#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Karboxymaltóza železa v léčbě defi citu železa/ anemie u pacientů s IBD


Authors: M. Bachratá
Authors‘ workplace: Care Comm s. r. o.
Published in: Gastroent Hepatol 2025; 79(1): 58-64
Category: Drug Profile
doi: https://doi.org/10.48095/ccgh202558

Deficit železa a deficit železa s anemií jsou u pacientů s idiopatickými střevními záněty časté. Zpravidla jsou způsobeny kombinací chronického deficitu železa s anemií chronických onemocnění a mají zásadní dopad na kvalitu života pacienta.

Železo se v organizmu vyskytuje v nitrobuněčné dvojmocné formě (Fe2+) a ve formě mimobuněčného trojmocného cirkulujícího železa (Fe3+), které je vázáno na transferin. Ten funguje jako rezervoár rozpustného železa, dodává jej cílovým buňkám a neutralizuje tvorbu volných radikálů. Většina nitrobuněčného železa je obsažena v hemoglobinu v erytrocytech a v cirkulujících retikulocytech. Uložené železo se nachází v játrech, v kostní dřeni a v buňkách sleziny v netoxické formě feritinu, který je vylučován do mimobuněčného prostoru. Systémový metabolizmus železa je řízen mechanizmy, na nichž se podílí hepcidin a jeho receptor. Hepcidin blokuje střevní absorpci železa a odklání jej z oběhu do retikuloendoteliálního systému. Pokles vstřebávání železa ze střeva spolu s jeho hromaděním v retikuloendoteliálních zásobách snižuje dostupnost železa pro cílové tkáně [1–3].

Železitá sůl karboxymaltózy (FCM, přípravek Ferinject) je makromolekulární komplex ve formě koloidního roztoku obsahující trojmocné železo. Tento makromolekulární komplex byl vyvinut s cílem napodobit fyziologické vlastnosti feritinu. Skládá se z jádra tvořeného hydroxidem železitým a z polysacharidového obalu – karboxymaltózy. Účelem tohoto komplexu je regulovaným způsobem zajistit železo využitelné pro transportní a zásobní proteiny (transferin, resp. feritin) v těle. Podání je výlučně intravenózní injekcí, infuzí nebo během hemodialýzy přímo do žilní větve dialyzátoru [4].

Účinnost a bezpečnost FCM byla zkoušena v různých terapeutických oblastech vyžadujících ke korekci deficitu železa jeho intravenózní aplikaci. Byly publikovány výsledky 32 randomizovaných intervenčních klinických studií, v nichž celkem 9 275 subjektů dostalo FCM a 8 918 subjektů bylo přiřazeno do kontrolních ramen. Jednalo se o pět studií z oblasti kardiologie [5–9], čtyři z oblasti gastroenterologie [10–13], čtyři z oblasti nefrologie [14–17], devět z oblasti ženského zdraví [18–25], dvě z oblasti neurologie [26,27] a jednu studii z oblasti onkologie [28]. Dalších sedm studií bylo smíšených [29–34].

V současnosti je tak FCM jedním z nejlépe prostudovaných intravenózních přípravků železa s dobře zdokumentovaným profilem přínosů a rizik.

 

FCM v suplementaci železa u pacientů s IBD

Suplementace železem se doporučuje všem pacientům s IBD a deficitem železa/anemií [35]. U pacientů s klinicky aktivní IBD, s předchozí intolerancí perorálního železa, s koncentrací hemoglobinu (Hb) < 10 g/dl nebo u pacientů, kteří potřebují léčbu faktory stimulujícími erytropoézu (ESA), by mělo být zváženo intravenózní podávání železa jako léčba první volby [35].

Níže uvádíme přehled publikací včetně těch, které obsahují údaje z randomizovaných klinických studií hodnotících účinnost a bezpečnost FCM v prevenci nebo léčbě deficitu železa/anemie (IDA) u pacientů s IBD.

 

Studie FCM vs. FeS

Prospektivní randomizovaná otevřená multicentrická studie fáze 3 [10], jejímž cílem bylo zhodnotit non-inferioritu 12týdenní léčby intravenózní (i.v.) FCM oproti perorálnímu podávání síranu železnatého (FeS).

Bylo zařazeno 200 pacientů s IBD a IDA ve věku 19–78 let z 36 center osmi zemí. Z toho 29 % pacientů mělo Crohnovu nemoc (CD) a 71 % ulcerózní kolitidu (UC); 60 % tvořily ženy.

IDA byla definována jako koncentrace Hb ≤ 10 g/dl (v průběhu studie změněno na Hb ≤ 11 g/dl z důvodu pomalé rekrutace pacientů) a dále jako saturace transferinu (TSAT) < 20 % nebo koncentrace feritinu v séru < 100 μg/l.

Účastníci byli randomizováni k podávání i.v. FCM ≤ 1 000 mg/týden (popř. 15 mg/kg tělesné hmotnosti u pacientů < 66 kg) v ≤ 3 infuzích, nebo FeS 100 mg 2× denně perorálně.

V rameni s FCM (n = 137) činil medián výchozích hodnot Hb 8,7 g/dl, feritinu 5 μg/l, TSAT 4 % a indexu klinické aktivity onemocnění (CAI) 8. V rameni s FeS (n = 63) byly střední výchozí hodnoty Hb 9,1 g/dl, feritinu 6,5 μg/l, TSAT 6 % a CAI 7.

