EPMA − 2. světový kongres o personalizované medicíně

Ve dnech 3.−5. září 2015 se v prostorách Anatomického ústavu Univerzity v Bonnu konal 2. světový kongres o personalizované medicíně organizovaný Evropskou společností pro prediktivní, preventivní a personalizovanou medicínu (EPMA – European Association for Predictive, Preventive, and Personalised Medicine; www.epmanet.eu).

Kongresu evropské společnosti EPMA se zúčastnili zástupci a delegace více než 40 států celého světa, aby se vzájemně seznámili se stavem prediktivní, preventivní a personalizované medicíny (PPPM) a identifikovali existující i očekávané problémy, které je a bude nutné v rámci PPPM řešit v kontextu nových celosvětových socioekonomických trendů, zejména s ohledem na demografický vývoj nejen v Evropě a nastínit budoucí strategie v oblasti PPPM.

Horizont 2020

Spektrum účastníků kongresu bylo široké: zastupovali vědecko-výzkumné organizace, akademická pracoviště, mezinárodní vědecké asociace, pacientské organizace, průmysl, poskytovatele zdravotní péče, nadace, vydavatele a nakladatele odborných publikací, vzdělávací instituce a další. Ti všichni se seznámili s multidisciplinárním programem EPMA a měli možnost názorové konfrontace a budoucí široké mezinárodní spolupráce, především v největším komunitárním programu Evropské unie (EU) Horizont 2020. 

Zasedání otevřeli prezident EPMA dr. V. Costigliola a vědecká sekretářka EPMA prof. O. Golubitschaja. Ta zevrubně představila rámcový program EU pro podporu výzkumu a inovací Horizont 2020 (H2020) jako ambiciózní program s velkým prostorem pro výzkum a širokou mezinárodní spolupráci ve prospěch pacienta a ukázala také první výsledky hodnocených výzev, kde je zřejmá velká mezinárodní konkurence a nízké procento úspěšnosti. PPPM (personalizovaná, preventivní a prediktivní péče o pacienta) je optimální platformou pro takový způsob spolupráce. O. Golubitschaja zdůraznila, že je třeba vytvořit společnou strategii, nabídnout ji jednotlivým členským státům s cílem optimalizace zdravotní péče. EPMA je platformou pro sdružování nejrůznějších partnerů z Evropy pro formulování nových požadavků v péči o pacienta založených na stávajících vědeckých poznatcích s cílem uvádění do praxe. O. Golubitschaja v závěru úvodního slova vysvětlila politiku EPMA, jejímiž hlavními aktivitami jsou prediktivní diagnostika, preventivní a personalizovaná péče, výchova a vzdělávání.

Mladí profesionálové v PPPM

Kongres byl členěn na plenární zasedání a specializované workshopy a sekce. Vítanou novinkou byl první specializovaný workshop věnovaný mladým profesionálům v PPPM, kde měli Ph.D. studenti a poté pregraduální studenti možnost ve 12minutové prezentaci představit témata svých disertačních prací, resp. budoucích vědecko-výzkumných projektů. Ph.D. studenti představili širokou škálu témat, např. environmentální rizika a rizika životního stylu na vývoj rakoviny prsu (Malta), význam specifických proteinů pro diagnostiku alergií u zvířat (Rakousko), edukativní aspekty personalizované medicíny (Rusko, Švýcarsko) apod.

V sekci pregraduálních studentů, jichž bylo 11(!), měla Česká republika svého zástupce Ing. J. Polívku, jehož prezentace se týkala cirkulujících nádorových buněk jako biomarkerů pro management pacientů s nádorovými onemocněními. V této sekci stojí za zmínku počet a zastoupení jednotlivých zemí: Indie, Německo a zejména šest studentů z Ruska, kteří svými prezentacemi pokryli širokou škálu témat personalizované medicíny. Práce studentů byly následně hodnoceny a vítězové obou skupin získali možnost bezplatné publikace v open access časopisu EPMA Journal.

Prevence a životní styl v souvislosti s PPPM

První workshop byl věnován „Medical Travel“, což je nový trend v oblasti PPPM zahrnující různé aspekty životního stylu a zdravotních návyků nabízených různými zdravotními zařízeními (např. lázně, ozdravovny, pobytové zájezdy, wellness centra) a službami přispívajícími zejména preventivně a také rehabilitačně ke zdraví občanů všech věkových, sociálních, národních i kulturních skupin.

Následující specializovaný workshop byl věnován „personalizaci v designu, sportu a při fyzických aktivitách“, což je často opomíjené téma významu prevence onemocnění nejen zdravým životním stylem, ale také dalšími aspekty, mimo jiné také designem. V tomto workshopu vystoupilo osm přednášejících a i Česká republika měla své zastoupení v prezentaci MUDr. J. Nováka z Fakultní nemocnice Plzeň o významu aerobní kapacity jakožto indikátoru zdraví.

