prof. Philipa Jamese spolu s Obesity Management Task Force EASO. Na základě školení, klinické praxe a publikační aktivity byli jmenováni zakládající, mezinárodní či národní SCOPE (Specialist Certification of Obesity Professionals in Europe) Fellows. V současné době pod názvem SCOPE (Strategic Centre for Obesity Professional Education) probíhá školení v léčbě obezity certifikované Světovou obezitologickou federací (WOF) (16). EASO nyní uděluje národní/evropské (National Clinical Fellow = NCF/European Clinical Fellow = ECF) certifikáty o způsobilosti v léčbě obezity na základě přesně definovaných kritérií (17). Mezi ně patří požadovaná atestace buď v lékařských oborech (např. endokrinologie, diabetologie, interna, pediatrie, praktické lékařství, gastroenterologie, chirurgie), nebo i v nelékařských profesích (např. klinická psychologie, fyziatrie, dietologie) a klinická zkušenost při léčbě obezity minimálně 5 let (NCF) nebo 10 let (ECF). U národních certifikátů je požadována účast jak na mezinárodních školeních a kurzech, tak v posledních 5 letech minimálně na třech kongresech (přednostně ECO) s aktivní účastí doloženou abstrakty nebo prezentacemi. ECF musí vykázat vysokou aktivitu ve vědecko-výzkumné činnosti a měli by doložit alespoň tři prezentace na mezinárodních kurzech a kongresech v posledních 5 letech. ECF by měli mít v posledních 5 letech alespoň deset článků publikovaných v mezinárodních recenzovaných časopisech, které se věnují obezitě a příbuzným onemocněním nebo 20 článků bez časového omezení doby publikace.

V odpověď na epidemii obezity, jejíž prevalence v USA dnes dosahuje přes 40 %, došlo již v roce 2011 k ustavení American Board of Obesity Medicine (ABOM) (18). Cílem je vyškolit lékaře, kteří po atestaci v obezitologii zlepší kvalitu poskytované odborné péče pro pacienty s obezitou. Dokladem vážnosti této nové subspecializace je, že základní školení v problematice obezity poskytují prestižní instituce, jako je např. Harvardská univerzita v Bostonu (Blackburn Course in Obesity Medicine), Columbia University v New Yorku či Pennington Biomedical Research Center v Lousianě (Bray Obesity Symposium). Vedle základního školení, lékařské licence a certifikátu o specializaci je předpokladem připuštění k testu i získání kreditů na základě absolvování dalších seminářů, konferencí a kongresů a prokázání praktických klinických zkušeností na základě osvědčení o počtu pacientů léčených s obezitou. Test v subspecializaci obezitologie je obdobný americkým testům v jiných medicínských oborech a lze si jej vyzkoušet na každoročně publikovaných vzorových 300 otázkách a odpovědích, které jsou doplněny vysvětlením a citacemi (19). Vlastní zkušební test sestává ze čtyř hodinových bloků (základní koncepty vztažené k fyziologii a patofyziologii, diagnostika, léčba, klinická praxe) po 50 otázkách. Mezi bloky může kandidát využít přestávku po dobu 35 minut. Do roku 2023 absolvovalo v USA a Kanadě úspěšně školení ABOM téměř 8300 lékařů, a to většinou z řad internistů (37 %), praktiků (30 %), pediatrů (7 %), endokrinologů (6 %) a chirurgů (4 %). Úspěšnost při skládání atestace dosahovala 87 %. Nedávno provedené šetření prokázalo u absolventů ABOM, že jimi poskytovaná péče o pacienty s obezitou je komplexní a dlouhodobá, odpovídá doporučením odborných společností, a je tudíž v souladu s principy medicíny založené na důkazech (20).

Z pohledu řady odborníků je začlenění obezitologa nezbytným předpokladem adekvátního fungování systému komplexní odstupňované péče o pacienty s obezitou. Tento interdisciplinární systém zahrnuje jak obezitologická centra a centra metabolicko-

-bariatrické chirurgie, tak praktické lékaře a lékaře specialisty, kteří pečují o pacienty s obezitou, tak i redukční kluby, které poskytují redukční režim pacientům s nadváhou a obezitou bez závažných zdravotních komplikací. Obezitolog by měl absolvovat nejen předepsaný postgraduální kurz, ale i doložit dlouhodobou klinickou praxi a svou účast na seminářích a kongresech či publikace v oboru. Obsah postgraduálního školení a požadavky na atestaci v obezitologii by měly vycházet z dosavadních zkušeností u nás i ve světě, o nichž jsme referovali. Uznání subspecializace v obezitologii předpokládá souhlas Ministerstva zdravotnictví ČR, a pokud možno i součinnost odborných společností ČLS JEP, České lékařské komory a zdravotních pojišťoven. Jestliže nebude dosaženo shody mezi odborníky a uznání subspecializace se nedocílí, budeme svědky samozvaných odborníků, kteří se na svých vizitkách a názvech ordinací budou označovat za obezitology, a to mnohdy bez příslušné kvalifikace. A co hlavně – vyškolený obezitolog bude chybět jak v péči o pacienty s obezitou, tak při edukaci zdravotníků.

