Za profesorem Vratislavem Schreiberem
Autoři:
prof. MUDr. DrSc. Jan Škrha
Působiště autorů:
Laboratoř pro endokrinologii a metabolismus, 3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2016; 155: 56
Kategorie:
Osobní zprávy
14. listopadu 2015 zemřel prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., jeden z největších českých vědců 20. století – geniální experimentální endokrinolog, první profesor klinické fyziologie u nás, člověk mimořádně vzdělaný, nezapomenutelným způsobem přímý a upřímný.
Narodil se v Praze 29. června 1924. Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy mohl začít studovat až v roce 1945; hned se hlásil u profesora Josefa Charváta, s nímž se znal ze skautského hnutí. Z jeho popudu pracoval během studia ve Fyziologickém ústavu profesora Viléma Laufbergera, kde se zabýval problematikou neurofyziologie do té hloubky, že ještě jako medik publikoval 15 vědeckých sdělení, z toho tři v nejvýznamnějších vědeckých časopisech včetně Nature. Promoval v roce 1950, byl povolán na dva roky do základní vojenské služby, ale ta mu byla mimořádně prodloužena o další tři léta. I tak se mu dařilo vědecky pracovat a v roce 1954 vydal zakladatelskou monografii „Základy pokusné endokrinologie“. V roce 1955 konečně nastoupil jako sekundární lékař na 3. interní kliniku profesora Charváta, v následujícím roce obhájil kandidátskou dizertaci a po dvou letech byl převeden na místo vědeckého pracovníka v Laboratoři pro endokrinologii a metabolismus, kde pracoval více než půlstoletí. Habilitoval se v roce 1963 a v roce 1968 byl jmenován profesorem klinické fyziologie.
Výzkumně se věnoval zejména neuroendokrinologii: zabýval se mozkovou regulací činnosti hypofýzy. V roce 1960 získal doklady pro existenci specifického hypotalamického faktoru (později nazvaného TRH) řídícího sekreci hypofyzárního tyreostimulačního hormonu. To byl světově prioritní objev, a i když se nestal spolunositelem Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii (k čemuž měl zřejmě relativně blízko), zařadil se mezi mezinárodně uznávané endokrinology. K jeho věhlasu přispěla i anglicky vydaná monografie „Hypothalamo-hypophysial system“. Druhým velkým objevem byl průkaz endogenní, digitalisu podobné aktivity krevního séra a v extraktech z nadledvin (1981). Celkem jeho experimentální práce vydaly na 20 monografií či kapitol v nich a skoro 500 originálních časopiseckých sdělení. Při tom celá léta pravidelně ambuloval v endokrinologické ambulanci.
Profesor Vratislav Schreiber byl za své zásluhy o vědu právem oceněn dvěma státními cenami, dvěma cenami Československé endokrinologické společnosti, čestným členstvím České endokrinologické společnosti ČLS JEP (jejímž byl dlouholetým předsedou) a České lékařské společnosti J. E. Purkyně, Purkyňovou medailí a dalšími oceněními. V posledních letech k nim přibyla i „Česká hlava – Premium Bohemiae“ a v roce 2003 státní vyznamenání „Za zásluhy“ udělené prezidentem republiky. Spoluzakládal Učenou společnost České republiky a byl i zakládajícím členem České lékařské akademie.
Ne každý tak významný vědec umí přiblížit výsledky své práce širšímu okruhu odborníků, či dokonce laikům. V osobě profesora Schreibera však měla česká věda vynikajícího popularizátora, autora řady knih pro nejširší veřejnost, jeho hlas byl pravidelně slyšet v rozhlasovém Meteoru, byl miláčkem studentů Univerzity 3. věku 1. lékařské fakulty UK. Nelze pominout dlouhá desetiletí jeho členství v redakční radě časopisu Vesmír.
Osud, který pozdržel nástup Vratislava Schreibera na lékařskou fakultu i na pracoviště jeho velkého učitele profesora Charváta, mu dopřál požehnaný věk 91 let. Prožil ho mimořádně plodně jako vědec světového formátu, vynikající pedagog, břitký myslitel a především jako velký člověk, který může – a měl by – být vzorem i pro nastupující generace mladých lidí toužících po rozšiřování a prohlubování lidského vědění a poznání.
Adresa pro korespondenci
prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc.
Laboratoř pro endokrinologii a metabolismus
3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
U Nemocnice 1
128 08 Praha 2
Tel.: 224 962 463
e-mail: jan.skrha@lf1.cuni.cz
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Karcinom pankreatu – současný efektivní diagnosticko-terapeutický postup
- Maligní biliární obstrukce
- Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc., osmdesátiletý
- Onemocnění horní části trávicího traktu: zhoubná onemocnění foregutu