Paliativní péče a moderní medicína

Přes veškeré úspěchy medicíny, pokrok v léčbě mnoha onemocnění a prodlužující se délku života každý z nás jednou zemře. Samotná přítomnost smrti v lidském životě mnohdy není zdrojem těch největších úzkostí; lidé se často více obávají toho, jak bude umírání vypadat. Zda bude zachována jejich důstojnost, nebudou-li trpět, budou-li moci být se svými blízkými, zda budou mít dost informací a podobně (1, 2). Úkolem paliativní péče je zajistit, aby tento křehký čas v závěru života mohli lidé prožít v co nejlepší možné kvalitě a pokud možno v souladu se svými představami a hodnotami.

Význam tohoto oboru vzhledem k demografickým a epidemiologickým trendům razantně stoupá a důležitost paliativní péče potvrdila řada odborných společností (3–5) a v roce 2014 i Světová zdravotnická organizace (WHO) ve zvláštní rezoluci (6). V České republice se v posledních letech rozvoji paliativní péče také věnuje významná pozornost – můžeme zmínit například komplexní pilotní projekt Ministerstva zdravotnictví ČR a VZP ČR, jenž ověřoval efektivitu a nákladnost mobilních hospiců nebo celostátní projekt rozvoje nemocniční paliativní péče „Spolu až do konce“, který realizoval Nadační fond Avast. Za Českou společnost paliativní medicíny ČLS JEP jsme velmi rádi, že se redakce Časopisu lékařů českých rozhodla věnovat paliativní péči významný prostor v tomto vydání. Zájem o toto téma potvrzuje, že péče o pacienty s limitovanou prognózou není pouze úkolem specialistů, ale spadá do kompetencí velké části medicínských oborů.

Pro celkový přehled o situaci v paliativní péči doporučujeme přehledový článek „Paliativní péče v ČR v roce 2016“ (7), který vyšel v tomto časopisu na konci roku 2016. Většina informací v něm obsažených je stále platná. Na tomto místě si pouze dovolíme upozornit na ukončení pilotního projektu mobilní specializované paliativní péče. Po 2 letech ověřování tohoto modelu péče o umírající pacienty v domácím prostředí dospělo Ministerstvo zdravotnictví ČR i VZP ČR k závěru, že mobilní hospicová péče je kvalitní a efektivní formou zajištění potřeb těchto pacientů, a v roce 2018 bude možné žádat o nasmlouvání úhrady péče mobilních hospiců pod novou odborností 926.

V tomto vydání naleznete sérii článků, které podrobněji představují jednotlivé aspekty paliativní péče a také jejich aplikaci do některých oborů, včetně časné integrace paliativní péče v onkologii. Tento princip časného zahájení paliativní péče vychází z dat o významných benefitech, jež pacient získává, pokud je paliativní péče zahájena relativně brzy v trajektorii onemocnění a je po určitou dobu poskytována souběžně s kurativní péčí. Některé z publikovaných prací dokonce upozorňují na možnost delšího dožití u pacientů, kteří takto využijí součinnost paliativního týmu (8). Tento integrovaný model je obsažen v základní definici paliativní péče podle WHO a upozorňuje na nutnost vnímat paliativní péči ne jako medicínu dobré smrti, ale jako medicínu zaměřenou na kvalitu života pacientů, kteří zápasí s vážnou, život ohrožující nemocí.

Oproštění paliativní medicíny od výlučné konotace v duchu end-of-life care je jedním z důležitých úkolů současného zdravotnictví. Díky komplexnímu řešení pacientových obtíží, včetně problémů psychologického a sociálního charakteru, a pečlivé facilitaci cílů péče s pacientem i jeho rodinou může paliativní péče velmi usnadnit složitá rozhodování, kterým lidé v závěru života čelí.

PhDr. Martin Loučka, Ph.D.

vědecký sekretář ČSPM ČL JEP

Centrum paliativní péče, z. ú, Praha

Oddělení lékařské psychologie, 3. lékařská fakulta UK, Praha

MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.

předseda ČSPM ČLS JEP

Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický ústav, Brno