JAKÁ ZÁKLADNÍ ODBORNOST SE PŘEDPOKLÁDÁ U OBEZITOLOGA

Vzhledem k interdisciplinární péči o polymorbidního pacienta s obezitou se předpokládá, že se obezitologové budou rekrutovat z řad jak atestovaných specialistů, tak atestovaných praktických lékařů. To odpovídá i dosavadním zkušenostem při školeních. Postgraduálních školení v obezitologii u nás i v zahraničí se nejčastěji účastní atestovaní internisté, pediatři, endokrinologové, diabetologové, praktičtí lékaři, kliničtí psychologové a chirurgové. Méně častými účastníky obezitologických kurzů bývají psychiatři, gastroenterologové, kardiologové, gynekologové a další. Předmětem diskuze je způsob postgraduálního školení v obezitologii pro atestované vysokoškoláky z nelékařských oborů, jako jsou např. nutriční terapeuti, fyziatři a farmaceuti. Pro tyto profese je možné doporučit stejné postgraduální školení a identická kvalifikační kritéria, jaká se předpokládají u lékařů obezitologů, nebo je možné pro ně organizovat kurzy specifické pro danou profesi.

ÚKOLY OBEZITOLOGA PŘI LÉČBĚ OBEZITY

  • vyšetřovat a léčit pacienty s těžkým stupněm obezity a ty se závažnými zdravotními komplikacemi, jejichž léčbu se nepodařilo adekvátně zajistit praktickým lékařům či specialistům, kteří pečují o pacienty s obezitou.

Časově náročná komplexní péče o polymorbidního pacienta obezitologem by měla být zohledněna v ohodnocení zdravotními pojišťovnami.

  • umožňovat terapii obezity moderními antiobezitiky v regionu, popř. zajišťovat alespoň částečnou úhradu této farmakoterapie pojišťovnami u pacientů, u nichž je tato v současnosti finančně náročná léčba plně indikována
  • zajišťovat adekvátní indikaci a aplikaci velmi přísných nízkoenergetických diet jako jediného zdroje výživy při léčbě pacientů s obezitou
  • zajišťovat indikaci, předoperační a pooperační péči o pacienty, u nichž byla indikována bariatrická operace
  • poskytovat konziliární služby v obezitologii pro ostatní lékaře a zdravotníky
  • diagnostikovat a léčit vzácné hereditárně podmíněné obezity (obezitologové v obezitologických centrech)
  • podílet se jak na pregraduálním. tak postgraduálním školení v obezitologii lékařů, klinických psychologů, nutričních terapeutů, fyziatrů, zdravotních sester a ostatních zdravotnických pracovníků, kteří zajišťují léčbu pacientů s obezitou
  • podílet se na školení lektorů neziskových i komerčních redukčních klubů
  • podílet se na tvorbě internetových programů pro léčbu pacientů s obezitou
  • pravidelně se účastnit obezitologických kongresů a seminářů
  • podílet se na výzkumu v obezitologii, a to dokládat přednáškovou a publikační aktivitou
  • účastnit se jednání s představiteli státní zdravotní správy a zdravotních pojišťoven ohledně zabezpečení adekvátní péče o pacienty s obezitou

Vyškolení obezitologové by měli pracovat v obezitologických ambulancích nebo centrech. V ambulanci by měli mít tým sestávající ze zdravotní sestry seznámené s diagnostickými a léčebnými metodami u pacienta s obezitou a z vyškolené nutriční terapeutky. Komplexní léčbu svých pacientů by měli obezitologové zajišťovat v těsné spolupráci s psychologem/psychiatrem a s fyziatrem/tělovýchovným lékařem/vyškoleným cvičitelem. Samozřejmě se předpokládá i návaznost ambulantního obezitologa na obezitologické centrum, na centrum bariatricko-metabolické chirurgie a při léčbě zdravotních komplikací na příslušné specialisty. Materiálně technické vybavení obezitologické ambulance a obezitologického centra by mělo být náplní samostatného sdělení.

