Parametry spermiogeneze a jejich vývoj u hemodialyzovaných pacientů do 49 let zařazených na čekací listinu k transplantaci ledviny
Authors:
Roman Zachoval 1; Jaroslav Jarabák 1; Janka Slatinská 2; Marcela Bürgelová 2; Vladimír Sobotka 3; Jana Vránová 4
Authors‘ workplace:
Urologické oddělení, Thomayerova nemocnice, Praha
1; Klinika nefrologie, Institut Klinické a Experimentální Medicíny, Praha
2; Sanatorium Pronatal, Praha
3; Ústav lékařské biofyziky a lékařské informatiky, 3. lékařská fakulta UK, Praha
4
Published in:
Ces Urol 2012; 16(3): 171-179
Category:
Original article
Overview
Cíl:
Cílem práce bylo zjistit výskyt změn sérových koncentrací hormonů a parametrů spermiogramu u pacientů do 49 let s chronickým onemocněním ledvin (CKD – chronic kidney disease) na hemodialýze zařazených na čekací listinu k transplantaci ledviny a zjistit souvislost vývoje patospermie a délky hemodialýzy.
Metody:
Od září 2009 do dubna 2011 byli vyšetřeni všichni pacienti s CKD od 18 do 49 let ze spolupracujících hemodialyzačních středisek, kteří byli zařazeni na čekací listinu k transplantaci ledviny a splňovali vstupní kritéria do studie. U souboru pacientů byly zjištěny příčiny CKD, doba od začátku CKD a hemodialýzy a byla provedena následující vyšetření: spermiogram a hormonální sérové koncentrace testosteronu, SHBG, LH, FSH a prolaktinu. Kontrolní skupinu tvořili muži od 18 do 49 let, kteří byli ve stejném období vyšetřeni pro urolitiázu, a byla u nich provedena stejná vyšetření jako u skupiny pacientů. Statisticky byly hodnoceny rozdíly mezi skupinou pacientů a kontrolní skupinou u naměřených sérových koncentrací hormonů a u parametrů spermiogramu a dále korelace uvnitř skupiny pacientů mezi sérovými koncentracemi hormonů, parametry spermiogramu, příčinou CKD, délkou CKD a délkou hemodialýzy.
Výsledky:
Soubor tvořilo 74 pacientů v průměrném věku 40 let (SD ± 7,5) a kontrolní skupinu 41 mužů v průměrném věku 36,7 let (SD ± 8,8). Průměrná délka CKD u pacientů byla 130,4 (SD ± 87,7) měsíců a průměrná délka hemodialýzy byla 48,8 (SD ± 41,7) měsíců. U pacientů byly zjištěny nižší průměrné sérové koncentrace testosteronu než u kontrolní skupiny. U pacientů byly zjištěny statisticky významně vyšší sérové koncentrace SHBG, LH, FSH a PRL a statisticky významně nižší hodnoty objemu ejakulátu, celkového počtu spermií, koncentrace spermií, celkové a progresivní motility spermií a morfologie spermií než u kontrolní skupiny. Uvnitř skupiny pacientů byla zjištěna negativní korelace mezi sérovými koncentracemi testosteronu a prolaktinu, pozitivní korelace mezi sérovými koncentracemi LH a FSH a pozitivní korelace mezi sérovou koncentrací testosteronu a celkovou motilitou a morfologií spermií. Byla zjištěna negativní korelace mezi délkou hemodialýzy a sérovou koncentrací testosteronu, koncentrací spermií, celkovou a progresivní motilitou a morfologií spermií.
Závěr:
Zjistili jsme, že u hemodialyzovaných pacientů zařazených na čekací listinu k transplantaci ledviny došlo k významným změnám sérových koncentrací hormonů a zhoršení parametrů spermiogramu. Prokázali jsme, že dynamika těchto změn byla závislá na délce hemodialýzy. Proto by včasná transplantace ledviny mohla zabránit výraznému poškození fertility.
Klíčová slova:
chronic kidney disease, hemodialýza, transplantace ledviny, spermiogram, sérová koncentrace hormonů.
