Rozdíly v klinických, radiologických a léčebných modalitách intramedulárních arachnoidálních cyst a syringomyelie v oblasti krční páteře – 12 případů

Stáhnout PDF English version

Autoři: H. I. Secer ¹; S. Kahraman ²; N. C. Ören ³; M. A. Dirik ³; N. Bulakbaşı ³
Působiště autorů: Department of Neurosurgery, Faculty of Medicine, University of Kyrenia, Kyrenia, Cyprus ¹; Department of Neurosurgery, Anadolu Medical Center, Istanbul, Turkey ²; Department of Radiology, Faculty of Medicine, University of Kyrenia, Kyrenia, Cyprus ³
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(4): 427-434
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2018427

Souhrn

Úvod:
Intramedulární arachnoidální cysty jsou vzácné cystické útvary, které jsou často zaměňovány za syringomyelii. Nemusí nutně představovat komplikaci patologického stavu v páteři a/ nebo mozku. Etiologie a léčba tohoto stavu však zůstávají nejasné. Syringomyelie je spojena s abnormalitou mozku a ve většině případů se objevuje jako komplikace jiných patologií. Cílem této studie bylo určit klinické a radiologické charakteristiky intramedulární arachnoidální cysty a diskutovat rozdíly mezi intramedulární arachnoidální cystou a syringomyelií.

Soubor pacientů a metodika:
Od roku 2002 do roku 2012 bylo retrospektivně hodnoceno celkem 77 pacientů s intramedulárními cystickými útvary, z toho 12 s intramedulární arachnoidální cystou bylo vyhodnoceno statisticky. Všichni pacienti měli vstupní snímky a v rámci sledování byli klinicky vyšetřováni a podstupovali MR vyšetření a neuroelektrofyziologické testy.

Výsledky:
Průměrná doba sledování byla 50 měsíců (rozmezí 18– 120 měsíců). Střední rozměr intramedulární arachnoidální cysty v axiální rovině byl 13,26 ± 4,76 mm a střední rozměr v sagitální rovině byl 23,29 ± 7,95 mm. Neurologické vyšetření bylo normální u všech pacientů kromě jednoho, u kterého se po nedávném traumatu v cervikální oblasti objevila drobná ztráta čití. U pacientů nebyly nalezeny žádné motorické neurologické deficity a pacienti zůstali asymptomatičtí nebo stabilní. Velikost a tvar intramedulární arachnoidální cysty byly radiologicky neměnné, vyšetření motorickými evokovanými potenciály a somatosenzorickými evokovanými potenciály na začátku studie a na konci sledování pacientů ukázala normální odpovědi nervus medianus a nervus tibialis.

Závěr:
Je pravděpodobné, že radiologické nálezy a klinické známky/ příznaky intramedulární arachnoidální cysty se liší od těch spojených se syringomyelií, neboť se liší primární příčinou. Dále se u intramedulární arachnoidální cysty liší léčebné modality a modality následného sledování

Klíčová slova:
intramedulární arachnoidální cysta – syringomyelie – magnetická rezonance

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Zdroje

1. Pradilla G, Jallo G. Arachnoid cysts: case series and review of the literature. Neurosurg Focus 2007; 22(2): E7.

2. Bitaraf MA, Zeinalizadeh M, Meybodi AT et al. Multiple extradural spinal arachnoid cysts: a case report and review of the literature. Cases J 2009; 2: 7531. doi: 10.1186/ 1757-1626-2-7531.

3. Hughes G, Ugokwe K, Benzel EC. A review of spinal arachnoid cysts. Cleve Clin J Med 2008; 75(4): 311– 315.

4. Nabors MW, Pait TG, Byrd EB et al. Updated assessment and current classification of spinal meningeal cysts. J Neurosurg 1988; 68(3): 366– 377. doi: 10.3171/ jns.1988.68.3.0366.

