Nové psychoaktivní látky a jejich výskyt v České republice

Souhrn

V posledních letech významně vzrostl význam nových psychoaktivních látek (NPL), a to především syntetického původu. Představují je látky různých chemických skupin, které imitují „staré“ klasické nelegální drogy svými stimulačními, euforizujícími, halucinogenními či tlumivými účinky. V České republice dosáhl výskyt NPL vrcholu v prvním pololetí roku 2011, kdy byly dostupné v kamenných prodejnách (tzv. Amsterdam shopech). Drtivou většinu tehdy představovala stimulancia ze skupiny katinonů, druhé nepočetnější byly syntetické kanabinoidy. Po legislativním zařazení několika desítek NPL na seznam regulovaných (zakázaných) omamných a psychotropních látek v dubnu 2011 jsou nové drogy v České republice dostupné především prostřednictvím internetu a jejich užívání v populaci České republiky je – po krátkém, médii podpořeném boomu z počátku roku 2011 – podle všech dostupných indikátorů velmi omezené a dále klesající. Aktuálně bylo zaznamenáno několik případů lokálně ohraničeného rozšíření „nových“ syntetických stimulancií mezi problémovými (injekčními) uživateli drog; potenciální hrozbou pro tuto uživatelskou skupinu je nelegální nabídka vysoce potentních „nových“ syntetických opioidů.

Klíčová slova:
nové psychoaktivní látky – nové syntetické drogy – užívání drog – nabídka drog

ÚVOD

V posledních letech se v oblasti užívání nabídky i poptávky po drogách objevil fenomén nových psychoaktivních látek (NPL) označovaných v Evropě jako new psychoactive substances nebo legal highs, v češtině nejčastěji jako nové syntetické drogy. Jedná se o látky s různými psychoaktivními účinky, které nepodléhají kontrole podle mezinárodních úmluv OSN a současně zpravidla nebývají kontrolovány jako omamné a psychotropní látky na národní, nadnárodní (EU) či mezinárodní (OSN) úrovni.

NPL zahrnují psychoaktivní látky kompletního spektra účinků od stimulačních a euforizujících přes halucinogenní až po tlumivé. Fenomén NPL se poprvé masivněji objevil v devadesátých letech 20. století v souvislosti s vývojem a rozsáhlým testováním stimulačních a halucinogenních sloučenin nedávno zemřelým fenomenálním chemikem Alexanderem Shulginem a jeho spolupracovníky (1,2) jako tzv. designer drugs a dále zesílil na začátku 21. století, kdy především asijští výrobci reagovali na prohibici drog a jejich prekurzorů objevováním a znovuobjevováním zatím nezakázaných látek odvozených od známých kontrolovaných drog (3, 4). Postupná kontrola NPL vede k výrobě, nabídce a užívání dalších, zatím neznámých nebo nerozšířených látek. To představuje výzvu existujícímu systému kontroly drog na globální, evropské i národní úrovni (5–7), přičemž oprávněně vyvstávají otázky, zda je současný prohibiční systém kontroly drog efektivní a zda je založen na dostupných vědeckých důkazech (8, 9).

NPL představují pro uživatele podobná rizika jako drogy tradiční: absence účinné regulace, a tedy mj. orgánů, chránících spotřebitele, ústí v neznámé nebo nejisté složení každé jedné užité dávky NPL. Neznámé množství účinné látky a nejistota o její identitě i o typech či množství dalších látek a příměsí pak znamená vysoce nejistý účinek na organismus. Téměř zcela chybí jakékoliv údaje o vzájemných interakcích různých NPL mezi sebou nebo s jinými psychotropními látkami. S výjimkou syntetických kanabinoidů jsou NPL vesměs stimulancia ovlivňující monoaminergní systémy centrální nervové soustavy, která mají v různé míře stimulační, halucinogenní či entaktogenní účinky, a v zásadě mají být náhražkou extáze, kokainu nebo tradičních amfetaminů. Syntetické kanabinoidy prodávané ve formě „obohacených“ rostlinných směsí (známých také jako Spice) jsou pak náhražkou marihuany a hašiše (10).