Primárním cílem byla změna Hb z výchozí hodnoty do 12. týdne, sekundárními cíli byly změny hodnot feritinu, TSAT a Hb během týdnů 2–12, dále kvalita života a bezpečnost.

FCM byla non-inferiorní ve srovnání s FeS ve změně Hb ve 12. týdnu – medián 3,7 vs. 2,8 g/dl (p = 0,69), ale její podávání bylo spojeno s rychlejší Hb odpovědí (76,5 vs. 68,3 % pacientů). Analýza kumulativní odpovědi Hb (definované jako podíl pacientů se vzestupem Hb o ≥ 2 g/dl ve srovnání s výchozí hodnotou) během 12 týdnů prokázala statisticky významný rozdíl ve prospěch FCM (p = 0,0009).

Hodnoty koncentrace feritinu zlepšila FCM v porovnání s FeS (výchozí 5 vs. 6,5 μg/l, po 12 týdnech 43,5 vs. 28,5 μg/l), upravila hodnoty TSAT (ve 2. týdnu 23 vs. 17 %, ve 12. týdnu 17,5 vs. 22 %) a byla spojena s větším podílem respondentů než FeS. Signifikantní změny ve prospěch FCM byly zaznamenány v odpovědi feritinu (podíl pacientů s hodnotami 100–800 µg/l) ve všech časových bodech (p < 0,0002) a odpovědi TSAT (podíl pacientů s hodnotami 20–50 %) ve 2. týdnu (p = 0,0006) a ve 4. týdnu (p = 0,013). Kumulativní odpověď během 12 týdnů favorizovala FCM v obou cílových ukazatelích (p < 0,0001 a p = 0,0086).

Oproti FeS zlepšila FCM i kvalitu života, snížila aktivitu onemocnění ve 12. týdnu a byla obecně dobře tolerována. Střední hodnota skóre kvality života hodnocené standardizovaným dotazníkem SF-36 ve 12. týdnu oproti výchozí hodnotě stoupla o 14,1 vs. 8,6 bodu, medián indexu CAI ve 12. týdnu klesl v rameni s FCM z výchozích 8 na 2, v rameni s FeS ze 7 také na 2.

Nežádoucí účinek v souvislosti s léčbou zaznamenalo 22 % pacientů s FCM vs. 29 % s FeS, závažné nežádoucí účinky nebyly hlášeny u žádného pacienta s FCM vs. u 7 % s FeS. Při podávání FCM byly oproti FeS častější bolesti hlavy (3 vs. 2 %), naopak méně častá byla nauzea (2 vs. 5 %) a průjem (1 vs. 6 %). Pro nežádoucí účinky došlo k přerušení léčby u pouhých 2 vs. 8 % pacientů.

 

STUDIE FERGIcor

Do randomizované klinické studie fáze 3 [11], jejímž cílem bylo ověřit non-inferioritu 12týdenní léčby i.v. FCM oproti podávání i.v. železité soli sacharózy (IS), bylo v 88 centrech ze 14 zemí zařazeno 485 pacientů > 18 let s mírnou až středně těžkou CD nebo UC, popř. v remisi, s IDA (Hb 7–12 g/dl u žen nebo 7–13 g/dl u mužů a feritin < 100 μg/l), s normálními hodnotami vitaminu B12 a kyseliny listové.

Účastníci byli randomizováni k podávání i.v. FCM 1 000 mg 1. den (nebo 500 mg pro pacienty s hmotností < 67 kg), opakovaně podle potřeby 8. a 15. den, nebo i.v. sacharózy železa (IS) 200 mg v < 11 infuzích podávaných až 2× týdně. V rameni s FCM (n = 244) činil medián výchozích hodnot Hb 10,1 g/dl, feritinu 14,8 μg/l, TSAT 9 % a CAI 3,7. V rameni s IS (n = 241) byly střední výchozí hodnoty Hb 10,3 g/dl, feritinu 17,8 μg/l, TSAT 9,6 % a CAI 3,2.

Primárním cílem byla Hb odpověď (podíl pacientů s nárůstem Hb ≥ 2 g/dl ve srovnání s výchozí hodnotou) ve 12. týdnu, sekundárními cíli normalizace hodnot Hb (≥ 12 g/dl u žen nebo ≥ 13 g/dl u mužů), feritinu (≥ 100 µg/l) a TSAT (20–50 %) ve 12. týdnu, dále kvalita života, změna CAI a bezpečnost.

V porovnání s IS byla FCM non-inferiorní a byla ve 12. týdnu spojena se signifikantně zlepšenou odpovědí Hb (65,8 vs. 53,6 %; p = 0,004), normalizací Hb (72,8 vs. 61,8 %; p = 0,015) i odpovědí Hb a normalizací Hb společně (83,8 vs. 75,9 %; p = 0,033).

Po 12 týdnech byla FCM spojena se signifikantním zlepšením TSAT (52,7 vs. 36,4 %; p < 0,001), vyšší mírou dosažení normalizace feritinu (42,5 vs. 27,3 %; p = 0,001) i normalizace feritinu a Hb společně (31,1 vs. 16,7 %; p < 0,001).