Úvod
V České republice bylo na konci roku 2010 zařazeno do dialyzačního programu 6318 pacientů, tj. 602 na 1 milion obyvatel. Hemodialýza byla prováděna u 5820 pacientů a peritoneální dialýza u 498 pacientů. Počet hemodialyzovaných pacientů každým rokem stoupá, v roce 2001 byla hemodialýza prováděna u 379 pacientů/1 milion obyvatel a v roce 2010 již u 554 pacientů/1 milion obyvatel. Z celkového počtu hemodialyzovaných pacientů je 30 % mladších 60 let a přibližně u 20 % dialyzovaných pacientů by měla podle světových trendů připadat v úvahu transplantace ledviny. Muži tvoří v České republice přibližně 60 % hemodialyzovaných pacientů (1).
Asi 15 % párů není schopno během jednoho roku dosáhnout otěhotnění a vyhledá léčbu infertility. U poloviny z nich se na infertilitě podílí abnormální parametry spermiogramu: oligozoospermie, asthenozoospermie a teratozoospermie. Mužská fertilita může být snížena v důsledku vrozených nebo získaných anomálií urogenitálního traktu, urogenitálními infekcemi, varikokélou, endokrinními poruchami, genetickými anomáliemi a imunologickými poruchami (2). U pacientů s chronickým onemocněním ledvin (CKD – chronic kidney disease, dříve chronické renální selhání) na hemodialýze je zhoršení fertility způsobeno především endokrinními a imunologickými faktory, v menší míře se na něm mohou podílet i ostatní faktory.
Muži do 50 let kladou na zachování fertility s ohledem na kvalitu života velký důraz. Z výše uvedených dat vyplývá, že v České republice existuje relativně velká skupina pacientů, která trpí CKD na hemodialýze a patospermií. Cílem naší práce bylo zjistit výskyt abnormálních sérových koncentrací hormonů a parametrů spermiogramu pacientů do 49 let s CKD na hemodialýze zařazených na čekací listinu k transplantaci ledviny a zjistit souvislost patospermie s délkou hemodialýzy.
Metoda
Od září 2009 do dubna 2011 byli vyšetřeni všichni pacienti s CKD od 18 do 49 let ze všech s Transplantcentrem Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) spolupracujících hemodialyzačních středisek (40 center), kteří byli zařazeni na čekací listinu k transplantaci ledviny a podepsali informovaný souhlas se zařazením do studie. Ze studie byli vyřazeni pacienti s diabetes mellitus a léčbou, o které je známo, že může významným způsobem ovlivnit hladiny pohlavních hormonů a kvalitu spermiogramu.
U souboru pacientů byly zjištěny následující údaje nebo provedena následující vyšetření:
- příčiny CKD rozdělené do 4 skupin:
- glomerulonefritida,
- tubulointersticiální nefritida,
- polycystóza ledviny,
- ostatní;
- doba od začátku CKD;
- délka od začátku hemodialýzy;
- hormonální sérové koncentrace – odběry byly provedeny podle metodiky Evropské urologické společnosti.
- odběry byly provedeny mezi 8. a 10. hodinou ranní,
- byly provedeny dva odběry, z nichž byl vypočítán průměr.
testosteron (T) |
(norma 9,0–55,0 nmol/l) |
steroid hormon binding globulin (SHBG) |
(norma 11,2–78,1 nmol/l) |
luteinizační hormon (LH) |
(norma 1,2–8,8 IU/l) |
folikuly stimulační hormon (FSH) |
(norma 0,95–9,7 IU/l) |
prolaktin (PRL) |
(norma 72,7–407,4 mIU/l) |
- spermiogram – odběry byly provedeny podle metodiky WHO z roku 2010:
- abstinenci masturbací,
- byly provedeny dva reprezentativní odběry, z nichž byl vypočítán průměr.
objem spermatu |
(norma ≥ 1,5 ml) |
celkový počet spermií |
(norma ≥ 39 milionů) |
koncentrace spermií |
(norma ≥ 15 milionů/ml) |
celková motilita spermií |
(norma ≥ 40 % spermií pohybujících se v kategorii A + B + C) |
progresivní motilita spermií |
(norma ≥ 32 % spermií pohybujících se v kategorii A + B) |
morfologie spermií |
(norma ≥ 4 % normálně tvarovaných spermií) |
Kontrolní skupinu tvořili muži od 18 do 49 let, kteří byli od září 2009 do dubna 2011 vyšetřeni na našem urologickém oddělení pro urolitiázu a podepsali informovaný souhlas se zařazením do studie. U kontrolní skupiny byla provedena stejná vyšetření sérových koncentrací hormonů a spermiogramu jako u skupiny pacientů.
