Mezinárodní projekt ERASMUS+ − dovednosti perioperačních sester

ÚVOD

Výskyt perioperačních komplikací a nežádoucích událostí je dán celou řadou faktorů. Od stavebního a technologického vybavení operačních sálů, procesu řízení, míry dovedností a vzdělání zdravotnického personálu až po dodržování standardů a trvalé kontroly výskytu perioperačních komplikací a nežádoucích událostí.

Světová zdravotnická organizace doporučuje ve svých dokumentech podporu indikátorů kvality chirurgické péče, které posuzují mimo jiné i počty perioperačních sester (WHO, 2009). Od kompetentních perioperačních sester očekáváme poskytování vysokého standardu péče založeného na vědeckých důkazech. Beldi et al. ve studii porovnávají účinky rozšířených hygienických opatření oproti důslednému dodržování standardů perioperační péče s překvapivým výsledkem. Skupina pacientů, v níž docházelo k porušování standardů v menší míře, vykazovala nižší procento infekčních komplikací navzdory řadě nadstandardních hygienických opatření (Beldi et al. 2009). Pevný rámec, který standardy poskytují perioperačním sestrám, jim umožňuje snáz rozpoznat neetické jednání a zabránit mu (Seifert 2002). Americká asociace registrovaných perioperačních sester (AORN) deklaruje ve svých standardech plnou zodpovědnost členů asociace za poskytování kvalitní perioperační péče (AORN 2010).

Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice (FZS UPa) se zapojila v roce 2016 do vzdělávacího programu Evropské unie, který byl vyhlášen na období 2014–2020. Podporoval spolupráci a mobilitu ve všech sférách vzdělávání. V rámci tohoto vzdělávacího programu byla Česká republika přizvána k řešení projektu Key Skill Management in Operating Room – KSMOR (Klíčové dovednosti sester na operačním sále), který se zabýval vzděláváním perioperačních sester, jejich klíčovými dovednostmi, znalostmi, postupy a mírou adaptace na operačních sálech v rámci Evropské unie.

Projekt byl podpořen Evropskou asociací sálových sester (Europen Operating Room Nurses Association − EORNA) a Českou asociací sester – sekce perioperačních sester.

CÍLE

Cílem projektu bylo posouzení klíčových dovedností perioperačních sester ve všech zúčastněných zemích (Francie, Belgie, Řecko, Finsko a Česká republika) dle jednotných dotazníků v anglickém jazyce, které si každá ze zúčastněných zemí přeložila do mateřského jazyka. Získaná data byla zhodnocena a následně porovnána s ostatními zeměmi zapojenými do projektu.

Výstupem projektu je kromě získaných zkušeností z odborné přípravy všeobecných sester na výkon specializace perioperačních sester v jednotlivých zúčastněných zemích také vytvoření dotazníku klíčových dovedností, který může sloužit k hodnocení vzdělávání a zaškolování perioperačních sester v zemích EU.

METODIKA

Projekt byl zahájen v listopadu 2016. Aktivity spojené s řešením cílů projektu byly realizovány v období listopad 2016 až listopad 2019. Hlavním řešitelem projektu byla Francie a spoluřešiteli další čtyři státy EU. Zástupci všech partnerů se pravidelně scházeli na setkáních, kde byly diskutovány otázky počtu a struktury respondentů v jednotlivých zapojených zemích, hodnocení odpovědí respondentů, způsoby překladu dotazníků z anglické verze do mateřského jazyka dané země, propagace projektu a podpora profesních organizací při sběru dat.

Českou republiku v projektu zastupovala FZS UPa, která realizuje dva navazující magisterské studijní programy perioperační péče. Jde o specializační vzdělávání a má k řešenému tématu projektu velmi blízko. Spolu s fakultou se na projektu podílela tři zdravotnická zařízení − Fakultní nemocnice Brno, Nemocnice Pardubického kraje, a. s., Pardubická nemocnice a Ústřední vojenská nemocnice Praha.

