Monitor aneb nemělo by vám uniknout, že...

′  GYNEKOPATOLOGIE

... stanovení imunohistochemické exprese p53 je jeden z nejvýznamnějších parametrů při diagnostice karcinomů endometria, vyžaduje však přesnou interpretaci a v rámci metodické části správné nastavení protokolu

Mutační stav TP53 je jedním z nejdůležitějších prognostických faktorů endometroidního karcinomu (EC) a nezbytný parametr při hodnocení molekulárního subtypu. Jedná se i o pomocný marker používaný v rámci diagnostiky při hodnocení histologického typu nádoru, zejména při odlišení mezi serózním a endometroidním karcinomem, i když v této indikaci má určité limitace a vždy je nutné hodnocení v kontextu celého nálezu – např. je známé, že asi 30 % high grade endometroidních karcinomů a vzácně i low grade endometroidní karcinomy mohou mít aberantní typ exprese p53. Oproti high grade seróznímu karcinomu ovaria (HGSC), kde již bylo problematice exprese p53 věnováno poměrně hodně prostoru, jsou poznatky u EC více limitované. Kolektiv autorů se v souhrnné práci zaměřil na analýzu praktické problematiky exprese p53 u EC zejména s ohledem na rozbor metodické i interpretační části.

Prvním krokem nezbytným pro správnou interpretaci exprese p53 je metodická část vyžadující nastavení protokolu umožňující rozlišení mezi normálním a aberantním typem exprese. Jako kontrolní tkáň je doporučována tonzila/apendix/ tlusté střevo jako nízký expresor a jako vysoký (aberantní) expresor např. HGSC. V případě protokolů používajících vysoce koncentrovanou protilátku či agresivní pretreatment je odlišení mezi normálním a aberantním typem exprese obtížné, zejména např. u nádorů vykazujících vysokou proliferační aktivitu, které mají hladinu proteinu p53 vyšší. Dalším krokem je správné vyhodnocení typu exprese, která by neměla být klasifikována jako pozitivní nebo negativní, ale jako normální („wild-type“) nebo abnormální/aberantní/“mutovaný“ typ. Pro toto rozlišení jsou doporučována stejná kritéria jako u HGSC, tedy jako aberantní typ jsou hodnoceny případy, které vykazují buď úplnou negativitu nádorových buněk (s pozitivní vnitřní kontrolou v nenádorových elementech – jinak je nutné vyšetření klasifikovat jako nehodnotitelné), silně intenzivní expresi alespoň v 80 % nádorových buněk, či abnormální cytoplazmatickou expresi (zejména u tohoto typu exprese je však nutné správné hodnocení zohledňující nastavení protokolu - při použití více intenzivních protokolů je častým artefaktem nespecifické zabarvení cytoplazmy). Pro správnou interpretaci je nutné zohlednit i fakt, že jaderná exprese p53 se může zejména u nádorů s vysokou proliferační aktivitou vyskytovat až ve 100 % jader, nejedná se však při správně nastaveném protokolu o expresi s difúzní silnou intenzitou. Oproti HGSC u EC abnormální exprese p53 může být přítomná pouze v části (klonu) nádorových buněk - mutace TP53 totiž může u EC vznikat až později v průběhu rozvoje nádoru, zejména u nádorů s POLE mutací či mikrosatelitovou instabilitou. Důležité je také uvědomit si, že stejně jako u HGSC asi 5 % nádorů s mutací TP53 vykazuje normální typ exprese p53 – to se týká zejména nádorů s trunkační mutací či splice site mutací.

Závěrem autoři konstatují, že hodnocení exprese p53 je z jejich pohledu nejdůležitější imunohistochemické vyšetření používané u EC, důležité je však správné nastavení protokolu a interpretace výsledku vyšetření.