Široká problematika žlučových kyselin a jejich účinků pohledem XXV. Bile Acid Meeting: Bile Acids in Health and Disease 2018
Autoři:
Vašura A.
Působiště autorů:
Interní klinika – oddělení gastroenterologie a hepatologie, FN a LF OU, Ostrava
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2018; 72(6): 544-545
Kategorie:
Zpráva z akce
doi:
https://doi.org/10.14735/amgh2018544
Ve dnech 6.– 7. července 2018 se v irském Dublinu, pod záštitou nadace Falk Foundation, konalo mezinárodní setkání odborníků zaměřené na účinky a vlastnosti žlučových kyselin a jejich možné medicínské využití pod názvem XXV. Bile Acid Meeting: Bile Acids in Health and Disease 2018. Této akce, jejíž téma nabývá v poslední době na významu, se zúčastnilo přibližně 520 vědců ze 40 zemí světa (obr. 1). Již dnes je jasné, že žlučové kyseliny mají v lidském těle dalekosáhlé účinky a spolu s jejich receptory se účastní mnoha fyziologických a patofyziologických dějů. Těchto vědomostí je poté dále využíváno například v terapii jaterních onemocnění, do budoucna by mohly poznatky pomoci léčit i jiné, např. střevní či metabolické nemoci.
V letošním ročníku bylo prezentováno mnoho velmi zajímavých a kvalitních prací. Některé se zaměřovaly na již dlouhodobě známou a užívanou molekulu kyseliny ursodeoxycholové (UDCA). Např. doktor Stephen J. Keely (Dublin, Irsko) se zaměřil na vliv UDCA u střevních, především zánětlivých onemocnění, kdy zjistil, že její aplikace chrání proti apoptóze buněk tlustého střeva, zlepšuje bariérovou funkci střeva a tlumí zánět. Dle jeho zjištění by hlavní efekt mohl být díky aktivnímu metabolitu UDCA, a to kyseliny litocholové.
Jiný z autorů, M. Trauner (Vídeň, Rakousko), představil práci zaměřenou na derivát UDCA – 24-norursodeoxycholovou kyselinu (norUDCA), která by díky celé řadě mechanizmů mohla najít široké uplatnění při léčbě řady cholestatických stavů či cholangiopatií, jako např. PSC (primary sclerosing cholangitis), PBC (primary biliary cholangitis) apod. Z dalších onemocnění by mohla přinést benefit i u terapie NAFLD (non-alcoholic fatty liver disease). U myší krmených západní dietou prokázala norUDCA redukci množství triacylglycerolů v játrech, snížení zánětlivé aktivity v játrech a redukci plochy plaků v aortě. Navíc dr. Trauner zmínil, že dle nedávné, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie ve fázi II byl prokázán efekt na snížení hladiny jaterních enzymů (signifikantní snížení alkalické fosfatázy i alaninaminotrasferázy během 12 týdnů), zlepšení jaterní steatózy a tuhosti jaterní tkáně. Z léčby profitovali i tzv. non-respondéři na UDCA.
Doktor T. Reiberger (Vídeň, Rakousko) přednášel o vlivu agonistů jaderného farnesoid X receptoru, především obeticholové kyseliny (OCA), a to na portální hypertenzi. Animální model na krysách ukázal, že OCA snižuje portální hypertenzi u krys s cholestatickou a toxickou cirhózou, dále má schopnost redukovat fibrózu jater a mimo to zlepšuje střevní bariérovou funkci.
T. Herta et al (Amsterdam, Nizozemí) se zaměřili na vliv proteinu annexinu A11, který způsobuje defekt sekrece bikarbonátů ve žlučových cestách, jež se pravděpodobně podílí na rozvoji IgG4 cholangiopatie. Další práce od Verkade et al (Groningen, Nizozemí) byla zaměřená na efekt ovlivnění střevního transportéru ASBT (apical sodium– bile acid transporter), který pomáhá vstřebávat fekální žlučové kyseliny a neutrální steroly a jehož inhibice u animálního modelu u ASBT – / – myší vedla k poklesu frakce vstřebaného cholesterolu a přidání ezetinibu nemělo další přídatný efekt ve srovnání s kontrolními skupinami. Tento efekt by v budoucnosti mohl přinést další terapeutické možnosti v terapii hypercholesterolemie a snížení rizika aterosklerózy.
V dnešní době je moderní bádání o vlivu mikrobiomu na celou řadu procesů v lidském těle a vlivu na četné, i zdánlivě se střevem nesouvisející, nemoci. Této tématice se věnovala např. A. Wahlström (Gothenburg, Švédsko) v přednášce s názvem Microbiome and bile acid interactions. Mikrobiom se neúčastní jenom zpracovávání živin ve střevě, ale produkuje celou řadu látek a metabolitů, které pomocí signálních drah mohou upravovat metabolizmus hostitele. Jednou třídou těchto metabolitů mohou být i žlučové kyseliny, kdy po jejich biokonverzi na sekundární žlučové kyseliny mohou působit s odlišnou afinitou na receptory FXR nebo TGR5, které regulují četné metabolické dráhy a mohou mít vliv na metabolické nemoci. Právě tento možný vliv zkoumali pomocí germ-free myší kolonizovaných specifickými druhy bakterií a do budoucna by poznání této problematiky mohlo přinést nové možnosti léčby metabolických nemocí. Další z přednášejících Friedman et al (Philadelphia, USA) zkoumali vliv aplikace OCA a její vliv na inhibici syntézy žlučových kyselin přes FXR receptor, což vedlo k nárůstu G+ bakterií v tenkém střevě.
Aktuálně jsou na českém trhu dostupné preparáty s obsahem UDCA jak v podobě kapslí a tablet, tak i v sirupové formě. OCA je sice zaregistrovaná, nicméně pro naši klinickou praxi aktuálně nedostupná. NorUDCA je ve III. fázi klinického testování a do multicentrické studie jsou zapojena i některá česká pracoviště.
Velké množství odborně zaměřených prací na tomto kongresu ukázalo široké možnosti použití žlučových kyselin, jejich derivátů, ovlivnění jejich receptorů a transportérů v léčbě celé řady nejen jaterních či střevních onemocnění, ale také podstatných metabolických nemocí, které trápí dnešní moderní civilizaci a tato oblast si určitě i do budoucna zaslouží pozornost odborné lékařské společnosti i celé řady vědců.
Sympozium bylo dobrou příležitostí nejen pro mladé gastroenterology seznámit se s nejnovějšími trendy oboru, ale také aktivně participovat na dalším výzkumu. Jen formou posterů bylo prezentováno 103 prací kolegů z pracovišť celého světa (obr. 2). Přehled uskutečněných i připravovaných gastroenterologických sympozií a workshopů je uveden na www.falk-foundation-symposia.org, vč. programů a abstrakt.
MU Dr. Adam Vašura
Interní klinika – oddělení gastroenterologie a hepatologie
FN Ostrava
17. listopadu 1790/ 5
708 52 Ostrava-Poruba
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecnáČlánek vyšel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2018 Číslo 6
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Meckelův divertikl jako příčina náhlé příhody břišní
- Hepatopatie jako první projev systémové AL amyloidózy
- Wilsonova choroba v dětském věku – dvě kazuistiky
- Novinky ve farmakoterapii obezity