Laparoskopická hemipankreatoduodenektomie u ampulárního adenokarcinomu – kazuistika
Autoři:
L. Kunovsky 1,2; Z. Kala 2; V. Procházka 2
; M. Dastych 1; I. Novotný 3; J. Trna 1; J. Mazanec 4; T. Andrasina 5; M. Eid 6; M. Potrusil 2; P. Moravčík 2
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2018; 72(5): 401-407
Kategorie:
Gastrointestinální onkologie: přehledová práce
Souhrn
Ampulární adenokarcinom (AA) je relativně vzácné onemocnění, tvořící méně něž 1 % všech nádorů gastrointestinálního traktu, ačkoli je to druhá nejčastější malignita periampulární oblasti (po karcinomu pankreatu). Mezi možnosti léčby ampulárních neoplazií patří endoskopická resekce, transduodenální chirurgická ampulektomie nebo hemipankreatoduodenektomie. V době diagnózy onemocnění je u AA vyšší pravděpodobnost kurabilní chirurgické resekce než u karcinomu pankreatu (80 vs. 20 %) a rovněž 5leté přežívání je významně delší. Laparoskopické resekční výkony se staly standardem v kolorektální chirurgii s prokázanými výhodami v časném pooperačním průběhu. V tomto článku prezentujeme kazuistiku 68leté pacientky s AA, u které byla provedena laparoskopická hemipankreatoduodenektomie (LPD). Pojednáváme o výhodách a nevýhodách LPD s hepankreatoduodenektomií prováděnou z otevřeného přístupu, rozebrány jsou léčebné možnosti této diagnózy (vč. endoskopické) a přinášíme přehled součastné literatury.
Klíčová slova:
adenokarcinom Vaterské papily – pankreatoduodenektomie – chirurgie – periampulární tumory – karcinom pankreatu – laparoskopie – endoskopie
Doručeno: 10. 9. 2018
Přijato: 16. 10. 2018
Zdroje
1. Rostain F, Hamza S, Drouillard A et al. Trends in incidence and management of cancer of the ampulla of Vater. World J Gastroenterol 2014; 20 (29): 10144–10150. doi: 10.3748/wjg.v20.i29.10144.
2. Klein F, Jacob D, Bahra M et al. Prognostic factors for long-term survival in patients with ampullary carcinoma: the results of a 15-year observation period after pancreaticoduodenectomy. HPB Surg 2014; 2014: 970234. doi: 10.1155/2014/970234.
3. Askew J, Connor S. Review of the investigation and surgical management of resectable ampullary adenocarcinoma. HPB 2013; 15 (11): 829–838. doi: 10.1111/hpb.12038.
4. Panzeri F, Crippa S, Castelli P et al. Management of ampullary neoplasms: A tailored approach between endoscopy and surgery. World J Gastroenterol 2015; 21 (26): 7970–7987. doi: 10.3748/wjg.v21.i26.7970.
5. Amini A, Miura JT, Jayakrishnan TT et al. Is local resection adequate for T1 stage ampullary cancer? HPB 2015; 17 (1): 66–71. doi: 10.1111/ hpb.12297.
6. Feng J, Zhou X, Mao W. Prognostic analysis of carcinoma of the ampulla of Vater: pancreaticoduodenectomy versus local resection. Hippokratia 2012; 16 (1): 23–28.
7. De Palma GD. Endoscopic papillectomy: indications, techniques, and results. World J Gastroenterol 2014; 20 (6): 1537–1543. doi: 10.3748/wjg.v20.i6.1537.
8. Suzuki K, Kantou U, Murakami Y. Two cases with ampullary cancer who underwent endoscopic excision. Prog Dig Endosc 1983; 23: 236–239.
9. Kim J, Choi SH, Choi DW et al. Role of transduodenal ampullectomy for tumors of the ampulla of Vater. J Korean Surg Soc 2011; 81 (4): 250–256. doi: 10.4174/jkss.2011.81.4.250.
10. Schneider L, Contin P, Fritz S et al. Surgical ampullectomy: an underestimated operation in the era of endoscopy. HPB 2016; 18 (1): 65–71. doi: 10.1016/j.hpb.2015.07.004.
11. Song J, Liu H, Li Z et al. Long-term prognosis of surgical treatment for early ampullary cancers and implications for local ampullectomy. BMC Surg 2015; 15: 32. doi: 10.1186/s12893-015-0019-z.
12. Gao Y, Zhu Y, Huang X et al. Transduodenal ampullectomy provides a less invasive technique to cure early ampullary cancer. BMC Surg 2016; 16 (1): 36. doi: 10.1186/s12893-016-0156-z.
