Uplatnění nových podtypůadrenergních a muskarinovýchreceptorů v řízení srdečníčinnosti

Overview

Modulace základních charakteristik srdeční činnosti (frekvence, síla stahu, rychlost vedení apráh podráždění) je dána stálým, avšak neustále se měnícím vlivem dvou prakticky antagonis-tických nervových systémů (sympatického a parasympatického). Mediátory sympatiku působíprostřednictvím adrenergních receptorů, mediátor parasympatiku aktivuje receptory muska-rinové. Tyto typy receptorů patří mezi receptory spřažené s G proteiny.Zprvu se zdálo, že se v srdci vyskytují pouze b1-adrenergní receptory a M2-muskarinovéreceptory. Tato představa byla výhodná v tom, že oba dva receptorové systémy mají antagonis-tické účinky a nejvýrazněji se tento antagonismus projevuje na aktivitě adenylátcyklázy.Zatímco b1-adrenergní receptory ji stimulují, M2-muskarinové receptory ji inhibují.Nyní je nesporné, že adrenergní receptory jsou reprezentovány podtypy a1, b1 a b2. Expresepodtypu b3, známého svou funkcí v tukové tkáni, není dosud přesvědčivě prokázána, avšak jakovelice pravděpodobná se zdá existence dalšího, čtvrtého typu b-adrenergních receptorů, prav-děpodobného b4. Podobně je jisté, že M2-muskarinové receptory nejsou jediným podtypemmuskarinových acetylcholinových receptorů v srdeční tkáni.Nálezy nových podtypů nejsou jenom pouhou morfologickou charakteristikou, ale jednotlivépodtypy hrají různou roli právě v modulaci charakteristik srdeční činnosti, přičemž je možnájejich rozdílná aktivace v závislosti na množství mediátoru přítomného v jejich okolí.Kromě toho nejsou receptory statickou strukturou, ale jsou schopny měnit svůj počet (a tími velikost odpovědi), což se týká všech receptorových podtypů vyskytujících se v srdci.

Klíčová slova:
srdeční činnost - receptory - sympatikus - parasympatikus - receptory spřažené