Hodnocení sestupu a mobility uretrovezikální junkce u žen se stresovou inkontinencí moči – ultrazvuková studie

Download PDF English version

Authors: T. Výtisková ¹; J. Mašata ²; K. Švabík ²; P. Hubka ²; A. Martan ²
Authors‘ workplace: Gynekologicko-porodnické oddělení, Thomayerova nemocnice, Praha, primář MUDr. P. Kolek ¹; Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK, Praha, přednosta prof. MUDr. A. Martan, DrSc. ²
Published in: Ceska Gynekol 2018; 83(3): 188-194

Overview

Cíl práce:

Zjistit hodnoty sestupu a mobility uretrovezikální junkce (UVJ) u žen se stresovou inkontinencí před operačním řešením.

Typ studie:

Retrospektivní analýza.

Pracoviště:

Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK, Praha.

Soubor a metodika:

Do retrospektivní studie bylo zařazeno 568 pacientek ze tří různých prospektivních studií. Ultrazvuková data máme u 560 z nich. Všechny tyto pacientky podstoupily chirurgickou léčbu stresové inkontinence. V rámci předoperačního vyšetření bylo pacientkám provedeno vyšetření klinické, urodynamické a ultrazvukové, při kterém jsme se zaměřili na míru sestupu a mobility UVJ při maximálním Valsavově manévru. Statistické vyhodnocení dat bylo provedeno párovým t-testem nebo Wilcoxonovým testem.

Výsledky:

Průměrný dorzokaudální sestup UVJ byl 20,6 mm (SD 8,2, první quantile 14,9, třetí quantile 25,6 mm). Nezjistili jsme žádné statistické významné diference v získaných parametrech v různých časových obdobích.

Závěr:

Vzhledem k vysoké variabilitě sestupu a mobility UVJ by ultrazvukové vyšetření mělo být součástí všech urogynekologických předoperačních vyšetření, aby měl operatér k dispozici informaci o sestupu a mobilitě UVJ před operací a následně ji mohl srovnat s výsledky po operaci.

Klíčová slova:

sestup uretrovezikální junkce, mobilita uretrovezikální junkce, uretrovezikální junkce, inkontinence, stresová inkontinence moči, transperineální ultrazvuk

ÚVOD

Ultrazvukové vyšetření je důležitou pomocnou vyšetřovací metodou v urogynekologii. Doporučuje se provádět transabdominální, transperineální, introitální a endoanální sonografii. Nejčastěji používaným přístupem je ultrazvuk transperineální. Základním cílem ultrazvukového vyšetření je popis uložení a mobility hrdla močového měchýře, uretry a vyšetření pánevního dna. Mimo jiné může ultrazvukové vyšetření prokázat cystu ve stěně pochvy, abnormální nález na děloze (myom atd.), přítomnost divertiklu uretry, cizí těleso v močovém měchýři, tumor močového měchýře, pomáhá vyšetřit stěnu močového měchýře a integritu svěračů rekta a zjistit přítomnost defektů svalů pánevního dna a endopelvické fascie. Při introitálním vyšetření se hůře zobrazuje celá symfýza, proto je jako referenční bod používán pouze její dolní okraj. K dosažení spolehlivých výsledků při introitálním vyšetření je nezbytné držet ultrazvukovou sondu ve stejné poloze a s minimálním tlakem na introitus v klidu i v průběhu Valsalvova manévru, při kašli nebo maximální volní kontrakci svalů pánevního dna, aby nedocházelo k ovlivnění sestupu tlakem sondy.

Zavedení sondy při endosonografii je spojeno s anatomickými změnami v uložení uretry, hrdla močového měchýře a močového měchýře. Vaginální a rektální vyšetření k diagnostice změn uložení a mobility uretry se již nedoporučuje [8, 11].

Abdominální ultrazvukové vyšetření poprvé užili White a kol. [41] ke znázornění UVJ a dospěli k závěrům, že se jedná o vyšetření rychlé a bezpečné, minimálně zatěžující pacientku, které vylučuje radiační zátěž. Tohoto přístupu užili i Bhatia a kol. [1], kteří srovnávali uložení UVJ u inkontinentních žen před operací a po operaci a zaregistrovali statisticky významné rozdíly mezi skupinami [17].

Vyšetření abdominálním přístupem je obtížné u obézních žen, dále pak u žen s výraznou cystokélou, poklesem močového měchýře, kdy je UVJ při zvýšeném nitrobřišním tlaku za symfýzou. Dnes je tento přístup většinou opouštěn, užívá se při sledování paravaginálního defektu [14, 18, 30, 31] a při měření objemu močového měchýře a rezidua.

