Kniha

Janečková H., Hnilicová H.

Úvod do veřejného zdravotnictví

Praha: Portál 2009; 294 s. ISBN 978‑80-7367-592-9.

Nakladatelství Portál vydalo v létě letošního roku zajímavou publikaci nazvanou Úvod do veřejného zdravotnictví. Přes svůj skromný název jde o publikaci zaplňující určitou mezeru v odborné literatuře, která může oslovit nejen odborníky či studenty tohoto oboru, ale i ostatní lékaře, stejně jako široký okruh všech, kteří se o problematiku zdravotnictví zajímají. Autorky pracují dlouhá léta ve zdravotnictví, kde se věnují především pedagogické a výzkumné činnosti, a velmi úspěšně zúročily své znalosti a zkušenosti. Ve své publikaci se snaží se zachytit nejdůležitější úseky a aspekty tohoto širokého oboru.

Práce je rozdělena do 12 kapitol (Veřejné zdravotnictví jako multidisciplinární obor, Metodologie výzkumu a zdroje informací ve veřejném zdravotnictví, Zdravotní stav obyvatelstva a jeho vývoj, Determinanty zdraví, Zdravotnictví jako společenský systém, Zdravotnictví ČR, Kvalita a bezpečnost zdravotní péče, Zdravotnická povolání a profesní organizace, Role pacienta a pacientských organizací, Podpora zdraví a prevence, Sociální nerovnosti ve zdraví a problematika ekvity, Současnost a budoucnost veřejného zdravotnictví v ČR).

V první kapitole je definován obor veřejné zdravotnictví a je zaměřena pozornost na historii oboru i proměny jeho názvu, resp. terminologie v této souvislosti užívané. Autorky se neomezují – jako v celé publikaci – na naši republiku, ale stručně si všímají i situace ve světě. Samozřejmě podrobnější výklad je právem věnován vývoji oboru na našem území. Čtenáři se zde seznámí s vůdčími myšlenkami i mnoha jmény významných pracovníků oboru, a to z doby vzdálenější i současné. Snaha o objektivní pohled při hodnocení úspěchů i neúspěchů oboru je velmi sympatická a přínosná. Druhá kapitola je poměrně stručná, soustřeďuje se na význam epidemiologie, informatiky, sociologie a demografie pro obor. Podrobnější je kapitola o zdravotním stavu obyvatelstva a jeho vývoji, samozřejmě i zde je nutno vzhledem k rozsahu publikace se omezit jen na nejvýznamnější fakta a trendy. V kapitole o různých faktorech, ovlivňujících zdraví (determinanty zdraví) se může čtenář zamyslet také nad pojmem „kvalita života“ i nad možností jejího měření. Čtivá kapitola o vývoji, hodnocení a variabilitě zdravotnických systémů ve světě upozorňuje i na vztah politických a ekonomických priorit a zájmů ke zdravotnickým systémům i jejich reformám. Velmi obsáhlá a důležitá je jistě kapitola o zdravotnictví v České republice. Nalezneme zde některé vybrané otázky zdravotního stavu obyvatelstva, platné zásady týkající se organizace zdravotnictví, způsobu financování, systému zdravotního pojištění, rozebírána je struktura zdravotnických zařízení, poskytování zdravotní péče, její druhy, zásady platné pro její poskytování. Přínosná je též glosa o české reformě z let 2007–2008. Autorky se nevyhýbají ani diskutovaným problémům regulačních poplatků. Tato kapitola je jistě v současné době velmi významným pramenem informací pro čtenáře, i když jde občas možná až příliš do podrobností a platnost současných opatření zde citovaných může být limitována. Kvalitě a bezpečnosti zdravotní péče je věnována další kapitola, kde jsou srozumitelně vysvětleny instituty jako licence, standardy, registrace, akreditace. Autorky si plně uvědomují úskalí hodnocení kvality zdravotní péče, přesto vyzdvihují její význam. Jednoznačně lze akceptovat důraz na chápání charakteru „guidelines“ jakožto doporučení. V navazujících kapitolách se může čtenář spolu s autorkami zamyslet nad rolí lékaře, sestry, i dalších odborných pracovníků (poměrně stručně jsou zde vysvětleny otázky způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání podle platných zákonů i postavení a role profesních organizací), stejně jako nad rolí pacienta a pacientských organizací i nad problematikou sociální nerovnosti ve zdraví. Závěrečná kapitola kriticky hodnotí současný stav oboru (redukce institucionální základny, zrušení oboru jakožto specializačního lékařského oboru) a staví jej do protikladu k jiným vyspělým zemím. Přitom je obecně uznávána potřeba využívat poznatků oboru při tvorbě a realizaci zdravotní politiky, při rozhodování poslanců, vlády, státní správy a dalších. Autorky vyslovují naději, že i tento obor naváže na svoji bohatou tradici a stejně jako v jiných zemích najde i u nás své významné uplatnění.

Závěrem lze konstatovat, že v hodnocené publikaci se v podstatě povedlo uchopit obor v jeho celistvosti a šíři, prezentovat nejen teoretická východiska oboru, ale i současný stav zdravotnictví v České republice. Tato práce s bohatými odkazy na literaturu i webové stránky je jednoznačným přínosem pro odbornou, popř. i širší veřejnost.

JUDr. Jitka Stolínová, CSc.

Praha