První den kongresu uzavřely tři plenární přednášky: Prof. T. Marshal z USA uvedl dvě velké americké studie dokumentující vysokou citlivost lidského mozku k elektromagnetické radiaci a její účinek na imunitní systém. Druhá přednáška P. Butlera z nakladatelství Springer se týkala publikační činnosti EPMA, knih EPMA/Springer book-series a příspěvků v časopisu EPMA Journal. Sekci uzavřel E. Flemyng z Velké Británie, který prezentoval perspektivy EPMA Journal z pohledu nakladatele a diskutoval možnost získání impakt faktoru (IF) v následujícím roce 2016.

Potřeba zefektivnění nákladů

Druhý den kongresu otevřely plenární přednášky zástupce evropské Iniciativy pro inovativní léčiva IMI 2 (Innovative Medicines Initiative 2), která je největším spojením veřejného a soukromého sektoru v Evropě k financování biomedicínského výzkumu – PPP (Public Private Partnership) a která úzce spolupracuje s Evropskou komisí a významně napomáhá k formulaci témat a směřování biomedicínského výzkumu v Evropě. IMI 2 disponuje rozpočtem 1,45 mil. € z rozpočtu programu Horizont 2020 a 1,45 mil. € z Evropské federace pro farmaceutický průmysl a asociace (EFPIA – European Federation for Pharmaceutical Industries and Associations).

Prof. R. Andrews z USA představil ve své plenární přednášce současný stav chápání PPPM v USA, kde jsou vynakládány enormní částky na zdravotní péči, mnohdy však velmi neefektivně. V závěru přednášky zdůraznil některé aspekty personalizované medicíny jako náklady, efektivnost, dlouhodobé vzdělávání, osobní zodpovědnost a vybídl k poučení z některých negativních důsledků nesprávného nebo nevědomého pojetí personalizované zdravotní péče v USA. Na závěr J. Flammer a K. Konieczka ze Švýcarska prezentovali praktický příklad „Flammerova syndromu“ jako lessons for PPPM.

Specializované sekce

Následovaly specializované sekce věnované vybraným onemocněním nebo skupinám onemocnění. Sekce nádorových onemocnění, kde byl prezentován „EPMA position paper in cancer 2015“ shrnující současné znalosti o prevenci, predikci, léčbě, monitoringu a follow up nádorových onemocnění s nástinem budoucího možného vývoje zaměřeného na lepší stratifikaci pacientů, využívání vhodných preventivních a prediktivních biomarkerů a optimalizaci léčby. Prof. R. Danesi z Itálie poukázal na ADR (adverse drug reaction) nežádoucí účinky léčby u onkologických pacientů a jejich rizika. Z dalších přednášek je možno zmínit genderové aspekty u nádorových onemocnění (dr. R. Bubnova z Ruska) nebo význam molekulárních zobrazovacích metod u časné diagnostiky nádorových onemocnění (dr. G. Vittadini z Itálie).

Ve specializované sekci „Tradiční, komplementární a alternativní medicína“ byl dán prostor dvěma řečníkům, dr. W. Wangovi z Číny a dr. B. Balabánovi z Kanady, k diskusi o nestandardních přístupech v léčbě s využitím konopí.

Sekce vzácných onemocnění se třemi prezentujícími ukázala vzácné choroby jako ideální příklad zapojení do tématiky big data a biobank v personalizované medicíně ve smyslu velkého počtu vzácných onemocnění (v současné době je odhad asi 8 tisíc) a nízké incidence. Tuto problematiku prezentovali dr. M. Ozguc z Turecka a dr. M. Kohl z Německa.

Sekce laboratorní medicíny byla silněji zastoupena; vystoupili zde zástupci European Federation of Clinical Chemistry and Laboratory Medicine (EFLM) se svou strategií v oblasti PPPM jakožto platformy pro výměnu názorů a zkušeností a pro mezinárodní spolupráci sdružující nejrůznější organizace, společnosti a sdružení. V této sekci byla Česká republika zastoupena dvěma prezentacemi: „Biobanky – přehled“ doc. J. Kinkorové z LF UK a FN Plzeň a „Nádorové markery v personalizované léčbě onkologických pacientů“ (prof. O. Topolčan a doc. J. Kinkorová z téže instituce).

Specializovaná sekce inovativních technologií zahrnovala sedm multioborových prezentací, které ukázaly, jak nové technologie přispívají k personalizované léčbě. Např. dr. A. Wienhausel z Rakouska představil technologie pro minimálně invazivní diagnostiku, dr. G. Tsangaris z Řecka prezentoval nástroje ve výzkumu biomarkerů. Další řečníci se věnovali inovativním diagnostickým a fyzioterapeutickým přístupem. Zajímavým příspěvkem byla identifikace biomarkerů v slzách (dr. S. Hagan z Velké Británie).

Sekce kardiovaskulárních chorob nabídla přehled současného stavu KV onemocnění a léčebných postupů v Evropě v podání prof. H.-P. Brunnera z Nizozemska, nové metody sledování pacientů a jejich optimální léčby v domácím prostředí s využitím informačních technologií představili dr. S. Bandemer a S. Secer z Německa. J. Polívka z FN Plzeň přednesl sdělení o komplexní péči o pacienta s mozkovou příhodou a přístupu k pacientovi v Česku.