V České republice byla provedena standardizace ultrazvukového vyšetření v roce 1997 [11], je podobná německé, která byla schválena urogynekologickou společností (DAUG) na zasedání v Curychu [33]. Další zasedání německé urogynekologické společnosti se konalo v Berlíně v roce 2003 a provedlo revizi a modifikaci doporučení na základě současných znalostí a výzkumu a nové doporučení bylo publikováno v roce 2005 [36]. Do nového doporučení bylo zařazeno i endoanální ultrazvukové vyšetření [36]. Nově zařadila ultrazvukové vyšetření do své standardizace i ICS (International Continence Society) a IUGA (International Urogynecological Associations) [5]. Přesto nadále různí autoři užívají rozdílné ultrazvukové techniky a měření, což znesnadňuje porovnávání jednotlivých studií. V posledních letech se často diskutuje o významu předoperačního urodynamického vyšetření u žen se stresovou inkontinencí moči. Dříve se předpokládalo, že na základě výsledku urodynamického vyšetření lze předpokládat mobilitu uretry. Několik velkých randomizovaných studií neprokázalo, že by výsledek urodynamického vyšetření ovlivnil výsledky chirurgické léčby [7, 29, 37, 43]. Nicméně jiné studie prokázaly, že ženy s nízkými hodnotami maximálního uretrálního uzávěrového tlaku (MUCP) mají vyšší riziko selhání operační léčby, zvláště když se provede transobturatorní páska [34]. Většina urogynekologů preferuje mít při indikaci k operačnímu výkonu k dispozici výsledky urodynamického vyšetření. Všeobecně se předpokládá, že ženy s nízkým MUCP mají imobilní uretru, vysoké hodnoty MUCP svědčí spíše pro hypermobilní uretru. Na druhou stranu část urogynekologů před operací neprovádí ultrazvukové vyšetření ke stanovení uložení a mobility uretry a UVJ.

Mobilitou uretry se ve své práci zabývali Wlaźlaková a kol. [42]; sledovali, zda mobilita uretry může být jedním z faktorů ovlivňujících výsledek antiinkontinenční operace po zavedení TVT pásky. Práce prokázala, že snížená mobilita uretry snižuje úspěšnost operace.

Cílem naší retrospektivní analýzy bylo zjistit hodnoty sestupu a mobility UVJ u žen se stresovou inkontinencí moči v rámci předoperačního vyšetření v klidu a při Valsalvově manévru.

SOUBOR PACIENTEK A METODIKA

Do naší retrospektivní studie byly zařazeny pacientky, které podstoupily chirurgickou léčbu stresové inkontinence (SUI – stress urinary incontinence) na Gynekologicko-porodnické klinice VFN a 1. LF UK v Praze a byly zařazeny do tří různých prospektivních studií. První skupina žen byla vyšetřena od ledna 2002 do května 2005, druhá skupina od listopadu 2006 do října 2009 a třetí od dubna 2010 do března 2012. Všechny tři studie byly schváleny místní etickou komisí a pacientky podepsaly souhlas se zařazením do studie. Všechny pacientky podstoupily kompletní předoperační urogynekologické vyšetření (klinické vyšetření, urodynamické vyšetření a ultrazvuk).

V rámci komplexního vyšetření bylo provedeno multikanálové urodynamické vyšetření v supinní poloze. Měření uretrálního tlakového profilu jsme provedli při náplni 500 ml semirigidním katétrem Charrière 12 s vodní perfuzí. Abdominální tlak byl měřen rektálním katétrem a detruzorový tlak jsme vypočetli z rozdílu intravezikálního a intrabdominálního tlaku. Transperineální ultrazvukové vyšetření bylo provedeno v souhlasu s doporučení ICS/IUGA[5].

