Expertní skupina porodnické anestezie a analgezie (ESPAA)
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 24, 2013, č. 2, s. 89-90
Kategorie:
Postgraduální vzdělávání
Porodnická anestezie, stejně tak jako kardioanestezie a neuroanestezie, je zcela svébytnou částí našeho oboru. Důvody jsou zřejmé – významné fyziologické změny v těhotenství a především přítomnost plodu či čím dál tím častěji i více plodů. Málokterý anesteziolog se v průběhu své praxe stane kardioanesteziologem či neuroanesteziologem, ale skoro každý se při své práci „dostane“ na porodnici. Někdo méně, někdo častěji, vždy to ale znamená především velkou zodpovědnost. Z anesteziologického hlediska už dávno nejde o přežití matky nebo plodu, ale jde o řadu drobných vlivů, které mohou podstatně ovlivnit adaptaci a tím další vývoj a rozvoj novorozence. Současná data ukazují, že tyto námi dosud často podceňované vlivy, a nejedná se pouze o účinek anestetik, hypoxie a hypotenze, ale i hypertenze, hyperoxie, volumoterapie a řady dalších vlivů, které mohou v dalším vývoji dítěte sehrát možná i významnou roli. Stejně tak jako pro vedení výkonu na mimotělním oběhu, musí i anesteziolog na porodním sále znát detailně fyziologii a patofyziologii dané problematiky, a stejně tak i od něj by se měla očekávat odpovídající zkušenost. Právě zkušenost je na porodním sále stále tím nejpodstatnějším „bezpečnostním“ prvkem. V odborné i laické veřejnosti se dnes vedou emotivní diskuse, jestli a jaký by měl být stanovený minimální počet porodů v každé porodnici, aby si tato uchovala právě dostatečnou zkušenost. Ne zkušenost s vedením porodu, ale s řešením případných závažných komplikací. Týká se to samozřejmě i anesteziologie a intenzivní péče. Není asi běžné, že pro pacienta na mimotělním oběhu je k dispozici pouze nezkušený anesteziolog, ale je asi bohužel časté, že tomu tak je na porodním sále. A to i přesto, že před soudem nestává „kardiochirurgie“, ale zato čím dál tím častěji je před soud pohnána právě „porodnice“…
Nedokážeme (zatím, simulační kurzy kritických stavů v porodnictví se již připravují) ovlivnit obecnou zkušenost, lze se ale pokusit alespoň předat zkušenosti z předních pracovišť. V roce 2011, s podporou výboru ČSARIM, proto zformovali vedoucí lékaři čtyř největších českých fakultních pracovišť porodnické anestezie – KARIM Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, KARIM a ARO 2. fakultní nemocnice Brno a KAR Fakultní nemocnice v Motole – pracovní skupinu, která se touto problematikou začala zabývat. Vznikla tak Expertní skupina porodnické anestezie a analgezie (ESPAA) s vizí vytvoření odborného fóra, které by se cíleně v rámci našeho oboru věnovalo právě oblasti porodnické anestezie. Prvním krokem bylo vůbec zmapování situace v českých porodnicích, a proto v listopadu 2011 proběhl projekt OBAAMA. Analýza dat potvrdila některá očekávaná fakta – například pouze 50% zastoupení neuroaxiální anestezie u císařského řezu, ale přinesla i některá překvapení – především pouze 12% zastoupení epidurální analgezie u spontánních porodů v ČR. A to ještě jsou tato čísla „vylepšena“ velkými porodnickými centry…
Z těchto výsledků, ale i z řady kuloárních diskusí s kolegy z ostatních porodnic vyplynulo, že jedním z hlavních problémů, a nejen v menších porodnicích, je i nedostatek českých doporučení a publikovaných zkušeností, o které by se mohli opřít při prosazování potřebných změn na svých pracovištích. Vzniká proto tato série článků „Současné postupy v porodnické anestezii“. A proto jsme také zvolili pro tuto odbornou sérii poněkud netradiční formát v odborném časopise, na pomezí mezi přehledovým článkem a učebnicí. Důvodem je však snaha nejen shrnout aktuální trendy v porodnické anestezii, ale komentářem a vlastními zkušenostmi se pokusit o jejich přesah do českého prostředí. Věříme, že právě i zkušenosti z našich porodnic budou mít pro ostatní anesteziology svůj význam.
Byli bychom rádi, kdyby platforma ESPAA vedla k otevření odborné diskuse na téma porodnické anestezie a analgezie, a jsme připraveni tuto diskusi moderovat. Budeme proto velmi rádi, pokud se na nás obrátíte se svými názory, vizemi i případnými problémy. Spolu s přesvědčivými daty z projektu OBAAMA by nám to pomohlo lépe identifikovat v současnosti nejdůležitější témata české porodnické anestezie.
Při snaze pokusit se tuto specifickou oblast našeho oboru zastřešit odborně a zkušenostmi, byli osloveni a skupinu tvoří zkušení anesteziologové specializující se na porodnickou anestezii:
MUDr. Jan Bláha, Ph.D. (předseda) – KARIM VFN v Praze (jan.blaha@lf1.cuni.cz)
MUDr. Radka Klozová – KAR FN v Motole (radka.klozova@fnmotol.cz)
MUDr. Pavlína Nosková – KARIM VFN v Praze (pavlina.noskova@vfn.cz)
MUDr. Dagmar Seidlová, Ph.D. –ARO FN Brno (dseidlova@fnbrno.cz)
MUDr. Petr Štourač, Ph.D. –KARIM FN Brno (stouracp@fnbrno.cz)
Za těsnou spolupráci a vytvoření „mostu“ k porodníkům jsme vděčni porodnickému konzultantovi ESPAA, doc. MUDr. Antonínu Pařízkovi, CSc., z GPK VFN v Praze.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2013 Číslo 2
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Barva moči – co bychom měli znát
- Současné postupy v porodnické anestezii I. – peroperační péče u císařského řezu
- Základní echokardiografické vyšetření hemodynamiky
- Fyziologie a patofyziologie stárnutí a stáří