Přinášíme Vám pacientský příběh 11leté Nikoly, jejíž rodina čekala na stanovení diagnózy osm let.

Žilní tromboembolická nemoc (VTE − venous thromboembolism) se objevuje jako komplikace u 1,2 porodu z 1000. VTE související s těhotenstvím je jednou z hlavních příčin mateřské morbidity a mortality. Americká hematologická společnost (ASH) vydala v roce 2018 doporučení pro léčbu VTE související s těhotenstvím. Doporučení vznikla ze spolupráce multidisciplinárního panelu odborníků. Přinášíme znění všech 31 doporučení s rozlišením na silná a okolnostmi podmíněná (zde jen doporučeno).

Terapeutické možnosti pro nemocné s chronickou lymfocytární leukemií (CLL) se v průběhu posledních let velmi rozšířily. S novými léčivy je dokonce možné zvažovat léčebný postup zcela bez chemoterapie. Jsou totiž schopná indukovat buněčnou smrt způsobem nezávislým na proteinu p53. Nad současností a budoucností terapie CLL se zamýšlejí autoři červnového editorialu v časopisu Oncotarget.

Metaanalýza dat 2409 pacientů s chronickou lymfocytární leukemií (CLL) ze 7 randomizovaných klinických studií sledovala vliv cílené terapie (ibrutinib, idelalisib nebo venetoklax) na délku doby přežití bez progrese onemocnění (PFS) v závislosti na přítomnosti vysoce rizikových genetických abnormalit.

Žilní onemocnění a jejich případné komplikace představují stavy postihující 40–50 % dospělé populace, 5–30 % trpí chronickou žilní nedostatečností. Autoři předkládají současné poznatky o vaskulogenezi a genetických faktorech uplatňujících se při vzniku chronické žilní nedostatečnosti, anatomii a patofyziologii žilního oběhu dolních končetin, léčbě s důrazem na moderní minimálně invazivní ambulantní metody zahrnující endovenózní laserovou ablaci, radiofrekvenční ablaci, mechanochemickou ablaci, použití cyanoakrylátového lepidla a ultrazvukem kontrolovanou sklerotizaci pěnou.

Chronická žilní insuficience je v západní populaci vysoce prevalentní onemocnění. Bohužel dosud bez kauzální léčby. Klíčovou roli v rámci doporučených terapeutických postupů zejména v počátečních stadiích zastává kompresivní léčba doplňovaná farmakoterapií. Ta zahrnuje mimo jiné podávání léčivých přípravků s obsahem mikronizovaného diosminu. Následující text shrnuje základní poznatky o jeho vlastnostech předurčujících jeho klinické využití.

Žilní a arteriální onemocnění zřejmě mohou mít řadu společných rizikových faktorů. Z hlediska patofyziologického se zřejmě jedná o podobný mechanizmus poškození cévní stěny, na jehož počátku jsou subklinické zánětlivé změny. Mechanizmus vzniku život ohrožujících trombotických příhod může být také podobný u obou skupin onemocnění, a to zejména selháním regulačních vlastností endotelu. Výsledky dosud publikovaných klinických a epidemiologických studií však zatím jednoznačné důkazy o společných faktorech vzniku a komplikací tepenných a žilních onemocnění nepřinesly. V našich studiích jsme zjistili častější výskyt nižšího poměru tlaků kotník/paže u žen s chronickým žilním onemocněním dolních končetin, nenalezli jsme však přímou souvislost mezi známkami preklinické aterosklerózy a výskytem žilních trombóz u pacientů s trombofilními stavy; u této skupiny však jsme však nalezli souvislost mezi tromboembolickými příhodami a hypertenzí. Tepenná i žilní onemocnění mohou tedy být příznivě ovlivněna již zavedenými léčebnými postupy zaměřenými na prevenci kardiovaskulárních onemocnění aterosklerotického původu. Důkazem možného společného ovlivnění tepenných a žilních onemocnění farmaky jsou výsledky rozsáhlé klinické studie, ve které došlo k významnému poklesu nejen kardiovaskulárních příhod, ale i tromboembolických žilních příhod při podávání rosuvastatinu. Dalším slibným lékem pro terapii jak žilních, tak tepenných onemocnění by mohl být glykosaminoglykan sulodexid.

Nově publikovaná metaanalýza randomizovaných kontrolovaných klinických studií se zaměřila na vyhodnocení účinku statinů na progresi chronického onemocnění ledvin u dospělých pacientů.

V diagnostice a terapii akutní myeloidní leukémie (AML) došlo v posledních letech k výrazným pokrokům. Naprosto zásadní je kvalitní laboratorní diagnostika (molekulární genetika, cytogenetika a průtoková cytometrie) a do popředí se stále více dostává i sledování měřitelné zbytkové choroby. Rozšiřovat se již začíná také spektrum léčebných možností. Obsah nejnovějších „Doporučení pro diagnostiku a léčbu akutní myeloidní leukémie (AML)“, jež jsou součástí letos aktualizované „Červené knihy“ České hematologické společnosti ČLS JEP (ČHS), vychází především z guidelines Evropské leukemické sítě (ELN) z roku 2022 a nabízí mimo jiné upravenou klasifikaci onemocnění či stratifikaci rizik i přehled aktuálních možností terapie jak pro intenzivní, tak také pro neintenzivní režim.