Do výzkumu bylo zařazeno v ČR celkem 49 respondentů pracujících na operačních sálech. Jednu skupinu tvořily respondentky, které pracovaly na operačních sálech méně než dva roky. Tyto respondentky tvořily 33 % (16 perioperačních sester). Kromě identifikačních údajů (pohlaví, věk, délka práce na operačním sále atd.)
vyplňovaly otázky v části dotazníku základních dovedností (basic). U 217 uzavřených otázek vybíraly z 3 možností odpovědí (0 bodů „Nikdy jste nebyl(a) pro tento úkon proškolen(a)“, 1 bod „Výkon znáte, ale nemůžete říci, že byste jej vždy zvládl(a)“, 2 body „Jste samostatný/á, zvládáte výkon běžně při své každodenní činnosti“). Druhou skupinu tvořily perioperační sestry (PS) s praxí na operačních sálech delší než 2 roky. Tyto PS byly vybírány a osloveny dle 8 specializací (např. ortopedie, robotická chirurgie, traumatologie a další). Celkový počet respondentek byl 33 (67 %). Odpovídaly na otázky hodnotící klíčové dovednosti v dané odbornosti, v průměru 70 uzavřených otázek s možností výběru 3 odpovědí, stejných jako u první skupiny respondentek (basic). Poslední skupinu respondentů tvořili vedoucí pracovníci operačních sálů, kteří byli 3 a hodnotili uživatelskou přívětivost dotazníkového šetření z hlediska rozsahu, náplně činností, srozumitelnosti otázek, časové náročnosti atd. Uživatelskou přívětivost dotazníků hodnotily také začínající PS a i sestry s praxí na operačních sálech delší více než 2 roky, celkem 48 respondentek.

Součástí výzkumného šetření bylo setkání a hodnocení (metodou focus group) PS a manažerek/vedoucích pracovníků operačních sálů zdravotnických zařízení, kde sběr dat probíhal.

Získání dat a hodnocení výsledků probíhalo u všech partnerů projektu dle jednotné metodiky. Celkový počet respondentů v projektu byl 274 včetně ČR.

VÝSLEDKY

Většina našich respondentek hodnotila míru dovedností na dobré úrovni, tedy 2 body („jste samostatný/á, zvládáte výkon běžně při své každodenní činnosti“), a to i u skupiny respondentek s délkou praxe na operačních sálech do 2 let. Nejkratší dobu praxe na operačních sálech měla 1 respondentka, a to 0,5 roku, nejdelší 40 let.

Uživatelskou přívětivost hodnotily všechny tři skupiny respondentů téměř stejně. V otázce „čas potřebný k vyplnění je přijatelný“ 91 % respondentů souhlasilo, podobné výsledky byly i v otázce, zda „dotazník postihuje všechny pracovní činnosti“ − 74 % vyjádřilo svůj souhlas. Nesouhlasné stanovisko vyjádřilo 38 % respondentek z řad PS s praxí do dvou let a s praxí delší více než 2 roky při odpovědi na otázky: „dotazník mi pomohl určit, v čem se potřebuji vzdělávat, „dotazník mi pomohl lépe vykonávat mou práci“, „dotazník zdůrazňuje, v čem se potřebuji zlepšit“. Vedoucí pracovníci (manažeři/vrchní sestry PS) vyjádřili ze 67 % nesouhlas s tím, že „dotazník pomohl mým podřízeným lépe vykonávat svou práci“. Z výsledků odpovědí je zřejmé, že vytvořený nástroj (dotazník) pro pravidelná hodnocení dovedností a znalostí PS je vnímán jako návod, na které činnosti je třeba se zaměřit, a zároveň usnadňuje vedení hodnotícího rozhovoru.

ZÁVĚR

Pro naši fakultu bylo velkou příležitostí zapojit se do mezinárodního projektu, který se zabýval klíčovými dovednostmi perioperačních sester. Kromě získání mnoha zkušeností, znalostí o vzdělávání perioperačních sester v jiných státech EU, bylo potěšitelné zjištění, že vzdělávání perioperačních sester je v ČR na dobré úrovni. Většina respondentek byla proškolena a adaptována v činnostech a specificích práce na oborových operačních sálech. Přínosem bylo také setkání manažerů/vrchních sester PS při hodnocení přínosu projektu pro zapojená zdravotnická zařízení metodou fokus group. Zkušenosti a vědomosti získané z projektu jsou součástí výuky v rámci specializačních navazujících magisterských studijních oborů perioperační péče, perioperační péče v gynekologii a porodnictví realizovaných FZS UPa.

Na závěrečném setkání v Lyonu byla prezentována data z jednotlivých zemí a výsledky celého projektu. Byla představena internetová aplikace umožňující hodnocení vzdělávání a zaškolování perioperačních sester v jednotlivých zdravotnických zařízeních. Tato internetová aplikace je zemím, které se na projektu podílely, bezplatně přístupná tři roky po skončení projektu.

Mgr. Jana Škvrňáková, Ph.D.

odborná asistentka

Katedra ošetřovatelství FZS UP

e-mail: jana.skvrnakova@upce.cz