Užití centrálních stimulancií je potenciálně spojeno s úzkostí, halucinacemi, bludy (včetně paranoidních), agitací a agresí; mohou se vyskytnout delirantní stavy označované jako toxická psychóza. Jejich somatická toxicita je spojena s nadměrnou stimulací sympatického nervového systému a z toho plynoucí hypertenzí, tachykardií a hypertermií, která v krajním případě může dosáhnout obrazu klinicky velmi závažného, život ohrožujícího serotoninového syndromu. Jsou-li NPL užívány injekčně, zahrnují rizika také přenos infekčních onemocnění – především parenterálních virových hepatitid a HIV. Toxicita syntetických kanabinoidů je různá a jejich rizika jsou podobná přírodnímu konopí a zahrnují úzkost, poruchy nálady, halucinace, bludy, poruchy paměti, sedaci nebo naopak psychomotorický neklid, depersonalizaci, myšlenky na sebevraždu, poruchy spánku nebo kardiovaskulární potíže (11–14). O toxicitě, účincích a rizicích spojených s konkrétními NPL se však ví relativně málo. Hlavním rizikem celého fenoménu NPL je tedy konstantní příliv látek s neznámou toxicitou, neurotoxicitou, teratogenitou či mutagenitou na evropský trh.

Důvodem pro užívání NPL jsou kromě účinků zpravidla cena (a poměr ceny a kvality), čistota, dostupnost, předpokládaná trestně-právní či zdravotní rizika nebo testování na nelegální drogy na pracovišti a v dopravě (9, 15, 16). Poslední jmenovaný faktor může hrát roli zejména u osob, které podstupují léčbu závislostí, ve které jsou testováni na přítomnost OPL, nebo u povolání, která jsou podrobována pravidelným testům (17).

NOVÉ PSYCHOAKTIVNÍ LÁTKY V EVROPSKÉ UNII A VE SVĚTĚ

Již v roce 1997 se EU shodla na Společném postupu proti novým syntetickým drogám (č. 97/396/JHA), který byl v roce 2005 nahrazen Rozhodnutím rady o výměně informací, hodnocení rizika a kontrole nových psychoaktivních látek (č. 2005/387/JHA). To se vztahuje nejen na NPL syntetického původu, ale obecně na nové omamné a psychotropní látky, které v současnosti nejsou uvedeny na žádném ze seznamů Jednotné úmluvy OSN o omamných látkách z roku 1961 a Úmluvy OSN o psychotropních látkách z roku 1971 – tedy i na rostlinné látky nebo farmaceutika. Rozhodnutí reglementuje výměnu informací mezi členskými státy v rámci Systému včasného varování před novými psychoaktivními látkami (Early Warning System, EWS), systém a kritéria posuzování jejich rizik i k tomu určené instituce a v případě potřeby mechanismus uložení legislativní kontroly látek v členských státech. Koordinací jsou na evropské úrovni pověřeny dvě instituce: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a Europol (18). Ukazuje se však, že stávající systém kontroly drog neumožňuje dostatečně rychle a efektivně reagovat na výskyt NPL a zohledňovat různou míru jejich rizikovosti – od roku 2013 je proto na úrovni EU diskutován návrh nové evropské legislativy (19). Česká republika se k EWS připojila v roce 2002, kdy byla zřízena mezirezortní a mezioborová pracovní skupina koordinovaná Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti, která představuje platformu pro rychlou výměnu informací o nových látkách, které mohou představovat zdravotní a sociální rizika.

Látky, které byly v rámci EWS zachyceny, rozděluje EMCDDA do 6 kategorií – jejich přehled uvádí tabulka 1. Poslední skupina „ostatních látek“ je od roku 2010 zastoupena ve stále větší míře, patrně s ohledem na legislativní vývoj, kdy jsou v různých evropských zemích zakazovány právě celé chemické skupiny nebo deriváty jednotlivých látek (19).

