Díl IV. – Mortalita a očekávaná doba dožití pacientů s IBD
Autoři:
Dušek L. 1,2; Májek O. 2
; Jarkovský J. 1,2; Benešová K. 1,2; Ngo O. 2
; Mužík J. 2; Kubát J. 1; Blaha M. 1; Hejduk K. 2; Lukáš M. 3
Působiště autorů:
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha
1; Institut biostatistiky a analýz, LF MU, Brno
2; Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE I. V. F. a. s. a 1. LF UK, Praha
3
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2019; 73(4): 345-351
Kategorie:
Gastroenterologie a hepatologie v referenčních statistikách
Úvod
Předchozí díl našeho seriálu shrnul objemná epidemiologická data týkající se výskytu idiopatických střevních zánětů (IBD – inflammatory bowel disease) v české populaci. Analýza retrospektivních časových trendů a provedené predikce shodně konstatovaly, že incidence těchto nemocnění je dlouhodobě v čase stabilizovaná a po roce 2014 mírně klesá. I tak je každoročně nově diagnostikováno velké množství pacientů, konkrétně cca 3 700 s Crohnovou nemocí (CD – Crohn’s disease) a cca 4 200 s ulcerózní kolitidou (UC – ulcerative collitis). Tato nová epidemiologická zátěž se každoročně přičítá k celkové prevalenci onemocnění, přičemž tento přírůstek tvoří přibližně 7–8 % ročně. Setrvale rostoucí prevalenci onemocnění jsme částečně vysvětlovali zlepšujícími se výsledky léčby a nízkou mortalitou asociovanou s IBD jako s primární příčinou.
Statistikám týkajícím se mortality a celkové doby dožití pacientů s IBD budeme věnovat tento a příští díl seriálu. Důvodem je mimo jiné několik otázek čtenářů, které jsme obdrželi po vydání předchozího dílu. Tyto lze jednoduše shrnout do dvou hlavních skupin. První se dotazuje, zda je skutečně mortalita na IBD tak nízká a zda to není chyba kódování příčin úmrtí v listu o prohlídce zemřelého. Dalším tématem je potom fakt, že celkové množství zemřelých pacientů s IBD v čase narůstá, i když je mortalita z primární příčiny IBD velmi nízká. Tyto trendy jistě vyžadují detailnější rozbor. Mimo jiné proto, že nepřímo odrážejí již zmíněné celkové výsledky péče o pacienty s IBD v ČR.
Metodika
Analýza vychází z dostupných dat Národního zdravotnického informačního systému, a to zejména národních zdravotních registrů:
- Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS) obsahující data zdravotních pojišťoven v hospitalizační i ambulantní oblasti vč. kompletních dat o vykázaných diagnózách, procedurách a léčbě – v současnosti jsou data k dispozici za období 2010–2018;
- list o prohlídce zemřelého;
- demografické charakteristiky české populace zveřejňované Českým statistickým úřadem.
Epidemiologické charakteristiky jsou vyjádřeny jak v absolutních hodnotách, tak v přepočtu na 100 000 obyvatel. Kromě epidemiologických charakteristik analýza využívá standardní popisné statistiky – absolutní a relativní četnosti pro data kategoriální a průměr doplněný o směrodatnou odchylku, medián a interkvartilový rozsah pro data kvantitativní.
Rozbor statistik týkajících se mortality rozlišuje úmrtí, kde je IBD hlavní příčinou úmrtí („disease-specific mortality“), a dále všechna úmrtí pacientů s historií IBD v osobní anamnéze. Dostupnost dat NRHZS od roku 2010 poskytuje dostatečné časové okno pro reprezentativní popis celkové prevalence IBD a u této kohorty pacientů následně můžeme hodnotit všechna úmrtí a zkoumat jejich příčiny. Tyto analýzy dále doplňuje kvantifikace tzv. předčasných úmrtí provedená v souladu s metodikou EUROSTAT [1], podle které lze některá úmrtí (zejména kombinace příčiny úmrtí a věku) považovat za předčasná či preventabilní. Kromě preventabilních úmrtí, jimž lze předejít populačními intervencemi jako je např. očkování nebo screening, metodika rozlišuje „amenable“ úmrtí, kterým je možné ve většině případů zabránit dostupnou a kvalitní zdravotní péčí. Pro většinu chronických onemocnění, vč. chorob trávicího traktu, je jako předčasné definováno úmrtí před 75 rokem věku, tuto statistiku jsme zde dále doplnili podílem úmrtí před 60 rokem věku pacientů.
Populační analýza očekávané doby dožití byla provedena na základě agregace dat za hodnocené období (mortalita pacientů s prokazatelnou IBD, bez ohledu na příčinu úmrtí). Výpočet byl proveden pomocí knihovny Demography v software R metodikou úmrtnostních tabulek [2–4].
