Těhotenská cholestatická hepatóza - doporučený postup
:
Ceska Gynekol 2014; 79(Supplementum): 6-8
Autor
T. Binder
Revize doporučeného postupu 2014
T. Binder, M. Procházka
Oponenti
Výbor Sekce perinatální medicíny ČGPS ČLS JEP
Výbor České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP
Schváleno výborem ČGPS ČLS JEP dne 21. 3. 2014.
Definice
Jde o onemocnění vyskytující se ve II. a III. trimestru těhotenství, jehož typickým klinickým projevem je úporné svědění kůže.
Etiopatogeneze
Přes intenzivní výzkum není příčina dosud známa. Předpokládá se souvislost s působením estrogenů a metabolitů progesteronu na jaterní buňku u geneticky predisponovaných osob (poruchy funkce kanalikulárních přenašečů žlučových kyselin). Na expresi poruchy mohou mít vliv i faktory zevního prostředí (vyšší incidence onemocnění ve Skandinávii a Chile).
Diferenciální diagnóza
Infekční hepatatitidy a jiné virové infekce, toxické poškození jater, preeklampsie, HELLP syndrom, akutní steatóza jater.
Klinické projevy u matky
Pruritus se objevuje na dlaních a ploskách chodidel, ale může postihnout i jiné partie těla, zhoršuje se navečer. Dyskomfort způsobený pruritem vede k narušení spánku, zvýšené únavě až k psychické alteraci. Po porodu dochází k rychlému ústupu obtíží a normalizaci laboratorních nálezů. Asi u 20 % pacientek se může objevit subikterus. Těhotná není ohrožena jaterním selháním.
Rizika pro plod
Kyselina cholová a chenodeoxycholová procházejí placentární bariérou a působí toxicky na plod (svým negativně chronotropním účinkem mohou vyvolat arytmii až srdeční zástavu plodu), placentu i myometrium.
Plod je ohrožen:
- aspirací mekonia zkalené plodové vody,
- předčasným porodem,
- intrauterinní tísní,
- náhlou intrauterinní smrtí plodu
PRACOVIŠTĚ S RUTINNĚ DOSTUPNÝM VYŠETŘENÍM ŽLUČOVÝCH KYSELIN
Laboratorní nález
Pro ICP je typické zvýšení jaterních transamináz (AST, ALT), alkalické fosfatázy a žlučových kyselin v séru matky. Může být zvýšená i hladina bilirubinu.
Pro potvrzení diagnózy ICP je nejcitlivější metodou vyšetření sérové hladiny žlučových kyselin. Hodnoty > 6 µmol/l potvrzují diagnózu.
Jako bezpečná sérová hladina žlučových kyselin pro další pokračování těhotenství se uvádí hodnota do 40 μmol/l.
Management těhotenství a porodu
I. LEHKÉ FORMY ICP
(sérové hodnoty jaterních transamináz nepřesahují 3 µkat/l, lehce zvýšené hladiny žlučových kyselin < 30 µmol/l, intermitentní pruritus)
1. Termínová gravidita
Tato forma onemocnění je v ČR nejčastější, většinou se manifestuje a je diagnostikována po 38. gestačním týdnu. Tyto případy nevyžadují léčbu. Těhotenství šetrně směrujeme k porodu.
2. ICP v průběhu těhotenství:
zahajujeme léčbu, jejímž cílem je dosažení bezpečné maturity plodu.
Léčba:
- a) těhotnou ponecháváme v ambulantní péči;
- b) doporučíme pracovní neschopnost, jaterní šetřící dietu, tělesné šetření;
- c) kauzálním lékem ICP je kyselina ursode-oxycholová - UDCA (Ursosan, Ursofalk) 2× 250 mg/24 hodin p.o.;
- d) pruritus, zvláště na začátku léčby, můžeme ovlivnit podáváním cholestyraminu nebo antihistaminik, jejich efekt je však sporný;
- e) hepatoprotektiva nikterak neovlivňují průběh onemocnění a klinické příznaky. Funkce jater není nemocí ovlivněna. Jejich podávání je metodou volby, není primárně nezbytné.
Laboratoř: kontrolujeme v nejdéle l4denních intervalech s ohledem na symptomy onemocnění.
Stav plodu monitorujeme pomocí CTG l× týdně, UZ (event. flowmetrie) l× za 14 dnů.
Porod: je doporučeno ukončit těhotenství po 37. dokončeném gestačním týdnu s ohledem na vývoj onemocnění. Indukce prostaglandiny je možná.
II. ZÁVAŽNÁ FORMA ICP
(sérové hodnoty jaterních transamináz přesahují 3 µkat/l, žlučové kyseliny > 30 µmol/l, středně těžký až těžký pruritus)
1. Těhotenství starší než 36 t.g.
Těhotenství je doporučeno ukončit. Způsob porodu je závislý na těhotenském nálezu a stavu plodu.