Prostřednictvím EWS bylo v průběhu roku 2013 v EU identifikováno 81 NPL. Ve srovnání s předchozími lety se jedná o nejvyšší počet nově hlášených látek v jednom roce (74 látek v roce 2012, 49 v roce 2011, 41 v roce 2010). Vývoj od roku 2003 znázorňuje graf 1. Na základě požadavku Evropské rady bylo dosud v celé historii EWS provedeno hodnocení rizik celkem 17 NPL; u 14 z nich bylo doporučeno přijetí kontrolních opatření, tzn., aby byly zařazeny na seznamy omamných a psychotropních látek. Celkem je v EU v současnosti monitorováno více než 380 látek (20).

Nejpočetnější skupinu tvořily v roce 2013 v EU syntetické kanabinoidy (29 látek). V posledních letech jsou velmi časté také nové deriváty katinonů (mezi které patří např. mefedron, metylon, butylon, nafyron, metedron, metylen-dioxy-pyrovaleron) nebo fenetylaminy (mezi které patří např. neuromediátory dopamin, adrenalin nebo amfetaminové drogy). Novou éru na trhu s novými syntetickými drogami v Evropě představují od roku 2013 syntetické opioidy, jako jsou AH-7921 (3,4-dichloro-N-[[1-(dimethylamino)cyclohexyl]methyl]benzamid),MT-45 (1-cyklohexyl-4-(1,2-diphenylethyl)-piperazin), nebo velmi potentní deriváty fentanylu jako butyrfentanyl, carfentanil nebo acetylfentanyl. Vzhledem ke klesající poptávce po nekvalitním heroinu by nabídka levného, čistého a silného syntetického opioidu mohla představovat riziko opětovného nárůstu problémového užívání opiátů v Evropě včetně České republiky.

Specifickou oblast trhu s NPL představují látky prodávané jako potravinové doplňky, a to prostřednictvím on-line či kamenných obchodů se zdravou výživou nebo fitness zbožím. Příkladem je kyselina beta-fenyl-gama-aminomáselná (známá jako phenibut či fenybut), což je derivát neurotransmiteru kyseliny gama-aminomáselné (GABA), která je distribuována jako nootropikum nebo fitness přípravek s anxiolytickým a hypnotickým účinkem (20).

NPL jsou jen výjimečně vyráběny v Evropě; většina je dovážena z asijských zemí, zejména z Číny a Indie. Za účelem obejít kontrolní opatření jsou tyto látky často označovány jako výzkumné chemické látky (research chemicals), hnojivo na rostliny (plant food), vonné směsi (herbal incense) nebo koupelové soli (bath salts); bath salts se ujaly jako označení nových syntetických drog v USA en bloc (21). V České republice byly tyto látky označovány také jako tzv. sběratelské nebo dárkové předměty (viz dále).

Nabídka NPL je často realizována prostřednictvím různě sofistikovaných internetových obchodů. Monitoring a kontrola trhu s NPL jsou v prostředí internetu obtížné. Výrobci, dodavatelé, obchodníci, webhosting a platební služby na „veřejném“ internetu mohou mít sídlo v různých zemích, a nelze je tím pádem fyzicky dohledat. Tak zvaný DarkNet své uživatele zcela anonymizuje, a kromě NPS tak umožňuje také prodej „klasických“ nelegálních drog (22).

V roce 2013 bylo v rámci monitoringu EMCDDA identifikováno 651 veřejných internetových stránek s nabídkou NPL zacílenou na evropský trh (19). Kamenné obchody prodávající nekontrolované (nezakázané, neregulované) psychoaktivní látky existovaly po mnoho let pouze v několika málo členských státech (např. v Nizozemí). V uplynulých letech se však takové obchody kromě České republiky (viz dále) objevily i v dalších zemích EU (např. v Polsku, Irsku, Velké Británii, Rumunsku, Maďarsku, Portugalsku atd.).