5. Qi J, Yang J, Wang G. A novel ve-category multimodal T1-weighted and T2 weighted magnetic resonance imaging-based strati cation system for the selection of spinal arachnoid cyst treatment: a 15-year experience of 81 cases. Neuropsychiatr Dis Treat 2014: 10: 499– 506. doi: 10.2147/ NDT.S52517.

6. Brant WE, Helms CA. The Brant and Helms Solution: fundamentals of diagnostic radiology. 3^rd ed. Philadelphia: Lippincott Williams and Wilkins 2006.

7. Medved F, Seiz M, Baur MO et al. Thoracic intramedullary arachnoid cyst in an infant. J Neurosurg Pediatr 2009; 3(2): 132– 136. doi: 10.3171/ 2008.10.PEDS08202.

8. Sharma A, Sayal P, Badhe P et al. Spinal intramedullary arachnoid cyst. Indian J Pediatr 2004; 71(12): e65– e67.

9. Zekai E, Saleh C, Servello D. Intramedullary cyst formation after removal of multiple intradural spinal arachnoid cysts: a case report. Surg Neurol Int 2016; 7 (Suppl 17): S473– S474. doi: 10.4103/ 2152-7806.185779.

10. Kataria R, Sinha VD, Chopra S. Intramedullary arachnoid cyst: report of two cases. Neurol India 2012; 60(1): 123– 124. doi: 10.4103/ 0028-3886.93618.

11. Alugolu R, Arradi V, Sahu BP. Intramedullary arachnoid cyst in an adult: case report and review. Asian J Neurosurg 2016; 11(1): 70. doi: 10.4103/ 1793-5482.145054.

12. Kukreja K, Manzano G, Ragheb J et al. Differentiation between pediatric spinal arachnoid and epidermoid- -dermoid cysts: is diffusion-weighted MRI useful? Pediatr Radiol 2007; 37(6): 556– 560. doi: 10.1007/ s00247-007-0463-8.

13. Heinz R, Curnes J, Friedman A et al. Exophytic syrinx, an extreme form of syringomyelia: CT, myelographic, and MR imaging features. Radiology 1992; 183(1): 243– 246. doi: 10.1148/ radiology.183.1.1549680.

14. Willems PW, van den Bergh WM, Vandertop WP. An arachnoid cyst presenting as an intramedullary tumour. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2000; 68(4): 508– 510.

15. Rahimizadeh A, Soufiani H. Intramedullary arachnoid cyst in association with cervical spondylosis: case report. Spine J 2013; 13(10): e21– e25. doi: 10.1016/ j.spinee.2013.05.014.

16. Guzel A, Tatli M, Yilmaz F et al. Unusual presentation of cervical spinal intramedullary arachnoid cyst in childhood: case report and review of the literature. Pediatr Neurosurg 2007; 43(1): 50– 53. doi: 10.1159/ 000097527.

17. Sharma A, Karande S, Sayal P et al. Spinal intramedullary arachnoid cyst in a 4-year-old girl: a rare cause of treatable acute quadriparesis: case report. J Neurosurg 2005; 102 (4 Suppl): 403– 406. doi: 10.3171/ ped.2005.102.4.0403.

18. Klekamp J. The pathophysiology of syringomyelia – historical overview and current concept. Acta Neurochir (Wien) 2002; 144(7): 649– 664. doi: 10.1007/ s00701-002-0944-3.

19. Koyanagi I, Houkin K. Pathogenesis of syringomyelia associated with Chiari type 1 malformation: review of evidences and proposal of a new hypothesis. Neurosurg Rev 2010; 33(3): 271– 284. doi: 10.1007/ s10143-010-0266-5.

20. Heiss JD, Patronas N, DeVroom HL et al. Elucidating the pathophysiology of syringomyelia. J Neurosurg 1999; 91(4): 553– 562. doi: 10.3171/ jns.1999.91.4.0553.