Podávání FCM přineslo ve 12. týdnu oproti IS signifikantní zlepšení kvality života v porovnání s výchozí hodnotou – průměrná změna fyzické komponenty SF-36 o 3,9 vs. 2,6 bodu, mentální komponenty SF-36 o 5,9 vs. 5,6 bodu a celkového skóre specifického dotazníku kvality života s IBD (IBDQ) 21,1 vs. 19,7 bodu.

Léčba FCM byla obecně dobře tolerována. Nežádoucí účinky spojené s léčbou se vyskytly u 14 % pacientů s FCM vs. 11 % s IS; závažné nežádoucí účinky byly hlášeny u < 1 vs. 0 % a k přerušení léčby došlo u 3 vs. 1 % pacientů.

Nejběžnějšími nežádoucími účinky při užívání FCM byly hyperferitinemie (3 vs. < 1 %), hypofosfatemie (3 vs. 0 %), vyrážka (2 vs. 0 %) a bolesti hlavy (1 vs. < 1 %). V rameni s IS bylo o něco častější přetížení železem (< 1 vs. 1 %).

 

Studie STUDIE FERGImain

Randomizovaná klinická studie fáze 3 [12] uskutečněná v 69 centrech ve 13 zemích byla prodloužením studie FERGIcor [11]. Zařazeni byli pacienti s IBD ve věku >18 let s deficitem železa bez anemie (definované jako Hb < 12 g/dl u žen nebo < 13 g/dl u mužů) na konci studie FERGIcor, s normálními hodnotami vitaminu B12 a kyseliny listové. Účelem bylo posoudit účinnost FCM oproti placebu v prevenci rekurence anemie u pacientů s IBD.

Účastníci byli randomizováni k podávání i.v. FCM 500 mg na začátku a dále v měsíci 2, 4, 6 a 8, pokud feritin klesl na < 100 μg/l, nebo placeba. V rameni s FCM (n = 105) činil medián výchozích hodnot Hb 13,6 g/dl, feritinu 76,1 μg/l, TSAT 21,8 % a CAI 2,5. V placebovém rameni (n = 99) byly střední výchozí hodnoty Hb 13,6 g/dl, feritinu 74,0 μg/l, TSAT 23,4 % a CAI 2,1.

Primárním cílem byla doba do rekurence anemie, sekundárními cíli anemie v měsíci 2, 4, 6 a 8, hodnoty feritinu a TSAT, změny aktivity onemocnění podle CAI, kvalita života a bezpečnost.

Léčba FCM byla spojena se signifikantně nižší pravděpodobností rekurence anemie oproti placebu. Odhadovaná pravděpodobnost rekurence anemie po 8 měsících činila 27,2 vs. 40,4 %, což představuje snížení relativního rizika o 38 % (p = 0,049). Významně lepší ve prospěch FCM byl tento výsledek i ve všech dalších sledovaných časových bodech (v měsíci 2, 4 a 6). Medián doby do rekurence anemie dosáhl 7,6 vs. 4,7 měsíce.

Na rozdíl od placeba se při podávání FCM koncentrace feritinu po 8 měsících oproti výchozí hodnotě zlepšila (+30,3 vs. –36,1 μg/dl; p < 0,001) a TSAT zůstala v normě (+0,6 vs. –4,0 %; p = 0,022).

Nežádoucí účinky spojené s léčbou se vyskytly u 8 vs. 1 % pacientů, žádný nebyl závažný. V rameni s podáváním FCM byly častější elevace transaminázy (9 vs. 3 %), virové respirační infekce (5 vs. 1 %), bolesti hlavy (4 vs. 2 %), bolesti zad (4 vs. 0 %) a nevolnost (3 vs. 0 %). V placebovém rameni byly častější zhoršení UC (7 vs. 12 %) nebo CD (1 vs. 3 %) a enteroragie (1 vs. 3 %). K přerušení léčby z důvodu nežádoucích účinků došlo u 2 vs. 0 % pacientů.

Podávání FCM v porovnání s placebem vykázalo i trend k mírnému zlepšení kvality života a vyšší kontrole aktivity onemocnění IBD. Upravená průměrná změna po 8 měsících oproti výchozí hodnotě činila +0,3 vs. –0,6 bodu ve fyzické komponentně dotazníku SF-36 (p = 0,44); +1,7 vs. –1,1 bodu v celkovém skóre IBDQ (p = 0,5) a –0,1 vs. 0,1 bodu v indexu klinické aktivity CAI (p = 0,32).

 

Systematický přehled a metaanalýza

Do systematického přehledu [36] bylo zahrnuto patnáct prospektivních a retrospektivních originální studií publikovaných v angličtině s minimální dobou sledování 4 týdny, které uvádějí údaje o hematopoetické odpovědi u pacientů s IBD a IDA léčených intravenózní monoterapií železem. Z toho bylo šest randomizovaných klinických studií (čtyři s IS, FCM, izomaltózou železa [IZM] nebo dextranem železa [IDX] vs. perorálním FeS a po jedné s FCM vs. IS nebo s IS vs. IS + EPO) a devět nerandomizovaných kazuistik, kohortových a nekontrolovaných studií. Účelem bylo porovnat účinnost a snášenlivost různých intravenózních forem železa při léčbě IDA u pacientů s IBD.

Ze všech přípravků obsažených v systematickém přehledu byla souhrnná míra hematopoetické odpovědi (primární cíl) nejvyšší u FCM (79 %), následovaly IS (68 %), IZM (67 %) a IDX (42 %). V jedné randomizované klinické studii srovnávající pouze intravenózní formy podávání byla FCM superiorní nad IS. Souhrnně byly výsledky účinnosti intravenózních forem železa ve všech srovnávaných studiích lepší než u perorálních forem.

