Mondorova choroba penisu - naše zkušenosti
:
Jiří Ladman 1,2; Marek Koch 2; Radka Bulínová 2; Miloš Miniberger 3
:
Urologické oddělení, Nemocnice České Budějovice, a. s., České Budějovice
1; Urologické oddělení, Nemocnice Písek, a. s., Písek
2; Radiodiagnostické oddělení, Nemocnice Písek, a. s., Písek
3
:
Ces Urol 2018; 22(2): 122-125
:
Original Articles
Mondorova choroba je vzácný druh tromboflebitidy postihující povrchové žíly a vyznačující se zejména fibroprodukcí. Projevuje se jako tuhý, většinou bolestivý pruh v průběhu žíly. Častěji se vyskytující u žen, kde je lokalizovaný především na trupu, u mužů je vzácnější a vyskytuje se navíc i na penisu. Etiologie onemocnění se opírá především o Virchowovu trias (porušení endotelu cévní stěny, stáza krve a hyperkoagulační stav).
Cíl:
Cílem příspěvku je podat ucelený souhrn našich zkušeností s diagnostikou a léčbou v souboru pacientů z našeho oddělení za poslední tři roky.
Soubor pacientů a metody:
Naše skupina obsahuje sedm mladých mužů. K určení diagnózy nás dovedla anamnéza, fyzikální vyšetření a ultrasonografie s užitím barevného dopplerovského vyšetření. Všem mužům bylo doporučeno vyšetření na hematologii za účelem vyloučení koagulopatie.
Výsledky:
Onemocnění mělo benigní průběh a jeho léčba byla především konzervativní a ambulatní. Ve dvou případech došlo k recidivě tromboflebitidy.
Závěr:
Délka terapie se u našich pacientů odvíjela na podkladě klinického nálezu za opakovaných kontrol, obsahovala jak podávání antibiotické profylaxe, tak antikoagulancií. Hematologické vyšetření absolvovali jen čtyři pacienti a u tří byla zjištěna zvýšená akivita faktoru VIII. Léčbu a dovyšetření pacientů komplikovala špatná compliance.
KLÍČOVÁ SLOVA
Mondorova choroba, tromboflebitida, v. dorzalis penis superficialis, zvýšená aktivita fakoru VIII.
ÚVOD
Prezentujeme retrospektivní skupinu sedmi mužů ve věku 22 až 51 let z našeho pracoviště z let 2014– 2017, u kterých jsme diagnostikovali povrchovou tromboflebitidu penisu. V souboru se vyskytují pacienti s různým stupněm postižení, tři v akutním stadiu, tři v subaktuním a jeden s částečnou reperfuzí.
Diagnózu jsme stanovili díky anamnéze, klinickému vyšetření a UZ dopplerovskému vyšetření penisu. Léčba byla, až na jeden případ, ambulantní a konzervativní.
DIAGNOSTIKA
Anamnéza a symptomy: Pět pacientů vyhledalo ošetření do 24–72 h od začátků příznaků, ve dvou případech to bylo až po 14 dnech. Všichni si stěžovali na citlivý či bolestivý zatvrdlý pruh či bulku na dorzu penisu v blízkosti žaludu s místním zarudnutím a otokem (obr. 1), v jednom případě pak i následoval edém celého penisu. U většiny pacientů byla prokázána souvislost s koitem za posledních 48 h, ale bez jasného vědomí traumatu při styku. Bolestivost léze se při erekci zvyšovala.
Nikdo z pacientů neměl mikční potíže, hematurii, příznaky infekce močových cest, neprodělal v poslední době závažný úraz, operaci a nebyl okologicky léčen. Jeden pacient prodělal trombózu dolní končetiny po úraze a její fixaci, u ostatních pacientů byla anamnéza TEN (trombembolické nemoci) negativní. Dva pacienti byli trvale léčeni a to pro epilepsii a psoriázu, ostatní byli zdrávi a s ničím se trvale neléčili. Stran rodinné anamnézy nebylo u žádného pacienta známo zvýšené riziko k TEN.
Fyzikální vyšetření: Penis u všech pacientů byl bez deviace a bez hrubých odchylek, metaus a žalud bez známek zánětlivého onemocnění, pouze v jednom případě byla přítomna balanopostitida při fimóze, všichni pacienti negovali STD (Sexually Transmitted Disease – pohlavně přenosné choroby). Nálezům dominovala hmatná a citlivá rezistence o velikosti cca 1–2 cm, distálně dorzu penisu v průběhu vena dorsalis penis superficialis, často s lokálním edémem a erytémem. V jednom případě byl přítomen edém a erytém téměř celého penisu u pacienta, kdy se nález rozvinul do obrazu flegmóny. Zbylé fyzikální vyšetření nezjistilo další patologii.
Laboratorní vyšetření: Odběr krevního obrazu, srážlivosti, základní biochemické vyšetření séra a vyšetření moči chemicky a kultivačně, nezjistilo žádnou signifikatní patologii.