13. Halsted WS. Contributions to the surgery of the bile passages, especially of the common bile duct. Boston Med Surg J 1899; 141: 145–654. doi: 10.1056/NEJM189912281412601.
14. Howard JM, Hess W (eds.). History of the pancreas: Mysteries of a hidden organ. New York: Kluwer Academic/Plenum Publishers 2002.
15. Whipple AO, Parsons WB, Mullins CR. Treatment of carcinoma of the ampulla of Vater. Ann Surg 1935; 102 (4): 763–779.
16. Gagner M, Pomp A. Laparoscopic pylorus-preserving pancreatoduodenectomy. Surg Endosc 1994; 8 (5): 408–410.
17. Kunovský L, Kala Z, Procházka V et al. Surgical treatment of ampullary adenocarcinoma – single center experience and a review of literature. Klin Onkol 2017; 31 (1): 46–52. doi: 10.14735/amko201846.
18. Hlavsa J, Procházka V, Mazanec J et al. Standardization of pancreatic cancer specimen pathological examination. Rozhl Chir 2014; 93 (3): 132–138.
19. Gaspar JP, Stelow EB, Wang AY. Approach to the endoscopic resection of duodenal lesions. World J Gastroenterol 2016; 22 (2): 600–617. doi: 10.3748/wjg.v22.i2.600.
20. Napoleon B, Gincul R, Ponchon T et al. Endoscopic papillectomy for early ampullary tumors: long-term results from a large multicenter prospective study. Endoscopy 2014; 46 (2): 127–134. doi: 10.1055/s-0034-1364875.
21. Pittayanon R, Imraporn B, Rerknimitr R et al. Advances in diagnostic endoscopy for duodenal, including ampullary, adenoma. Dig Endosc 2014; 26 (Suppl 2): 10–15. doi: 10.1111/den.12244.
22. Ahn DH, Bekaii-Saab T. Ampullary cancer: an overview. Am Soc Clin Oncol Educ Book 2014; 112–115. doi: 10.14694/EdBook_ AM.2014.34.112.
23. Kunovsky L, Tesarikova P, Kala Z et al. The use of biomarkers in early diagnostics of pancreatic cancer. Can J Gastroenterol Hepatol 2018; 2018: 53898202018. doi: 10.1155/2018/5389820.
24. Sudo T, Murakami Y, Uemura K et al. Prognostic impact of perineural invasion following pancreatoduodenectomy with lymphadenectomy for ampullary carcinoma. Dig Dis Sci 2008; 53 (8): 2281–2286. doi: 10.1007/s10620-007-0117-6.
25. Qiao QL, Zhao YG, Ye ML et al. Carcinoma of the ampulla of Vater: factors influencing long-term survival of 127 patients with resection. World J Surg 2007; 31 (1): 137–143. doi: 10.1007/s00268-006-0213-3.
26. Choi SB, Kim WB, Song TJ et al. Surgical outcomes and prognostic factors for ampulla of Vater cancer. Scand J Surg 2011; 100 (2): 92–98. doi: 10.1177/145749691110000205.
27. Kunovský L, Marek F, Kala Z et al. Possibilities of minimally invasive surgery in patients with Crohn’s disease and ulcerative colitis. Gastroent Hepatol 2017; 71 (1): 29–35. doi: 10.14735/amgh201729.
28. Maartense S, Dunker MS, Slors JF et al. Laparoscopic-assisted versus open ileocolic resection for Crohn’s disease. Ann Surg 2006; 243 (2): 143–149. doi: 10.1097/01.sla.00001973 18.37459.ec.
29. Clinical Outcomes of Surgical Therapy Study Group, Nelson H, Sargent DJ et al. A comparison of laparoscopically assisted and open colectomy for colon cancer. N Engl J Med 2004; 350 (20): 2050–2059. doi: 10.1056/NEJMoa032651.
30. Veldkamp R, Kuhry E, Hop WC et al. Laparoscopic surgery versus open surgery for colon cancer: short-term outcomes of a randomised trial. Lancet Oncol 2005; 6 (7): 477–484. doi: 10.1016/S1470-2045 (05) 70221-7.
31. Hemandas AK, Abdelrahman T, Flashman KG et al. Laparoscopic colorectal surgery produces better outcomes for high risk cancer patients compared to open surgery. Ann Surg 2010; 252 (1): 84–89. doi: 10.1097/SLA.0b013e 3181e45b66.
32. Song KB, Kim SC, Hwang DW et al. Matched case-control analysis comparing laparoscopic and open pylorus-preserving pancreaticoduodenectomy in patients with periampullary tumors. Ann Surg 2015; 262 (1): 146–155. doi: 10.1097/SLA.0000000000001079.
