Za docentem MUDr. Jaroslavem Šetkou, CSc. (20. 8. 1925–10. 11. 2009)

Dne 10. listopadu 2009 zemřel ve věku nedožitých 85 let doc. MUDr. Jaroslav Šetka, CSc., jeden z hlavních protagonistů české gastroenterologie od šedesátých do konce osmdesátých let minulého století.

Jaroslav Šetka se narodil 27. srpna 1925 v Jindřichově Hradci v rodině právníka. Po vystudování gymnázia v Jindřichově Hradci začal studovat na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ještě při studiích se na II. interní klinice prof. Vančury seznámil s doc. Zdeňkem Mařatkou, který u něj vzbudil a zformoval hluboký zájem o gastroenterologii. Tento obor se mu stal hlavní životní náplní po větší část jeho dalšího života. Po dokončení studií na lékařské fakultě nastoupil jako sekundární lékař na interní oddělení v Táboře. V podmínkách okresní nemocnice jeho další odborné zrání pozitivně ovlivnil tehdejší šéf oddělení, primář MUDr. Marian Jelínek. Tento osvícený muž mu mimo jiné umožnil i to, aby mohl spolupracovat a dojíždět za svým vzorem a učitelem Zdeňkem Mařatkou. Až v roce 1956 se mohl Jaroslav Šetka vrátit zpět na vytoužené klinické pracoviště, na II. interní kliniku fakultní nemocnice v Praze, kde pak strávil úctyhodných 27 let. V této nejplodnější části své odborné kariéry proslul Šetka jako skvělý oborník, laskavý a moudrý učitel a poctivý výzkumník. Za tuto dlouhou dobu ovlivnil a vychoval několik generací českých i zahraničních lékařů. Jako učitel byl mezi studenty velmi oblíben, především pro neformální, kamarádský, ale zcela profesionální přístup při stážích mediků a také pro skvělé přednášky. Jeho přednášky byly nejen velmi didaktické, často glosované osobními zkušenostmi s pacienty trpícími gastrointestinálními chorobami, ale také byly předneseny s šarmem a výmluvností. Šetkovy přednášky byly nejnavštěvovanější vůbec a přednáškovou síň naplňovali nejen medici, ale také sekundární lékaři z II. in-terní kliniky i jiných klinik. Jako lékař byl Šetka mimořádný svou velkou moudrostí a laskavým, partnerským přístupem k nemocným, kteří ho milovali. Jeho ambulance byly náročné a dlouhé, mnozí pacienti museli hodiny čekat, než je „jejich pan docent“ přijme a vyšetří, nicméně nepamatuji si, že by některých nich projevil nevoli nebo dokonce zlobu z dlouhého čekání. V odborné veřejnosti se prezentoval především jako velký znalec onemocnění jícnu a střevních zánětů. Jeho největším dílem, které v některých aspektech má co říci i dnešnímu gastroenterologovi, a to po čtyřiceti letech, co byla publikace napsána, je „Onemocnění jícnu v internistické a gastroenterologické praxi“. Klinickému výzkumu se Šetka věnoval s velkou pokorou a opravdovostí. Od poloviny sedmdesátých let se soustředil na nové diagnostické metody při detekci nádorových a přednádorových stavů trávicí trubice. Společně s Ing. Jiřím Vranou navrhli a řadu let prováděli výzkumné práce detekující maligní a premaligní potenciál adenomových polypů a dysplastických ložisek na základě měření impedance tkáně in vivo. I když se v sedmdesátých a počátkem osmdesátých let jednalo o prioritní objevy a zcela originální přístup, nemohl výsledky své práce prezentovat ani publikovat v západní Evropě. Jako „aktivní“ nestraník a hluboce věřící člověk neměl v době normalizace v tehdejší „husákovské společnosti“ snadný život. Nicméně to hlavní, udržet si čistý štít a bezúhonnost, se mu podařilo dokonale.

V roce 1984 přešel z II. interní kliniky na Fakultní polikliniku v Klimentské ulici v Praze, kde založil nové gastroenterologické oddělení, které koncem osmdesátých let patřilo mezi špičková československá pracoviště. Po dobu pěti let zastával také funkci krajského odborníka a pořádal pravidelné semináře, které se záhy staly vyhledávaným místem setkání odborníků nejen ze středočeského kraje.

Jeho hluboká pokora k životu a k práci se projevila především na sklonku jeho profesní kariéry. V roce 1990 ve věku pětašedesáti let ještě stále na vysoké odborné úrovni a s čilou pracovní aktivitou odešel sám do důchodu. Určitou dobu se věnoval etickým aspektům jako konzultant na ministerstvu zdravotnictví. Bohužel od roku 1999 byl těžce nemocný a jen díky nesmírné péči a oddanosti jeho milované ženy mu bylo umožněno vést kvalitní život, a to až do svého skonu.

S Jaroslavem Šetkou odešel nejen jeden z nejvýznamnějších žáků prof. MUDr. Zdeňka Mařatky, DrSc., a nepřímý pokračovatel původní „pelnářovské“ koncepce gastroenterologie, ale také průkopník nové, moderní gastroenterologie u nás. Ti, kteří ho blíže poznali nebo měli tu čest s ním spolupracovat, mi jistě dají za pravdu, že nás opustil především mimořádný člověk, který základní křesťanské principy: „víra, naděje a láska“ naplnil svým životem a dílem mírou vrchovatou.

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE IVF a.s. a 1. LFUK v Praze
milan.lukas@email.cz