Hodnoceny byly:
- rozdíly mezi skupinou pacientů a kontrolní skupinou pro:
- sérové koncentrace hormonů,
- parametry spermiogramu.
- korelace uvnitř skupiny pacientů mezi:
- sérovými koncentracemi hormonů,
- parametry spermiogramu,
- sérovými koncentracemi hormonů a parametry spermiogramu,
- sérovými koncentracemi hormonů a parametry spermiogramu a příčinou CKD,
- sérovými koncentracemi hormonů a parametry spermiogramu a délkou CKD,
- sérovými koncentracemi hormonů a parametry spermiogramu a délkou hemodialýzy.
K nalezení statisticky významného rozdílu mezi sledovanými normálně rozloženými veličinami, a to mezi zdravými kontrolami a skupinou pacientů, byly použity t-testy. U kategorických proměnných, tj. ke zjištění, zda existuje statisticky významný rozdíl mezi počtem pacientů a zdravých kontrol, u kterých byly naměřeny normální a patologické hodnoty, jsme použili Pearsonův chí-kvadrát test. Vztah mezi veličinami uvnitř skupiny pacientů jsme hodnotili pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Výsledky jsme hodnotili jako statisticky významné, pokud byla pravděpodobnost p < 0,05.
Výsledky
Soubor tvořilo 74 pacientů v průměrném věku 40 let (SD ± 7,5) a kontrolní skupinu 41 mužů v průměrném věku 36,7 let (SD ± 8,8). Příčinou CKD byla u 20 pacientů (28,2 %) glomerulonefritida, u 19 pacientů (26,7 %) tubulointersticiální nefritida, u 10 pacientů (14,1 %) polycystóza ledviny a u 22 pacientů (31 %) jiná etiologie. Průměrná délka CKD u pacientů byla 130,4 (SD ± 87,7) měsíců a průměrná délka hemodialýzy byla 48,8 (SD ± 41,7) měsíců. Hemodialýza trvala méně než 1 rok u 14 pacientů, 1–2 roky u 15 pacientů, 2–3 roky u 11 pacientů, 3–4 roky u 15 pacientů a déle než 4 roky u 16 pacientů.
Porovnání mezi skupinou pacientů a kontrolní skupinou
- sérové koncentrace hormonů
U pacientů byly zjištěny nižší průměrné hodnoty T než u kontrolní skupiny. U pacientů byly zjištěny vyšší průměrné hodnoty SHBG, LH, FSH a PRL než u kontrolní skupiny a rozdíl byl statisticky významný (tab. 1).
Při porovnání počtu pacientů a počtu zdravých jedinců s normálními a s patologickými hodnotami hormonů byly zjištěny signifikantní rozdíly u všech hormonů kromě SHBG (tab. 2a–d).
- parametry spermiogramu
U pacientů byly zjištěny nižší průměrné hodnoty objemu ejakulátu, celkového počtu spermií, koncentrace spermií, celkové a progresivní motility spermií a morfologie spermií než u kontrolní skupiny a rozdíl byl statisticky významný (tab. 3).
Korelace uvnitř skupiny pacientů mezi
- sérovými koncentracemi hormonů
Byla zjištěna:- negativní korelace mezi T a PRL,
- pozitivní korelace mezi LH a FSH,
- negativní korelace mezi SHBG a T + FSH.
- parametry spermiogramu
Byla zjištěna:- pozitivní korelace mezi téměř všemi parametry spermiogramu kromě objemu ejakulátu, který koreloval pouze s celkovým počtem spermií.
- sérovými koncentracemi hormonů a parametry spermiogramu
Byla zjištěna:- pozitivní korelace mezi T a celkovou motilitou a morfologií spermií,
- pozitivní korelace mezi LH a morfologií spermií,
- pozitivní korelace mezi FSH a objemem ejakulátu (tab. 4).
- sérovými koncentracemi hormonů a parametry spermiogramu a příčinou CKD,
- sérovými koncentracemi hormonů a parametry spermiogramu a délkou CKD.