33. Delitto D, Luckhurst CM, Black BS et al. Oncologic and perioperative outcomes following selective application of laparoscopic pancreaticoduodenectomy for periampullary malignancies. J Gastrointest Surg 2016; 20 (7): 1343–1349. doi: 10.1007/s11605-016-3136-9.
34. Kantor O, Talamonti MS, Sharpe S et al. Laparoscopic pancreaticoduodenectomy for adenocarcinoma provides short-term oncologic outcomes and long-term overall survival rates similar to those for open pancreaticoduodenectomy. Am J Surg 2017; 213 (3): 512–515. doi: 10.1016/j.amjsurg.2016.10.030.
35. Stauffer JA, Coppola A, Villacreses D et al. Laparoscopic versus open pancreaticoduodenectomy for pancreatic adenocarcinoma: long-term results at a single institution. Surg Endosc 2017; 31 (5): 2233–2241. doi: 10.1007/s00464-016-5222-1.
36. Hakeem AR, Verbeke CS, Cairns A et al. A matched-pair analysis of laparoscopic versus open pancreaticoduodenectomy: oncological outcomes using Leeds Pathology Protocol. Hepatobiliary Pancreat Dis Int 2014; 13 (4): 435–441.
37. Meng LW, Cai YQ, Li YB et al. Comparison of laparoscopic and open pancreaticoduodenectomy for the treatment of nonpancreatic periampullary adenocarcinomas. Surg Laparosc Endosc Percutan Tech 2018; 28 (1): 56–61. doi: 10.1097/SLE.0000000000000504.
38. Asbun HJ, Stauffer JA. Laparoscopic vs open pancreaticoduodenectomy: overall outcomes and severity of complications using the accordion severity grading system. J Am Coll Surg 2012; 215 (6): 810–819. doi: 10.1016/j.jamcollsurg.2012.08.006.
39. Dokmak S, Ftériche FS, Aussilhou B et al. Laparoscopic pancreaticoduodenectomy should not be routine for resection of periampullary tumors. J Am Coll Surg 2015; 220 (5): 831–838. doi: 10.1016/j.jamcollsurg.2014.12.052.
40. Hariharan D, Saied A, Kocher HM. Analy-sis of mortality rates for pancreatic cancer across the world. HPB 2008; 10 (1): 58–62. doi: 10.1080/13651820701883148.
41. Ryska M, Hrabal P. Malignant tumours of the duodenum. Rozhl Chir 2015; 94 (12): 497–503.
42. Chen K, Pan Y, Liu XL et al. Minimally invasive pancreaticoduodenectomy for periampullary disease: a comprehensive review of literature and meta-analysis of outcomes compared with open surgery. BMC Gastroenterol 2017; 17 (1): 120. doi: 10.1186/s12876-017-06 91-9.
43. Wang S, Shi N, You L et al. Minimally invasive surgical approach versus open procedure for pancreaticoduodenectomy: A systematic review and meta-analysis. Medicine (Baltimore) 2017; 96 (50): e8619. doi: 10.1097/MD.0000 000000008619.
44. Zhang H, Wu X, Zhu F et al. Systematic review and meta-analysis of minimally invasive versus open approach for pancreaticoduodenectomy. Surg Endosc 2016; 30 (12): 5173–5184. doi: 10.1007/s00464-016-4864-3.
45. Hlavsa J, Cecka F, Zaruba P et al. Tumor grade as significant prognostic factor in pancreatic cancer: validation of a novel TNMG staging system. Neoplasma 2018; 65 (4): 637–643. doi: 10.4149/neo_2018_171012N650.
46. Liao CH, Wu YT, Liu YY et al. Systemic review of the feasibility and advantage of minimally invasive pancreaticoduodenectomy. World J Surg 2016; 40 (5): 1218–1225. doi: 10.1007/s00268-016-3433-1.
47. Palanivelu C, Jani K, Senthilnathan P et al. Laparoscopic pancreaticoduodenectomy: technique and outcomes. J Am Coll Surg 2007; 205 (2): 222–230. doi: 10.1016/j.jamcollsurg.2007.04.004.
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecnáČlánek vyšel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2018 Číslo 5
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- MUDr. Dana Vondráčková: Hepatopatie jsou při léčbě metamizolem větším strašákem než agranulocytóza
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
Nejčtenější v tomto čísle
- Inhibítory protónovej pumpy vo svetle klinických štúdií a bezpečnostný profil ich dlhodobého užívania
- Duodenálne stenty, nechirurgické riešenie poruchy evakuácie žalúdka pri malígnych ochoreniach
- Pantoprazol v klinické praxi
- Laparoskopická hemipankreatoduodenektomie u ampulárního adenokarcinomu – kazuistika