#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Jiný mechanismus décollement


Authors: P. Strejc 1;  J. Šachl 2;  A. Vlčková 3;  J. Dreßler 4;  D. Vajtr 1
Authors‘ workplace: Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty UK, Praha 1;  Ústav soudního znalectví v dopravě Fakulty dopravní ČVUT, Praha 2;  Oddělení soudního lékařství a toxikologie KZ, a. s., Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem 3;  Institut für Rechtsmedizin der Universität Leipzig 4
Published in: Soud Lék., 55, 2010, No. 4, p. 51-53

Overview

Za příčinu vzniku décollement se obvykle považuje tangenciální hrubé tupé násilí účinkující na povrch těla zejména při přejetí nebo najetí vozidla na tělo chodce. Mluví se též o valivém účinku, resp. mechanismu. Dochází tak k disociaci tkáňových vrstev s dalšími průvodními jevy. Předložený soubor 152 décollement zjištěných u 103 zemřelých pitvaných v průběhu 4 let zahrnuje pozorování décollement různé úrazové etiologie (dopravní nehody, pády z výše, smáčknutí trupu); u dopravních nehod pak výskyt u různých účastníků dopravního provozu, a to nejen při kolizi chodců s různými dopravními prostředky, ale i u řidičů různých dopravních prostředků i spolucestujících. Sledována byla dále topika, lokalizace, obsah, rozsah, vitální reakce décollement a sdružená poranění.

Z rozmanitosti úrazové etiologie, neomezené jen na tradiční pojetí mechanismu décollement, je zřejmé, že tradovaná poučka zdaleka nevyčerpává skutečný obsah tohoto pojmu. Alternativní výklad dosud udávaného mechanismu jsme v literatuře nenašli. Lékařská literatura se zaměřuje spíše na klinický význam tohoto zranění. V tomto sdělení se diskutuje biomechanika vzniku décollement též při stlačení tkáně tlakem působícím kolmo k povrchu těla, závislosti na fyzikálních vlastnostech aktivně či pasivně účinkujícího předmětu, význam poměru mezi stlačením tkáňových struktur v jednom směru a příčnou dilatací v jiných dvou směrech v závislosti na velikosti Poissonovy konstanty, otázka tečné složky násilí i při svislém pádu těla na vodorovnou plochu a biomechanické poměry při dopadu těla na šikmou plochu. Mechanismus décollement je tak komplikovanější, než jak se dosud prezentuje. Tomu by měla odpovídat i forenzní interpretace nálezů.

Kľúčové slová:
décollement – biomechanika – posuzování mechanismu

Úvod

Za příčinu vzniku décollement se obvykle považuje hrubé tupé násilí účinkující na povrch těla (1),  zejména při přejetí nebo najetí vozidla na tělo chodce. Mluví se též o valivém účinku resp. mechanismu (obr. 1, 2 ). Dochází tak k disociaci tkáňových vrstev s dalšími průvodními jevy.

Image 1. Vznik kapsy décollement při přejetí dle Krauseho,Schneidera, Blahy: Leichenschau am Fundort
Vznik kapsy décollement při přejetí dle Krauseho,Schneidera, Blahy: Leichenschau am Fundort

Image 2. Odtržení kůže podle směru rotace kola
Odtržení kůže podle směru rotace kola

V pitevních nálezech v průběhu 4 let (103 pitevních protokolů) jsme zaznamenali častý výskyt (152) poranění typu décollement (tab. 1).

Table 1. jp_32797_t_1
jp_32797_t_1

I v rámci dopravních nehod zjišťujeme úrazy vzniklé za různých okolností a různého původu (tab. 2).

Table 2. jp_32797_t_2
jp_32797_t_2

Z nálezů je zřejmé, že výskyt décollement při dopravních nehodách je častý, může však být i jiného původu. Dochází k disociaci různých tkáňových vrstev. Disociaci mezi svalovými vrstvami jsme nacházeli pouze u pádu z výše a při smáčknutí. U jiné úrazové etiologie jsme mezi svalovými vrstvami décollement nezjistili. Různé okolnosti vzniku décollement (i v rámci dopravních nehod) a pestrost forem nasvědčují také tomu, že vznik décollement stěží lze vysvětlit vždy a výlučně účinkem tečného násilí  (tab. 3). 

Table 3. jp_32797_t_3
jp_32797_t_3

Výskyt  jsme zaznamenali na různých částech těla (tab. 4):

Table 4. jp_32797_t_4
jp_32797_t_4

Rozsah décollement (tab. 5):

Table 5. jp_32797_t_5
jp_32797_t_5

Zbecné povahy násilí vyskytují se často sécollement sdružená poranění (tab. 6):

Table 6. jp_32797_t_6
jp_32797_t_6

Častým nálezem v prostoru décollement byl krevní výron, v podkoží též kontuze tukové tkáně. Tam, kde smrt nastala v krátkém časovém úseku po poranění, byl prostor décollement prázdný, in loco se dalo na intravitální původ usuzovat z pohmoždění svalstva a celkově mj. ze sdružených poranění a komplikací, kupř. z častého výskytu tukové embolie plic, aspirace.

Diskuse 

 Z rozmanitosti úrazové etiologie, neomezené jen na tradiční pojetí mechanismu décollement, je zřejmé, že tradovaná poučka zdaleka nevyčerpává různé možnosti. Alternativní výklad mechanismu jsme v literatuře nenašli. Lékařská literatura se zaměřuje spíše na klinický význam tohoto zranění.

