Hemangiomatóza velkého omenta − kazuistika
Authors:
O. Vyčítal 1,2; V. Liška 1,2; Š. Hadravská 3; V. Třeška 1
Authors‘ workplace:
fenix.admin.empty
; Chirurgická klinika, Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni, Fakultní nemocnice Plzeň
1; Biomedicínské centrum, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni
2; Šiklův patologickoanatomický ústav, Lékařská fakulta v Plzni, Fakultní nemocnice Plzeň
3
Published in:
Rozhl. Chir., 2019, roč. 98, č. 4, s. 178-180.
Category:
Case Report
Overview
Kavernózní hemangiomy jsou benigní tumory vznikající jako hamartomy mezodermu. Výskyt kavernózních hemangiomů byl referován v mnoha lokalitách. Nálezy v omentu jsou však velmi vzácné. Diagnóza hemangiomatózy či hemangiomů velkého omenta není sama o sobě indikací operačního výkonu. Dosavadní publikované články referovaly případy radiologických nálezů a chirurgických výkonů. Operační zásah byl indikován v případě symptomatických nálezů při mechanickém útlaku okolních struktur, v případě komplikace hemangiomu krvácením či infekcí, a pokud byl tumor příčinou embolizace portální žíly či systémových hemokoagulačních poruch, jako např. konzumpční koagulopatie. Další nálezy, které si vynutily chirurgickou intervenci, byly diferenciálně diagnosticky podezřelé z malignity.
Článek představuje kazuistiku pacienta operovaného s podezřením na karcinomatózu peritonea s raritním nálezem hemangiomatózy velkého omenta.
Klíčová slova:
viscerální chirurgie – hemangiom – omentum − kazuistika
Úvod
Kavernózní hemangiomy jsou benigní tumory vznikající jako hamartomy mezodermu. Jejich tkáň je tvořena systémem sinusoidních cévních prostorů, oddělených tenkými vazivovými septy [1]. Výskyt kavernózních hemangiomů byl referován v mnoha lokalitách, jako například v játrech, kde se jedná o nejčastější benigní tumor [2]. Dalším místem výskytu mohou být tračník, retroperitoneum, slezina, nadledviny, měkké tkáně a kosti, centrální nervový systém a mediastinum [3]. Nálezy v mezenteriu [4] či omentu [5,6] jsou však velmi vzácné. Hemangiomatóza různé lokalizace včetně omenta v kombinací s nevus flammeus a hypertrofií končetin je součástí vrozeného Klippel-Trenaunay syndromu [7,8].
Bibliografická online databáze Pub Med zobrazuje po zadání hesel „hemangioma“ a „omentum“ 34 článků, z nichž pouze 15 zmiňuje výskyt hemangiomů či solitárního hemangiomu omenta. V systému Bibliographia medica Čechoslovaca je k nalezení pod klíčovými slovy hemangiom a omentum jeden článek pojednávající o hemangiopericytomu omenta [9]. Na rozdíl od hemangiomu se ale tento tumor chová maligně [10]. Diagnóza hemangiomatózy či hemangiomů velkého omenta není sama o sobě indikací operačního výkonu. Dosavadní publikované články referovaly případy radiologických nálezů a chirurgických výkonů. Operační zásah byl indikován v případě symptomatických nálezů při mechanickém útlaku okolních struktur, komplikace hemangiomu krvácením [11,12] či infekcí [13], a pokud byl tumor příčinou embolizace portální žíly či systémových hemokoagulačních poruch, jako např. konzumpční koagulopatie [14]. Další nálezy, které si vynutily chirurgickou intervenci, byly diferenciálně diagnosticky podezřelé z malignity [15].