NABÍDKA NOVÝCH PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK V ČESKÉ REPUBLICE

V České republice došlo k nebývalému rozvoji prodeje NPL v roce 2010, a to jak v kamenných obchodech (nejznámější byla síť prodejen s názvem Amsterdam shop), tak i v internetových obchodech (často majetkově a logisticky propojených s kamennými prodejnami). Podle Policie ČR existovalo na začátku roku 2010 kolem 20 prodejen NPL celkem v jedenácti městech, a to především v severovýchodních Čechách a na severní Moravě (Pardubice, Ostrava, Český Těšín, Opava) (23). Rozmach kamenných obchodů nabízejících NPL na přelomu roku 2010 a 2011 byl z velké části zapříčiněn „bublinovým efektem“ (24): přesunem aktivit polských podnikatelů do České republiky poté, co byl prodej NPL v Polsku zakázán a potlačen. V době vrcholící nabídky NPL v dubnu 2011 se v České republice nacházelo až 40 prodejen ve 24 městech, nejčastěji v Moravskoslezském, Pardubickém a Karlovarském kraji (23). V kamenných obchodech i na internetu byly NPL vydávány za sběratelské a dárkové předměty, případně za soli do koupele, hnojiva, vonné směsi nebo chemikálie různého použití (např. čistící). Pro některé prodejny byly NPL výhradním nebo hlavním prodávaným zbožím (typicky pro Amsterdam shopy), látky ale byly k dostání i v některých obchodech nabízejících tabákové výrobky a potřeby, etno zboží, pěstitelské potřeby (growshopy) a také v některých barech a nočních podnicích. Některé provozovny omezovaly prodej jen na zákazníky starší 18 let a výrobky byly často upozorněním na tuto skutečnost také označeny. Aby se prodejci vyhnuli trestněprávním nebo správním postihům, objevovala se na baleních NPL často upozornění, že výrobky nejsou určeny ke konzumaci. Prodejci na obalech zpravidla neuváděli složení NPL a zásadně nesdělovali dávkování, jakkoliv někteří prodejci ve specializovaných obchodech tyto informace zákazníkům ústně poskytovali (25).

Situace okolo NPL vzbudila značnou pozornost médií, občanů, odborníků a posléze politiků. To vedlo k urychlenému přijetí novely zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, s účinností od 22. dubna 2011. Seznam OPL byl rozšířen o 33 nových látek. Následovalo rychlé uzavření kamenných obchodů a trestní stíhání některých prodejců.

Od dubna 2011 jsou tedy NPL pro občany České republiky dostupné především prostřednictvím internetu, kde se jejich nabídka nijak nezmenšila. V roce 2013 bylo v České republice zachyceno celkem 48 NPL (v roce 2012 to bylo 18 a v roce 2011 celkem 35 NPL), z toho 12 látek bylo v České republice v roce 2013 zaznamenáno vůbec poprvé a v případě tří látek se jednalo o první výskyt v zemích EU. Mezi látkami zachycenými v České republice byly v roce 2013 katinony (16 látek), syntetické kanabinoidy (14 látek), fenetylaminy (5 látek) a piperaziny (5 látek) (26–28). V letech 2012 a 2013 nahlásila Celní správa také záchyt rostliny kata jedlá (Catha edulis), jež obsahuje přírodní katinon a hojně se užívá především v Jemenu, Etiopii, Súdánu, Keni, Džibuti, a v komunitách přistěhovalců z těchto zemí po celém světě.

V roce 2013 bylo identifikováno 19 internetových obchodů se stránkami v českém jazyce nabízejících NPL; z toho čtyři prodávaly výhradně syntetické látky. Sortiment v češtině nabízených syntetických látek roste. Zatímco v roce 2012 bylo možné v 19 identifikovaných e-shopech koupit celkem 12 různých syntetických látek, v roce 2013 nabízel stejný počet e-shopů celkem 42 syntetických látek (29). V srpnu 2014 nabízelo NPL nejméně 26 internetových obchodů (z toho pět obchodů se specializovalo pouze na syntetické látky) a jejich nabídka se opět rozšířila, a to na 64 látek. Stejně jako v předchozím roce tvořily největší podíl katinony a syntetické kanabinoidy (30).