V pravoúhlém systému souřadnic, kde osu x tvoří osa symfýzy, byly změřeny polární souřadnice (vzdálenost p a rotační úhel gama – obr. 1 a 2). Pravoúhlé souřadnice x, y byly následně vypočteny z hodnoty p a γ: x = p × (cos(180^o − γ/180^o) × π); y = p × (sin(180^o − γ/180^o) × π) [10–13, 15–17, 19, 26]. Sestup uretry byl vyjádřen jako vzdálenost mezi uložením UVJ v klidu a při maximálním Valsalvově manévru (v= √ (xvalsava – xklid)2+ (yvalsava – yklid)2, ω = 180/π * cos( (yvalsava – yklid)/(xvalsava – xklid)) (obr. 3) [11, 17, 23, 26]. Ultrazvukové vyšetření jsme provedli při náplni 300 ml, v supinní poloze a uložení UVJ bylo měřeno v klidu a při maximálním Valsalvově manévru (obr. 1, 2, 3). Všechny naměřené parametry jsme porovnali mezi skupinami a následně provedli vyhodnocení všech skupin. Data byla sumarizována jako průměr nebo medián, s SD a rozpětím quantilů pro měření variability. Na základě typu dat bylo provedeno statistické vyhodnocení párovým t-testem nebo Wilcoxonovým testem. Úroveň statistické významnosti byla stanovena na 0,05.

Schéma ultrazvukového měření úhlu gama a přímky p
(obrázek je publikován se souhlasem autora) — **Image 1. Schéma ultrazvukového měření úhlu gama a přímky p (obrázek je publikován se souhlasem autora)**

UZ měření úhlu gama a přímky p u pacientky se
stresovou inkontinencí moči; vlevo – vyšetření v klidu (úhel
gama 55° a přímka p 27 mm); vpravo – vyšetření při maximálním
Valsalvově manévru (úhel gama 140°, přímka p 14 mm)
(publikováno se souhlasem autora) — Image 2. UZ měření úhlu gama a přímky p u pacientky se stresovou inkontinencí moči; vlevo – vyšetření v klidu (úhel gama 55° a přímka p 27 mm); vpravo – vyšetření při maximálním Valsalvově manévru (úhel gama 140°, přímka p 14 mm) (publikováno se souhlasem autora)

VÝSLEDKY

Pro retrospektivní analýzu jsme měli k dispozici údaje 568 pacientek. UZ vyšetření u 560 a hodnoty MUCP u 507 z nich. Průměrný věk zařazených pacientek do studie byl 56,1 (SD 10,3, min. 26,8 a max. 82,7) let (tab. 1), průměrná výška byla 164,9 (SD 6,2, min. 146, max. 191) cm (tab. 2), průměrná váha 74,2 (SD 13, min. 49, max. 130) kg (tab. 3), průměrný BMI 27,3 (SD 4,6, min. 16,5 a max. 44,3) (tab. 4). Průměrný MUCP byl 47,4 cm H₂0 (SD 22,2, první quantile 32, třetí quantile 62) (tab. 6). Průměrný dorzokaudální sestup UVJ byl 20,6 mm (SD 8,2, první quantile 14,9, třetí quantile 25,6 mm) (tab. 5 a 6). Nezjistili jsme žádné statistické významné diference v získaných parametrech v různých časových obdobích.

**Table 1. Porovnání věku u pacientek zařazených do studie**

**Table 2. Porovnání výšky u pacientek zařazených do studie**

**Table 3. Porovnání váhy u pacientek zařazených do studie**

**Table 4. Porovnání BMI u pacientek zařazených do studie**

**Table 5. Porovnání sestupu UVJ u pacientek zařazených do studie**

**Table 6. Porovnání demografických parametrů u celé skupiny žen**

DISKUSE

Ultrazvuk je podstatná metoda pro vyšetření dolního močového ústrojí žen. Nicméně různí autoři při vyšetření stále užívají různé parametry a výsledky studií se navzájem velmi špatně porovnávají [23]. V našem souboru 560 pacientek byl průměrný dorzokaudální sestup UVJ 20,6 mm. Minimální sestup byl 1,1 mm a maximální 47 mm. Na základě výsledků měření a vyhodnocení quantilů můžeme mobilitu UVJ u žen se stresovou inkontinencí rozdělit na malou, střední a velkou. Malá mobilita odpovídá sestupu pod 15 mm, velká nad 25 mm a střední se nachází mezi těmito hodnotami.

Nejpřesnější ultrazvukový popis uložení UVJ je založen na systému pravoúhlých souřadnic x, y na základě doporučení ICS (International Continence Society) a podle doporučení německé urogynekologické společnosti [23].

V České republice byla standardizace vyšetření publikována Martanem a kol. [11, 23].

Uložení kteréhokoli bodu v dvourozměrném prostoru může být vyjádřeno souřadnicemi pravoúhlými (ortogonálními) x, y, nebo polárními – p, γ [23].

