Authors: Lukáš Hruban 1; Petr Janků 1; J. Zahradníčková 4; B. Kuřecová 1; A. Roztočil 2; P. Kachlík 3; M. Kučera 2; G. Jelenek 1 Authors‘ workplace: Gynekologicko-porodnická klinika MU a FN, Brno, přednosta prof. MUDr. P. Ventruba, DrSc. 1; Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice Jihlava, primář prof. MUDr. A. Roztočil, CSc. 2; Katedra speciální pedagogiky, PedF MU, Brno, vedoucí katedry prof. PhDr. M. Vítková, CSc. 3; Neonatologické oddělení FN, Brno, primář MUDr. I. Borek 4 Published in: Ceska Gynekol 2006; 71(4): 268-272 Category: Original Article
Cíl studie: Zhodnocení významu ST analýzy EKG plodu pro včasný záchyt rozvíjející se akutní hypoxie v průběhu porodu plodů s předpokládanou růstovou retardací. Porovnání se stávajícím způsobem intrapartálního monitorování plodu. Ovlivnění počtu operačních porodů z indikace hrozící akutní hypoxie plodu. Vliv metody na perinatální výsledky a postnatální adaptaci novorozenců.
Typ studie: Prospektivní studie.
Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko porodnická klinika MU a FN Brno.
Metodika: Do prospektivní studie bylo zařazeno 47 žen s prepartálně diagnostikovanou růstovou retardací plodu, které porodily ve FN Brno v letech 2003–2005 a kde byla následně využita intrapartální ST analýza EKG plodu (soubor A). Kontrolní soubor tvořilo 87 porodů žen s růstově retardovaným plodem ve stejném sledovaném období, monitorovaných standardními metodami (soubor B). Za standardní metody byla považována kardiotokografie (KTG), v případě potřeby doplněná pulzní oxymetrií (IFPO). Diagnóza intrauterinní růstové retardace plodu byla stanovena na základě výsledku opakované prepartální ultrazvukové biometrie plodu s odhadem hmotnosti, který odpovídal skupině pod 10. percentilem pro dané gestační stáří. Byly zaznamenány počty vaginálních porodů a operačních ukončení porodu z indikace hrozící hypoxie plodu (císařský řez, forceps). Hodnoceno bylo poporodní pH z pupečníkové arterie, samostatně pro skupinu hodnot pH <7,00, dále skupinu hodnot pH 7,00–7,09 a pH 7,10 a více. Porovnávány byly hodnoty Apgarové skóre, zvlášť pro první, pátou a desátou minutu. Neonatologem byla sledována délka pobytu novorozence na jednotce intenzivní novorozenecké péče, jednotce intermediární péče, celková délka hospitalizace, výskyt sepse v časném novorozeneckém období, výskyt hyperbilirubinémie a závěr neurologického vyšetření. Veškeré výsledky byly statisticky zhodnoceny metodou χ2 testu, Kruskalovým-Wallisovým testem nebo metodou Anova.
Výsledky: Nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v počtu operačně ukončených porodů z indikace hrozící hypoxie plodu (p = 0,856) ani v záchytu intrapartální asfyxie plodu podle hodnot pH z pupečníkové arterie členěných do tří skupin (p = 0,657, resp. p = 0,958, resp. p = 0,730). Hodnoty Apgar-skóre se lišily ve prospěch souboru A pouze v první minutě a tento rozdíl je statisticky signifikantní na 5% hladině významnosti (p = 0,018). Hodnoty Apgar-skóre v páté a desáté minutě nevykazují statisticky významný rozdíl (p = 0,301, resp. p = 0,313). Při vzájemném porovnání neonatologických výsledků mezi oběma soubory A a B nebyl nalezen statisticky významný rozdíl.
Závěr: Použití ST analýzy fetálního EKG k záchytu intrapartální hypoxie v průběhu porodu plodů s předpokládanou intrauterinní růstovou retardací nevykazuje významný rozdíl oproti stávajícím metodám (KTG doplněné v případě potřeby o IFPO). Při použití metody nedošlo k ovlivnění počtu operačních porodů z indikace hrozící akutní hypoxie plodu ani perinatálních výsledků a postnatální adaptace novorozence.
Klíčová slova: kardiotokografie, fetální pulzní oxymetrie, ST analýza fetálního EKG, hypoxie plodu
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
