Zemřel profesor MUDr. Vilém Ganz
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2010; 149: 46
Profesor Vilém Ganz, jehož devadesáté narozeniny jsme připomněli ve 3. čísle Cor et Vasa 51 (březen 2009), zemřel v úterý 10. listopadu 2009, jak oznámily 12. listopadu Los Angeles Times a o den později další přední americké listy. Pod titulem Dr. William Ganz, 1919–2009, Cardiologist co-invented flexible balloon catheter shrnuje autor nekrologu ve zmíněném listu stručně Ganzův životopis a v hlavních rysech i jeho dílo.
Vilém (William) Ganz se narodil 7. ledna 1919 v Košicích. Zde také vystudoval gymnázium a po maturitě roku 1937 odjel do Prahy a zapsal se na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Po uzavření vysokých škol roku 1939 se vrátil do Košic, takže neušel internaci v pracovním táboře v Maďarsku. Když roku 1944 Maďarsko obsadili Němci, Ganz zmizel do podzemí v Budapešti, aby unikl deportaci do koncentračního tábora v Osvětimi, odkud by se sotva byl vrátil.
Válku přežil, hned v červnu 1945 přijel zpět do Prahy a během dvou let medicínu dostudoval. V červnu 1947 promoval summa cum laude a začal pracovat jako sekundář na interním oddělení prof. Kl. Webera na Bulovce. Tam působil až do roku 1951, kdy se prof. Weber stal ředitelem nově otevřeného Ústavu pro choroby oběhu krevního (ÚCHOK) a na pracoviště vzal svého sekundáře s sebou.
V ÚCHOKu se dr. Ganz věnoval studiu koronárního oběhu, a to nejdříve u psů. Ke konci padesátých let vyvinul s dr. Arnoštem Froňkem metodu měření cévního průtoku na bázi termodiluce a v roce 1959 o tom publikovali první zprávu v časopisu Česká fysiologie; o rok později ji prezentovali na Evropském kardiologickém kongresu v Římě. Termistor byl umístěn blízko hrotu katétru, takže jej bylo možno přesně v cévě lokalizovat. Metoda pochopitelně vzbudila velký zájem i v cizině a její autoři byli zváni do zahraničí, aby o svých úspěších referovali, což nebylo v tehdejší době zcela jednoduché, jak mi Vilém Ganz vypravoval a jak jsme se o tom zmínili ve shora uvedeném článku.
Přes velmi příznivé pracovní podmínky a uznání, kterého se koronární skupině a jejím výsledkům dostávalo doma i za hranicemi, rozhodli se Ganzovi pro emigraci. Odešli v červenci 1966 přes Vídeň a 24. října přistáli v USA. Dr. Ganz měl již odborné kontakty v Kalifornii a po krátkém vyjednávání získal místo v Los Angeles na kardiologickém oddělení v Cedars-Sinai Medical Center, které vedl H. J. C. („Jeremy“) Swan. Tak se setkali dva kardiologové stejného zaměření a zájmů: dr. Swan se rovněž zajímal o měření cévního průtoku a o problematice diluční metody byl dobře informován. Když se mu přišel dr. Ganz představit, rozhodl se dr. Swan využít volný grant, který měl právě k dispozici, na další výzkum cévního průtoku Ganzovou metodou. Vyvinuli pak nový katétr, o jehož použití publikovali společnou práci. Swanův-Ganzův katétr má na špičce balonek, který se po zavedení do jugulární žíly dostane proudem krve do pravého srdce a do plícnice, aniž je přitom nutné použít kontroly rentgenem – v angličtině se tato metoda nazývá flow-dierected balloon-tipped catheter.
