Postoperative Delirium in Older Adults: Best Practice Statement from the American Geriatrics Society
The American Geriatrics Society Expert Panel on Postoperative Delirium in Older Adults
Authors:
Text Zpracoval: Vladimír Černý
Published in:
Anest. intenziv. Med., 26, 2015, č. 3, s. 172-173
Category:
New international guidelines and recommendations
VYBRANÁ DOPORUČENÍ
1. Rizikové faktory pro vznik pooperačního deliria (POD)
- Zdravotníci by měli provést předoperačního vyhodnocení rizikových faktorů deliria, zejména:
- věk nad 65 let,
- porucha kognitivních funkcí,
- známky demence,
- poruchy zraku či sluchu,
- závažná chronická onemocnění,
- známky infekce.
2. Diagnostika deliria
- Zdravotníci pečující o populaci starších pacientů podstupujících operační výkon by měli být proškoleni v rozpoznání příznaků deliria, včetně jeho hypoaktivní formy.
- Zdravotníci by měli dokumentovat předoperační stav u starších pacientů s přítomností rizikových faktorů pro vznik POD.
- Kompetentní zdravotníci by měli provést kompletní vyšetření k detekci POD s využitím některého z tzv. delirium diagnostic instruments (= validovaných nástrojů pro detekci deliria) u všech pacientů, kde je na vznik POD podezření.
Validované nástroje k detekci deliria
- Obecné
- Confusion Assessment Method
- Delirium Symptom Interview
- Nursing Delirium Screening Scale
- Speciálně vytvořené pro intenzivní péči
- Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit
- Intensive Care Delirium Screening Checklist
3. Vyhledávání pacientů s POD (delirium screening)
- K optimálnímu vyhledávání pacientů s POD by měly být využívány pouze validované nástroje/dotazníky.
- Zavedení pravidelného denního vyhledávání pacientů s POD s cílem zahájení příslušné léčby, co nejdříve by mělo být zváženo.
4. Intraoperační postupy prevence deliria
- Anesteziolog může využít některou z metod určených ke sledování hloubky sedace nebo anestezie (jde o metody, založené na integraci signálů z povrchového EEG). Doporučení je založeno na východisku, že „mělčí“ anestezie je spojena s nižším výskytem POD.
5. Farmaka jako rizikové faktory pro POD
- Zdravotníci by neměli předepisovat/používat žádná farmaka, jejichž použití je spojeno s rizikem vzniku POD.
- Jde zejména o farmaka ze skupin anticholinergik (nebo látky s vedlejším anticholiergním účinkem) a sedativ/hypnotik a meperidin.
- Kombinace 5 a více farmak je spojena s vyšším rizikem deliria.
- Mezi nejčastěji používaná farmaka, která jsou spojena se vznikem POD, patří:
- látky s anticholinergním účinkem;
- tricyklická antidepresiva;
- antihistaminika;
- skopolamin;
- cimetidin, ranitidin;
- promethazin;
- steroidy (metylprednisolon, prednison);
- meperidin;
- benzodiazepiny.
6. Farmakologická prevence POD
- Pokud lze, tak je třeba k zajištění pooeprační analgezie využít některou z technik regionální analgezie.
- Dostatečná pooperační analgezie preferenčně s využitím neopioidních analgetik.
- K doporučení profylaktického podání antipsychotik není dostatečná evidence.
- U pacientů, kteří neužívali inhibitory cholinesterázy v předoperačním období, by tato farmaka neměla být k prevenci nebo léčbě POD nově nasazována.
7. Nefarmakologická prevence POD
- Zdravotnická zařízení by měla mít zavedený formalizovaný edukační program s cílem pravidelného vzdělávání v problematice POD určený všem zdravotníkům, kteří se na péči o starší pacienty s rizikem POD podílejí.
- Zdravotnická zařízení by měla mít zavedený formalizovaný systém nefarmakologické prevence POD zajišťovaný multidisciplinárním týmem.
- K doporučení vzniku samostatného specializovaného týmu pro prevenci POD není dostatečná evidence.
8. Vyšetření POD
- Vznik POD je obvykle výsledkem kombinace operačního stresu a přítomných rizikových faktorů u daného pacienta.
- Zdravotníci by měli provést komplexní vyšetření u všech pacientů s POD k zahájení odpovídající terapie a modifikaci všech případných faktorů podílejících se na POD.
9. Farmakologická léčba POD
- Je doporučeno podání antipsychotik v co nejnižší možné dávce po nejkratší možnou dobu.
- Farmakoterapie by měla být zahájena až po eliminaci všech možných faktorů, které se na POD mohou v daném klinickém případě podílet.
- Farmakoterapie by měla být zahájena u pacientů, kteří jsou agitovaní a ohrožují sebe a/nebo okolí.
- Benzodiazepiny by neměly být používány jako farmaka první volby (vyjma situací, kde je jejich podání první volbou, např. syndrom odnětí z alkoholu nebo benzodiazepinů).
Adresa pro korespondenci:
Prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM
Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem
Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví
Centrum pro výzkum a vývoj
Fakultní nemocnice Hradec Králové
Dept. of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine
Dalhousie University, Halifax, Canada
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny
Univerzita Karlova v Praze
Lékařská fakulta v Hradci Králové
e-mail: cernyvla1960@gmail.com
Labels
Anaesthesiology, Resuscitation and Inten Intensive Care MedicineArticle was published in
Anaesthesiology and Intensive Care Medicine
2015 Issue 3
Most read in this issue
- Děložní hypotonie a přístup anesteziologa
- PRES (Posterior reversible encefalopathy syndrome) doprovázející preeklampsii u ženy s dvojčetným těhotenstvím– kazuistika
- Biologická léčba a riziko komplikací v perioperačním období
- Předoperační vyšetření autonomního nervového systému měřením variability srdeční frekvence jako metoda predikce perioperačního průběhu