MÍRA A VZORCE UŽÍVÁNÍ NOVÝCH PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK V ČESKÉ REPUBLICE

Z výsledků dostupných studií vyplývá, že míra užívání NPL byla v České republice nejvyšší v roce 2011, tedy v období, kdy byly dostupné v kamenných prodejnách. Způsob zjišťování a formulace dotazů na užití konkrétních NPL ve studiích a průzkumech však představuje komplikovaný metodologický problém, neboť NPL a přípravky je obsahující nejsou opatřeny informací o složení, chemické názvy NPL jsou pro laika složité a pro dané látky většinou neexistuje jeden obecně přijímaný název (jako např. heroin nebo pervitin u tradičních nelegálních psychotropních látek). Prodejní názvy NPL jsou rozmanité a proměnlivé: tatáž NPL mívá více obchodních názvů a některé obchodní názvy jsou naopak užívány pro více chemicky odlišných látek, a tak není možné spolehlivě zjistit, s jakými konkrétními látkami jsou v konkrétním případě spojeny. NPL se navíc často vyskytují ve směsích, což systematický popis situace dále komplikuje.

V internetovém dotazníkovém průzkumu provedeném na začátku roku 2011 udávalo v České republice zkušenost s NPL 4,5 % (50 z 1091) mladých dospělých ve věku 15–34 let (6 % zúčastněných mužů a 3 % zúčastněných žen), 80 % z nich užilo NPL alespoň jednou v posledních 12 měsících. Užitými NPL byly zejména mefedron a syntetické kanabinoidy. Průzkum v Amsterdam shopech a mezi jejich zákazníky potvrdil, že uživateli NPL byli především muži, nejčastěji ve věku 15–24 let, nejčastěji experimentátoři, kteří chtěli NPL vyzkoušet a získat nové zkušenosti a prožitky. Udávanou motivací pro nákup NPL byla kromě zvědavosti jejich dostupnost, cena a legální status; díky „legálnosti“ nakupovaných NPL se část dotazovaných zákazníků domnívala, že se jedná o látky zcela bezpečné (25). Poměrně vysokou míru prevalence v České republice v roce 2011 potvrdila také studie Eurobarometr, ve které bylo v České republice prostřednictvím telefonu dotázáno 503 respondentů ve věku 15–24 let, celoživotní prevalence užití NPL v České republice byla 4 %, zatímco v celé EU 5 % (31).

V pravidelném průzkumu realizovaném na konci roku 2011 dosáhla celoživotní prevalence užití NPL ve věkové skupině 15–34 let 1,6 %, v letech 2012 a 2013 to bylo 0,9 %, resp. 1,3 %. Podrobné údaje uvádí tabulka 2. Je patrné, že aktuální zkušenosti s užitím NPL v obecné populaci České republiky jsou poměrně nízké a s opatrností danou výše uvedenými metodologickými potížemi při zjišťování míry užívání je možné usuzovat, že dosavadní vrchol jejich užívání nastal na začátku roku 2011. Míra zkušeností s užíváním tzv. nových rostlinných drog (herbal highs), jako jsou kratom, kanna, durman, šalvěj divotvorná, calea zacatechichi, damiána, kolovník apod. je v obecné populaci v České republice také podobně nízká.

Ukázalo se, že NPL mají potenciál rozšířit se mezi tzv. problémovými uživateli drog včetně injekčních – v řadě zemí krátkodobě nebo dlouhodobě (např. Irsku, Velké Británii, Maďarsku, Rumunsku) částečně nebo zcela nahradily tradiční „staré“ drogy mezi injekčními uživateli opiátů i stimulancií (19, 36–38).