Už v době probíhajícího výzkumu v Cedars-Sinai Medical Center, které je součástí Kalifornské univerzity v Los Angeles (U. C. L. A), byl dr. Ganz na této univerzitě jmenován od roku 1968 mimořádným a od roku 1972 řádným profesorem. Přesto se i nadále spíše než pedagogické činnosti věnoval především výzkumu zaměřenému na koronární oběh. V jeho koncepci to byl cílený, racionálně plánovaný individuální výzkum, bez začlenění do velkých klinických studií. Ganzovy hlavní publikované práce se týkají koronárních stenóz a jejich dilatace a následků, koronárního spazmu a jeho farmakologického ovlivnění. Průkopnické jsou jeho práce o vlivu nitroglycerinu, podaného intrakoronárně, dále studie týkající se trombolýzy a stavu myokardu po akutním infarktu.
Když prof. Ganz v roce 1980 referoval na kongresu American Heart Association o výsledcích své metody koronární trombolýzy u pacientů s akutním infarktem myokardu, byl přednáškový sál pro tři tisíce posluchačů již před začátkem přednášky zaplněn do posledního místa, a tak zbytek posluchačů stál před obrazovkami na chodbě, aby také „byli při tom“. Již několik let před první Grüntzigovou koronární dilatací dokázal V. Ganz reperfundovat 88 % totálně nebo subtotálně uzavřených koronárních tepen. K novému uzávěru docházelo v 5 % v důsledku inadekvátní antikoagulace. Ganz si byl dobře vědom, jak je důležité zkrátit časový interval mezi počátkem retrosternální bolesti a intervencí. Snažil se proto vylepšit neuspokojivou situaci, a to jak informováním veřejnosti, tak organizačními opatřeními. V Los Angeles se říkalo: „Got chest pain? Waste no time, call Willy Ganz!“
Profesor Ganz zůstal Cedar-Sinai věrný až do konce své aktivní činnosti v roce 1985. Za své zásluhy o kardiologii byl odměněn v roce 1992 cenou „Distinguished Scientist Award“ Americké College of Cardiology.
Po penzionování v roce 1985 zůstal v kontaktu s univerzitou a přednášel na sjezdech a kongresech. V roce 1996 přednesl významný referát v Jeruzalémě a v roce 2002 přednášel jako host na kardiologické konferenci v Brně.
Rovněž dva Ganzovi synové jsou lékaři. Tomáš se specializoval na pneumologii a je profesorem na Kalifornské univerzitě, Petr se vyškolil u profesora E. Braunwalda a je profesorem interní medicíny na Harvardově univerzitě v Bostonu. Taková koncentrace lékařského vědění v rodině byla pro prof. Ganze velikým zadostiučiněním a radostí a on sám se pro to těšil veliké vážnosti svých kolegů a spolupracovníků. A všichni, kdo mu byli blízko, budou vzpomínat na jeho ochotu poradit a pomoci, na jeho úsměv a vřelý přátelský vztah při osobních setkáních. Bylo jich mnoho. Vilém Ganz pobýval se svou paní Magdou na většině mezinárodních kardiologických sjezdů, vídali jsme se v Evropě i na Dálném východě. Vždy si našel čas na posezení a výměnu novinek – alespoň při kávě s něčím sladkým. I to patřilo ke sjezdům a bylo to často (i pro další práci) důležitější než většina referátů. Doktor Ganz čerpal vědomosti ze svých pokusů a výsledků vyšetření pacientů, nikoli z multicentrických studií a metaanalýz.
Je nás mnoho, kteří ještě na dr. Viléma Ganze – „Vildu“ – vzpomínáme.
S vděčností a úctou
MUDr. Pavel Jerie
CH 4153 Reinach/BL 1, Leymenstrasse 49, Švýcarsko
fax: +0041 617 110 443
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Distribuce a lokalizace speciálně upravených exosomů může zefektivnit léčbu svalových dystrofií
- O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Mužská plodnost a onkologická léčba
- Edukace u schizofrenie: Jak pacienti a příbuzní hodnotí program prevence relapsu PREDUKA
- Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti u duševních poruch a poruch chování
- HOX geny a vývoj končetin v klinické medicíně i v experimentu