Nejvíce prezentací bylo ve specializované dentistické sekci s celkem 15 přednášejícími, z toho 9 z Ruska, dvěma z USA a následně po jedné prezentaci z Německa, Turecka, Ukrajiny a Estonska. Velká část prezentací byla zaměřena na prevenci, zdravý životní styl a stravu a vliv těchto faktorů na zdraví a nemoci nebo na nové materiály, nanomateriály v zubních náhradách či léčbě.

Rovněž informační a komunikační technologie v PPPM měly svou specializovanou sekci, kde byla hlavní sdělení věnována dvěma projektům předloženým do první výzvy evropského programu „Horizont 2020“, jež nebyly přes vysoké hodnocení přijaty k financování. Koordinátoři obou neúspěšných projektů prezentovali hlavní myšlenky návrhů a skladbu konsorcia, hodnocení Evropskou komisí a zájem tato multidisciplinární konsorcia udržet a připravit s nimi nové projekty ve výzvách na roky 2016 a 2017.

FN Plzeň byla a je partnerem konsorcia s pracovním názvem „INTERACT – chronic“ zaměřeného na self management pacienta s chronickými onemocněními. V této sekci vystoupila i koordinátorka části projektu „Human Brain Project“ Dr. Mira Marcus-Kalish z Izraele s návrhem nové ICT platformy a konceptem pro cílenou personalizovanou péči o pacienta.

Poslední specializovanou a silně obsazenou sekcí byl diabetes s osmi prezentacemi z USA, Německa a Ukrajiny. Dr. M.S. Mozaffari z USA, představil současný stav diabetu v pojetí PPPM jako světové epidemie a nutnost komplexního multioborového přístupu k jejímu řešení.

Na večerním gala dinner byly oceněny práce Ph.D. a pregraduálních studentů, kteří kromě první ceny – možnosti bezplatně publikovat v EPMA Journal – získali další hodnotné ceny.

Aktuální úkoly

Poslední den kongresu byl věnován třem plenárním vystoupením. Dr. N. Shapira z Izraele prezentovala zajímavá čísla v dlouhodobém sledování rakoviny prsu v populacích izraelských a muslimských žen. V Izraeli v kontextu životního stylu, středomořské výživy a samotného přístupu k prevenci, časné diagnostice a léčbě je situace výhledově mnohem optimističtější než u žen muslimské populace.

Dr. F. Heemersk z Belgie, technický manažer konsorcia „INTERACT – chronic“ se podělil o své zkušenosti s vedením a prací v konsorciích 7. rámcového programu a nově v konsorciích programu EU „Horizont 2020“, kde působí nejen jako účastník v projektech, ale má také zkušenosti jako jejich hodnotitel.

Kongres uzavřela vědecká sekretářka EPMA prof. O. Golubitschaja představením „draftu“ pracovního programu „Horizont 2020“ na roky 2016 a 2017 a vyzvala k identifikaci témat, kde by stávající a nově se formující konsorcia EPMA mohla uspět. Pracovní program Horizont 2020 má jednu oblast SC1 (Societal Challenge 1 – Health, demographic change and wellbeing) zaměřenou na biomedicínský výzkum s využitím informačních a komunikačních technologií, ale jsou i další části v programu H2020 jako např. excelentní věda, která je otevřená novým inovativním přístupům v biomedicínském výzkumu a přístupu k pacientovi, a také oblast „Konkurenceschopný průmysl“, kde jsou možnosti uplatnění návrhů s inovativními technickými řešeními se zapojením malých a středních podniků. Navíc jsou k dispozici i jiné mezinárodní a národní finanční zdroje, s jejichž přispěním nebo jejichž kombinací by bylo možno dosáhnout podpory zajímavých multidisciplinárních projektů v oblasti personalizované medicíny. Aktuálními úkoly jsou nyní identifikace vhodných témat v programu „Horizont 2020“ na nadcházející období, příprava ideálně sestavených konsorcií a samozřejmě úspěšný návrh projektu.

Česko bylo na summitu zastoupeno pětičlennou delegací tvořenou akademickými pracovníky i postgraduálními studenty z LF UK a FN Plzeň. A jaké je postavení České republiky v oblasti personalizované medicíny z pohledu kongresu? Problematika patřící pod společného jmenovatele personalizované medicíny je v ČR řešena v rámci vzdělávacích programů i informovanosti laické i odborné veřejnosti na vysoké úrovni v kontextu Evropy. Vzhledem k nízkému zájmu ovšem máme stále ještě hodně co dohánět. Na druhou stranu navázané spolupráce a pracovní partnerství slibují výraznější zapojení do mezinárodních aktivit v rámci PPPM, a to nejen v Evropě.

doc. RNDr. Judita Kinkorová, CSc.

Centrální laboratoř pro imunoanalýzu LF UK a FN Plzeň : Dr. E. Beneše 13, 305 99  Plzeň

+420 377 402 948

kinkorovaj@fnplzen.cz

prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc.

Centrální laboratoř pro imunoanalýzu LF UK a FN Plzeň : Dr. E. Beneše 13, 305 99  Plzeň

+420 377 402 948

topolcan@fnplzen.cz