Přímé měření souřadnic x, y v průběhu ultrazvukového vyšetření je vysoce komplikované [23]. V praxi nejčastěji používáme měření rotačního úhlu gama a přímky p pro popis uložení hrdla močového měchýře v klidu a při Valsalvově manévru [26].

K popisu uložení UVJ byly v naší studii vybrány polární souřadnice, vzhledem k jednoduchosti jejich stanovení při ultrazvukovém vyšetření.

Ultrazvuk je taktéž považován za excelentní metodu pro vyhodnocení změn po urogynekologických operacích [2, 6–9, 16, 20–22, 24, 26, 32, 35]. Při hodnocení výsledků závěsných operací (např. kolpopexe podle Burche) je hlavním kritériem pooperační uložení a mobilita hrdla močového měchýře. Můžeme sledovat nadměrnou elevaci uretry, která může být příčinou různých pooperačních obtíží (de novo urgence, retence, opakované infekce močových cest) [11, 16, 26]. Ultrazvuk je vhodný i k diagnostice dalších časných i pozdních pooperačních komplikací – hematomů, abscesů atd. [25, 27, 28].

O ultrazvukovou diagnostiku se opírá i práce Wlaźlakové a kol.[42]. Ve své práci pacientky rozdělili do tří skupin na základě dorzokaudálního pohybu uretry: hypomobilní (≤ 5 mm), normálně mobilní (> 5 mm a < 15 mm) a hypermobilní uretra (≥ 15 mm). Hranice hypermobility byly stanoveny v předchozích pracích [3, 4, 38–40]. S mobilitou uretry bylo spojeno i selhání terapie. Autoři zjistili, že správná pozice pásky byla nejméně kritická pro pacientky s ISD a hypermobilní uretrou, ale byla rozhodující pro pacientky s ISD a hypomobilní uretrou [42]. V našem souboru jsme vyšetřili vyšší počet pacientek a hodnotili jsme absolutní délku pohybu UVJ, takže výsledky nejsou zcela kompatibilní (podle naší metodiky lze očekávat o něco vyšší hodnoty sestupu a mobility UVJ). V našem souboru je 15mm hranice pro nejčastější sestup UVJ, sestup pod 15 mm v našem souboru znamená sníženou mobilitu UVJ.

ZÁVĚR

V našem souboru 560 pacientek byl průměrný sestup UVJ 20,6 mm. Minimální sestup byl 1,1 mm a maximální 47 mm. Na základě výsledků měření a vyhodnocení quantilů můžeme mobilitu UVJ rozdělit na malou, střední a velkou. Malá mobilita odpovídá sestupu pod 15 mm, velká nad 25 mm a střední se nachází mezi těmito hodnotami. Vzhledem k vysoké variabilitě sestupu a mobility UVJ by ultrazvuk měl být součástí každého předoperačního urogynekologického vyšetření. Nelze totiž předpokládat, že stejné dotažení pásky bude mít stejný efekt u ureter jinak mobilních. Toto by do budoucna mělo být předmětem dalších studií.

Poděkování

Ráda bych poděkovala urogynekologickému týmu Gynekologicko-porodnické kliniky VFNa 1. LF UK pod vedením profesora MUDr. A. Martana, DrSc., za umožnění zpracování dat pacientek se stresovou inkontinencí. Zejména děkuji panu prof. MUDr. M. Mašatovi, CSc., za odborné vedení při přípravě článku. Tato práce byla vytvořena v rámci přípravy na nadstavbovou urogynekologickou atestaci.

Práce byla podpořena projektem UNCE 204065.

MUDr. Tereza Výtisková

Gynekologicko-porodnické oddělení

Thomayerova nemocnice

Vídeňská 800

140 59 Praha 4

e-mail: tereza.vytiskova@ftn.cz

Sources

1. Bhatia, NN., Ostergard, DR., McQuown, D. Ultrasonography in urinary incontinence. Urology, 1987, 29, p. 90–94.

2. Dietz, H., Mouritsen, L., Ellis, G., et al. Does the tension-free vaginal tape stay where you put it? Am J Obstet Gynecol, 2003, 188, 4, p. 950–953.

3. Dietz, HP., Wilson, PD. Colposuspension success and failure: a long-term objective follow-up study. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct, 2000, 11, 6, p. 346–351.

4. Dietz, HP., Clarke, B., Herbison, P. Bladder neck mobility and urethral closure pressure as predictors of genuine stress incontinence. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct, 2002, 13, 5, p. 289–293.

