Význam ST-analýzy fetálního EKG při intrapartálním monitorování plodů s předpokládanou růstovou retardací

Download PDF English version

Authors: Lukáš Hruban ¹; Petr Janků ¹; J. Zahradníčková ⁴; B. Kuřecová ¹; A. Roztočil ²; P. Kachlík ³; M. Kučera ²; G. Jelenek ¹
Authors‘ workplace: Gynekologicko-porodnická klinika MU a FN, Brno, přednosta prof. MUDr. P. Ventruba, DrSc. ¹; Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice Jihlava, primář prof. MUDr. A. Roztočil, CSc. ²; Katedra speciální pedagogiky, PedF MU, Brno, vedoucí katedry prof. PhDr. M. Vítková, CSc. ³; Neonatologické oddělení FN, Brno, primář MUDr. I. Borek ⁴
Published in: Ceska Gynekol 2006; 71(4): 268-272
Category: Original Article

Overview

Cíl studie:
Zhodnocení významu ST analýzy EKG plodu pro včasný záchyt rozvíjející se akutní hypoxie v průběhu porodu plodů s předpokládanou růstovou retardací. Porovnání se stávajícím způsobem intrapartálního monitorování plodu. Ovlivnění počtu operačních porodů z indikace hrozící akutní hypoxie plodu. Vliv metody na perinatální výsledky a postnatální adaptaci novorozenců.

Typ studie:
Prospektivní studie.

Název a sídlo pracoviště:
Gynekologicko porodnická klinika MU a FN Brno.

Metodika:
Do prospektivní studie bylo zařazeno 47 žen s prepartálně diagnostikovanou růstovou retardací plodu, které porodily ve FN Brno v letech 2003–2005 a kde byla následně využita intrapartální ST analýza EKG plodu (soubor A). Kontrolní soubor tvořilo 87 porodů žen s růstově retardovaným plodem ve stejném sledovaném období, monitorovaných standardními metodami (soubor B). Za standardní metody byla považována kardiotokografie (KTG), v případě potřeby doplněná pulzní oxymetrií (IFPO). Diagnóza intrauterinní růstové retardace plodu byla stanovena na základě výsledku opakované prepartální ultrazvukové biometrie plodu s odhadem hmotnosti, který odpovídal skupině pod 10. percentilem pro dané gestační stáří. Byly zaznamenány počty vaginálních porodů a operačních ukončení porodu z indikace hrozící hypoxie plodu (císařský řez, forceps). Hodnoceno bylo poporodní pH z pupečníkové arterie, samostatně pro skupinu hodnot pH <7,00, dále skupinu hodnot pH 7,00–7,09 a pH 7,10 a více. Porovnávány byly hodnoty Apgarové skóre, zvlášť pro první, pátou a desátou minutu. Neonatologem byla sledována délka pobytu novorozence na jednotce intenzivní novorozenecké péče, jednotce intermediární péče, celková délka hospitalizace, výskyt sepse v časném novorozeneckém období, výskyt hyperbilirubinémie a závěr neurologického vyšetření. Veškeré výsledky byly statisticky zhodnoceny metodou χ² testu, Kruskalovým-Wallisovým testem nebo metodou Anova.

Výsledky:
Nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v počtu operačně ukončených porodů z indikace hrozící hypoxie plodu (p = 0,856) ani v záchytu intrapartální asfyxie plodu podle hodnot pH z pupečníkové arterie členěných do tří skupin (p = 0,657, resp. p = 0,958, resp. p = 0,730). Hodnoty Apgar-skóre se lišily ve prospěch souboru A pouze v první minutě a tento rozdíl je statisticky signifikantní na 5% hladině významnosti (p = 0,018). Hodnoty Apgar-skóre v páté a desáté minutě nevykazují statisticky významný rozdíl (p = 0,301, resp. p = 0,313). Při vzájemném porovnání neonatologických výsledků mezi oběma soubory A a B nebyl nalezen statisticky významný rozdíl.

Závěr:
Použití ST analýzy fetálního EKG k záchytu intrapartální hypoxie v průběhu porodu plodů s předpokládanou intrauterinní růstovou retardací nevykazuje významný rozdíl oproti stávajícím metodám (KTG doplněné v případě potřeby o IFPO). Při použití metody nedošlo k ovlivnění počtu operačních porodů z indikace hrozící akutní hypoxie plodu ani perinatálních výsledků a postnatální adaptace novorozence.

Klíčová slova:
kardiotokografie, fetální pulzní oxymetrie, ST analýza fetálního EKG, hypoxie plodu