Úvodník

Časopis lékařů českých je zcela ojedinělý kulturní a medicínský jev. Jeho založení roku 1862 symbolizovalo počátek emancipace českého lékařství a zrod jeho spolkového života. Během doby vydávání se změnila nejen podoba medicíny. Změnil se celý svět: Vyvrcholila průmyslová revoluce, přešli jsme do postindustriální společnosti informatiky, vyvrcholily a zanikly celé koloniální říše, objevily se nové velmoci. Obě světové války ve 20. století přinesly hrůzy, utrpení a zkázu, jejichž rozsah si současníci prusko-rakouského (1866) a prusko-francouzského (1870) konfliktu pravděpodobně vůbec nedokázali představit. Svojí stopu v Evropě zanechaly dvě zrůdné ideologie: Způsobily smrt a neštěstí mnoha desítek milionů lidí, ale – přiznejme si – miliony lidí jim podlehly a staly jejich ochotnými nositeli. Přesto dnes žijeme – s výjimkami – v bezpečí a míra našeho blahobytu a materiální úrovně jistě přesahuje i nejoptimističtější vize našich předchůdců, kteří Časopis lékařů českých zakládali. Vývoj medicíny byl neméně dramatický a tuto cestu Časopis lékařů českých věrně mapuje. Jinými slovy, tento časopis je součástí historie naší medicíny, součástí její identity. Pojem „rodinné stříbro“ nevidím jako nadsázku. Nelze však přehlédnout, že časopis se v současnosti potýká se závažnými problémy, nejen ekonomickými. Stejně jako v počátcích jeho existence je velkým problémem získávat originální příspěvky. To nemůže nemít dopad na jejich výběr, na kvalitu a důslednost recenzního řízení. Ač bychom tomu byli rádi, Časopis lékařů českých má daleko k tomu být výkladní skříní české medicíny a srovnávání s takovými tituly, jako jsou Lancet či New England Journal of Medicine, není možné ani ve snu. Kvalitní publikace tuzemských autorů logicky a nemilosrdně směřují do impaktovaných periodik – jiná nemají pro jejich scientometrický výstup žádný význam – a nezájem autorů zahraničních je jen jinou podobou téhož. Čtenářská i autorská základna převážně v mateřštině vycházejícího odborného periodika je nevelká. Jsme v sestupné spirále a současné řízení časopisu se spíše podobá krizovému managementu. Stále si myslíme, že časopis svojí cenu pro současnou českou medicínu má, a pokoušíme se jej zachránit. Zda se to povede, závisí ale především na vás – členech České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Bez vašich příspěvků, zájmu o časopis a interakce s redakčním kolektivem to nepůjde.

prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA

KARIM 2. LF UK a FN Motol, Praha

KAIM IPVZ, Praha

člen předsednictva ČLS JEP