K vysvětlení těchto jevů z hlediska biomechaniky může přispět následující hypotéza:

  • a) Pokud décollement vzniká někdy i při stlačení tkáně tlakem působícím kolmo k původnímu povrchu, pak lze usuzovat na souvislost jevu s následující analogií z hlediska stlačitelnosti tkáňových struktur. Voda je například téměř nestlačitelná, lidská tkáň pro vysoký obsah vody (nestejný však v různých tkáních: svalová tkáň obsahuje kolem hmotnostních 75 %, tkáň tuková 10% vody) je objemově stlačitelná omezeně. Představme si model: pouťový balónek zcela vyplněný (bez vzduchové bubliny) malým objemem rosolovité hmoty (aspik) či tělesné tkáně, položený mezi dvě rovnoběžná prkénka. Stlačíme-li ta prkénka proti sobě, roztlačí se výplň balónku do stran. Bude-li mezi prkénky a gumou balónku dostatečně velké tření, nastane posun (tečné odtržení vrstev) mezi vnitřní plochou balónku a jeho výplní. Bude-li tření naopak velmi malé (prkénka potřená vazelínou), nastane posun spíše mezi prkénky a vnější plochou balónku. S lidskou kůží a podkožními tkáněmi tomu může být asi obdobně, přičemž se může navíc uplatnit i rozdílná průtažnost kůže a podkožních vrstev a tkání. Pád těla z výšky na betonový dvorek může být analogický velkému tření mezi prkénky a vnější plochou balónku, zatímco náraz hladké plochy karoserie vozidla může být někdy spíše bližší k analogii podmínek pro skluz mezi prkénky a balónkem. Tedy problém spočívá ve velikosti Poissonovy konstanty tkáně (souvisí s poměrem mezi stlačením v jednom směru a příčnou dilatací v jiných dvou směrech), v rozdílnosti délkové průtažnosti jednotlivých vrstev tkáně, v možnosti skluzu mezi povrchem těla a oděvu či atakující plochou a v tom, zda se na druhé straně zasažené oblasti nachází pevná (kostní) struktura, jež svým setrvačným působením vyvozuje velký tlak v zasažené oblasti.

Image 3. Při stlačení poddajné struktury (tkáně) dochází v blízkosti kontaktních ploch k přemístění (deformaci) struktury ve směru šipek. Při velkém stlačení je velké i přemístění částic struktury vůči obalu
Při stlačení poddajné struktury (tkáně) dochází v blízkosti kontaktních ploch k přemístění (deformaci) struktury ve směru šipek. Při velkém stlačení je velké i přemístění částic struktury vůči obalu

  • b) I při svislém pádu těla na vodorovnou plochu přichází v úvahu tečné působení v kontaktní zóně, a to z následujících příčin. Mějme opět analogii: dopadne-li nerotující míč kolmo na rovinu, není v kontaktní zóně zadně výrazné tečné působení. Dopadne-li ale míč rotující, pak tam budou tečné síly, jež se projeví odrazem s „falší“. Padající tělo někdy vykonává bizarní pohyb, jenž má složku rotační. Mějme ještě jiný model: padající lať. Dopadne-li na rovinu kolmo zcela ve směru své podélné osy, nebude na čele lati vznikat žádná podstatná tangenciální sila, ale jen reaktivní síla podélná. Dopadne-li lať ale nějak obecně šikmo, vznikne na čele nezanedbatelná síla působící napříč vůči podélné ose lati. Lidské tělo je složeno ze segmentů, jež mohou mít vlastnosti obdobné.
  • c) Při dopadu těla na šikmou plochu nastává situace, kterou znázorňuje obr. 4.

Image 4. Silové působení při dopadu na šikmou plochu: Dynamická síla F<sub>d</sub> se rozkládá na složky normálovou Nd a tangenciální T<sub>d</sub>. Podle Newtonova principu akce a reakce působí v opačných směrech reakce N<sub>r</sub> a T<sub>r</sub>, přičemž protisměrné síly T<sub>d</sub> – T<sub>r</sub> mohou způsobit odtržení tkáně od kůže, je-li součinitel tření mezi povrchem těla (oděvem a kůží) a podložkou velký
Silové působení při dopadu na šikmou plochu: Dynamická síla F&lt;sub&gt;d&lt;/sub&gt; se rozkládá na složky normálovou Nd a tangenciální T&lt;sub&gt;d&lt;/sub&gt;. Podle Newtonova principu akce a reakce působí v opačných směrech reakce N&lt;sub&gt;r&lt;/sub&gt; a T&lt;sub&gt;r&lt;/sub&gt;, přičemž protisměrné síly T&lt;sub&gt;d&lt;/sub&gt; – T&lt;sub&gt;r&lt;/sub&gt; mohou způsobit odtržení tkáně od kůže, je-li součinitel tření mezi povrchem těla (oděvem a kůží) a podložkou velký

Mechanismus décollement je tak komplikovanější, než jak se dosud prezentuje. Tomu by měla odpovídat i forenzní interpretace nálezů. 

Prof. MUDr. Přemysl Strejc, DrSc.

Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LFUK a VFN v Praze

Studničkova 4

128 21  Praha 2


Sources

1. Kolektiv autorů: Soudní lékařství. Praha: Grada Publishing, 1999, s. 606

2. Krause, D., Schneider, V., Blaha, R.: Leichenschau am Fundort. 4. Auflage, Wiesbaden: Ullstein Medical, 1998, s. 129

3. Madea, B., Brinkmann, B.: Handbuch gerichtliche Medizin 1. Berlin: Springer Verlag, 2003, s. 1344

4. Strejc, P.: Soudní lékařství pro právníky. Praha: C.H. Beck, 2000, s. 116

Labels
Anatomical pathology Forensic medical examiner Toxicology
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#