Aktualizovaná doporučení pro léčbu akutní pooperační bolesti – důvod pro „inventuru“ vlastní i institucionální praxe?
Published in:
Anest. intenziv. Med., 33, 2022, č. 2, s. 68
Category:
Editorial
Dokument, který ve svém názvu nese označení „Doporučený postup“, a na němž je uvedena záštita odborné společnosti stojí vždy za naši pozornost a za důkladné přečtení. O to více, jde‑ li o problematiku, která patří mezi klíčové domény anesteziologické péče a kde, přes veškerý rozvoj vědeckého poznání existuje celosvětově, Českou republiku nevyjímaje, nežádoucí variabilita v organizaci i kvalitě jejího poskytování.
Využívám možnosti krátce okomentovat nová doporučení při příležitosti jejich otištění v našem oborovém časopisu. Otázka v názvu editorialu neplní roli řečnické otázky, ale je myšlena v plném významu svého obsahu. Jsem přesvědčen, že každé odborné doporučení vypracované etablovanými osobnostmi v dané problematice (o čemž při pohledu na autorský tým nelze mít sebemenší pochybnosti) má v cílové skupině lékařů vést vždy k aktivaci systematického „vnitřního“ dotazování typu:
1. Je v doporučení nějaký „game changer“, který přináší do klinické praxe něco nového?
2. Odpovídá moje vlastní klinická praxe doporučovanému postupu (s plným vědomím toho, že doporučený postup k čemukoliv je vhodný pro situace, kdy nemám důvod postupovat jinak)? A pokud ne, jaké mám důvody pro odlišný přístup?
3. Odpovídá systémové nastavení a organizace léčby akutní pooperační bolesti na vlastním pracovišti doporučovaným zásadám? A pokud ne, jaké máme důvody pro odlišný přístup?
Každý z nás si umí modifikovat otázky tak, aby reflektovaly individuální medicínskou filozofii, kontext vlastního pracoviště a populaci pacientů, se kterou pracuje nejčastěji. Editorial není recenze, z toho důvodu vynechávám komentář k oblastem, kde zastávám odlišný odborný názor (být formálním recenzentem textu, byl bych např. více rezervovaný k doporučování používání ketaminu jako „alternativní možnosti“ během celkové anestezie, 30 let praxe v oboru a rozsah existující evidence mně můj postoj usnadňují). Co však považuji za nejdůležitější – abychom po přečtení doporučení byli ochotni se podívat přiměřeně kriticky na vlastní praxi, identifikovat její slabá místa a navrhovat změny tam, kde to považujeme za odborně podložené. Než poděkuji autorům i oponentům dokumentu za jejich dílo, dovolím si některé oblasti, které považuji v systémovém pohledu na předmětnou problematiku za zásadní, zdůraznit, resp. zopakovat:
Neadekvátně léčenou akutní bolestí vystavujeme každého pacienta riziku vzniku chronické bolesti v budoucnu.
Každé nasazení opioidů v rámci akutní pooperační bolesti musí obsahovat vždy plán jejich deeskalace.
Existenci systému péče o akutní pooperační bolest v daném zdravotnickém zařízení nelze deklarovat, není‑li vypracován formalizovaný institucionální řízený dokument upravující jeho činnost, složení týmu apod.
Děkuji jménem výboru ČSARIM celému autorskému týmu za zpracování zásadního oborového tématu a za vznik základního, aktuálního a edukačně cenného referenčního materiálu k problematice. Úspěšnost každého doporučujícího textu v medicíně se odvíjí mj. od toho, nakolik vede k zamyšlení nad vlastní praxí a k iniciaci změn v oblastech, která nejsou v souladu se stávajícím stupněm odborného poznání. I to má být nedílná část naší klinické práce, nezapomínejme prosím na to.
prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM
předseda výboru ČSARIM
Labels
Anaesthesiology, Resuscitation and Inten Intensive Care MedicineArticle was published in
Anaesthesiology and Intensive Care Medicine
2022 Issue 2
Most read in this issue
- Cytokine release syndrome after CAR T-cell therapy: a review of the literature and our experience
- Awareness during surgery and anesthesia
- Doporučený postup – léčba akutní pooperační bolesti
- Up-to-date diagnosis and treatment of anaphylactic reaction