Přelomové novinky v léčbě gliomů

Profesor Martin J. van den Bent z Onkologické jednotky Erasmus MC Cancer Centre v Rotterdamu přiblížil aktuální poznatky ve farmakoterapii gliomů vorasidenibem. Novinkou loňského roku je jeho srpnové schválení americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a čekání na stanovisko Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).

První cílená léčba: vorasidenib

U gliomu s mutací IDH je základním řešením časná a radikální operace. Diskutuje se, zda po operaci přidat další léčbu a jestli by to měla být radiochemoterapie. Velké studie fáze III a různé kohorty ukazují zlepšení celkového přežití a přežití bez progrese po radioterapii a adjuvantní chemoterapii.

Posun přinesl voracidenib, což je perorální inhibitor mutovaných izocitrát dehydrogenáz (IDH1 a IDH2), specificky vytvořený pro penetraci do mozku. V dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii fáze III INDIGO byl podáván pacientům s asymptomatickým reziduálním nebo recidivujícím low-grade oligodendrogliomem nebo astrocytomem 2. stupně s mutací IDH1 nebo IDH2, kteří dříve podstoupili operaci jako jedinou dosavadní léčbu gliomu.

Dosaženo bylo primárních i klíčových sekundárních cílů studie. Léčba voracidenibem významně prodloužila přežití bez progrese v porovnání s placebem (medián 27,7 vs. 11,1 měsíce) i dobu do další intervence (medián ve větvi s voracidenibem nebyl dosažen, zatímco na placebu činil 17,8 měsíce).

Léčebný efekt byl pozorován jak u astrocytomů, tak u oligodendrogliomů, a to ve všech věkových skupinách a bez ohledu na dobu od operace do zahájení léčby nebo na výchozí velikost reziduálního tumoru. Pacienti nepotřebovali přídatnou protizáchvatovou medikaci.

FDA schválil voracidenib pro astrocytom 2. stupně nebo oligodendrogliom 2. stupně se susceptibilními mutacemi IDH1 nebo IDH2. V době konání kongresu BOD se čekalo na vyjádření EMA, která obdržela žádost o schválení stejně jako FDA v únoru 2024.

Nejasnosti zůstávají

Na řadu otázek se nicméně podle přednášejícího nadále hledají odpovědi. Ať už se jedná o celkové přežití, dlouhodobý benefit, otázku, zda inhibitory IDH změní biologii nemoci, jestli ovlivní výsledky radioterapie nebo chemoterapie, či zda mají molekulární faktory prediktivní význam. Řeší se alterace spojené s vývojem rezistence i kombinované terapeutické postupy. Jednoznačně jsou zapotřebí data zobservačních studií a reálné praxe.

Eva Srbová,
redakce proLékaře.cz

Zdroje: 

1. Van den Bent M. J. Low-grade gliomas. BOD 2024, Brno, 24. 10. 2024.

2. Lin M. D. et al. Treatment of IDH-mutant glioma in the INDIGO era. NPJ Precis Oncol 2024; 8, 149, doi: 10.1038/s41698-024-00646-2.

Foto: Shutterstock