Urgentní příjem
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2015; 154: 256
Kategorie:
Knihy
Martin Polák
Urgentní příjem
Nejčastější znaky, příznaky a nemoci na oddělení urgentního příjmu
Praha: Mladá fronta 2015, 646 s. ISBN 978-80-204-3208-7
Existence urgentních příjmů zdravotnických zařízení je skutečností. Má to svoji logiku – zatímco pacienti s nižší závažností svého stavu snesou jisté prodlení, lze vyčkat příchodu oborového specialisty či dodání laboratorních výsledků, v případě závažné poruchy zdraví či bezprostředního ohrožení na životě je třeba být všestranně – odborně i organizačně – připraven k postupu, který může zabránit nejhoršímu. Je proto důležité, aby problematice urgentních příjmů byla věnována náležitá pozornost. Mimo jiné je třeba se orientovat i v relevantní literatuře.
Nakladatelství Mladá fronta vydalo v edici Postgraduální medicíny knihu kolegy Martina Poláka Urgentní příjem, s podtitulem Nejčastější znaky, příznaky a nemoci na oddělení urgentního příjmu. Lze ji doporučit pozornosti čtenářů z řady důvodů. Průkopnická kniha Urgentní medicína Jiřího Pokorného a spolupracovníků vyšla již před 10 lety (Pokorný J, a kol. Urgentní medicína. Praha: Galén 2004). Za tu dobu se v medicíně, v náhledu na urgentní medicínu i v organizaci a provozu urgentních příjmů mnohé změnilo.
Autor uvedené knihy je jejím jediným autorem, což je samo o sobě obdivuhodné – byť se tematicky vymezil na neodkladné stavy nechirurgické a neúrazové povahy. Kolega Polák pracuje v nemocnici okresního typu. To není typické prostředí, kde vznikají publikace knižního typu. Je to však prostředí, kde zkušenost má cenu zlata a kde lékař urgentního příjmu nezřídka přijímá rozhodnutí samostatně, bezodkladně, bez možnosti širších konzultací. Lze tedy očekávat, že kniha vzniklá v takovém prostředí bude odpovídat především potřebám praxe. Tato očekávání kniha plní – strukturou i odbornou náplní.
Po obecném úvodu, zahrnujícím charakteristiku urgentního příjmu, potřebné komunikační dovednosti, přijetí, ale i nepřijetí pacienta, jeho vnitronemocniční transport, dokumentaci, ale i smrt a umírání – je její první klíčovou částí abecedně řazený přehled nejčastějších klinických znaků a příznaků, se kterými se nemocný na urgentní příjem dostavil a které v klinickém obraze dominují. Tyto příznaky nemoci jsou definovány, klasifikovány, jsou uvedeny možné příčiny, jsou zasazeny do širšího klinického kontextu. Popsán je diagnostický proces, jsou navržena iniciální léčebná opatření, je doporučeno, kdy lze pacienta přijmout do intenzivní péče a kdy naopak je možné jej propustit do péče ambulantní.
V další části knihy jsou uvedeny nejčastější nemoci a nozologické jednotky, s nimiž se lze na urgentním příjmu setkat. Také zde je dodržen strukturovaný přístup použitý v předchozí kapitole. Nejběžnější a na urgentním příjmu nejdostupnější laboratorní diagnostika jsou namístě prováděná vyšetření vnitřního prostředí a acidobazické rovnováhy. Část věnovaná těmto poruchám je obsáhlá i fundovaná. Totéž platí o části věnované nejčastějším intoxikacím. Velmi užitečná – a nepochybně vycházející z nelehce získaných praktických zkušeností – je část věnovaná psychiatrickému a agresivnímu pacientovi na urgentním příjmu. Následuje pasáž stručně popisující vybrané diagnostické a léčebné metody. Pro úplnost navazují speciální témata a přílohy, které v přehledné podobě přinášejí velký objem praktických a lékařem dobře využitelných informací.
Seznam další doporučené literatury je obsáhlý. Text je výrazně graficky upraven, je zdůrazněno a odlišeno podstatné i to méně podstatné. Je zvýrazněno, co si máme zapamatovat, a jsou zdůrazněny varovné známky, které bývají předzvěstí katastrofy.
Kniha si své čtenáře jistě najde. Neměla by chybět v příruční, trvale dostupné knihovničce urgentního příjmu a měla by být běžně dostupná každému lékaři v ústavní pohotovostní službě. Zkrátka všude tam, kde se bude muset spoléhat více na sebe než na radu jiných.
prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA
KARIM 2. LF UK a FN Motol, Praha
KAIM IPVZ, Praha
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Antibiotika na nachlazení nezabírají! Jak můžeme zpomalit šíření rezistence?
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Nové psychoaktivní látky a jejich výskyt v České republice
- Ultrazvuková elastografie a její využití v oblasti hlavy a krku
- Kryokonzervace: historie a etická problematika skladování embryí
- Jubilanti