Jesseniova kniha o jeho pražské pitvě – 410. výročí
Autoři:
Vladimír Musil 1; Josef Stingl 2; David Kachlík 2
Působiště autorů:
Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta, Středisko vědeckých informací
1; Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta, Ústav anatomie
2
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2011; 150: 667-669
Kategorie:
Dějiny lékařství
Do historie české anatomie i medicíny se nesmazatelně zapsalo pět červnových dnů roku 1600, během nichž Johannes Jessenius (1566–1621) provedl v Praze první veřejnou pitvu v Českém království. Již méně známá je skutečnost, že na letošní rok připadá 410. výročí vydání knihy, v níž Jessenius tuto pitvu velmi podrobně písemně vylíčil (1) (obr. 1). Povědomost o této publikaci nebyla v našem lékařském ani anatomickém prostředí po dlouhou dobu nijak výrazná, i když ji například již v roce 1843 celkem příznivě hodnotil i slavný anatom 19. století Joseph Hyrtl (1810–1894) ve svém článku o historii anatomie na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě (2). Podrobnějšímu seznámení se s obsahem a kvalitou uvedené publikace bránila v poslední době jednak nedostupnost knihy a v neposlední řadě i skutečnost, že renesanční latinu v současnosti ovládá již pouze velmi omezený okruh lidí. Autoři tohoto článku se proto rozhodli připomenout fakt, že díky několikaletému úsilí vedení České anatomické společnosti a Univerzity Karlovy se v roce 2004 podařilo Nakladatelství Karolinum vydat faksimile latinského originálu a jeho český překlad ve společném svazku (obr. 2) (3). Abychom celý obsah knihy přiblížili širšímu okruhu členů naší lékařské obce, chceme v následujících odstavcích stručně popsat obsah a strukturu Jesseniovy monografie.
V době, v níž Jessenius provedl v Praze za účasti asi 1000 diváků svoji veřejnou pitvu popraveného zločince, byl již plně erudovaným chirurgem a anatomem. Bohaté zkušenosti v obou oborech nasbíral při svých studiích ve Wittenberku (1583–1584), Lipsku (1585–1587) a v Padově (1588–1591), kde ukončil svoje studium medicíny. Brzy nato se stal ve Wittenberku profesorem chirurgie, anatomie a botaniky (1594) a v roce 1597 byl zvolen rektorem tamní univerzity. V tomto období provedl řadu pitev a uveřejnil několik publikací z oblasti medicíny a filozofie. V roce 1600 jej pozval jeho přítel Tycho Brahe do Prahy a při této příležitosti byl Jessenius vedením univerzity vyzván k provedení veřejné pitvy. Tento akt neměl být výukovou záležitostí, ale měl posloužit především ke zvýšení reputace Karlova učení, jehož lékařská fakulta tehdy vůbec nefungovala.
Kniha má rozsah 347 stránek malého formátu. Prvních 27 stran obsahuje úvod (pozdrav českému králi a stavům českého království), básně Jakoba Typotia, Tobiáše Fischera a Basilia Plinia, a šestistránkový autorův vzkaz čtenáři (s popisem nádhery Českého království a Prahy, vyjmenováním představitelů české šlechty, nejvyšších soudců, lékařů, vědců včetně přítele Tychona Brahe, rektorů a profesorů univerzity). Vzkaz je zakončen stručným popisem okolností pitvy, která proběhla na těle oběšence v Rečkově koleji na Starém Městě pražském ve dnech 8.–12. června roku 1600 za dobrého počasí. Jako ilustraci slavnostního rázu a stylu této části knihy lze uvést závěrečnou pasáž Fischerovy básně (v překladu PhDr. Dany Svobodové) oslavující Jessenia jako anatoma a autora knihy:
„Nuže, zapřísahám tě při všech Múzách
posvátných, jejichž sbor sám Phoebus řídí:
Tímto způsobem dál nás uč a pilně,
den co den se snaž medicíně přispět.
Tak Tě neminou triumf, čest a sláva,
ke hvězdám s tebou vzlétnou bílí oři…
Takto staneš až na vrcholu, příštím
věkům vstříc bude tvoje jméno zářit.“
Anatomická část je uvedena Jesseniovým portrétem (obr. 3) a 36stránkovou předmluvou. V ní autor nejdříve popisuje Platónovo a Aristotelovo pojetí dvou hlavních částí lidské bytosti – duši a tělo. Ve stejném duchu pak jsou definovány stavební a funkční součásti lidského těla (duše, pohyb, temperament, pneuma, forma, struktura, činnost, užitek), a hlavní řídící orgány těla (mozek vládne nervům, srdce ovládá činnost tepen, játra regulují činnost žil). Popis provedené pitvy tvoří zbytek celého textu a je rozčleněn do devíti výkonů (administrationes), které byly postupně provedeny v následujícím pořadí:
- výkon první (30 dvoustran): celkový popis břicha, jeho kůže, podkoží, břišních svalů a pobřišnice;
- výkon druhý (10): předstěra, střeva, mezenterium a žaludek;
- výkon třetí (15): játra, žíly, slezina, žlučník, ledviny, močový měchýř;
- výkon čtvrtý (9): spermatické cévy, varlata, penis;
- výkon pátý (26): hrudník, prs, svaly hrudníku, bránice, pleura, plíce, srdce, tepny;
- výkon šestý (9): krk, brzlík, průdušnice, hrtan, jícen, krční svaly;
- výkon sedmý (13): hlava, vlasy, lebka, mozkové pleny, mozek a mozeček, mícha, hlavové a míšní nervy;
- výkon osmý (21): oči a uši;
- výkon devátý (27): obličej, nos, jazyk, končetiny.
