Vážené kolegyně, vážení kolegové,

nedávná diskuse na stránkách tohoto periodika nebo diskuse v jedné ze sekcí na posledním kongresu České společnosti kardiovaskulární chirurgie vyvolaly dojem až určité krize cévní chirurgie v kontextu expanze endovaskulárních metod. Ačkoliv čelíme řadě problémů (nedostatečné ohodnocení naší práce pojišťovnami, úbytek výkonů ve prospěch endovaskulárních metod, nefunkčnost cévního registru) dovolím si říci, že česká cévní chirurgie zachytila všechny trendy a úspěšně je rozvíjí. Správnou reakcí na obavy z úbytku výkonů je nejen rozšiřování spektra cévně-chirurgických operací o nové metody, ale také zapojení se cévních chirurgů do endovaskulárních programů, především v rámci tzv. hybridních výkonů. To je dnes ve světě již běžný trend a diskutovaný požadavek European Society for Vascular Surgery na atestaci z cévní chirurgie. Edukačním cílem tak v budoucnu bude univerzálnější „cévní specialista“. Důkazem toho, že česká cévní chirurgie netěží pouze ze své bohaté tradice, ale dále se rozvíjí a zavádí nejnovější metody a postupy, může být toto speciální cévně-chirurgické číslo Rozhledů v chirurgii složené z příspěvků našich předních angiochirurgických pracovišť. S potěšením jsme do čísla zařadili rovněž práci našich bratislavských kolegů.

Všem autorům za příspěvek děkujeme a přejeme hodně úspěchů v jejich další práci.

Za redakční radu
Robert Staffa