Mánie jako typický příznak bipolární poruchy 1. typu vyžaduje okamžité terapeutické řešení. Jedním z nejúčinnějších postupů je podání valproátu v perorální formě. Autoři z italského Milana se ve svém aktuálním review pokusili zhodnotit, zda by mohlo být účinnou a bezpečnou alternativou intravenózní podání tohoto stabilizátoru nálady.

Následující text přináší shrnutí guidelines britského Národního institutu pro zdraví a klinickou kvalitu (NICE) pro farmakologickou terapii bipolární afektivní poruchy, poprvé publikovaných v roce 2014 a aktualizovaných v květnu 2018. Kromě všeobecných doporučení je článek zaměřen na detailnější doporučení ohledně terapie valproátem.

Recentní metaanalýza autorů z Oxfordské univerzity publikovaná v říjnu tohoto roku hodnotila účinnost a bezpečnost valproátu v léčbě akutní mánie u pacientů s bipolární poruchou. Jak si tato látka stojí podle dosavadních poznatků ve srovnání s dalšími možnostmi terapie této poruchy?

Poruchy zraku jsou ošidné. Některé z nich je obtížné vnímat, zvláště pokud se rozvíjejí po delší dobu a pacient se na nezvyklé vjemy adaptuje. Za nenápadné se považují především výpadky zorného pole a tunelové vidění.

Souhrnné sdělení se zabývá problematikou mitochondriálních neuropatií optiku v širším kontextu neurodegenerací obecně a poukazuje na to, že poznatky o jejich společných mechanismech vzniku by mohly být využity k zastavení progresivních onemocnění s postižením CNS.

Problematikou přerušení podávání perorálních antikoagulancií a přínosem a riziky přemosťující léčby se zabýval přehledový článek publikovaný v Journal of the American College of Cardiology.

Antihistaminikum azelastin v podobě nosního spreje patří již řadu let mezi oblíbené a účinné léky u alergické rýmy. Studie publikovaná v The Journal of Laryngology and Otology zkoumala jeho vliv na mikrobiální flóru nosní sliznice pacientů.

Pacienti podstupující kardiochirurgické zákroky s využitím mimotělního oběhu jsou ohroženi až 40% poklesem hladiny fibrinogenu v plazmě s následným rizikem perioperačního krvácení. Děti podstupující chirurgický výkon pro vrozenou srdeční vadu jsou k poklesu fibrinogenu ještě citlivější. Jaké jsou možnosti řešení a je některá z nich významně lepší?

Z cyklu seminářů Komunikace v ordinaci PLDD 2019

V posledních letech došlo ke geometrickému nárůstu alergických onemocnění ve všech věkových skupinách, zvláště u dětí. Mezi nejčastější alergická onemocnění patří přecitlivělost na pyly. Prevalence je nejnižší v raném dětství do 5 let, pak prudce stoupá, vrcholí v adolescenci a časné dospělosti, s pokročilým věkem opět klesá. Vyskytuje se častěji ve městech než na vesnicích. Nejedná se o život ohrožující problém, výrazně však zhoršuje jeho kvalitu.

Navzdory vysoké morbiditě a mortalitě depresivní fáze v rámci bipolární afektivní poruchy zůstává optimální antidepresivní léčba předmětem debat. Cílem prezentovaného systematického přehledu bylo zhodnocení účinnosti a bezpečnosti valproátu a jiných antikonvulziv v terapii deprese u pacientů trpících bipolární afektivní poruchou.

Nepřiměřené a nesprávné užívání, eventuálně neužívání předepsaných, ale i kupovaných léků může vést – vedle hromadění nespotřebovaných léků – rovněž k závažným zdravotním důsledkům, jejichž léčba si žádá další finanční náklady. Nespotřebované a nahromaděné léky mohou způsobit otravy, být zneužity k sebevraždě nebo k dalšímu prodeji na černém trhu s léky. Farmaceuticky aktivní látky také pronikají do životního prostředí. Likvidace těchto léčiv je přitom velmi nákladná.

Pacienti s roztroušenou sklerózou jsou schopni cvičit déle, pokud dodržují intermitentní přestávky na oddech. Toto tvrzení bylo prezentováno na 24.výroční konferenci Společnosti pro roztroušenou sklerózu a vědci dodávají, že tento přístup může pacientům zajistit větší přínos ze cvičení a fyzikální terapie.

Tým českých autorů identifikoval panel 5 biomarkerů, který lze využít pro monitorování metastatického postižení kostí u onkologických pacientů. Slibnými biomarkery kostních metastáz mnohočetného myelomu, karcinomu prsu, prostaty a plic jsou GDF15, osteonektin, TRAP5, TWEAK a YKL40, tvrdí tým odborníků z Lékařské fakulty UK v Plzni. Výsledky jejich práce byly publikovány v dubnu 2016 v časopisu Anticancer Research.

Ve Spojených státech amerických došlo v poslední době k poklesu mortality na karcinom prostaty. Současně s tímto jevem došlo k poklesu prevalence kouření tabákových výrobků. Prezentovaná studie se tak zabývala právě možnou souvislostí mezi kouřením a mortalitou na karcinom prostaty.

Použití fluoridů v různých podobách je základním kamenem prevence zubního kazu. Existuje celosvětová shoda, že za snížením výskytu zubního kazu v několika posledních desetiletích stojí primárně fluoridační opatření. Vzhledem ke svému rozsáhlému použití hrají nejvýznamnější úlohu fluoridované zubní pasty. Zatímco účinek fluoridů v oblasti prevence tvorby zubního kazu nebyl v uplynulých letech zpochybněn, názory na mechanismus působení fluoridů se změnil.