Spolupráce mladých geriatrů s Mladými praktiky: Ohlédnutí za společným workshopem a příprava dalšího ročníku

Souhrn

V lednu 2020 se v Nemocnici Milosrdných sester sv. K. Boromejského v Praze 1 konal společný Workshop Mladých geriatrů a Mladých praktiků pod názvem „Spolupráce a Compliance“. Workshop se konal s evropskou podporou    European Academy for Medicine of Ageing a Geriatrics for Juniors (G4J). Na leden 2021 již připravujeme další setkání – tentokrát se dvěma základními tématy: Výživa seniorů a Zdravotní péče v pobytových službách.

Klíčová slova:

workshop – mladí geriatři – Mladí praktici – péče o seniory – spolupráce – compliance – NAPAN – syndrom demence – farmakoterapie ve stáří – výživa

Sekce mladých geriatrů ČGGS ČLS JEP, Mladí praktici, z.s., a Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze (NMSKB) s podporou European Academy for Medicine of Ageing a Geriatrics for Juniors (G4J) uskutečnily 18.ledna 2020 společný workshop mladých s názvem „Spolupráce a Compliance“. Účast byla i přes probíhající chřipkovou epidemii hojná a aula NMSKB téměř plná. Jak již název celého setkání napovídá, mluvilo se hlavně o možnostech spolupráce obou odborností a o compliance pacientů s léčbou.   

Úvodního slova se ujal vzácný host MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc. (interní a geriatrická pracoviště Praha a FF UK) se svým  klinicko - filosoficky pojatým sdělením „Vývoj spolupráce praktického lékaře a geriatra“. Kdo je a kdo není geriatr? A kdo je to geriatrický pacient? Při spolupráci VPL a geriatrů vyzval MUDr. Kalvach přítomné k hledání potenciálu, nikoli limitů. Připomněl, že cílem geriatrie zůstává život, nikoli smrt, a proto je nutné nepřipustit zneužití paliativní péče tam, kde je i u lidí vysokého věku indikovaná rychlá precizní diagnostika a terapie.

MUDr. Hana Vaňková, Ph.D., (Gerontologické centrum a 3. LF UK) poreferovala o procesu přípravy Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc (NAPAN), jehož klíčovým cílem je zajistit včasnou diagnózu a komplexní postdiagnostickou podporu pro osoby žijící se syndromem demence. Současně informovala o přípravě muldisciplinárních týmů duševního zdraví pro seniory v rámci reformy psychiatrické péče. Během přednášky položila několik otázek s možností on-line hlasování prostřednictvím mobilních telefonů. Z odpovědí vyplynulo, že přítomní mladí praktici považují za prioritu zvýšení kapacity geriatrických ambulancí a také zlepšení jejich dostupnosti v regionech.

Jedním ze základních opatření plánu NAPAN je vytvoření mezioborových doporučených postupů. Proto první blok zakončila MUDr. Lenka Dvořáková (VPL a KIGOPL LF MU Brno) se svou přednáškou „Management syndromu demence v ordinaci praktického lékaře a zkušenosti z pilotního projektu“. Popsala průběh projektu probíhajícího v Brně v letech 2016–2018, z jehož výsledků pak byl vytvořen aktuální doporučený postup pro screening demencí v ordinacích praktických lékařů. Následovala živá diskuse o přínosu i záludnostech doporučeného postupu v praxi.

V druhé části dopoledního programu navázala MUDr.Hana Vaňková, PhD., (Gerontologické centrum a 3.LF UK) sdělením „Koordinování péče o člověka s demencí v geriatrické ambulanci“. Věnovala se především etiologii demencí a diferenciální diagnostice dalších poruch kognitivních funkcí. Na zajímavé kazuistice ukázala, že pečlivý komplexní rozbor situace a stavu pacienta včetně racionalizace farmakoterapie jsou klíčové a pseudodemence léčitelné. Dále vyzdvihla nutnost interprofesionální postdiagnostické vysoce individualizované podpory pacienta i jeho rodiny.     

Eva Nouzová, Ph.D. (Psychosomatická medicína UNIC – psycholog a terapeut) v přehledně připraveném sdělení „Psychoterapie pacientů s demencí“ názorně ukázala základy Kognitivně-stimulační terapie, Kognitivně behaviorální terapie a Mindfulness (Všímavost) a možnosti jejich využití u pacientů s kognitivními poruchami. Během své přednášky nabídla přítomným krátkou profesionálně vedenou relaxaci.

PharmDr. Milada Halačová, Ph.D., (vedoucí oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce) rozdělila lékové problémy na čtyři skupiny a odreferovala je ve velmi zajímavých kazuistikách. Klinický farmaceut může proaktivně vyhledávat lékové problémy u pacientů s polyfarmakoterapií a závažnými interakcemi nebo na žádost pacienta pomoci s racionalizací farmakoterapie a minimalizací nežádoucích účinků. Reakcí na dotaz lékaře může být například návod na rotaci opiátů u konkrétního pacienta, ale i individuální příprava netradičního způsobu podání léku například Euthyroxu p.r. u pacienta v bezvědomí s nemožností zavedení sondy. Až forenzní dohru může mít nebezpečné podání léku, či přidání běžného léku do kombinace s následnou smrtící interakcí (azatioprim/allopurinol).

Dopoledne zakončila Aneta Ečeková Maršálová (Paleta služeb, Praha) krátkou přehlednou informací o projektu „Seniorská obálka“, kde má senior na ledničce či vchodových dveřích připevněnu obálku s kopiemi zdravotních zpráv, seznamem léků či kontakty na příbuzné tak, aby v případě nouze byly informace rychle přístupné pro záchranné složky. Dále informovala o novinkách v preskripci zdravotních pomůcek.

