#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Dětská gastroenterologie a hepatologie


Authors: K. Mitrová
Authors‘ workplace: Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE I. V. F. a. s., Praha ;  Oddělení dětské gastroenterologie, Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha
Published in: Gastroent Hepatol 2016; 70(6): 471
Category: Editorial

Vážení čtenáři,

s blížícím se koncem roku Vám v posledním letošním vydání opět přinášíme i několik sdělení z dětské gastroenterologie. Nejen v pediatrii převládá poslední dobou snaha minimalizovat zátěž pa­cienta opakovaným prováděním invazivních vyšetření. Stále častěji se tak v dětské i dospělé medicíně mluví o možnostech neinvazivní dia­gnostiky či monitoringu nemocí.

K posunu tak před několika lety došlo např. při stanovení dia­gnózy celiakie. U přesně definované skupiny dětských pa­cientů již totiž podle doporučení Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) není nutné provádění enterobio­­psie. Podmínkou je ale přítomnost klinických symp­tomů, pozitivita anti-transglutaminázových protilátek 10× nad normu, verifikovaná pozitivitou endomyziálních protilátek, a pozitivní rizikový genotyp HLA-DQ2/ DQ8. Na význam HLA genotypizace a její vysokou negativní prognostickou hodnotu při stanovení dia­gnózy celiakie poukazuje článek autorů Kubina et al [1]. Slovenským kolegům se tak právě díky genotypizaci podařilo ve skupině pa­cientů původně sledovaných pro celiakii tuto dia­gnózu vyloučit.

Oblastí, které je v současnosti v dětské gastroenterologii věnována největší pozornost, je nepochybně problematika idiopatických střevních zánětů (IBD). Narůstající incidence, posun manifestace do nižších věkových skupin i častější výskyt závažnějších forem posouvá i výzkum v dané oblasti stále kupředu. Jedním z neinvazivních markerů, díky kterému bylo možné významně snížit zátěž dětských pa­cientů, je fekální kalprotektin. Jeho využitím a správnou interpretací výsledků se zabývá práce autorů Čopová et al [2]. Autoři zmiňují jeho využití při odlišení od funkčních poruch, což vede ke snížení počtu dětí indikovaných k provedení dia­gnostické koloskopie. Vzhledem k tomu, že jeho hodnoty korelují s klinickými, endoskopickými i histologickými nálezy lépe než sérologické markery zánětu, hraje významnou roli v neinvazivní monitoraci pa­cientů s IBD.

Tímto vydáním se s Vámi neloučíme na dlouho. Již v prvním čísle roku 2017 bychom Vám rádi přinesli update současných Doporučení pro dia­gnostiku a léčbu IBD u dětí. Měl by zohledňovat změny a novinky, ke kterým došlo v posledních letech. Pevně věříme, že tím zlepšíme jak péči o dětské pa­cienty s IBD, tak i informovanost gastroenterologů pro dospělé, kteří by se s danou problematikou mohli ve své praxi setkat.

S přáním příjemného čtení a klidných svátků,

MUDr. Katarína Mitrová, Ph.D.

koeditorka sekce dětská gastroenterologie a hepatologie

katarina.mitrova@gmail.com


Sources

1. Kubina M, Čierna I, Székyová D et al. Niektoré genetické determinanty celiakie, význam HLA typizácie v klinickej praxi a zastúpenie HLA-DQ haplotypov v súbore 306 detských pa­cientov. Gastroent Hepatol 2016; 70(6): 475– 479. doi: 10.14735/ amgh2016475.

2. Čopová I, Hradský O, Zárubová K et al. Význam fekálního kalprotektinu v dia­gnostice a sledování dospělých a dětských pa­cientů s idiopatickými střevními záněty. Gastroent Hepatol 2016; 70(6): 480– 484. doi: 10.14735/ amgh2016480.

Labels
Paediatric gastroenterology Gastroenterology and hepatology Surgery

Article was published in

Gastroenterology and Hepatology

Issue 6

2016 Issue 6

Most read in this issue
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#