Kazuistika
43letý pacient bez závažných komorbidit byl v březnu 2018 vyšetřen na interní ambulanci centrálního příjmu Fakultní nemocnice Plzeň Lochotín pro tlakovou bolest na hrudi s propagací mezi lopatky a do zad. Klinické vyšetření bylo bez významného nálezu. U pacienta byla diagnostikována oboustranná segmentální plicní embolizace, bez známek pravostranného přetížení s podezřením na karcinomatózu peritonea na základě provedené výpočetní tomografie (CT), pneumoangiografie. Pacient byl zajištěn nízkomolekulárním heparinem v terapeutické dávce. Dále bylo doplněno CT břicha (Obr. 1) se závěrem − karcinomatóza peritonea s možným zdrojem v tumoru v oblasti apendixu a suspektním nálezem v hepatální flexuře tračníku. Vedlejším nálezem byla asymptomatická cholecystolithiáza. Doplerovská ultrasonografie dolních končetin neprokázala jako zdroj embolizace hlubokou žilní trombózu. Pacient byl hospitalizován k další diagnostice a byla provedena kolonoskopie s nálezem drobného polypu ascendentu a klidných divertiklů na sigmatu. Stanovované onkomarkery byly v normě (karcinoembrionální antigen, cancer antigen 19-9, tkáňový polypeptidický specifický antigen, chromogranin A, neuron specifická enoláza). 11. den od přijetí do nemocnice byla provedena střední laparotomie s nálezem dilatovaných žil a četných červených nodulů velkého omenta (Obr. 2, 3). Ostatní nález v dutině břišní byl normální, parietální i viscerální peritoneum bez nodulů, játra byla hladká, bez hmatných ložisek, tenké i tlusté střevo bez patologického nálezu, apendix byl filiformní, zcela klidný. Následně byla provedena omentektomie velkého omenta a apendektomie s drenáží peritoneální dutiny čtyřmi Penrosovými drény. Pooperační průběh byl zcela bez obtíží, 3. pooperační den byly extrahovány drény a pacient byl propuštěn 4. pooperační den do ambulantní péče na terapeutické dávce nízkomolekulárního heparinu s následným převodem na perorální antikoagulační terapii.
Bioptické vyšetření prokázalo početné kavernózní hemangiomy velkého omenta (Obr. 4), apendix byl změněn předchozími záněty s vazivovou obliterací lumen. V rozsahu preparátů nebyly nalezeny nádorové struktury.
Kontrolní CT břicha s odstupem 7 měsíců od operace zobrazilo v korelaci s bioptickým vyšetřením hemangiomatózu peritonea. Klinicky byl pacient zcela bez obtíží. Další kontrola spolu s CT byly doporučeny za jeden rok.
Diskuze
Indikace k explorativní laparotomii vycházela v uvedeném případě z podezření na maligní proces. Ačkoli se nález jevil jako splenóza či hemangiomatóza omenta, rozhodli jsme se pro omentektomii, neboť existuje možnost budoucích komplikací a nebyl též dostatečně znám charakter četných hmatných nodulů. Není jasné, zda hemangiomatóza omenta měla vztah k proběhlé plicní embolizaci. Případná konzumpční koagulopatie, která nebyla patrná ani klinicky, ani laboratorně, tuto souvislost nepodporuje. I kdyby docházelo k uvolnění embolů z oblasti cévního řečiště velkého omenta, projevily by se spíše embolií portální žíly než embolizací plicnice. Literárně je plicní embolizace uváděna ve spojení s hemangiomem jen ojediněle v kazuistikách, např. při embolizací z hemangiomu jater [16] nebo při útlaku dolní duté žíly hemangiomem jater [17]. Vzácnost publikovaného případu dokládá i to, že za posledních 20 let nebyl zaznamenán na našem pracovišti podobný případ.
Apendektomii jsme doplnili z důvodů podezřelého nálezu na CT, který by v případě ponechání apendixu mohl vést v budoucnosti znovu k indikaci apendektomie.
Závěr
Hemangiomatóza velkého omenta je velmi vzácným operačním nálezem kvůli nízké incidenci a také proto, že důvodem indikace k operaci jsou komplikace tumoru jako mechanický syndrom, konzumpční koagulopatie, krvácení, infekce nebo podezření na malignitu.
Seznam zkratek
CT − výpočetní tomografie
Poděkování: Podpořeno Národním programem udržitelnosti (NPU I) č. LO1503 Ministerstva školství a tělovýchovy České republiky. Podpořeno grantem Univerzity Karlovy UNCE MED 006 Centrum experimentální a klinické chirurgie jater.