Mezi intravenózními přípravky železa hodnocenými v síťové metaanalýze [36] byla i.v. FCM nejúčinnější a jako jediná byla i signifikantně lepší než perorální železo z hlediska hematopoetické odpovědi – poměr šancí (OR – odds ratio) 1,9. Lepší míru odpovědi než perorální železo vykazovaly také i.v. IS (OR 1,3) a i.v. IZM (OR 1,4), ale rozdíly nebyly statisticky významné.

Všechny intravenózní formy železa zahrnuté v systematickém přehledu byly dobře tolerovány, většina z nich byla snášena lépe než perorální formy. Výskyt nežádoucích / závažných nežádoucích účinků činil 12 % / 0,2 % u FCM, 15,3 % / 0,2 % u IS, 17 % / 0,5 % u IZM a 12 % / 0 % u IDX.

Souhrnně bylo i.v. železo bylo lépe tolerováno než perorální v pěti ze šesti komparativních studií zahrnutých v systematickém přehledu. V jedné randomizované klinické studii srovnávající i.v. formy železa byla tolerance FCM a IS podobná.

Určitým omezením tohoto systematického přehledu a metaanalýzy je, že hematologická kritéria pro zařazení, primární cíle a metodika hlášení nežádoucích účinků se mezi zahrnutými studiemi navzájem lišily.

 

FCM u pacientů s IBD v klinické praxi

Celkem pět prospektivních observačních studií ze Švédska, Španělska, Německa a Brazílie potvrzuje data o FCM z randomizovaných klinických studií a rozšiřuje je o poznatky o účinnosti a bezpečnosti v podmínkách reálné klinické praxe.

1.
V retrospektivně-prospektivní observační studii [37] s 394 pacienty s IBD léčenými ve 14 švédských nemocnicích FCM signifikantně zvýšila hladiny Hb a feritinu, s významným zlepšením kvality života pozorovaným u pacientů s odpovědí Hb (zvýšením o ≥ 2 g/dl ve srovnání s výchozí hodnotou).

Normalizace Hb dosáhlo 75 %, odpovědi Hb 45 % a hladin feritinu > 100 μg/l 52 % pacientů s IBD a IDA léčených FCM. V post hoc analýze byla odpověď Hb signifikantně spojena s vyšší kvalitou života hodnocenou prostřednictvím krátké zdravotní škály (SHS – short health scale) – konkrétně se zlepšením symptomatického skóre SHS1 o 19 bodů (p < 0,05) a skóre celkové spokojenosti SHS4 o 10,1 bodu (p < 0,05).

Z nežádoucích účinků se u 7 % pacientů vyskytly lokální infuzní reakce, žádná z nich nebyla závažného stupně.

2.
Do monocentrické španělské prospektivní observační studie [38] bylo zařazeno 45 dospělých pacientů s IBD (35 s CD a 10 s UC) a deficitem železa (ID) nebo deficitem železa/anemií (IDA) léčených infliximabem (nebo s plánovaným zahájením jeho podávání), kteří špatně tolerovali perorální železo nebo na ně měli nedostatečnou odpověď. Byli rozděleni do skupiny s jednou návštěvou, v níž byly FCM a infliximab aplikovány ve stejný den (n = 33), a do kontrolní skupiny s aplikací uvedených léků v různé dny (n = 12).

FCM byla podána v jedné infuzi 1 000 mg pacientům s IDA, resp. 500 mg pacientům s ID. Jedna dávka infliximabu činila 5 mg/kg tělesné hmotnosti.

Podání FCM po aplikaci infliximabu při jedné návštěvě bylo pacienty s IBD dobře tolerováno, bylo účinné a šetřilo náklady. Úspěšnost léčby definovaná u pacientů s IDA jako normalizace Hb (≥ 13 g/dl u mužů a ≥ 12 g/dl u žen) či nárůst Hb o ≥ 2 g/dl a u pacientů s ID jako TSAT > 20 % anebo feritin > 100 µg/l dosáhla ve skupině s jednou návštěvou 78,8 % vs. 66,7 % v kontrolní skupině. Ani v jedné skupině nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky či nové bezpečnostní signály. Režim s jednou návštěvou vedl i ke snížení nákladů na jednoho pacienta o 177 eur ve srovnání s podáváním FCM a infliximabu v různých dnech.

3.
V další španělské prospektivní observační studii [39] bylo zařazeno 72 pacientů s IBD a IDA ze dvou nemocnic, celkově jim bylo podáno 88 infuzí FCM ≥ 500 mg. Již po 2 týdnech dosáhlo 42 % pacientů kompletní odpovědi Hb definované jako úprava anemie (Hb ≥ 13 g/dl u mužů a ≥ 12 g/dl u žen). Dalších 21,6 % mělo alespoň částečnou odpověď Hb (zvýšení Hb o ≥ 1 g/dl, ale < 2 g/dl, bez korekce anemie). Ve 12. týdnu pak úplné odpovědi Hb dosáhlo 81,2 % pacientů a částečné odpovědi Hb dalších 5,8 %.