Během polední pauzy proběhla v příjemné atmosféře neformální setkání ve skupinkách po krajích. Lékaři se v některých skupinkách dohodli na vzájemném sdílení kontaktů, několikrát opět vyslovili přání větší dostupnosti geriatrických ambulancí v regionech, diskutovali o aktivitách v regionu i v celé ČR a o své kapacitě vložit do těchto aktivit svou energii, navrhli řadu zajímavých témat k přednáškám na další setkání, např. geriatrická křehkost, závislost na alkoholu u seniorů, práce praktického lékaře v domově pro seniory, nebo například péče o seniory bez přístřeší. Stále aktuální je pro praktické lékaře téma lékových interakcí a zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel.

První odpolední blok přednášek byl zacílen na farmakoterapii a její bezpečnost. MUDr. Zuzana Šnajdrová (interna a geriatrie NMSKB) se věnovala záludnostem farmakologické anamnézy. Na mikrokazuistikách ukázala, jak může vypadat „pečlivě připravený dávkovač léků“, ale s mnoha chybami. Pacienti jsou schopni za pravidelné užívání považovat jen poslední týden, střídat různé gramáže téhož léku, či zapomenou na instrukci ohledně užívání léku nalačno. Ani vzorně odříkané dávkování léků a jejich přítomnost v kabelce pacientky s demencí nemusí znamenat jistotu ohledně léků opravdu indikovaných. A proto je potřeba si všímat i drobností (zmateně odškrtnuté položky v seznamu, chybějící kontroly INR apod). Nejen pacient však chybuje v lékové anamnéze. Kopírováním anamnézy z předchozí hospitalizace či formulací „medikace beze změny“ se může zásadní chyby dopustit lékař, který nevěnoval dostatečnou pozornost preskripci léků ordinovaných pacientovi jinde.

MUDr. Radova Kunc (FN Plzeň) připomněl v přehledném sdělení „Anticholinergní účinky léčiv“, že i řada běžně užívaných léků vykazuje anticholinergní aktivitu. A přestože nebezpečnost anticholienergik potvrzují i přesvědčivé důkazy z rozsáhlých studií provedených v posledních dvou dekádách, je používání léčiv s anticholinergním efektem, obzvláště u geriatrických pacientů, stále významným zdrojem iatrogenního poškození, v určitých populacích i se zvýšením mortality.

MUDr. Darja Jaroňová a MUDr. Slávka Homolová (FN Hradec Králové) se ve svém sdělení „Kazuistiky ve farmakoterapii geriatrických pacientů“ věnovaly jednak polékové hyponatremii, a to v širším přehledu i na konkrétních případech několika pacientů (nemocní užívali diuretika, ACEI či sartany, nebo antidepresiva, většinou v kombinacích). Druhým tématem přednášky pak byla kazuistika krvácivých komplikací po dabigatranu. Autorky připomněly nutnost myslet na změny farmakokinetiky ve stáří, vybírat léky s menším rizikem a aktivně pátrat po NÚ, sledovat renální a jaterní parametry. Znovu upozornily, že nelze spoléhat na předvídatelný účinek NOAC, a protože pacienti nad 80 let nejsou homogenní skupinou, nelze u nich ani unifikovat dávkování léků.

Druhý odpolední blok zahájila MUDr. Lenka Povýšilová (Pneumologie Poliklinika Pod Marjánkou Praha 6) referátem „Respirační fyzioterapie“. K respirační fyzioterapii je indikována většina plicních onemocnění, ale dostupnost fyzioterapeutů pro ně je omezená. Pneumolog, alergolog, pediatr, neurolog či rehabilitační lékař mohou indikovat i jednoduché a na trhu dostupné pomůcky pro výdechovou či vdechovou fyzioterapii, kterou může pacient po proškolení provádět i doma. MUDr. Povýšilová názorně ukázala přehled těchto pomůcek a účinnost respirační fyzioterapie prezentovala na kazuistice pacientky s recidivujícími pneumoniemi.

V poslední odborné přednášce Klinická výživa v primární péči se MUDr. David Macharáček (Ordinace PL Praha 4) věnoval vývoji lékařských doporučení od dob Hippokrata až po současnost, obezitě i malnutrici. Vzhledem k návratu celostní medicíny do ordinací praktických lékařů a rozvoji primární péče v České republice se klinická výživa dostává do povědomí praktických lékařů i v naší zemi jako neoddělitelná součást komplexní péče nejen o geriatrické pacienty v ordinacích praktických lékařů, ale hraje i důležitou roli v péči o pacienty v domovech pro seniory. Téma klinické výživy v  primární péči je velké téma pro budoucnost moderního praktického lékařství, které jistě neskončí jen vytvořením doporučeného postupu Společnosti všeobecného lékařství, ale bude též součástí dalšího vzdělávání praktických lékařů nejen v předatestační přípravě.

Nyní připravujeme další Společný workshop mladých geriatrů a mladých praktiků na některou lednovou sobotu 2021. Bude se konat opět v aule NMSKB v Praze. Jedním z hlavních témat bude výživa seniorů, samozřejmě včetně kazuistik. Vhledem k velkému zájmu praktických lékařů i aktuálním událostem budeme pozornost věnovat zdravotní péči v pobytových zařízeních pro seniory. Další program se bude odvíjet od výše uvedených přání mladých praktiků i geriatrů, od změn v legislativě a doporučených postupech po další aktuální témata medicíny vyššího věku.