Vzhledem k tomu, že počet odhadovaných problémových (injekčních) uživatelů drog dosahuje v České republice v posledních letech přibližně 40 000 osob, z toho přibližně 30 000 uživatelů pervitinu a 10 000 uživatelůopiátů/opioidů (39), lze předpokládat potenciál pro rozšíření NPL i mezi problémovými uživateli drog v České republice. Zejména mezi uživateli pervitinu by mohly stimulační NPL ze skupiny katinonů a fenetylaminů hrát roli jakési „náhradní“ či „náhražkové“ drogy – levnější a přinejmenším ve smyslu rizika zákonných sankcí proti uživatelům „bezpečnější“. Tato hypotéza se částečně potvrdila již na začátku roku 2011, kdy např. na severní Moravě byl ohlášen výskyt užívání mefedronu mezi problémovými uživateli pervitinu (40).

V roce 2013 byla provedena dotazníková studie mezi 1797 problémovými (převážně injekčními) uživateli drog – klienty 62 nízkoprahových programů, ve které užívání NPL jako primární drogy (jednalo se především o drogu označovanou jako Funky, chemicky pravděpodobně katinon) uvedli pouze tři (0,2 %) klienti z Prahy. Neznamená to však, že problémoví uživatelé drog nemají s užíváním NPL zkušenosti – 10,5 % v celém vzorku (nejvíce 32,5 % v Praze, 19,5 % v Jihomoravském a 18,8 % v Královehradeckém kraji) užilo NPL v posledních 12 měsících. Pravděpodobně šlo o katinony v přípravcích označovaných jako Funky, Cocolino, El Padrino nebo El Magico (41). Také kraje ve svých zprávách o realizaci protidrogové politiky hlásily lokální výskyt nabídky a užívání NPL, a to kraje Karlovarský, Královéhradecký, Pardubický, Liberecký a Praha (42). V průzkumu mezi 240 problémovými uživateli drog ve čtyřech pražských nízkoprahových programech hlásilo syntetický katinon (Funky, El Magico) jako svou primární drogu pět (2,1 %) klientů (43). Současně se ukazuje, že mezi problémovými uživateli drog v České republice narůstá zneužívání opioidů fentanylu, kodeinu či morfinu získávaných ze zdravotního systému jako předepsaná analgetika nebo ze zdravotního odpadu v případě použitých fentanylových náplastí (39), což zvyšuje obavy z aktuální nabídky NPL ze skupiny opioidů, jako jsou vysoce potentní deriváty fentanylu.

ZÁVĚR

Dostupné údaje naznačují, že přes snadnou a širokou nabídku na internetu je aktuální míra užívání NPL v populaci České republiky spíše nízká a po vrcholu začátkem roku 2011 setrvale klesající. Rizikovou skupinou je subpopulace problémových uživatelů drog, která jeví s užitím NPL vyšší míru zkušeností, ale jako primární drogu je aktuálně užívá velmi nízký podíl problémových uživatelů drog. Přes momentální příznivé epidemiologické ukazatele je však potřeba situaci bedlivě sledovat, neboť potenciál pro rozšíření NPL v České republice existuje. Potenciálně vysoké veřejnozdravotní riziko představují vysokopotentní syntetické opioidy.

Seznam použitých zkratek

EMCDDA Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost

EWS Early warning system, Systém včasného varování před novými drogami

NPL nové psychoaktivní látky

OPL omamné a psychotropní látky

OSN Organizace spojených národů

Příprava článku byla podpořena grantem Ministerstva zdravotnictví ČR NT/14064, grantem Ministerstva vnitra ČR VG20122015075 a projektem „Národní ústav duševního zdraví (NUDZ)“, registrační číslo CZ.1.05/2.1.00/03.0078, financovaným z Evropského fondu regionálního rozvoje.

Konflikt zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D.

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti

Úřad vlády ČR

nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1

e-mail: mravcik.viktor@vlada.cz