Koncentraci feritinu > 100 μg/l mělo při léčbě FCM po 2 týdnech 74 % pacientů a po 12 týdnech 44 % pacientů, normalizace TSAT (> 16 %) ve stejných časových bodech dosáhlo 12,5 % a 63 % pacientů.

Ve 2. týdnu došlo k výraznému zlepšení kvality života všech pacientů léčených FCM (p < 0,0005), lepší výsledek byl pozorován u pacientů s kompletní odpovědí Hb oproti těm bez odpovědi – průměrné zvýšení skóre podle krátkého dotazníku IBD 9 (SIBDQ-9) o 3,8 vs. 2,7 bodu (p = 0,016).

U dvou pacientů byly zaznamenány nežádoucí účinky, které u jednoho z nich vedly k přerušení léčby FCM.

4.
Do německé prospektivní observační studie [40] bylo zařazeno 224 pacientů s IBD a IDA léčených FCM ve 101 centrech. Průměrná celková dávka FCM byla 1 139 mg.

Také v této studii z reálné klinické praxe FCM signifikantně zlepšila hladiny Hb a feritinu, stejně jako TSAT. Větší zlepšení přitom bylo pozorováno u pacientů s nízkými vstupními hodnotami Hb (< 10 g/dl).

Celkem dosáhlo odpovědi Hb (≥ 13 g/dl u mužů a ≥ 12 g/dl u žen nebo zvýšení o ≥ 2 g/dl oproti výchozí hodnotě) 63,3 % pacientů a u 53,4 % došlo ke zvýšení koncentrace Hb o ≥ 2 g/dl s korekcí anemie.

Na konci studie byly při léčbě FCM signifikantně lepší průměrné koncentrace feritinu oproti výchozímu stavu (110 vs. 53 μg/l; p < 0,0001) a také TSAT (24,2 vs. 15,6 %; p < 0,001).

Ve studii nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky související s léčbou FCM, intenzita nehematologických příznaků, jako jsou bolest hlavy a únava, se po léčbě snížila.

5.
V brazilském souboru prospektivních kazuistik [41] deseti po sobě následujících pacientů s aktivní CD (CDAI > 150) a závažnou anemií (Hb < 10 g/dl) FCM signifikantně zvýšila hodnoty Hb a TSAT a zlepšila kvalitu života. Odpovědi Hb (zvýšení Hb o ≥ 2 g/dl ve 12. týdnu ve srovnání s výchozí hodnotou) dosáhlo 80 % pacientů, normalizace Hb (≥ 13 g/dl u mužů a ≥ 12 g/dl u žen ve 12. týdnu) 70 % pacientů. Průměrná koncentrace feritinu po 12 týdnech klesla z výchozích 115 na 49 μg/l (p < 0,02), průměrná TSAT se zvýšila z 9 na 21 % (p < 0,005) a zlepšilo se i hodnocení kvality života z výchozích 145,5 na 178,1 bodu podle skóre IBDQ (p < 0,01). Při léčbě FCM se signifikantně zmírnila i klinická aktivita CD, průměrné skóre CDAI se snížilo z 219 na 101 (p < 0,007).

Průměrná celková podaná dávka FCM byla 1 650 mg. Tři pacienti měli nežádoucí účinky, všechny byly mírné a spontánně odezněly.

Shrnutí výsledků FCM u pacientů s IBD

Deficit železa a deficit železa s anemií jsou u pacientů s IBD časté. Karboxymaltóza železa má v jejich léčbě podobnou, popř. lepší účinnost a méně nežádoucích účinků na trávicí trakt oproti perorálnímu síranu železnatému [10] a vyšší účinnost oproti jiným intravenózním přípravkům železa včetně sacharózy železa a izomaltózy železa [11,36].

Karboxymaltóza železa rychle zvyšuje hladinu Hb a doplňuje zásoby železa [10,11,37–41], v porovnání s placebem snižuje recidivu anemie [12]. Léčba je dobře snášena a je bezpečná [10–12,36–41], zlepšuje celkovou IBD-specifickou kvalitu života pacientů [10–12,37,39,41]. Může být spojena i s úsporou nákladů ve srovnání s jinými intravenózními formami železa [38] díky potřebě menšího počtu infuzí a jejich kratšímu aplikačnímu času.

Uvedená zjištění mají i určitá omezení. Je k dispozici jen málo údajů z randomizovaných studií, které by srovnávaly různé druhy intravenózního železa [36] nebo perorální železo s intravenózním železem u pacientů s IBD. Nezaslepený [10,11,37,39–41] nebo jednoduše zaslepený [12] design klinických studií může ovlivnit subjektivně hodnocená měřítka, jako jsou kvalita života nebo aktivita onemocnění.

Optimální dávka FCM pro prevenci recidivy anemie není stanovena [12] a metoda výpočtu dávky podle Ganzoniho vzorce podhodnocuje skutečnou potřebu železa v těle [10,11].

 

Doporučení pro terapii železem u IBD

Mezinárodní guidelines pro diagnostiku a léčbu anemie u pacientů s IBD [35] uvádějí, že suplementace železem se doporučuje u všech pacientů s IBD a IDA (schéma 1). Intravenózní železo by mělo být léčbou první volby u všech pacientů s klinicky aktivní IBD, koncentrací Hb < 10 g/dl, s předchozí intolerancí perorálního železa a s potřebou léčby látkami stimulujícími erytropoezu.