Konflikt zájmů
Autoři článku prohlašují, že nejsou v souvislosti se vznikem tohoto článku ve střetu zájmů a že tento článek nebyl publikován v žádném jiném časopise.
MUDr. Vyčítal Ondřej
U Jam 17
232 00 Plzeň
e-mail: vycitalo@fnplzen.cz
Sources
-
Povýšil C, Šteiner I, et al. Obecná patologie. Galén 2011;11−2.
-
Skalický T, Třeška V, Šnajdauf J. Hepato-pankreato-biliární chirurgie. Praha, Maxdorf Jessenius 2011;37.
-
Kinoshita T, Naganuma H, Yajima Y. Venous hemangioma of the mesocolon. AJR Am J Roentgenol. 1997;169:600−1. doi:10.2214/ajr.169.2.9242791
-
Takamura M, Murakami T, Kurachi H, et al. MR imaging of mesenteric hemangioma: a case report. Radiat Med. 2000;18:67−9.
-
Chin KF, Khair G, Babu PS, et al. Cavernous hemangioma arising from the gastro-splenic ligament: a case report. World J Gastroenterol. 2009;15:3831−3. doi: 10.3748/wjg.15.3831
-
Chung J, Kim M, Lee JT. Cavernous hemangioma arising from the lesser omentum: MR findings. Abdom Imaging 2000;25:542−4.
-
Klippel M, Trenaunay P. Du naevus variquex osteohypertrophique. Arch Gen Med. 1900; 3:641–72.
-
Garzon MC, Huang JT, Enjolras O, et al. Vascular malformations: Part I. J Am Acad Dermatol. 2007;56:353–70. doi:10.1016/j.jaad.2006.05.069.
-
Alušík Š, Dušek J, Alušíková M. Hemangiopericytom omenta. Vnitřní lékařství 1978;12:1190−3.
-
Resorlu M, Toprak CA, Ozturk MO, Arslan M. Retroperitoneal haemangiopericytoma. BMJ 2017. Epub. doi: 10.1136/bcr-2017-220945.
-
Ritossa C, Ferri M, Destefano I, et al. Minerva Chir. Hemoperitoneum caused by cavernous angioma of the omentum.1989;44:907−8.
-
Vasilenko IS, Iushkova EV. Rupture of cavernous hemangioma of the omentum. Khirurgiia (Mosk) 1970; 46:121.
-
Slizovskiĭ GV, Timashov BA. An infected cavernous hemangioma of the greater omentum in a child. Vestn Khir Im I I Grek. 1995;69:154−6.
-
Kasabach HH, Merritt KK. Capillary hemangioma with extensive purpura: report of a case. Am J Dis Child. 1940;59:1063−70. doi:10.1001/archpedi.1940.01990160135009.
-
Archid R, Schneider CC, Adam P, et al. Hemangiopericytoma/solitary fibrous tumor of the greater omentum: A case report and review of the literature. Int J Surg Case Rep. 2016;23:160−2. doi: 10.1016/j.ijscr.2016.04.028.
-
Arkadopoulos N, Stafyla V, Karapanos K, et al. Recurrent pulmonary embolism due to giant hepatic hamangioma treated with hepatectomy under vascular exclusion. Ann Vasc Surg. 2010; 24:827. doi: 10.1016/j.avsg.2010.02.038
-
Paolillo V, Sicuro M, Nejrotti A, et al. Pulmonary embolism due to compression of the inferior vena cava by a hepatic hemangioma. Tex Heart Inst J. 1993;20:66−8.
Labels
Surgery Orthopaedics Trauma surgeryArticle was published in
Perspectives in Surgery
2019 Issue 4
Most read in this issue
- Zásady antibiotické léčby
- Akutní mezenteriální ischemie s nekrózou celého tenkého střeva
- Role nových antibiotik u nitrobřišních infekcí v éře multirezistentních bakterií
- Hemangiomatóza velkého omenta − kazuistika