Zajímavosti z literatury
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 28, 2017, č. 1, s. 37
Kategorie:
Zajímavosti z literatury
Probiotika a jejich role v ochraně proti dysbióze GIT
QUIGLEY, EM, SPIEGEL, B: Gut Reactions: Probiotics and Their Role in Gastrointestinal Care
Clinical UPDATE CME October 1, 2016 – October 1, 2017
Střevo představuje mikroprostředí s vlastním mikrobiomem a uvedený text se mu věnuje didakticky a velmi podrobně v rámci CME.
Podávání probiotik z exogenních bakteriálních kmenů má příznivý vliv nejen na velkou řadu primárních onemocnění gastrointestinálního traktu – GIT. Probiotika účinkují podpůrně i na narušené symbiotické osídlení při závažném, vzdáleném inzultu organismu, při multiorgánové dysfunkci, při podávání širokospektrých antibiotik. Profylakticky i léčebně ovlivňují možnosti kauzální terapie, kvalitu života, chrání před opakovanými exacerbacemi závažné dysbiózy.
V intenzivní medicíně a péči byl podíl střevního mikrobiomu na celkové kondici vždy velmi významný. V posledních pěti letech v něm vysoce varovné zastoupení připadlo Clostridium difficile, které se stává součástí endogenního ekosystému. Relativně klesá zastoupení bifidobakterií. Změny vedou ke zvýšené tvorbě plynové náplně, mastných kyselin krátkého řetězce, k dekonjugaci žlučových kyselin a ke změně motility a senzitivity kolon.
Účinky probiotik nejsou plně prostudovány; působí především na imunitu a stabilizují bariérovou funkci GIT; podílejí se na tvorbě mastných kyselin krátkého řetězce, snižují pH v lumen střeva, zvyšují tvorbu baktericidních proteinů, předcházejí apoptóze střevního epitelu a zlepšují střevní motilitu.
Probiotika zaujala významné místo např. při diagnóze dráždivého střeva, při přítomnosti Helicobacter pylori.V intenzivní medicíně jsou důležitá při infekci Clostridium difficile, při průjmech v souvislosti s podáváním širokospektrých antibiotik. Jsou obsažena v kombinacích laktobacilů pro prevenci i terapii.
Text má širší, přehledný a kvalitní didaktický formát na 8 stránkách se 71 citacemi, s řadou tabulek i kontrolních otázek v rámci CME. Obsahuje podrobné informace a doporučení; ta jsou doplněna odkazy i na nekomerční webové stránky odborných společností.
Zpracovala doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.
e-mail: jarmila.drabkova@fnmotol.cz
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2017 Číslo 1
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Nejčastější komplikace po celkové anestezii z pohledu pacienta: dotazníková srovnávací studie 2007/2014
- Akutní respirační selhání a echokardiografické vyšetření
- Perioperační management u pacientů se selháním ledvin
- Predikce odpovědi na podání tekutiny – tekutinová reaktivita