Dávka intravenózního železa by měla být odhadnuta na základě výchozího Hb a tělesné hmotnosti pacienta, nikoli podle Ganzoniho rovnice.

Perorální železo (< 100 mg/den) lze použít u pacientů s mírnou anemií, kteří mají klinicky neaktivní onemocnění a kteří nemají předchozí intoleranci perorálního železa.

Pacienti by měli být sledováni kvůli recidivě deficitu železa každé 3 měsíce po dobu ≥ 1 roku po korekci a poté každých 6–12 měsíců (intravenózní podávání železa by mělo být zahájeno při poklesu feritinu < 100 μg/l nebo Hb < 12 g/dl u žen a < 13 g/dl u mužů).

Doporučený postup České gastroenterologické společnosti ČLS JEP pro diagnostiku a léčbu anemie u IBD [42] uvádí, že základem léčby hypochromní anemie a anemie chronických chorob se sideropenií u pacientů s IBD je intravenózní aplikace železa. Vzhledem k vyšší efektivitě, zásadnímu snížení počtu aplikací a dobré bezpečnosti a toleranci léčby by měly být upřednostněny nové makromolekulární preparáty, jako je karboxymaltóza železa. Léčbu je třeba zahájit ihned při poklesu hladiny hemoglobinu pod fyziologickou hodnotu, substituci se doporučuje zahájit i u sideropenních pacientů bez anemie.

Doporučení pro diagnostiku a léčbu anemie u pacientů s IBD.
Doporučení pro diagnostiku a léčbu anemie u pacientů s IBD.
Scheme 􀍷. Recommendations for the diagnosis and treatment of anaemia in patients with IBD.

FCM – indikace

Podle souhrnu informací o přípravku (SmPC) [43] je karboxymaltóza železa (Ferinject) indikována k léčbě deficitu železa, pokud jsou perorální přípravky neúčinné, nemohou být používány nebo existuje klinická potřeba rychlého přísunu železa.

 

FCM – pediatrická populace

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) schválil v květnu 2023 změnu registrace léčivého přípravku Ferinject [44], v jejímž rámci došlo k rozšíření cílové populace o pediatrickou populaci v souladu s aktuálními klinickými poznatky. Na základě posouzení výsledků z pediatrických studií byly přidány informace o použití přípravku u pediatrické populace od 1 roku. Tato změna byla reflektována v bodech 4.2, 5.1 a 5.2 SmPC.

 

FCM – cena a úhrada

Přípravek Ferinject se při výkonu ambulantní péče účtuje zdravotní pojišťovně spolu s příslušným výkonem jako zvlášť účtovaný přípravek ZULP. Vykazuje se bez omezení specializace předepisujícího lékaře a pro předepsání se použije žádanka na léčivé přípravky [45].

Výše základní úhrady ze zdravotního pojištění je 1 139,24 Kč [45] a při současné průměrné ceně v lékárně 2 992,82 Kč vzniká doplatek v předpokládané výši 1 853,58 Kč, který hradí pacient zpravidla v pokladně zdravotnického zařízení.

Pro přípravek Ferinject je stanovena i zvýšená, tzv. druhá úhrada ve výši 2 851,48 Kč pro nemocné s chronickým srdečním selháním při léčbě nedostatku železa (bez ohledu na přítomnost anemie), pokud splňují indikační omezení: funkční třída NYHA II–III, ejekční frakce levé komory < 45 % a současná léčba ACE inhibitory [45]. V tomto případě většinou nevzniká žádný doplatek.


Sources

1. Andrews NC. Disorders of iron metabolism. N Engl J Med 1999; 341 (26): 1986–1995. doi: 10.1056/NEJM199912233412607.

2. Wang J, Pantopoulos K. Regulation of cellular iron metabolism. Biochem J 2011; 434 (3): 365–381. doi: 10.1042/BJ20101825.

3. Nemeth E, Ganz T. The role of hepcidin in iron metabolism. Acta Haematol 2009; 122 (2–3): 78–86. doi: 10.1159/000243791.

4. Vifor. Ferinject. SmPC 2020.

5. Anker SD, Comin Colet J, Filippatos G et al. Ferric carboxymaltose in patients with heart failure and iron deficiency. N Engl J Med 2009; 361 (25): 2436–2448. doi: 10.1056/NEJMoa0908 355.

6. Ponikowski P, van Veldhuisen DJ, Comin-Colet J et al. Beneficial effects of long-term intravenous iron therapy with ferric carboxymaltose in patients with symptomatic heart failure and iron deficiency. Eur Heart J 2015; 36 (11): 657–668. doi: 10.1093/eurheartj/ehu385.

7. van Veldhuisen DJ, Ponikowski P, van der Meer P et al. Effect of ferric carboxymaltose on exercise capacity in patients with chronic heart failure and iron deficiency. Circulation 2017; 136 (15): 1374–1383. doi: 10.1161/ CIRCULATIONAHA.117.027497.

8. Ponikowski P, Kirwan BA, Anker SD et al. Ferric carboxymaltose for iron deficiency at discharge after acute heart failure: a multicentre, double-blind, randomised, controlled trial. Lancet 2020; 396 (10266): 1895–1904. doi: 10.1016/S0140-6736 (20) 32339-4.

9. Mentz RJ, Garg J, Rockhold FW et al. Ferric carboxymaltose in heart failure with iron deficiency. N Engl J Med 2023; 389 (11): 975–986. doi: 10.1056/NEJMoa2304968.