K monografii byl v originálu připojen 70stránkový „Tractatus de ossibus“, popisující všechny kosti lidského těla – ten nebyl k českému překladu připojen, protože byl vydán spolu se slovenským překladem již v roce 1981 v Martině (4).
Shodli jsme se v názoru, že nejvýstižněji popsal hodnotu Jesseniovy knihy nestor poválečných československých anatomů profesor Ladislav Borovanský (1897–1971) v roce 1956 v jedné pasáži své pražské přednášky (5) (publikované in extenso ve formě předmluvy k českému vydání z roku 2004) při příležitosti oslav 390. výročí Jesseniova narození:
„Kniha je psána lehkou elegantní latinou, do textu jsou vsouvány bajky, citáty z bible i starých autorů, zřejmě k tomu, aby se udržela pozornost publika. Podání je tak plastické, jako by autor právě příslušné věci demonstroval. Významný je ovšem skutečný obsah. Tu je třeba říci, že z hlediska tehdejších anatomických znalostí nejsou v knize chyby, ale na druhé straně že kniha také nic nového nepřináší. Tak byla také hodnocena: Již Haller praví, že jde o výtažek z Vesala (6), řečnicky dobře sestavený, s několika vlastními pozorováními. Portal, autor velké historie anatomie z 18. století, napsal: „Jessenius následoval Vesala a místy jej zkomolil.“ Při probírání hrtanu a jazyka však chválí popis vzniku hlásek. Stejně se vyjadřuje i Hyrtl. Dodává, že velmi pěkný je popis hrtanu a jazyka a nové že je jenom vyvrácení popisu membrana carnea (masité blány), jak byla popisována od dob Avicennových. Porovnával jsem proto text Jesseniův s příslušnými pracemi jeho učitele Fabricia. Popis oka i popis vzniku hlásek je z jeho díla. Zůstávala membrana carnea, která se ještě po Jesseniovi skutečně objevovala a byla dokonce i zobrazována, např. v anatomii Verheynově (7). Bohužel, jak jsem zjistil, i zde je Jesseniův popis vzat z Vesala. Proto je třeba v Jesseniově knize spatřovat nikoliv učebnici, ale spis určený vzdělaným laikům, spis propagační, který je proto prosycen četnými vsuvkami ze starých klasiků.“
I z dnešního pohledu je možné říci, že pro současného českého nebo slovenského čtenáře, ať pochází z kterékoliv oblasti teoretické či klinické medicíny, může tato kniha velmi dobře posloužit nejen jako překvapivě bohatý a čtivý zdroj informací o starověké i středověké anatomické nomenklatuře, ale také o úrovni znalostí stavby a funkce lidského těla v období pozdní renesance.
Českým vydáním knihy tak Univerzita Karlova zcela určitě vzdala důstojný hold svému někdejšímu rektorovi. Stejný postoj pak vyznává i Česká anatomická společnost, která si do své čestné pamětní medaile, jejímž autorem je akademický malíř Mgr. Ivan Helekal z Anatomického ústavu 1. LF UK, nechala zakomponovat Jesseniovu postavu jako symbol uznání jeho zásluh o budoucí rozvoj české anatomie (obr. 4).
ADRESA PRO KORESPONDENCI:
PhDr. Vladimír Musil
Středisko vědeckých informací 3. LF UK
Ruská 87, 100 00 Praha 10
e-mail: vladimir.musil@lf3.cuni.cz
Zdroje
PRAMENY
1. Iohannis Jessenii a Iessen, Anatomiae, Pragae, Anno M.D.C. abs se solenniter administratae historia. Wittebergae: Excudebat Laurentius Seuberlich 1601.
2. Hyrtl J. Geschichte der Anatomie und ihrer Anstalt an der Carl-Ferdinands-Universität in Prag. Bar Reichenhall: Antiquar Rudolf Kleinert 1967; 87–88.
3. Jessenius J. Průběh pitvy jím slavnostně provedené L.P. MDC, k níž byl přičleněn traktát o kostech. Praha: Nakladatelství Karolinum 2004.
4. Jessenius J. Traktát o kostiach. Martin: Vydavateľstvo Osveta 1981.
5. Borovanský L. Vzpomínka na Jessenia. In: Jan Jessenius z Jasené. Průběh pitvy jím slavnostně provedené L.P. MDC, k níž byl přičiněn traktát o kostech. Praha: Nakladatelství Karolinum 2004.
6. Vesalius A. De humani corporis fabrica libri septem. Ex officina Joannis Opporini, Basileae 1543.
7. Verheyen P. Corporis humani fabrica liber primus. Coloniae: Apud Baltahazarem & Socios 1712.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Nové poznatky v problematice divertikulární choroby tračníku
- Sérologické nálezy chlamydiových protilátek v České republice – kontrolní soubor pacientů vyšetřených v rámci studie: Chlamydia pneumoniae v etiologii keratokonjunktivitis sicca
- Kvalita života dětí s astmatem
- 3. odborné sympozium Podřipské nemocnice