- sérovými koncentracemi hormonů a parametry spermiogramu a délkou hemodialýzy
Byla zjištěna:- negativní korelace mezi délkou hemodialýzy a T (dynamiku sérových koncentrací hormonů v závislosti na délce hemodialýzy zobrazuje graf 1).
- negativní korelace mezi délkou hemodialýzy a koncentrací spermií, celkovou a progresivní motilitou a morfologií spermií (dynamiku parametrů spermiogramu v závislosti na délce hemodialýzy zobrazuje graf 2).
DISKUSE
Podle údajů World Health Organization není asi 15 % párů schopno během 1 roku dosáhnout otěhotnění a vyhledá léčbu infertility. Asi 5 % párů zůstane i přes léčbu infertility bez vlastního potomka. U poloviny párů se na infertilitě podílí mužský faktor abnormálními parametry spermiogramu: oligozoospermií, asthenozoospermií a teratozoospermií. Mužská fertilita může být snížena v důsledku vrozených nebo získaných anomálií urogenitálního traktu, urogenitálními infekcemi, varikokélou, endokrinními poruchami, genetickými anomáliemi a imunologickými poruchami. U 30–40 % mužů je přítomna idiopatická infertilita, kdy příčinu infertility nelze zjistit (2).
Data o výskytu CKD jsou nepřesná a prakticky nedohledatelná. Existuje obrovské množství případů nemocných, u kterých není CKD vůbec diagnostikována, zpravidla pro oligosymptomatologii. Odhad výskytu CKD (s kalkulovanou glomerulární filtrací < 0,5 ml/s – tj. střední (3. stupeň) a těžký (4. stupeň) v USA je kolem 5 % populace (3). Výskyt konečného stadia (5. stupeň) CKD, kdy je již bezpodmínečně nutné zahájit léčbu selhání funkce ledvin dialyzačními metodami nebo transplantací ledvin, je díky evidenci pacientů v dialyzačních a transplantačních centrech dobře sledovatelný. V České republice bylo na konci roku 2010 zařazeno do dialyzačního programu 6318 pacientů, tj. 602 na 1 milion obyvatel. Hemodialýza byla prováděna u 5820 pacientů a peritoneální dialýza u 498 pacientů. Počet hemodialyzovaných pacientů každým rokem stoupá, v roce 2001 byla hemodialýza prováděna u 379 pacientů/1 milion obyvatel a v roce 2010 již u 554 pacientů/1 milion obyvatel. Z celkového počtu hemodialyzovaných pacientů je 30 % (1746 pacientů v roce 2010) mladších 60 let a přibližně u 20 % (1164 pacientů v roce 2010) dialyzovaných pacientů by měla podle světových trendů připadat v úvahu transplantace ledviny (1).
U pacientů s CKD na hemodialýze je zhoršení fertility způsobeno především endokrinními a imunologickými faktory, v menší míře se na něm mohou podílet i faktory ostatní. Muži do 50 let kladou na zachování fertility velký důraz. Z výše uvedených dat vyplývá, že v České republice i jinde ve světě existuje relativně velká skupina pacientů, která trpí CKD na hemodialýze a poruchou fertility. Prognosticky nejpříznivější podskupinou těchto pacientů jsou pacienti zařazení na čekací listinu k transplantaci ledviny, jedná se o pacienty v průměru mladší s menším množstvím komorbidit. Tito pacienti mají na zachování fertility nebo léčbě infertility největší zájem.
Chronic kidney disease vede ke vzniku infertility u mužů, která se může projevit snížením hodnot všech základních parametrů spermiogramu: objemu ejakulátu, počtu a koncentrace spermií v ejakulátu, snížením motility a zhoršením morfologie spermií. Kvalita spermiogramu závisí na endokrinním, metabolickém a imunologickém prostředí organismu, přičemž hormonální hladiny jsou nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím spermiogenezi u pacientů s CKD na dialýze (1).