5. Haylen, BT., de Ridder, D., Freeman, RM., et al. An International Urogynecological Association (IUGA)/International Continence Society (ICS) joint report on the terminology for female pelvic floor dysfunction. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct, 21, 1, p. 5–26.

6. Haylen, BT., de Ridder, D., Freeman, RM., et al. An International Urogynecological Association (IUGA)/International Continence Society (ICS) joint report on the terminology for female pelvic floor dysfunction. Neurourol Urodyn, 2010, 29, 1, p. 4–20.

7. Lemack, GE., Litman, HJ., Nager, C., et al. Preoperative clinical, demographic, and urodynamic measures associated with failure to demonstrate urodynamic stress incontinence in women enrolled in two randomized clinical trials of surgery for stress urinary incontinence. Int Urogynecol J, 2013, 24, 2, p. 269–274.

8. Long, C., Hsu, C., Lo, T., et al. Ultrasonographic assessment of tape location following tension-free vaginal tape and transobturator tape procedure. Acta Obstet Gynecol Scand, 2008, 87, 1, p. 116–121.

9. Lukacz, E., Luber, K., Nager, C. The effects of the tension-free vaginal tape on voiding function: a prospective evaluation. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct, 2004, 15, 1, p. 32–38, discussion 38.

10. Martan, A., Drbohlav, P., Mašata, M., et al. Změny uložení uretry a hrdla močového měchýře v těhotenství a po porodu. Čes Gynek, 1996, 61, 1, s. 35–39.

11. Martan, A., Mašata, M., Halaška, M. Ultrazvukové vyšetření dolního močového ústrojí u žen. Čes Gynek, 1997, 62, 6, s. 350–352.

12. Martan, A., Mašata, J., Halaška, M., et al. Změny v uložení uretrovezikální junkce v průběhu maximální volní kontrakce a v průběhu maximální vaginální elektrické stimulace svalů pánevního dna. Čes Gynek, 1998, 63, 3, s. 186–188.

13. Martan, A., Mašata, J., Halaška, M., et al. Ultrazvukové zobrazení dolního močového ústrojí u postmenopauzálních žen se stresovým či kombinovaným typem inkontinence moči před a po intravaginální aplikaci estriolu (Ovestinu). Čes Gynek, 1999, 64, 1, s. 6–9.

14. Martan, A., Mašata, J., Halaška, M., et al. Ultrazvukové hodnocení paravaginálního defektu před a po operační léčbě u žen se stresovým typem inkontinence moči. Čes Gynek, 2000, 65, 3, s. 152–156.

15. Martan, A., Mašata, J., Halaška, M., et al. Vliv náplně močového měchýře u žen se stresovým typem inkontinence moči na změny ultrazvukových parametrů dolního močového ústrojí. Čes Gynek, 2000, 65, 1, s. 10–13.

16. Martan, A., Mašata, J., Halaška, M., et al. Ultrasound imaging of the lower urinary system in women after Burch colposuspension. Ultrasound Obstet Gynecol, 2001, 17, 1, p. 58–64.

17. Martan, A., Mašata, J., Halaška, M. Inkontinence moči a ultrazvukové vyšetření dolního močového ústrojí u žen. PanMed, Praha, 2001, 190.

18. Martan, A., Mašata, J., Halaška, M., et al. Ultrasound imaging of paravaginal defects in women with stress incontinence before and after paravaginal defect repair. Ultrasound Obstet Gynecol, 2002, 19, 5, p. 496–500.

19. Martan, A., Petri, E., Mašata, J., et al. The effect of increasing intra-abdominal pressure on the position of the bladder neck in ultrasound imaging. Geburtshilfe Und Frauenheilkunde, 2002, 62, 1, p. 37–41.

20. Martan, A., Mašata, J., Švabík, K., et al. Curative effect of tension-free vaginal tape secur* procedure – correlation with changes in ultrasound measurements. Inter Urogynecol J, 2009, 20, 008.

21. Mašata, J., Martan, A., Švabík, K., et al. Změny vezikalizace uretry a močového měchýře po TVT operaci. Čes Gynek, 2005, 70, 4, s. 276–280.

22. Mašata, J., Martan, A., Švabík, K., et al. Změny mobility uretry po TVT operaci. Čes Gynek, 2005, 70, 3, s. 220–225.

23. Mašata, J., Švabík, K., Martan, A., et al. Který z ultrazvukových parametrů je optimální při vyšetření uložení a mobility uretrovezikální junkce? Čes Gynek, 2005, 70, 4, s. 280–285.