Stručné shrnutí výsledků analýz
Vývoj mortality u pacientů s IBD shrnuje tab. 1 a graf 1. Je zřejmé, že úmrtí hlášené v přímé vazbě na IBD jako primární příčinu tvoří pouze zlomek promile z celkové prevalence a cca 4 % z celkového počtu úmrtí pacientů s IBD (diagnózy K50 a K51 jsou jako primární příčina úmrtí zaznamenány ročně u cca 50–60 pacientů). Celková mortalita (úmrtí pacienta s IBD z jakékoli příčiny) v čase narůstá, meziročně jde o nárůst v rozsahu 10–13 %. V roce 2018 zemřelo 493 pacientů s CD v osobní anamnéze a 917 pacientů s UC v osobní anamnéze. Rostoucí trend u celkové mortality (graf 1) lze jednoznačně vztáhnout k rostoucí prevalenci pacientů s těmito onemocněními (graf 2). Věkový profil žijících pacientů s IBD totiž zahrnuje ve velkém procentu i pacienty starší než 60 nebo 70 let (graf 3). Rostoucí počet pacientů v prevalenci s IBD tak logicky navyšuje absolutní počet úmrtí. Avšak úmrtí z primární příčiny IBD je spíše vzácné a ukazuje tak na stabilizovaný stav nemoci u naprosté většiny pacientů.
Při rostoucí celkové mortalitě je ovšem zásadní otázkou věk umírajících pacientů s IBD v osobní anamnéze a vývoj věku umírajících v čase (graf 4). Pokud by byla rostoucí mortalita doprovázena vyšším podílem pacientů umírajících v nižším věku, šlo by o vážný signál snižující se dostupnosti či efektivity léčby. V takovém případě by výše uvedené vysvětlení spojující vyšší počet zemřelých s rostoucí kohortou pacientů v prevalenci nebylo dostačující. Tato situace v ČR naštěstí nenastává, věk umírajících pacientů s IBD (jakákoli příčina) v čase dokonce narůstá, což ukazuje na pozitivní a zlepšující se výsledky zdravotní péče. Pacienti s diagnózou K50 v osobní anamnéze se dožívají průměrného věku 72,5 roku (v roce 2010 to bylo 68,3 roku, zlepšení o 5,8 %). V případě diagnózy K51 je průměrný věk při úmrtí z jakékoli příčiny 75,7 roku (v roce 2010 to bylo 73 roku, zlepšení o 3,6 %). Přibližně 18 % pacientů s diagnózou K50 v osobní anamnéze zemřelo do 60 roku věku, u diagnózy K51 takto časně umírá 10 % pacientů.
Všechna výše komentovaná data ukazují na zlepšující se celkové výsledky péče o pacienty s IBD v ČR. Tento fakt dokumentuje i analýza očekávané doby dožití, která na grafech 5–8 ukazuje významný a pozitivní vývoj v posledních 7 letech. Očekávaná doba dožití pacientů s CD (graf 6) a UC (graf 8) v čase významně narůstá a v období 2015–2018 se přibližuje hodnotám celkové populace ČR. Nejnovější data za rok 2018 dokonce dokládají, že IBD v osobní anamnéze pacientů statisticky podstatně nezkracuje dobu dožití (graf 9). Významnost tohoto pozitivního vývoje v čase dále dokládá rozbor časových trendů po jednotlivých věkových kategoriích (graf 7 a 9) a číselný souhrn v tab. 2.
Závěr
Je nepochybné, že v čase rostoucí celková absolutní mortalita u pacientů s IBD (IBD v osobní anamnéze, úmrtí z jakékoli příčiny) souvisí zejména s rostoucím počtem pacientů v prevalenci. Detailní charakteristiky kohorty zemřelých vykazují pozitivní vývoj v čase, což lze přisoudit zlepšující se dostupnosti léčebné péče a jejím výsledkům. Zejména tak v čase roste průměrný věk zemřelých a významně se prodlužuje očekávaná doba dožití, která v roce 2018 dosáhla hodnot téměř srovnatelných s celkovou populací.
Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.
Ústav zdravotnických informací
a statistiky ČR
Palackého nám. 4
128 01 Praha 2
Zdroje
1. Eurostat Statistics Explained. Amenable and preventable deaths statistics. 2018. [online]. Available from: https: //ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Archive: Amenable_and_preventable_deaths_statistics.
2. Chiang CL. The life table and its applications. Malabar: Robert E Krieger Publishing Company 1984.
3. Keyfitz N, Caswell H. Applied mathematical demography. New York: Springer-Verlag 2005.
4. Preston S, Heuveline P, Guillot M. Demography: measuring and modeling population processes. Blackwell 2001.
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecnáČlánek vyšel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2019 Číslo 4
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – v Česku nová účinná látka nejen pro léčbu dysmotilitní dyspepsie
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Inzulinom – příčina těžké hypoglykemie u pacientky s neurologickou symptomatikou
- Díl IV. – Mortalita a očekávaná doba dožití pacientů s IBD
- Dysfagie jako projev nežádoucího účinku antikoagulační terapie
- Nové perorálne antikoagulanciá a krvácanie do horného gastrointestinálneho traktu