Úloha osteoprotegerinu u difuzní idiopatické skeletální hyperostózy a ankylozujcí spondylitidy

Overview

Úvod:
Difuzní idiopatická skeletální hyperostóza (DISH) a ankylozující spondylitida (AS) jsou onemocnění různé etiologie s tvorbou hyperosifikací v oblasti páteře. Osteoprotegerin je receptor, který svou vazbou na RANKL (ligand pro receptor aktivující nukleární faktor-κB) kompetitivně ihibuje děje vedoucí k diferenciaci a aktivaci osteoklastů. Cílem studie bylo zjistit úlohu sérového osteoprotegerinu (S-OPG) v ektopické novotvorbě kosti či ve vzniku osteoporózy u nemocných s DISH a AS.

Metody a materiál:
Bylo vyšetřeno 44 pacientů s AS (věk 37,5 ± 13,7 let), 71 pacientů s DISH (věk 64,8 ± 9,6 let) a 116 zdravých kontrol (věk 46,5 ± 16,2 let). U pacientů i kontrol byl stanoven S-OPG metodou ELISA, hladiny sérového osteokalcinu (S-OK) a kostní alkalické fosfatázy (S-KAP) metodou EIA. U nemocných byl stanoven močový deoxypyrodinolin (U-DPD, EIA), provedeno klinické vyšetření, rtg páteře a kostní denzitometrie femuru a bederní páteře (BMD, DEXA). Aktivita AS byla hodnocena pomocí stanovení C-reaktivního proteinu v séru (CRP), sedimentace erytrocytů (FW) a indexu aktivity (BASDAI).

Výsledky:
Pacienti s AS byli významně mladší než s DISH, FW i CRP byly u nich vyšší a převažovali nemocní s vysokou aktivitou dle BASDAI. Po zohlednění věku nebyl přítomen rozdíl v hladinách S-OPG mezi skupinami AS, DISH a kontrolami. Podobně nebyl nalezen rozdíl mezi oběma chorobami v S-OK, S-KAP a U-DPD. U nemocných však byly zvýšeny markery kostní novotvorby S-OK (AS i DISH p<0,0005) a S-KAP (DISH p<0,0005, AS p=0,066) ve srovnáni s kontrolami. Signifikantně více pacientů mělo U-DPD nad horní hranicí referenčního rozmezí (AS: 30% a DISH: 29%). Nemocní s vyšší aktivitou AS hodnocenou podle FW měli nižší S-KAP a S-OK a podle BASDAI měli nižší S-OK proti pacientům bez známek aktivity (p<0,05). Osteoporóza nebo osteopenie byla nalezena u nemocných s AS častěji (35%) než u DISH (14%). U 50letých a mladších pacientů s AS byla přítomna negativní korelace FW se S-OK resp. S-KAP (cc= -0,476, p<0,005 resp. cc= -0,325, p=0,06) a úzká pozitivní korelace S-OPG a BMD bederní páteře i femuru (cc od 0,35 do 0,43, p<0,05). Nemocní s AS a osteoporózou měli nižší S-OPG než nemocní bez osteoporózy. Ženy s DISH měly nižší hodnoty BMD v oblasti bederní páteře i femuru a vyšší U-DPD a S-KAP než u muži.

Závěr:
Z nepřítomnosti změn hladin S-OPG a z nálezu zvýšení S-OK a S-KAP bez korelace S-OPG s ukazateli kostní přeměny usuzujeme, že hyperosifikační děje u obou onemocnění nejsou důsledkem nedostatečné kostní resorpce avšak jsou zřejmě výsledkem abnormální aktivity osteoblastů. Častější pokles BMD a pozitivní korelace s hladinou OPG v séru, spolu s poklesem parametrů kostní novotvorby při aktivitě onemocnění, ukazuje na možný podíl aktivity zánětu při vzniku osteoporózy u AS. Pokles BMD spolu se změnami markerů kostní přeměny u žen s DISH nejspíše souvisí s vývojem metabolicky aktivní postmenopauzální osteoporózy.

Klíčová slova:
difuzní idiopatická skeletální hyperostóza, ankylozující spondylitida, osteoprotegerin, ektopické neoformace, osteoporóza