2. Těhotenství v nízkých gestačních týdnech
Pacientky překládáme do perinatologického centra na jednotku intenzivní perinatologické péče.
Léčba:
- a) hospitalizace;
- b) zahajujeme intenzivní terapii. Podáváme UDCA (Ursosan, Ursofalk) v dávce 3× 250 až 500 mg/24 hodin per os;
- c) v léčbě je možné přidat SAMe (S-adenosyl-L- metionin – Transmetil), který podáváme denně v dlouhotrvající (6 hodin) infuzi v dávce maximálně 2× 500 mg/24 hod. po 2 týdny;
- d) udržovací léčba UDCA 2× 500 mg/24 hodin p.o., SAMe 2× 500 mg p.o. (SAMe podáváme vždy v kombinaci s UDCA, monoterapie není účinná).
Laboratorní kontroly: opakujeme podle dynamiky vývoje onemocnění, obvykle 2× týdně, při extrémních hodnotách ALT, AST a žlučových kyselin denně.
Stav plodu: monitorujeme pomocí CTG 1× denně, podle potřeby i vícekrát. Ultrazvukové kontroly včetně flowmetrie, popřípadě stanovení skóre biofyzikálního profilu provádíme nejdéle l× za 2 týdny.
Cave: Podávání betamimetik při známkách hrozícího předčasného porodu je kontraindikováno!
Porod:
- a) není-li dostatečná odezva na léčbu do 2 týdnů a hodnoty transamináz neklesají pod 8 µkat/l a přetrvávají vysoké hladiny žlučových kyselin (> 40 µmol/l), je lépe těhotenství, bez ohledu na maturitu plodu, ukončit;
- b) pokud při intenzivní léčbě dochází k dalšímu zhoršení laboratorních a klinických projevů onemocnění nebo se objevují známky ohrožení plodu „in utero“, je nutné těhotenství ukončit neprodleně;
- c) žádná z rutinně používaných metod sledování stavu plodu in utero nedokáže predikovat jeho náhlou intrauterinní smrt;
- d) včas podáváváme kortikoidy k urychlení maturace plic plodu. Způsob porodu je volen podle vaginálního nálezu a aktuálního stavu plodu;
- e) porody kontinuálně monitorujeme;
- f) i když dosáhneme léčbou remise onemocnění, je doporučeno těhotenství po dokončeném 37. gestačním týdnu ukončit.
PRACOVIŠTĚ S RUTINNĚ NEDOSTUPNÝM VYŠETŘENÍM ŽLUČOVÝCH KYSELIN
Stanovení diagnózy: elevace jaterních transamináz v séru těhotné spolu s klinickým příznakem svědění ve druhé polovině těhotenství je možné pokládat za potvrzení diagnózy ICP.
Laboratorní kontroly, léčba, management těhotenství, termínování a vedení porodu se neliší, řídí se hodnotami a dynamikou jaterních transamináz v séru těhotné a gestačním stářím plodu.
V indikovaných případech po předchozí telefonické konzultaci je možné požádat o vyšetření Hepatologickou laboratoř Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN, Na Bojišti 3, Praha 2 (tel. 224 964 203). Vyšetření se provádí v úterý a čtvrtek. Odebírá se jedna (žlutá) zkumavka krve, 8,5 ml, pacientka musí být 8 hodin lačná.
Sources
1. Bacq, Y., Sentilhes, L., Reyes, HB., et al. Efficacy of ursodeoxycholic acid in treating intrahepatic cholestasis of pregnacy:a meta-analysis. Gastroenterology, 2012, 143(6), p. 1492–1501.
2. Binder, T., Salaj, P., Zima, T., Vítek, L. Randomized prospective comparative study of ursodeoxycholic acid and S-adenosyl-L-methionine in the treatment of intrahepatic cholestasis of pregnancy. J Perinat Med, 2006, 34, p. 383–391.
3. Joutsiniemi, T., Timonen, S., Leino, R., et al. Ursodeoxycholic acid in the treatment of intrahepatic cholestasis of pregnancy: a randomized controlled trial. Arch Gynecol Obstet, 2013, Aug 27 [Epub ahead of print].
4. Roncaglia, N., Locatelli, A., Arreghini, A., et al. A randomised controlled trial of ursodeoxycholic acid and S-adenosyl-L-methionine in the treatment of gestational cholestasis. BJOG, 2004, 111(1), p. 17–21.
5. Suri, V., Jain, R., Aggarwal, N., et al. Usefulness of fetal monitoring in intrahepatic cholestasis of pregnancy: a prospective study. Arch Gynecol Obstet, 2012, 286(6), p. 1419–1424.
Labels
Paediatric gynaecology Gynaecology and obstetrics Reproduction medicineArticle was published in
Czech Gynaecology
2014 Issue Supplementum
Most read in this issue