Bylo opakovaně prokázáno, že u hemodialyzovaných pacientů dochází k významnému poklesu hladiny T, která je dávána do souvislosti s dysfunkcí Leydigových buněk vyvolanou CKD a hemodialýzou (4). V důsledku deficitu T dochází k vzestupu hladiny LH, na které se ovšem rovněž může podílet jeho snížená clearence (5). Dalším faktorem, který se může podílet na vzniku deficitu T, je zvýšená hladina PRL. Hyperprolaktinémie se u pacientů s CKD vyskytuje velmi často a je způsobena především sníženou clearence PRL, dále se však na ní podílí řada dalších obecně známých faktorů vedoucích k hyperprolaktinémii (6). Přímou souvislost hyperprolaktinémie s deficitem T dokumentují studie s agonistou dopaminu bromokriptinem, který se používá k léčbě hyperprolaktinémie. Podávání bromokriptinu u pacientů s CKD vede ke zvýšení patologicky nízkých hodnot T bez významného ovlivnění zvýšených hladin LH-RH a LH. Mechanismus účinku hyperprolaktinémie na Leydigovy buňky je tedy přímý a nikoliv zprostředkovaný pomocí ovlivnění hypotalamo-hypofýzo-gonadální osy (7). Hyperprolaktinémie je překážkou pro pulzní sekreci gonadoliberinu, a tím i sekreci androgenů, tím i spermatogenezi a potenci (8).
Je třeba připomenout, že funkce testosteronu v organismu je komplexní a deficit T u CKD vyjma negativního vlivu na fertilitu negativně ovlivňuje sexuální apetenci, erektilní funkci, vznik anémie, úbytek svalové hmoty, progresi aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob a vznik patologických fraktur. Nízká hladina T u hemodialyzovaných nemocných je spojena se zvýšeným rizikem mortality.
Snížení kvality spermiogramu a deficit T většinou doprovází zvýšená hladina FSH (5). Nejefektivnější léčbou konečného stadia CKD je transplantace ledviny. Pacienti, kteří transplantaci ledviny podstoupí, mají oproti dialyzovaným pacientům významně delší přežití a významně nižší morbiditu (9). Chronic kidney disease vede v organismu ke vzniku řady patofyziologických mechanismů týkajících se prakticky všech orgánových a funkčních soustav, např. kardiovaskulárních, metabolických, endokrinních atd. Transplantace ledviny má potenciál řadu těchto patofyziologických mechanismů příznivě ovlivnit a některé funkce a jejich symptomy nebo důsledky dokonce reparovat (10). V této souvislosti se již v minulosti hodnotil vliv transplantace ledviny na fertilitu, výsledky těchto výzkumů však nejsou jednoznačné. Zatímco někteří autoři prokázali přínos transplantace ledviny ke zlepšení fertility u muže včetně tendence k normalizaci sérových koncentrací hormonů (11–13), jiní autoři zlepšení fertility nezaznamenali (14, 15).
V naší práci se kromě stanovení základních parametrů fertility ve skupině pacientů s CKD na hemodialýze věnujeme problematice, která dosud zkoumána nebyla, a to je souvislost délky zařazení pacientů na čekací listinu s vývojem poruch fertility. Podle očekávání jsme zjistili, že skupina pacientů má oproti kontrolní skupině statisticky významně horší všechny sledované parametry spermiogramu a statisticky významně vyšší sérové koncentrace LH, PRL a FSH. Průměrná sérová koncentrace T byla u skupiny pacientů nižší, ale nebyla statisticky významná. Tuto skutečnost si vysvětlujeme nálezem sérové koncentrace T na horní hranici fyziologického rozmezí u několika pacientů, u nichž byla současně nalezena i velmi vysoká hladina LH. Domníváme se tedy, že existuje určitá skupina pacientů, která je dočasně schopna deficit T kompenzovat vysokou produkcí LH. Dále byla ve skupině pacientů zjištěna statisticky významná korelace mezi hyperprolaktinémií a sníženou sérovou koncentrací T a statisticky významná korelace mezi sníženou sérovou koncentrací T a sníženou motilitou a zhoršenou morfologií spermií, které patří mezi nejcitlivější parametry spermiogramu.
Důležitým výsledkem práce bylo zjištění, že délka hemodialýzy významně korelovala se sníženou sérovou koncentrací T a zhoršením většiny parametrů spermiogramu. K výraznému zhoršení parametrů fertility došlo přibližně po 3 letech trvání hemodialýzy. Z toho lze vyvodit, že pokud k transplantaci ledviny s normalizací sérových koncentrací hormonů a dalších funkcí organismu dojde do 3 let od zařazení na čekací listinu, nemusí dojít k výraznému a často ireverzibilnímu poklesu fertility.