ZÁVĚR

Přehledný článek podává přehled o šetřeních hodnotících kvalitu péče o pacienty s obezitou a poukazuje na hlavní příčiny selhávání léčby. Mezi časté příčiny tohoto selhávání se mj. řadí nezájem a malá motivace pacientů, nedostatečné ohodnocení časově náročné léčby polymorbidních pacientů a neuspokojivé znalosti obezitologie u zdravotníků. Vzdělávání lékařů a ostatních zdravotníků v obezitologii je předpokladem zlepšení péče o pacienty s obezitou. Je podán přehled o doškolování zdravotníků v obezitologii u nás i ve světě. Jsou rovněž uvedena kritéria udělení certifikátu specialistům v obezitologii podle Evropské a Světové obezitologické asociace a předpoklady pro absolvování atestace v subspecializaci obezitologie v USA a Kanadě. Obezitolog by měl sehrávat významnou úlohu nejen v léčbě obezity a její koordinaci, ale i v edukaci ostatních zdravotníků. To se jeví jako důležité jak s ohledem na širší dostupnost účinných a bezpečných antiobezitik a jejich využití při dlouhodobé léčbě obezity, tak s ohledem na častější indikaci chirurgické léčby obezity.

Poděkování

Práce byla podpořena projektem MZ ČR – RVO (Endokrinologický ústav – EÚ, 00023761).

Konflikt zájmů: žádný.


Sources
  1. World Obesity. World Obesity Atlas 2024 [online]. Dostupné z: https://www.worldobesity.org/news/world-obesity-atlas-2024 [cit. 2024-09-10].
  2. Hainer V, Kunešová M, Taxová Braunerová R. Jak vznikala obezitologie jako nový medicínský obor. Prakt Lék. 2024; 104: 191–197.
  3. Uerlich MF, Yumuk V, Finer N, et al. Obesity management in Europe: Current status and objectives for the future. Obes Facts. 2016; 9: 273–283.
  4. Hainer V, Tsigos C, Toplak H, Micic D. Comment on the paper by Uerlich et al.: Obesity management in Europe: Current status and objectives for the future. Obes Facts. 2016; 9: 392–396.
  5. Leiter LA, Astrup A, Andrews C, et al. Identification of educational needs in the management of overweight and obesity: results of an international survey of attitudes and practice. Clin Obes. 2015; 5: 245–255.
  6. Colbert JA, Jangi S. Training physicians to manage obesity – Back to the drawing board. N Engl J Med. 2013; 369: 1389–1391.
  7. Mojkowska A, Sobczak K, Leoniuk K, et al. Medical or common knwledge? Knowledge of medical professionals on obesity diagnosis criteria and treatment. Obes Facts. 2023; 16: 216–223.
  8. Hughes CA, Ahern AL, Kasetty H, et al. Changing the narrative around obesity in the UK: a survey of people with obesity and healthcare professionals from the ACTION-IO study. BMJ Open 2021; 11: e45616.
  9. Sbraccia P, Busetto L, Santini F, et al. Misperceptions and barriers to obesity management: Italian data from the ACTION-IO study. Eat Weight Disord. 2021; 26: 817–828.
  10. Tsai AG, Histon T, Kyle TK, et al. Evidence of a gap in understanding obesity among physicians. Obes Sci Pract. 2018; 4: 46–51.
  11. Hainer V, Stunkard AJ, Kunesová M, et al. Intrapair resemblance in very low calorie diet-induced weight loss in female obese identical twins. Int J Obes Relat Metab Disord. 2000; 24: 1051–1057.
  12. Khamseh ME, Emami Z, Iranpour A, et al. Attitude and belief of healthcare professionals towards obesity care and perception of barriers. An updated systematic review and meta-analysis. Arch Iran Med. 2023; 26: 529–541.
  13. Mastrocola MR, Roque SS, Benning LV, et al. Obesity education in medical schools, residencies, and fellowships throughout the world: a systematic review. Int J Obes. 2020; 44: 269–279.
  14. European Association for the Study of Obesity (EASO). EASO Masterclasses in prevention and management of obesity [online]. Dostupné z: https://easo.org/education/easo-masterclasses/ [cit. 2024-09-10].
  15. European Association for the Study of Obesity (EASO). COMS online training [online]. Dostupné z: https://easo.org/coms-2/ coms-online-trainings/ [cit. 2024-09-10].
  16. World Obesity. Strategic Centre for obesity professionals education [online]. Dostupné z: https://www.worldobesity.org/ training-and-events/scope [cit. 2024-09-10].
  17. European Association for the Study of Obesity (EASO). EASO Certification in obesity management [online]. Dostupné z: https://easo.org/coms-2/easo-certification-in-obesity-manage ment-ecom/ [cit. 2024-09-10].
  18. American Board of Obesity Medicine (ABOM) [online]. Dostupné z: https://www.abom.org [cit. 2024-09-10].
  19. Smith KB. Obesity Medicine: 300 assessment questions to prepare for the obesity certification (Obesity Medicine Board Review). Denver: ABOM 2023.
  20. Gudzune KA, Wickham III EP, Schmidt SL, et al. Physicians certified by the American Board of Obesity Medicine provide evidence-based care. Clin Obes. 2021; 11(1): e12407.

adresa pro korespondenci:
doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc.
Endokrinologický ústav
Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity
Národní 8, 110 00 Praha 1
e-mail:
vhainer@endo.cz

Labels
General practitioner for children and adolescents General practitioner for adults
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#