Zobrazovací vyšetření: UZ dopplerovské vyšetření penisu u pacientů prokázalo nekompresibilní a dále dilatovanou vénu s absencí průtoku nebo se sníženou průtokovou rychlostí (obr. 2), délka hyperechogenního trombu v luminu cévy se pohybovala od 8–20 mm. U jednoho pacienta byla patrna již částečná reperfuze. U tří pacientů jsme sonograficky zjistili lymfadenopatii v třísle, v prvním případě došlo po vyléčení celkového onemocnění i k regresi nálezu, ve druhém případě byla diagnostikována subakutní forma EBV (Epstein‑Barrové virus) a ve třetím případě se jednalo o chronickou lymfadenitidu. Kontrolní UZ vyšetření bylo provedeno s odstupem min. deseti dní.
Hematologické vyšetření: U všech našich pacientů jsem doporučili dovyšetření na hematologii k vyloučení trombofilního stavu, ovšem podrobili se mu jen čtyři pacienti. U tří pacientů byla zjištěna zvýšená akivita faktoru VIII. Jeden pacient prodělal recidivu v oblasti vena dorsalis penis po necelém měsíci a jeden pacient po roce prodělal recidivu tromboflebitidy v oblasti vena saphena posterior.
TERAPIE
Léčba byla v šesti případech ambulantní a konzervativní, v jednom případě byla nutná týdenní hospitalizace pro významnou flegmónu měkkých tkání těla penisu, nicméně strategie léčby byla stejná. Součástí terapie bylo užívání antibiotik, v našem případě amoxicilinu s klavunátem na týden v dávce 1 g po 12 hodinách, dále nesteroidních antiflogistik (dicofenac 50 mg po 12 hodinách) a nízkomolekulárního heparinu v terapeutické dávce dle váhy pacienta. Léčbu pak doplňovala lokální aplikace heparoidů a režimová opatření. Celková doba léčby trvala v rozmezí 14–30 dní.
ZÁVĚR
Mondorova choroba penisu, neboli povrchová tromboflebitida dorzální žíly penisu, je méně známé, benigní, pro pacienty ovšem stresující onemocnění, které se poměrně dobře diagnostikuje i léčí. V terapii nejsou dosud jednotné postupy stran podávání antibiotické profylaxe a antikoagulancií, včetně dávkování a délky léčby. Dovyšetření na hematologii není vždy nezbytné. Léčbu a dovyšetření pacientů může komplikovat špatná compliance.
Došlo: 5. 3. 2018
Přijato: 10. 5. 2018
Kontaktní adresa:
MUDr. Jiří Ladman
Urologické oddělení, Nemocnice České Budějovice, a.s.
B. Němcové 585/54, 370 01 České Budějovice
e-mail: j.ladman@seznam.cz
Střet zájmů: žádný
Prohlášení o podpoře: Autor prohlašuje, že zpracování článku nebylo podpořeno farmaceutickou firmou.
Sources
1. Nechanská B, Nedbálek A, Pabišta R. Trombóza povrchové dorzální žíly penisu (Penilní Mondorova choroba) – kazuistika. Ces Urol 2017; 21(2): 176–183.
2. Stolz J, Chocholatý M, Jarolím L. Penilní forma Mondorovy nemoci – kazuistika. In: Ces Urol Supplementum 2. Praha: Galén; 2011: 57.
3. Fejfar J, Janiš L, Štursa M. Tromboflebitida superficiální dorzální vény penisu. Urolog. praxi 2008; 9(4): 191–192.
4. Nazir SS, Khan M. Thrombosis of the dorsal vein of the penis (Mondor’s Disease): a case report and review of the literature. Indian Journal of Urology (online) 2010; 26(3): 431.
5. Karetová D. Trombóza povrchových žil – změna pohledu na rizika onemocnění a léčebný postup. Kapitoly z kardiologie 2013, 5: 130–134.
6. Dell‘Atti L. Role of ultrasonography with color– Doppler in diagnosis of penile Mondor’s disease. J Ultrasound. 2013; 17(3): 239–241.
7. Kartsaklis P, Konstantinidis C, Thomas C, Tsimara M, Andreadakis S, Gekas A. Penile Mondor’s disease: a case report. Cases J. 2008; 1(1): 411.
8. Shen HL, Liu SP, Wang SM, Tsay W, Hsieh. Elevated plasma factor VIII coagulant activity presenting with thrombophlebitis of the deep dorsal vein of the penis. Int J Urol. 2007; 14(7): 663–664.
9. Walsh J, Garvin D, Poimboeuf S. A common presentation to an uncommon disease. Penile Mondor’s disease: a case report and literature review. International Medical Case Reports Journal (online) 2014; 7: 155–157.
Labels
Paediatric urologist Nephrology UrologyArticle was published in
Czech Urology
2018 Issue 2
Most read in this issue
- Mondor’s penile disease – our results
- MRI ultrasound fusion biopsy in the diagnosis of prostate cancer
- Usage of indocyanine green in urological robotic surgery
- A rare case of eosinophilic funiculitis