Za profesorem MUDr. Zdeňkem Kalendou
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 21, 2010, č. 5, s. 304
Kategorie:
Osobní zprávy
Dne 25. června 2010 zemřel v nizozemském městě Apeldoorn prof. MUDr. Zdeněk Kalenda, český anesteziolog mezinárodního významu.
Zděněk Kalenda se narodil se 22. května 1927 v obci Lutonina u Vsetína.
Lékařská studia na Palackého univerzitě v Olomouci ukončil promocí v roce 1952. Nastoupil na chirurgické oddělení nemocnice s poliklinikou v Bruntále a v chirurgii dosáhl specializace I. i II. stupně. V roce 1958 se stal zástupcem primáře chirurgického oddělení nemocnice v Přerově. Na chirurgickém oddělení měl jeden pokoj vyčleněn pro nemocné v těžkém stavu, převážně s kraniocerebrálním poraněním a s poruchami vědomí. Zajímal se o problematiku hibernace. V roce 1960 dosáhl specializace v tehdy nástavbovém oboru anesteziologie.
Po anesteziologické atestaci se společně s manželkou – dětskou lékařkou – přihlásil k práci v rozvojové zemi. Byl vyslán do africké Guineje, kde v letech 1960–1961 pracoval jako praktický lékař na okraji buše a získal ojedinělé zkušenosti.
Po návratu z Afriky pracoval jako zástupce primáře chirurgického oddělení v Přerově. V roce 1963 byl jmenován ústavním anesteziologem, o dva roky později se stal primářem nelůžkového anesteziologického oddělení. V té době zahájil spolupráci s Výzkumným ústavem přerovské firmy Meopta na vývoji plicního ventilátoru určeného k používání během celkové anestezie na operačním sále. Prototyp se v provozu dobře osvědčoval. Prosadit tento ventilátor do výroby se mu však nepodařilo. Napsal fundovanou práci o umělé plicní ventilaci.
V polovině 60. let zahájil úspěšnou spolupráci s belgickou firmou Janssen a díky tomu byl mezi prvními anesteziology, kteří u nás zaváděli neuroleptanalgezii (NLA). Účastnil se aktivně několika odborných pracovních setkání v zahraničí, týkajících se hibernace a NLA.
Kolem roku 1965 začal Kalenda mezi prvními ve státě budovat lůžkovou část ARO včetně technického vybavení, opět ve spolupráci s Meoptou a dalšími nadšenci. Dokázal získávat pro svůj obor a pro své záměry výborné spolupracovníky. V roce 1967 otevřel čtyřlůžkovou část anesteziologického oddělení, kterou jsem před rokem 1968 navštívil. Byl tehdy jediným odborným lékařem na oddělení. S pracovníky oddělení proto udržoval stálé bezdrátové spojení. Po varování, že je ohrožen okupační armádou pro údajné vstupy do jejich bezdrátové komunikace, emigroval v létě 1969 do Nizozemska, přestože na jaře 1969 vyhrál výběrové řízení na primáře resuscitačního oddělení neurochirurgické kliniky v Hradci Králové, kde měl začátkem září nastoupit.
V Nizozemsku se záhy výborně uplatnil odborně a vědecky na univerzitě v Utrechtu. Stal se vysokoškolským učitelem – profesorem neuroanesteziologie. Jeho hlavním výzkumným zájmem byla kapnometrie a kapnografie. Zaměřil se na monitorování změn PCO2 během anestezií a intenzivního léčení a originálně i po náhlé zástavě krevního oběhu.
V roce 1990 vyšla v nakladatelství Kerckebosch jeho kniha Mastering Infrared Capnography, které se dostalo veřejného uznání pro mimořádně vysokou odbornou a pedagogickou úroveň.
Napsal řadu učebnic oboru v holandštině a angličtině, důsledně se řídil pravidly Jana Ámose Komenského z Orbis pictus.
Zdeněk Kalenda byl jedním z řady československých anesteziologů, kteří po roce 1968 emigrovali a v cizině se brzo výborně uplatnili na předních univerzitních pracovištích. Dosáhli nejvyšší pedagogické hodnosti o mnoho let dříve, než se to zdařilo u nás.
Prof. Kalenda důstojně reprezentoval zemi, ze které byl nucen odejít uprostřed své bohaté a plodné životní dráhy.
Prof. MUDr. Jiří Pokorný, DrSc.
Za cennou pomoc při získávání podrobných poznatků o Z. Kalendovi před jeho odchodem do Nizozemska děkuji jeho nástupci ve funkci prim. MUDr. R. Plhalovi.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2010 Číslo 5
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- 6. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE UMĚLÁ PLICNÍ VENTILACE 2010
- Rekombinantní aktivovaný faktor VII (rFVIIa) v léčbě závažného poporodního krvácení – data z registru UniSeven v České republice
- 6. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE UMĚLÁ PLICNÍ VENTILACE 2010
- Aktivovaný rekombinantní faktor VII u závažného krvácení při těžkém poranění jater – kazuistiky