ZÁVĚRY
U hemodialyzovaných pacientů zařazených na čekací listinu k transplantaci ledviny dochází významných změnám sérových koncentrací hormonů a zhoršení fertility. Dynamika těchto změn je závislá na délce hemodialýzy a včasná transplantace ledviny může zabránit výraznému a ireverzibilnímu poškození fertility.
Došlo: 20. 1. 2012.
Přijato: 12. 6. 2012.
Kontaktní adresa
doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D.
Urologické oddělení TN
Vídeňská 800, 140 59 Praha 4
e-mail: roman.zachoval@ftn.cz
Střet zájmů: žádný.
Tato práce byla podpořena grantem IGA Ministerstva zdravotnictví NS/10431-3/2009.
Sources
1. Ročenka dialyzační léčby v ČR za rok 2010. http://www.nefrol.cz/resources/upload/data/274_Rocenka2010.pdf
2. WHO laboratory manual for the examination and processing of human semen. Fifth edition, 2010.
3. Viklický O. Chronické selhání ledvin a uremický syndrom. In: Tesař V, Schück O a kol. Klinická nefrologie. Praha: Grada Publishing 2006; 478.
4. Bellinghieri G, Santoro D, Mallamace A, Savica V. Sexual dysfunction in chronic renal failure. J Nephrol 2008; 21 (Suppl 13): S113–117.
5. Vecchio M, Navaneethan SD, Johnson DW, et al. Treatment options for sexual dysfunction in patients with chronic kidney disease: a systematic review of randomized controlled trials. Clin J Am Soc Nephrol 2010; 5(6): 985–995.
6. Hou SH, Grossman S, Molitch ME. Hyperprolactinemia in patients with renal insufficiency and chronic renal silure requiring hemodialysis or chronic ambulatory peritoneal dialysis. Am J Kidney Dis 1985; 6(4): 245–249.
7. Bry-Gauillard H, Touraine P, Mamzer-Bruneel MF, et al. Complete regression of a major hyperprolactinaemia after renal transplantation. Nephrol Dial Transplant 1999; 14(2): 466–468.
8. Stárka L, Zamrazil V, a kol. Základy klinické endokrinologie. 2. vydání. Praha: Maxdorf 2005.
9. Tonelli M, Wiebe N, Knoll G, et al. Systematic review: kidney transplantation compared with dialysis in clinically relevant outcomes. Am J Transplant 2011; 11(10): 2093–2109.
10. Favi E, Salerno MP, Romagnoli J, Castagneto M, Citterio F. Significant improvement in patient survival after renal transplantation in the last decade. Transplant Proc 2011; 43(1): 285–287.
11. Xu LG, Yang YR, Wang HW, et al. Characteristics of male fertility after renal transplantation. Andrologia 2011; 43(3): 203–207.
12. de Celis R, Pedrón-Nuevo N. Male fertility of kidney transplant patiens with one to ten years of evolution using a conventional immunosuppressive regimen. Arch Androl 1999; 42(1): 9–20.
13. Akbari F, Alavi M, Esteghamati A, et al. Effect of renal transplantation on sperm quality and sex hormone levels. BJU Int 2003; 92(3): 281–283.
14. Zuber J, Anglicheau D, Elie C, et al. Sirolimus may reduce fertility in male renal transplant recipients. Am J Transplant 2008; 8(7): 1471–1479.
15. Baumgarten SR, Lindsay GK, Wise GJ. Fertility problems in the renal transplant patient. J Urol 1977; 118(6): 991–993.
Labels
Paediatric urologist Nephrology UrologyArticle was published in
Czech Urology
2012 Issue 3
Most read in this issue
- Prediktivní parametry záchytu karcinomu prostaty v saturační biopsii prostaty
- Role vložkových testů v diagnostice inkontinence moči
- Germinální tumor varlete u nespolupracujícího pacienta
- První zkušenosti s novým jednostranně ostnatým stehem V-Loc při laparoskopické radikální prostatektomii