10. Kulnigg S, Stoinov S, Simanenkov V et al. A novel intravenous iron formulation for treatment of anemia in inflammatory bowel disease: the ferric carboxymaltose (FERINJECT) randomized controlled trial. Am J Gastroenterol 2008; 103 (5): 1182–1192. doi: 10.1111/ j.1572-0241.2007.01744.x.

11. Evstatiev R, Marteau P, Iqbal T et al. FERGI- cor, a randomized controlled trial on ferric carboxymaltose for iron deficiency anemia in inflammatory bowel disease. Gastroenterology 2011; 141 (3): 846–853. doi: 10.1053/ j.gastro.2011.06.005.

12. Evstatiev R, Alexeeva O, Bokemeyer B et al. Ferric carboxymaltose prevents recurrence of anemia in patients with inflammatory bowel disease. Clin Gastroenterol Hepatol 2013; 11 (3): 269–277. doi: 10.1016/j.cgh.2012.10.013.

13. Kulnigg-Dabsch S, Schmid W, Howaldt S et al. Iron deficiency generates secondary thrombocytosis and platelet activation in IBD: the randomized, controlled thromboVIT trial. Inflamm Bowel Dis 2013; 19 (8): 1609–1616. doi: 10.1097/ MIB.0b013e318281f4db.

14. Qunibi WY, Martinez C, Smith M et al. A randomized controlled trial comparing intravenous ferric carboxymaltose with oral iron for treatment of iron deficiency anaemia of non-dialysis-dependent chronic kidney disease patients. Nephrol Dial Transplant 2011; 26 (5): 1599–1607. doi: 10.1093/ndt/gfq613.

15. Charytan C, Bernardo MV, Koch TA et al. Intravenous ferric carboxymaltose versus standard medical care in the treatment of iron deficiency anemia in patients with chronic kidney disease: a randomized, active-controlled, multi-center study. Nephrol Dial Transplant 2013; 28 (4): 953–964. doi: 10.1093/ndt/gfs528.

16. Onken JE, Bregman DB, Harrington RA et al. Ferric carboxymaltose in patients with iron-deficiency anemia and impaired renal function: the REPAIR-IDA trial. Nephrol Dial Transplant 2014; 29 (4): 833–842. doi: 10.1093/ndt/ gft251.

17. Macdougall IC, Bock AH, Carrera F et al. FIND-CKD: a randomized trial of intravenous ferric carboxymaltose versus oral iron in patients with chronic kidney disease and iron deficiency anaemia. Nephrol Dial Transplant 2014; 29 (11): 2075–2084. doi: 10.1093/ndt/gfu201.

18. Ikuta K, Hanashi H, Hirai K et al. Comparison of efficacy and safety between intravenous ferric carboxymaltose and saccharated ferric oxide in Japanese patients with iron-deficiency anemia due to hypermenorrhea: a multi-center, randomized, open-label noninferiority study. Int J Hematol 2019; 109 (1): 41–49. doi: 10.1007/s12185-018-2501-8.

19. Van Wyck DB, Martens MG, Seid MH et al. Intravenous ferric carboxymaltose compared with oral iron in the treatment of postpartum anemia: a randomized controlled trial. Obstet Gynecol 2007; 110 (2 Pt 1): 267–278. doi: 10.1097/01.AOG.0000275286.03283.

18. Breymann C, Milman N, Mezzacasa A et al. Ferric carboxymaltose vs. oral iron in the treatment of pregnant women with iron deficiency anemia: an international, open-label, randomized controlled trial (FER-ASAP). J Perinat Med 2017; 45 (4): 443–453. doi: 10.1515/jpm-2016-0050.

21. Seid MH, Derman RJ, Baker JB et al. Ferric carboxymaltose injection in the treatment of postpartum iron deficiency anemia: a randomized controlled clinical trial. Am J Obstet Gynecol 2008; 199 (4): 435.e1–435.e7. doi: 10.1016/ j.ajog.2008.07.046.

22. Van Wyck DB, Mangione A, Morrison J et al. Large-dose intravenous ferric carboxymaltose injection for iron deficiency anemia in heavy uterine bleeding: a randomized, controlled trial. Transfusion 2009; 49 (12): 2719–2728. doi: 10.1111/j.1537-2995.2009.02327.x.

23. Favrat B, Balck K, Breymann C et al. Evaluation of a single dose of ferric carboxymaltose in fatigued, iron-deficient women-PREFER a randomized, placebo-controlled study. PLoS One 2014; 9 (4): e94217. doi: 10.1371/journal.pone.0094217.

24. Breymann C, Gliga F, Bejenariu C et al. Comparative efficacy and safety of intravenous ferric carboxymaltose in the treatment of postpartum iron deficiency anemia. Int J Gynaecol Obstet 2008; 101 (1): 67–73. doi: 10.1016/j.ijgo.2007.10.009.

25. Seid MH, Butcher AD, Chatwani A. Ferric carboxymaltose as treatment in women with iron-deficiency anemia. Anemia 2017; 2017: 9642027. doi: 10.1155/2017/9642027.

26. Allen RP, Adler CH, Du W et al. Clinical efficacy and safety of IV ferric carboxymaltose (FCM) treatment of RLS: a multi-centred, placebo-controlled preliminary clinical trial. Sleep Med 2011; 12 (9): 906–913. doi: 10.1016/j.sleep.2011.06.009.