24. Mašata, J., Martan, A., Švabík, K., et al. Ultrasound imaging of the lower urinary tract after successful tension-free vaginal tape (TVT) procedure. Ultrasound Obstet Gynecol, 2006, 28, 2, p. 221–228.

25. Mašata, J., Martan, A., Švabík, K. Severe bleeding from internal obturator muscle following tension-free vaginal tape Secur hammock approach procedure. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct, 2008, 19, 11, p. 1581–1583.

26. Mašata, J., Švabík, K., Martan, A. Ultrazvuk v urogynekologii. Čes Gynek, 2012, 77, 4, s. 292–298.

27. Mašata, J., Dundr, P., Martan, A. Actinomyces infection appearing five years after trocar-guided transvaginal mesh prolapse repair. Int Urogynecol J, 2014, 25, 7, p. 993–996.

28. Mašata, J., Švabík, K., Martan, A. Bleeding complication with the TVT-Exact procedure: a report of two cases. Int Urogynecol J, 2015, 26, 2, p. 303–305.

29. Nager, CW., Brubaker, L., Litman, HJ., et al. A randomized trial of urodynamic testing before stress-incontinence surgery. N Engl J Med, 2012, 366, 21, p. 1987–1997.

30. Ostrzenski, A., Osborne, NG., Ostrzenska, K. Method for diagnosing paravaginal defects using contrast ultrasonographic technique. J Ultrasound Med, 1997, 16, 10, p. 673–677.

31. Ostrzenski, A., Osborne, NG. Ultrasonography as a screening tool for paravaginal defects in women with stress incontinence: a pilot study. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct, 1998, 9, 4, p. 195–199.

32. Rušavý, Z., Mašata, J., Švabík, K., et al. Are the same tapes really the same? Ultrasound study of laser-cut and mechanically cut TVT-O post-operative behavior. Int Urogynecol J, 2017.

33. Schaer, G., Koelbl, H., Voigt, R., et al. Recommendations of the German Association of Urogynecology on functional sonography of the lower female urinary tract. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct, 1996, 7, 2, p. 105–108.

34. Schierlitz, L., Dwyer, PL., Rosamilia, A., et al. Effectiveness of tension-free vaginal tape compared with transobturator tape in women with stress urinary incontinence and intrinsic sphincter deficiency: a randomized controlled trial. Obstet Gynecol, 2008, 112, 6, p. 1253–1261.

35. Švabík, K., Martan, A., Mašata, J., et al. Změny délky implantované síťky po rekonstrukčním výkonu přední stěny poševní. Čes Gynek, 2010, 75, 2, s. 132–135.

36. Tunn, R., Schaer, G., Peschers, U., et al. Updated recommendations on ultrasonography in urogynecology. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct, 2005, 16, 3, p. 236–241.

37. van Leijsen, SA., Mengerink, BB., Kluivers, KB. Urodynamics before stress urinary incontinence surgery. Curr Opin Obstet Gynecol, 2014, 26, 5, p. 398–403.

38. Viereck, V., Nebel, M., Bader, W., et al. Role of bladderneck mobility and urethral closure pressure in predicting outcome of tension-free vaginal tape (TVT) procedure. Ultrasound Obstet Gynecol, 2006, 28, 2, p. 214–220.

39. Viereck, V., Pauer, HU., Hesse, O., et al. Urethral hypermobility after anti-incontinence surgery – a prognostic indicator? Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct, 2006, 17, 6, p. 586–592.

40. Viereck, V., Kuszka, A., Rautenberg, O., et al. Do different vaginal tapes need different suburethral incisions? The one-half rule. Neurourol Urodyn, 2015, 34, 8, p. 741–746.

41. White, RD., McQuown, D., McCarthy, TA., et al. Real-time ultrasonography in the evaluation of urinary stress incontinence. Am J Obstet Gynecol, 1980, 138, 2, p. 235–237.

42. Wlazlak, E., Viereck, V., Kociszewski, J., et al. Role of intrinsic sphincter deficiency with and without urethral hypomobility on the outcome of tape insertion. Neurourol Urodyn, 2017, 36, 7, p. 1910–1916.

43. Zimmern, P., Litman, H., Nager, C., et al. Pre-operative urodynamics in women with stress urinary incontinence increases physician confidence, but does not improve outcomes. Neurourol Urodyn, 2014, 33, 3, p. 302–306.