21. Williams B. On the pathogenesis of syringomyelia: a review. J R Soc Med 1980; 73(11): 798– 806.

22. Aithala GR, Sztriha L, Amirlak I et al. Spinal arachnoid cyst with weakness in the limbs and abdominal pain. Pediatr Neurol 1999; 20(2): 155– 156.

23. Rabb CH, McComb JG, Raffel C et al. Spinal arachnoid cysts in the pediatric age group: An association with neural tube defects. J Neurosurg 1992; 77(3): 369– 372. doi: 10.3171/ jns.1992.77.3.0369.

24. Gelabert-González M, Cutrín-Prieto JM, García--Allut A. Spinal arachnoid cyst without neural tube defects. Childs Nerv Syst 2001; 17(3): 179– 181. doi: 10.1007/ s003810000367.

25. Fortuna A, Mercuri S. Intradural spinal cysts. Acta Neurochir (Wien) 1983; 68(3– 4): 289– 314.

26. Rossier AB, Foo D, Shillito J et al. Posttraumatic cervical syringomyelia. Incidence, clinical presentation, electrophysiological studies, syrinx protein and results of conservative and operative treatment. Brain 1985; 108(2): 439– 461.

27. Diyora B, Kamble H, Nayak N et al. Thoracic intramedullary arachnoid cyst. Neurol India 2010; 58(6): 964– 966. doi: 10.4103/ 0028-3886.73774.

28. Tanghe HL. Magnetic resonance imaging (MRI) in syringomyelia. Acta Neurochirurgica 1995; 134(1– 2): 93– 99.

29. Barkovich AJ, Sherman JL, Citrin CM et al. MR of postoperative syringomyelia. AJNR 1987; 8(2): 319– 327.

30. Jinkins JR, Reddy S, Leite CC et al. MR of parenchymal spinal cord signal change as a sign of active advancement in clinically progressive posttraumatic syringomyelia. Am J Neuroradiol 1998; 19(1): 177– 182.

31. Timpone VM, Patel SH. MRI of a syrinx: is contrast material always necessary? AJR Am J Roentgenol 2015; 204(5): 1082– 1085. doi: 10.2214/ AJR.14.13310.

32. Hofmann E, Warmuth-Metz M, Bendszus M et al. Phase-contrast MR imaging of the cervical CSF and spinal cord: volumetric motion analysis in patients with Chiari I malformation. AJNR Am J Neuroradiol 2000; 21(1): 151– 158.

33. Koç K, Anık Y, Anık I et al. Chiari 1 malformation with syringomyelia: correlation of phase-contrast cine MR imaging and outcome. Turk Neurosurg 2007; 17(3): 183– 192.

34. Smith HC, Savic G, Frankel HL et al. Corticospinal function studied over time following incomplete spinal cord injury. Spinal Cord 2000; 38(5): 292– 300.

35. Masur H, Oberwittler C. SEPs and CNS magnetic stimulation in syringomyelia. Muscle Nerve 1993; 16(6): 681– 682.

36. Restuccia D, Mauguière F. The contribution of median nerve SEPs in the functional assessment of the cervical spinal cord in syringomyelia. A study of 24 patients. Brain 1991; 114(1B): 361– 379.

37. Morioka T, Kurita-Tashima S, Fujii K et al. Somatosensory and spinal evoked potentials in patients with cervical syringomyelia. Neurosurgery 1992; 30(2): 218– 222.

38. Emery E, Hort-Legrand C, Hurth M et al. Correlations between clinical deficits, motor and sensory evoked potentials and radiologic aspects of MRI in malformative syringomyelia. 27 cases. Neurophysiol Clin 1998; 28(1): 56– 72.

39. Roser F, Ebner FH, Liebsch M et al. A new concept in the electrophysiological evaluation of syringomyelia. J Neurosurg Spine 2008; 8(6): 517– 523. doi: 10.3171/ SPI/ 2008/ 8/ 6/ 517