28. Hedenus M, Karlsson T, Ludwig H et al. Intravenous iron alone resolves anemia in patients with functional iron deficiency and lymphoid malignancies undergoing chemotherapy. Med Oncol 2014; 31 (12): 302. doi: 10.1007/s12032-014-0302-3.

29. Bailie GR, Mason NA, Valaoras TG. Safety and tolerability of intravenous ferric carboxymaltose in patients with iron deficiency anemia. Hemodial Int 2010; 14 (1): 47–54. doi: 10.1111/j.1542-4758.2009.00409.x.

30. Geisser P, Banké-Bochita J. Pharmacokinetics, safety and tolerability of intravenous ferric carboxymaltose: a dose-escalation study in volunteers with mild iron-deficiency anaemia. Arzneimittelforschung 2010; 60 (6a): 362–372. doi: 10.1055/s-0031-1296301.

31. Barish CF, Koch T, Butcher A et al. Safety and efficacy of intravenous ferric carboxymaltose (750 mg) in the treatment of iron deficiency anemia: two randomized, controlled trials. Anemia 2012; 2012: 172104. doi: 10.1155/2012/172104.

32. Hussain I, Bhoyroo J, Butcher A et al. Direct comparison of the safety and efficacy of ferric carboxymaltose versus iron dextran in patients with iron deficiency anemia. Anemia 2013; 2013: 169107. doi: 10.1155/2013/169107.

33. Onken JE, Bregman DB, Harrington RA et al. A multicenter, randomized, active-controlled study to investigate the efficacy and safety of intravenous ferric carboxymaltose in patients with iron deficiency anemia. Transfusion 2014; 54 (2): 306–315. doi: 10.1111/trf.12289.

34. Boomershine CS, Koch TA, Morris D. A blinded, randomized, placebo-controlled study to investigate the efficacy and safety of ferric carboxymaltose in iron-deficient patients with fibromyalgia. Rheumatol Ther 2018; 5 (1): 271–281. doi: 10.1007/s40744-017-0088-9.

35. Dignass AU, Gasche C, Bettenworth D et al. European consensus on the diagnosis and management of iron deficiency and anaemia in inflammatory bowel diseases. J Crohns Colitis 2015; 9 (3): 211–222. doi: 10.1093/ecco-jcc/jju009.

36. Aksan A, Işık H, Radeke HH et al. Systematic review with network meta-analysis: comparative efficacy and tolerability of different intravenous iron formulations for the treatment of iron deficiency anaemia in patients with inflammatory bowel disease. Aliment Pharmacol Ther 2017; 45 (10): 1303–1318. doi: 10.1111/apt.14043.

37. Befrits R, Wikman O, Blomquist L et al. Anemia and iron deficiency in inflammatory bowel disease: an open, prospective, observational study on diagnosis, treatment with ferric carboxymaltose and quality of life. Scand J Gastroenterol 2013; 48 (9): 1027–1032. doi: 10.3109/00365521.2013.819442.

38. Cortes X, Borrás-Blasco J, Molés JR et al. Safety of ferric carboxymaltose immediately after infliximab administration, in a single session, in inflammatory bowel disease patients with iron deficiency: a pilot study. PLoS One 2015; 10 (5): e0128156. doi: 10.1371/journal.pone.0128156.

39. García-López S, Bocos JM, Gisbert JP et al. High-dose intravenous treatment in iron deficiency anaemia in inflammatory bowel disease: early efficacy and impact on quality of life. Blood Transfus 2016; 14 (2): 199–205. doi: 10.2450/2016.0246-15.

40. Stein J, Aksan A, Klemm W et al. Safety and efficacy of ferric carboxymaltose in the treatment of iron deficiency anaemia in patients with inflammatory bowel disease, in routine daily practice. J Crohns Colitis 2018; 12 (7): 826–834. doi: 10.1093/ecco-jcc/jjy042.

41. Sobrado CW, Cançado RD, Sobrado LF et al. Treatment of anemia and improvement of quality of life among patients with Crohn‘s disease: experience using ferric carboxymaltose. Arq Gastroenterol 2015; 52 (4): 255–259. doi: 10.1590/S0004-28032015000400002.

42. Hrdlička L, Kohout P, Liberda M et al. Doporučený postup pro diagnostiku a léčbu anémie u IBD. Gastroent Hepatol 2012; 66 (4): 280–285.

43. Přehled léčiv. SPC Ferinject. 2024 [online]. Dostupné z: https: //prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/detail-reg/0155378.

44. SÚKL. Změna registrace léčivého přípravku FERINJECT 50 mg/ml injekční/infuzní disperze. 2024 [online]. Dostupné z: https: //sukl.gov.cz/registrace-leciv/informace-o-vyznamnych-zmenach-registrace/zmena-registrace-leciveho-pripravku-ferinject-50- mg- ml-injekcni-infuzni-disperze/.

45. Přehled léčiv. Detail varianty léčivého přípravku FERINJECT. 2024 [online]. Dostupné z: https: //prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/leciva/0155379.

Korespondenční autorka

MUDr. Michaela Bachratá

Care Comm s. r. o.

K publikaci schválil

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., AGAF

šéfredaktor GH

Labels
Paediatric gastroenterology Gastroenterology and hepatology Surgery
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#